Reportáže v regionech
Železniční muzeum
Milovníky železnice potěšíme návštěvou v největším drážním muzeu u nás. V areálu zrušeného lužanského depa vybudovali na konci minulého století nadšenci muzeum, o které se takřka od počátku, od roku 1999, starají České dráhy. Za třicet let se tu návratu do života dočkaly desítky vyřazených lokomotiv. Aktuálně prochází opravou Heligón, pojmenovaný podle svého baňatého komínu. Jedná se o lokomotivu řady 414, která byla vyráběna na přelomu 19. a 20. století ve Vídni. Celkem jezdilo jen 453 kusů, z toho 119 sloužilo u Československých státních drah. Zajímavostí je, že dnes z celého toho množství již existují jen 3 lokomotivy. Pozornosti návštěvníků se ve zdejším depu těší především parní mašiny, kterých jsou tu k vidění tři desítky. Prohlédneme si taky vůz, v němž cestoval první československý prezident.
Železniční muzeum
Zikmund Winter
V Rakovníku žila a tvořila řada umělců. K těm nejznámějším bezpochyby patřil Zikmund Winter. Ve městě působil jako kantor, učil na tamní reálce. Zeměpis, dějepis a příležitostně taky češtinu a němčinu. A byl prý mezi žáky velmi oblíbený. Navíc se intenzivně zapojoval do společenského a kulturního života. Byl členem mnoha spolků – studentského, pěvecko-hudebního či Měšťanské besedy. A věnoval se rovněž záchraně historických památek. Jenže pak objevil poklady v místním archivu a všechen svůj volný čas věnoval jejich studování. Získané informace použil i ve svých povídkách, z nichž nejslavnější je Nezbedný bakalář. Ten se natolik zalíbil herci Zdeňkovi Štěpánkovi, že podle ní napsal divadelní hru uváděnou dokonce na prknech jedné ze scén Národního divadla.
Zikmund Winter
Elektroskanzen
Zavedeme vás taky do míst, kde na začátku minulého století začala fungovat jedna z prvních vodních elektráren na světě. Nemusíme nikterak daleko, najdeme ho na řece Berounce, v údolí pod obcí Šlovice. Už v 16. věku se odsud do daleka rozléhalo klapání mlýnského kola a sedláci z okolí sem jezdili s obilím. Jenže pak přišly časy pro mistry bílého řemesla neveselé, protože jim práci brala levná dovážená mouka. A pokrokový pan otec Václav Čech se rozhodl starý mlýn přebudovat na elektrárnu. Do dnešních časů se dochovala technika z té doby a potomkům zmíněného muže jí bylo líto. Proto se rozhodli vybudovat elektroskanzen. První u nás. Dozvíme se, jak to tu kdysi fungovalo, a zjistíme, k čemu sloužily kupříkladu dřevěné zuby.
Elektroskanzen
Národní den železnice
Pokud patříte mezi milovníky železnice, pak si docela určitě přijdete na své při návštěvě muzea v Lužné u Rakovníka. A taky při velké slávě nazvané Národní den železnice, která se uskuteční v Chebu 24. září. Nebudou na ní chybět ani nejvzácnější kousky z expozice, kterou si společně prohlédneme. Představíme vám kupříkladu parní lokomotivu, které se říkalo a dodnes říká Papoušek. A nezapomeneme vysvětlit, jak k téhle přezdívce přišla. Bude nás zajímat též to, co znamenala čísla na tabulkách, jimiž začaly být před bezmála stovkou let mašiny značeny. Prohlédneme si obry, kteří po kolejích tahaly těžké náklady a těšit se můžete i na rychlíkový motorový vůz Stříbrný šíp. Tenhle skvost z třicátých let minulého věku je jediným dochovaným exemplářem.
Národní den železnice
Hamousův statek
K nepříliš známým, ale velmi cenným památkám patří Hamousův statek ve Zbečně. Některé jeho části zřejmě vyrostly už ve 13. století. A po staletí se snažili zdejší hospodáři dům nijak neměnit. Takže tu i dnes můžeme absolvovat výpravu daleko proti proudu času a udělat si představu, jak naši předci žili. Přitom se ve stavení bydlelo ještě před dvaceti lety. Nahlédneme do obytné světnice, ale taky do prostor určených pro skladování zásob. A nejdéle se zdržíme v černé kuchyni, která je dodnes srdcem statku. V té dřív hospodyně vařívaly, hezky na otevřeném ohni, sporáky přišly na venkově do módy až v 19. století. Dokonce tu v sezóně pravidelně pěkně postaru pečou chleba. V hospodářských budovách si pak pro změnu prohlédneme staré zemědělské stroje.
