Reportáže v regionech
Komonec
Vizovické vrchy výraznými kopci neoplývají. Výjimku tvoří zdaleka viditelný Komonec. Na výlet k němu vyrazíme z Podhradí, malé vesnice na úpatí vrchu. Ke zdejší svérázné architektuře patří roubená zvonička, typická pro oblast Luhačovského Zálesí. Jen o kousek dál pak narazíme na další památku, turecký kříž. Komonec i jeho okolí jsou opředeny řadou bájí a legend, které si tu lidé po staletí vyprávějí. Jedna z nich se váže i ke studánce zvané Sojsinka. Připomíná příběh nešťastné lásky. Prozradíme vám, jak to všechno bylo i to, jak přišla studánka ke svému neobvyklému jménu. A pak už nás čeká Komonec. Vrchol se nachází ve výšce 672 m nad mořem. A jeho název je odvozen od nedaleké obce Komňa, jejíž obyvatelé se na něm při vpádu Turků na Moravu ukrývali.
Komonec
Valašské Meziříčí
Valašské Meziříčí vybudované na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy je vstupní branou do Beskyd a Vsetínských vrchů. Za prohlídku však stojí nejen příroda, ale taky město samotné. Proslulo řemeslnou výrobou, stále živá je tu i tradice sklářské výroby a tkaní gobelínů. Nejznámější stavbu vybudovali Pernštejnové, ale říká se jí Žerotínský zámek. Podle rodu, jemuž zdejší panství patřilo téměř 250 let. Na náměstí najdete celou řadu historických domů a radnici, kterou místní zastupitelé používají bezmála 440 let. Několik desítek renesančních a barokních měšťanských domů se dochovalo i v přilehlých ulicích. Nahlédneme i do jedné z místních novinek, v nichž si užívají hlavně děti.
Valašské Meziříčí
Jízda králů
Jízda králů patří k nejvyhlášenějším tradičním slavnostem u nás. Podle jedné z pověstí má připomínat útěk uherského krále Matyáše Korvína po prohrané bitvě s vojsky Jiřího z Poděbrad zpět na Slovensko. My si tuhle slávu užijeme v Kunovicích. Podobnou akci tu uspořádali v roce 1771 u příležitosti návštěvy Josefa II. Nejstarší zmínka o té, kterou známe dnes, pak pochází z roku 1897. S přestávkami se jezdila až do roku 1972. A o čtvrtstoletí později ji místní obnovili. Nemineme samozřejmě ani průvod, kterému vévodí král vskutku zvláštní. Je oblečený v dámských šatech a v ústech má růži. Zeptáme se i na to, s jakými zvyky byla tahle slavnost v časech našich předků spojena a jak moc se proměnila.
Jízda králů
Ze Salaše k Nazaretu
Z kdysi pastevecké osady se vypravíme na nejvyšší vrchol Chřibů Brdo. Cestou si připomeneme významný moment zdejší novodobé historie. Událost, která je spjata s posledními dny druhé světové války. Místní se tehdy rozhodli přidat k partyzánům. Jenže padli do léčky a řada z nich zaplatila životem. Cestou se zastavíme taky u dvou přírodních rezervací. Jedna z nich má neobvyklé jméno Nazaret. Prý proto, že atmosféra v ní lidem připomínala známé biblické místo. Bez povšimnutí ale nemineme ani sousední Máchovu dolinu. Na vrcholu Brda vystoupáme na kamennou rozhlednu. Je vysoká 24 metrů a nabízí krásný výhled na Pálavské vrchy, ale taky třeba na Kroměříž. Poté nám zbude ještě chvilka na vzpomínku na časy, kdy krajem měla vést dálnice.
Ze Salaše k Nazaretu
Pastevní zvonce
Jozef Fričovský z Rožnova pod Radhoštěm se věnuje výrobě pastevních zvonců. K téhle práci se původní profesí řidič autobusu dostal až při odchodu na zasloužený odpočinek. Nemá na to tudíž žádné školy, učil se od svého kamaráda. A je na první pohled jasné, že ho tvorba opravdu těší. Nahlédneme do jeho dílny a zjistíme, co všechno taková výroba obnáší. Bude nás zajímat i to, jaký materiál používá a kde ho získává. Pan Jozef nám předvede celý postup od nastřihání a tvarování plechu. Včetně kroků, které jsou nejnáročnější. Nenecháme si ujít ani velké finále, kterým je zavěšení srdíčka. A nezapomeneme si samozřejmě poslechnout, jak jeho výtvory zní. Každý má jiný hlas. Ani dva shodně velké neznějí stejně, jak se samy přesvědčíme.
