Reportáže v regionech
Na kole z Radotína do Kosoře
Pokud si myslíte, že vypravit na cyklovýlet v hlavním městě je nemožné nebo snad málo zajímavé, vyvedeme vás z omylu. Do sedla se vyhoupneme u radotínského nádraží a vyrazíme na trasu podél Radotínského potoka. Údolí je dlouhé jednadvacet kilometrů a kdysi v něm stávalo dvacet dva vodních mlýnů. Do dneška se dochoval jediný, v Chotči. Mlynář ho občas spustí, ale hlavně tu mají návštěvnické centrum mlýnů na potoce. Vypravíme se ale ještě o kus dál. Našim cílem bude obec Kosoř. Její název vznikl podle geologického umístění, jde náhorní plošinu, ostrou nebo kosou horu. Dolů se nám naskytne úchvatný pohled na Černou rokli, národní přírodní památku. Prozradíme vám, co všechno můžete v rokli objevit, že bývala oblíbeným cílem skautů i to, jak v době, kdy sem mířili, vypadala.
Na kole z Radotína do Kosoře
Ke Štěchovicím po vodě
Potěšila by vás romantická plavba po Vltavě? Pak se vydejte s námi z Davle směrem ke Štěchovicím. Co nás čeká? Nejprve starý kostel svatého Kiliána, jediný tohoto jména u nás. A pak elektrárna. Její výstavba začala už před druhou světovou válku, zařízení pak bylo spuštěno v roce 1943 a dodnes spolehlivě funguje v nezměněné podobě. Můžeme nahlédnout dovnitř, kde hučí Kaplanovy turbíny, až do padesátimetrové hloubky vás pak dovede touha navštívit přečerpávací elektrárnu. Zajímavé je i zdejší zdymadlo, které patří k nejvyšším plavebním komorám na světě. Hodně zážitků nás ale čeká i na souši. Vypravit se můžeme na procházku po Povltavské stezce. Dojdeme k nejstarší trampské osadě u nás. A zavzpomínáme také na legendární Svatojánské proudy, milované i obávané a na dobu před tím, než tu přehrada zdvihla hladinu Vltavy o dvě desítky metrů.
Ke Štěchovicím po vodě
Historické traktory
Snad každému klukovi aspoň na chvíli učarovaly traktory. Většina z nich se spokojila s malými ve své krabici s hračkami, některým ale záliba vydržela až do dospělosti a pořídili si stroj v plné velikosti a síle. Sraz majitelů traktorů různých značek a různých dat výroby se konal v Ořechu u Prahy. Při procházce mezi desítkami zemědělských pomocníků si každý návštěvník mohl udělat představu o vývoji. Do nejstaršího období patří parní lokomobila Case z roku 1913, která poháněla všechny zemědělské stroje před elektřinou a elektromotory. Nechyběly ani zástupci slavné značky Zetor. Jako první spatřil světlo světa Zetor 15, který měl sloužit hlavně malým zemědělcům. Jejich konec a vznik velkých družstev znamenal ale také konec jeho výroby. Naleštěné fešáky bychom mohli prohlížet ještě dlouho, osobně se za nimi můžete do Ořechu vydat 7. října.
Historické traktory
Štěchovice
Štěchovice si někteří z nás spojují se známými úpeřejemi zvanými Svatojánské proudy, jiní s přehradou. Každopádně je to oblíbené rekrační středisko nedaleko Prahy. A přitom ještě ve druhé polovině 19. století to byl takřka zapomenutý kraj s okouzlující přírodou. V desátém století byla oblast kolem Štěchovic knížetem Boleslavem věnována klášteru stojícímu na ostrově u Davle. V darovací listině ale nejsou Štěchovice konkrétně zmíněny. Ty bychom našli až v bule Přemysla Otakara I., který výsady a majetek kláštera potvrdil. Pokud bychom hledali počátky turistického ruchu, pak bychom se mohli posunout do druhé poloviny století devatenáctého. Pražská paroplavení společnost tedy zavedla pravidelnou lodní dopravu směrem na Slapy a za velkého zájemu lidí připlul 26. srpna 1865 první parník do Štěchovic. Do té doby se po Vltavě plavily jen vory, které z ní ovšem vyhnala stavba přehrad.
Štěchovice a Slapy
Průhonický park
Průhonický park na okraji Prahy je nerozlučně spjat se jménem hraběte Arnošta Emanuela Silva-Taroucy. Tento příslušník slavného portugalského rodu byl sice vzdělánim právník, ale učarovaly mu rostliny a stal se jedním z nejuznávanějších zahradníků své doby. V Průhonicích založil krajinářský park, ve kterém spojil domácí s exotickými rostlinami. Ze svých cest přivezl spoustu vzácných rostlin, které se pak staly součástí Alpina. Byl to také on, kdo nechal do areálu přivézt takzvanou Českou chaloupku a navíc se zasloužil o vznik místní botanické zahrady. V areálu začal vysazovat jako prvni rododendrony, které jsou pro něj tolik typické. A aby jeho zásluh bylo ještě víc, podepsal se také na současné podobě průhonického zámku. Koncem 19. století ho nechal přestavět architektem Jiřím Stibralem ve stylu české novorenesance.