Reportáže v regionech
Ke Štěchovicím po vodě
Potěšila by vás romantická plavba po Vltavě? Pak se vydejte s námi z Davle směrem ke Štěchovicím. Co nás čeká? Nejprve starý kostel svatého Kiliána, jediný tohoto jména u nás. A pak elektrárna. Její výstavba začala už před druhou světovou válku, zařízení pak bylo spuštěno v roce 1943 a dodnes spolehlivě funguje v nezměněné podobě. Můžeme nahlédnout dovnitř, kde hučí Kaplanovy turbíny, až do padesátimetrové hloubky vás pak dovede touha navštívit přečerpávací elektrárnu. Zajímavé je i zdejší zdymadlo, které patří k nejvyšším plavebním komorám na světě. Hodně zážitků nás ale čeká i na souši. Vypravit se můžeme na procházku po Povltavské stezce. Dojdeme k nejstarší trampské osadě u nás. A zavzpomínáme také na legendární Svatojánské proudy, milované i obávané a na dobu před tím, než tu přehrada zdvihla hladinu Vltavy o dvě desítky metrů.
Ke Štěchovicím po vodě
Historické traktory
Snad každému klukovi aspoň na chvíli učarovaly traktory. Většina z nich se spokojila s malými ve své krabici s hračkami, některým ale záliba vydržela až do dospělosti a pořídili si stroj v plné velikosti a síle. Sraz majitelů traktorů různých značek a různých dat výroby se konal v Ořechu u Prahy. Při procházce mezi desítkami zemědělských pomocníků si každý návštěvník mohl udělat představu o vývoji. Do nejstaršího období patří parní lokomobila Case z roku 1913, která poháněla všechny zemědělské stroje před elektřinou a elektromotory. Nechyběly ani zástupci slavné značky Zetor. Jako první spatřil světlo světa Zetor 15, který měl sloužit hlavně malým zemědělcům. Jejich konec a vznik velkých družstev znamenal ale také konec jeho výroby. Naleštěné fešáky bychom mohli prohlížet ještě dlouho, osobně se za nimi můžete do Ořechu vydat 7. října.
Historické traktory
Štěchovice
Štěchovice si někteří z nás spojují se známými úpeřejemi zvanými Svatojánské proudy, jiní s přehradou. Každopádně je to oblíbené rekrační středisko nedaleko Prahy. A přitom ještě ve druhé polovině 19. století to byl takřka zapomenutý kraj s okouzlující přírodou. V desátém století byla oblast kolem Štěchovic knížetem Boleslavem věnována klášteru stojícímu na ostrově u Davle. V darovací listině ale nejsou Štěchovice konkrétně zmíněny. Ty bychom našli až v bule Přemysla Otakara I., který výsady a majetek kláštera potvrdil. Pokud bychom hledali počátky turistického ruchu, pak bychom se mohli posunout do druhé poloviny století devatenáctého. Pražská paroplavení společnost tedy zavedla pravidelnou lodní dopravu směrem na Slapy a za velkého zájemu lidí připlul 26. srpna 1865 první parník do Štěchovic. Do té doby se po Vltavě plavily jen vory, které z ní ovšem vyhnala stavba přehrad.
Štěchovice a Slapy
Průhonický park
Průhonický park na okraji Prahy je nerozlučně spjat se jménem hraběte Arnošta Emanuela Silva-Taroucy. Tento příslušník slavného portugalského rodu byl sice vzdělánim právník, ale učarovaly mu rostliny a stal se jedním z nejuznávanějších zahradníků své doby. V Průhonicích založil krajinářský park, ve kterém spojil domácí s exotickými rostlinami. Ze svých cest přivezl spoustu vzácných rostlin, které se pak staly součástí Alpina. Byl to také on, kdo nechal do areálu přivézt takzvanou Českou chaloupku a navíc se zasloužil o vznik místní botanické zahrady. V areálu začal vysazovat jako prvni rododendrony, které jsou pro něj tolik typické. A aby jeho zásluh bylo ještě víc, podepsal se také na současné podobě průhonického zámku. Koncem 19. století ho nechal přestavět architektem Jiřím Stibralem ve stylu české novorenesance.
Průhonický park
Zámek Mníšek pod Brdy
Veselo je i v zimním období na zámku v Mníšku pod Brdy. Pro velké i malé návštěvníky tu pravidelně chystají zajímavé prohlídky a akce. Při nich se samozřejmě všichni mohou dozvědět o historii stavby s poněkud neobvyklým exteriérem. Má sice čtyři boky, ale jen tři věže, což má podle pověsti na svědomí pekelník. Každopádně stojí všechny tři věže za prohlédnutí. V té první najdete kapli s krásnou výzdobou, ve druhé pak hodiny. Nejen typické věžní, ale také jedny ve stropě věže. Věž třetí je pak lovecká. Šlechtické sídlo bylo původně renesanční, jeho barokní podobu má na svědomí Servác Engel, který přišel na zbídačené panství po třicetileté válce. A pro své poddané to byl anděl nejen jménem. V interiérech si pak připomeneme i majitele poslední – manžele Kastovy. Ti byli nadšenými cestovateli a paní hraběnka navíc i vášnivou fotografkou. Dochovaly se po ní některé přístroje i snímky.