Hledání v reportážích
Levín
Starobylé městečko Levín v Českém středohoří stojí rozhodně za návštěvu. Kromě milovníků pamětihodností si v něm na své přijdou příznivci záhad a legend. Dominantou je kostel, který na první pohled zaujme neobvyklým tvarem. Má totiž kruhový půdorys. Jeho tvar měl možná připomínat hrnčířský kruh. Levín se totiž pyšní dlouhou hrnčířskou tradicí. Výrobky zdejších mistrů slavily úspěch nejen v naší zemi, ale vyvážely se dokonce do zahraničí. A dílničky, v nichž vzniká keramika, tu najdeme i dnes. Společně si taky prohlédneme takzvaného Levínského kocoura, reliéf, který najdeme v místním svatostánku. Zjistíme, proč nedá už dlouho spát různým záhadologům. A navíc vám prozradíme, koho se údajně kdysi místní hodně báli.
Levín
Merboltice
V oblasti česko-německo-polského trojmezí se nachází území, pro které se díky dochované zástavbě vžil název krajina podstávkových domů. Jednou z obcí, kde se tato typická stavení dochovala, jsou Merboltice. Právě díky těmto perlám lidové architektury bylo jejich centrum vyhlášeno vesnickou památkovou zónou a pro mnohé jsou vůbec nejkrásnější vesničkou v severní části Českého středohoří. Do jednoho z pečlivě udržovaných domů nahlédneme. Zastavíme se i u středověké, dodnes funkční, zvonice a pak se vydáme na procházku do okolí. Vyšlápneme mimo jiné na rozhlednu. Za pozornost rozhodně stojí taky přírodní rezervace Kamenná hůra, kde najdeme vzácné mechy a lišejníky a navíc i unikátní ledové jámy se specifickým mikroklimatem.
Merboltice
Minerály Českého středohoří
Pod zemským povrchem se v Českém středohoří nachází spousta pokladů, které téhle oblasti příroda nadělila. Natrolit, chabazit, phillipsit, chalcedon a další zdejší minerály by klidně mohly zdobit i královskou korunu. Jejich krásu teď můžeme obdivovat na výstavě v Muzeu města Ústí nad Labem. Sešlo se na ní neuvěřitelných 1400 exkluzivních exemplářů. Odborníci dávají vznik oslňujících minerálů do souvislosti se sopečným původem místních vrchů. Podle pověstí je tu zase ukryli trpaslíci. Nejtypičtější ze vzácných kamenů je pro tenhle kraj už zmiňovaný natrolit. Jeho nejkrásnější formy se rozvinuly v plynových kapsách uvnitř magmatu. Má buď podobu křehkých paprskovitých výkvětů vlásečnicových krystalů nebo chaoticky srostlých sloupků. V expozici si zase můžeme najít svůj český granát.
Minerály Českého středohoří
Blansko
Blansko, jeden z vrchů Českého středohoří, se tyčí do výšky 550 metrů nad mořem. Přesto nepůsobí od příjezdové silnice nijak majestátně. Ani hradní zřícenina, která ho zdobí, nevystavuje z dálky na odiv svou nedobytnost. Panské sídlo vybudoval kolem roku 1400 Václav z Vartemberka. V době husitských válek bylo opakovaně obléháno a nejméně jednou pokořeno. Jeho už tak silné opevnění prošlo v průběhu 15. století několika zdokonaleními. Společně si prohlédneme to, co se ze stavby dochovalo a z opravené sto let staré vyhlídkové věže se pokocháme krásami okolní krajiny. Uvidíme vrcholy Českého středohoří, labské údolí s krajským městem, pás Krušných hor i nedaleké skalní město v Tisé. A bude nás samozřejmě zajímat, čí zásluhou místo opět ožívá.
Blansko
Bořeň
Vrch Bořeň není ani zdaleka nejvyšším v Českém středohoří. Ale přesto patří k symbolům oblasti. Někomu připomíná ležícího lva, dalším hlavu mamuta, jiným zase monumentální pařez. A všichni mají de facto pravdu. Záleží totiž na tom, odkud ho sledujete. Jeho vrchol dosahuje jen do výšky necelých pěti set padesáti metrů nad mořem, takže není zas tak náročné vystoupat k němu. V minulosti ho pokořili třeba německý přírodovědec Alexander von Humbolt nebo jeho krajan spisovatel Johan Wolfgang Goethe. A stojí to za to nejen kvůli rozhledu do kraje, který nabízí. Bořeň je totiž zároveň národní přírodní rezervací, v níž můžou milovníci flory obdivovat spoustu vzácných rostlin. K vidění tu bývá kupříkladu koniklec luční český, který patří k těm hodně ohroženým.
