Reportáže v regionech
Zámek Mníšek pod Brdy
Veselo je i v zimním období na zámku v Mníšku pod Brdy. Pro velké i malé návštěvníky tu pravidelně chystají zajímavé prohlídky a akce. Při nich se samozřejmě všichni mohou dozvědět o historii stavby s poněkud neobvyklým exteriérem. Má sice čtyři boky, ale jen tři věže, což má podle pověsti na svědomí pekelník. Každopádně stojí všechny tři věže za prohlédnutí. V té první najdete kapli s krásnou výzdobou, ve druhé pak hodiny. Nejen typické věžní, ale také jedny ve stropě věže. Věž třetí je pak lovecká. Šlechtické sídlo bylo původně renesanční, jeho barokní podobu má na svědomí Servác Engel, který přišel na zbídačené panství po třicetileté válce. A pro své poddané to byl anděl nejen jménem. V interiérech si pak připomeneme i majitele poslední – manžele Kastovy. Ti byli nadšenými cestovateli a paní hraběnka navíc i vášnivou fotografkou. Dochovaly se po ní některé přístroje i snímky.
Zámek Mníšek pod Brdy
První dámy
Příběhy československých a českých prezidentů známe většinou velmi dobře. Méně toho už víme o životě jejich manželek, které se musely vypořádat s nelehkou rolí první dámy. Jim je věnována výstava v muzeu v Roztokách u Prahy. Nemůže na ní samozřejmě chybět Charlotte Masaryková, manželka prvního prezidenta samostatného Československa. Tato emancipovaná dáma byla svému manželovi velkou oporou, jenže po roce 1918 už byla nemocná, takže její roli musely převzít dcery. Alice se například věnovala práci v Československém červeném kříži a také chodu prezidentské kanceláře. Nahlédneme i do života dalších prvních dam – Hany Benešové, Marty Gottwaldové a nezapomeneme samozřejmě ani na Olgu Havlovou, kterou připomínají různé osobní předměty i dopisy, na Dagmar Havlovou nebo Lívii Klausovou, která nám představí své každodenní povinnosti.
První dámy
Muzeum toalet a nočníků
Velmi neobvyklou expozici si prohlédneme na tvrzi Třebotov jen kousek od Prahy. Majitel tvrze Jan Sedláček se při rekonstrukci nechal inspirovat objeveným prevetem a také gotickou přístavbou vnější toalety a vybudoval muzeum toalet a nočníků. Do své sbírky postupně získal stovky nočníků. Asi největším unikátem je mezi nimi ten vyrobený pro Napoleona. Císař ho ovšem nikdy nepoužil, protože dekor až příliš připomínal vavřínový věnec a cenzura ho za tehdy už vězněným Napoleonem nedovolila poslat. Při prohlídce muzea se dozvíte také řadu zajímavosti o tom, jak probíhal vývoj zařízení, která používal císař i ten největší chudák. Třeba to, jak přišel nočník ke svému názvu, kde byste našli nejstarší zmínky o nakládání s lidskými odpady a nebo to, že první splachovací záchod použila anglická královna už v 16. století.
Tvrz Třebotov
Výstava loutek
Loutky a loutkové divadlo jsou doslova naším fenoménem. Divadlo dřevěných herců k nám dorazilo z Itálie a Anglie v průběhu 16. století. V 19. století se hodně rozmohlo a o pár desítek let později pak získalo takovou oblibu, že skoro v každé rodině měli vlastní malé divadélko. Typicky českými loutkovými hrdiny jsou například kašpárek nebo třeba vodník. Díky oblibě loutek u nás najdeme i hodně jejich sběratelů. Jedním z těch nejvytrvalejších byl Josef Vorel. V jeho sbírce bychom našli přes 2000 kousků, celých herců, ale i samotných hlaviček nebo třeba kulis. Nedožité osmdesátiny Josefa Vorla a jeho velkou vášeň si připomeneme na výstavě ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy.
Výstava loutek
Okoř
Na hradě Okoři, světla už nehoří… Ale rušno tam je pořád. Možná i proto, že hrad byl vybudován v rovině a cesta k němu nikoho nevyčerpá. Kdo hrad založil, to se přesně neví, ale faktem je, že už ve 13. století je v listině Přemysla Otakara I. zmiňován objekt s gotickou kaplí. Přestavby se dočkal za Františka Rokycanského ve století čtrnáctém. Naposledy Okoři na lepší časy svitlo díky péči jezuitů v 17. století, ale po zrušení jejich řádu už jen chátral a chátral. Dnes mohou návštěvníci vidět torzo hlavního paláce, ale také například zbytky fresek v kapli nebo sklepení, které sloužilo místnímu pivovaru.