Reportáže v regionech
Těžba zlata
Víte, kde se v Čechách těžilo nejvíc zlata? Bylo to v oblasti kolem Jílového u Prahy. A pozor, podle odborníků se ho tu ještě dost ukrývá. Nicméně jeho dolování se tu v dohledné době určitě nedočkáme, protože by bylo příliš náročné. Při procházce krajinou, která je prošpikovaná štolami jako ementál, si připomeneme historii dobývání vzácného kovu, která se tady začala psát nejspíš už za Keltů. V časech Karla IV. prý horníci kutali až v 500 dolech a hodně rušno bylo v těchto místech i později. Nejvíc nás ale bude zajímat štola Josef. Nebudeme v ní ovšem pátrat po zlatém pokladu. Uvnitř totiž vznikla unikátní laboratoř, která je určena zejména studentům, ale zavítat můžou i běžní návštěvníci. Čeká je tu mimo jiné neobvyklý orchestr.
Těžba zlata
Garden Park
Jen kousek od Prahy si užijeme klidu a ticha, které ruší jen šumění větví ve větru a občasné šplouchnutí rybích ploutvíc. Naším cílem bude Garden park v Jenči. Těšit se můžeme na nejrůznější květy, k letním návštěvnickým favoritům patří samozřejmě růže. Najdeme tu ale i několik desítek let staré okrasné a ovocné stromy. A taky soustavu jezírek. Vodou je napájí Jenečský potok a zahlédneme v nich třeba kapry nebo amury. Bude nás samozřejmě zajímat i to, jak a proč park vznikl a kdo se na jeho vytvoření podílel. Původně byl zdejší terén rovinatý, při úpravách tu ale vyrostly i kopečky, z nichž se můžeme porozhlédnout po kraji. Uvidíme Kladno, část Prahy, ale taky třeba Milešovku. A dobrou zprávou je, že tu pro návštěvníky chystají i spoustu novinek.
Garden Park
Naučná stezka kolem Slapské přehrady
Krajinou kolem Slapské přehrady se tentokrát projdeme po naučné stezce Drbákov – Albertovy skály. Nenechte se zmást tím, že měří jen necelých osm kilometrů, vaši fyzičku rozhodně prověří. Vede totiž poměrně náročným terénem plným různých stoupání, čekají vás schůdky, i místa, kde se musíte přidržovat řetězů. Nicméně odměnou vám budou krásné výhledy na hladinu Vltavy i na její protější břeh. Stezku začal budovat už v polovině minulého století místní občan Karel Bartůněk. Sám a bez pomocníků v podobě strojů. Pokračovatele našel ve Františkovi Veselém, který trasu ještě zdokonalil a pečoval o ni. Po procházce skalami se pak přesuneme ke zřícenině větrného mlýna, který býval největším v Evropě. A prozradíme vám pověst, která se k němu váže.
Naučná stezka kolem Slapské přehrady
Zámek v Roztokách u Prahy
Zámek v Roztokách u Prahy nedávno otevřel novou expozici. V její části si můžeme připomenout, že městečko bývalo oblíbeným letoviskem pražských boháčů. Ti ho objevili už v polovině 19. století, tedy ještě dřív než třeba Černošice nebo Dobřichovice. Důvodem byla železnice, která tudy vedla už od roku 1851 a učinila Roztoky dostupnějšími. Místo pro prázdninový odpočinek tu našla řada významných osobností, na počátku 20. století kupříkladu i tehdejší ministr orby Albín Bráf nebo otec malířka Zdeny Braunerové, která si tu pak vybudovala svůj ateliér. Dozvíme se, jak se v letních sídlech žilo a kdo v nich trávil nejvíc času. A pak ještě nahlédneme do prostor, v nichž dřív žil správce zámku. Ty jsou po rekonstrukci panského sídla návštěvníkům přístupné.
Zámek v Roztokách u Prahy
Barokní areál Skalka
Nad Mníškem pod Brdy vyrostl na konci 17. století barokní areál Skalka. Vystavět ho nechal majitel zámku Servác Ignác Engel z Engelsflussu jako poděkování po morové epidemii. Nejprve spatřil světlo věta kostelík sv. Máří Magdaleny, pak přibyl klášter, Poustevna a nakonec ještě křížová cesta se čtrnácti kapličkami. My si společně jednotlivé části prohlédneme. Všechny budovy jsou dílem Kryštofa Dientzenhofera, který si pro inspiraci dojel do Francie, konkrétně do Provence. Ve druhé polovině minulého století to s celým areálem vypadalo nedobře, dlouho chátral, ale dočkal se lepších časů a jednotlivé části jsou postupně obnovovány. V prostorách kláštera probíhají hlavně výstavy a taky svatební obřady. A návštěvníky tu čeká ještě věčný oheň, u kterého si dokonce mohou opéct i buřty.