21. listopadu 2021

Loučnou nad Desnou a její část Kouty znají hlavně vyznavači zimních sportů. Obec se nachází pod Červenohorským sedlem a je skutečným srdcem Jeseníků. Téměř ze všech stran je obklopena horami tyčími se do výšky až 1353 metrů nad mořem. A svou rozlohou je druhou největší obci v kraji. Pochlubit se může nejen okolní krásnou přírodou, ale i mnoha kulturními, sakrálními a architektonickými památkami, mezi které patří zámek a jeho dvanáctihektarový park. Vznikl při budování nového reprezentačního panského sídla zásluhou Přemka III. ze Žerotína ve druhé polovině 17. století. Největší proměnou pak prošel za hraběte Antonína Bedřicha Mitrovského. Projdeme se jím.

Netradiční pohled na Olomouc z vodní hladiny nabízí už sedmou sezónu takzvaná Ololoď. Za poznávacími plavbami stojí mladý kapitán Šimon Pelikán. Zkušený námořník, který také Česko reprezentoval v jízdě na divoké vodě, se po studiích rozhodl zakotvit na řece Moravě. Coby kanoista totiž proplouval před časem městem a podívaná na místní památky ho nadchla. Dnes provozuje dvě lodě, které pod modro žlutou vlajkou vyrážejí se zájemci objevovat krásy hanácké metropole celoročně. Vydat se na nich můžete i na adventní a vánoční plavby. A navíc se díky nim dostanete také do okolní přírody.

Už v 8. století přikázal císař Karel Veliký používat k uchovávání vína dřevěné nádoby místo v té době běžných kožených měchů. Položil tak základy bednářského řemesla. Ve 20. století ale dřevo ustoupilo jiným materiálům a stará profese takřka zmizela v propadlišti dějin. Jedním z mála, kdo se jí u nás dnes věnuje, je Eduard Bařina z Čejkovic na Hodonínsku. Bylo mu patnáct let, když ho jeho prastrýc zasvětil do tajů bednářského a řezbářského řemesla. Ve své rodině je bednářem už v páté generaci a jeho sudy zdobí třeba vyhlášené čejkovické sklepy. Za svůj um navíc získal ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. Nahlédneme do jeho dílny.

CHKO Křivoklátsko byla vyhlášena v roce 1978. Místní fauna i flóra jsou druhově velmi rozmanité, ale nás bude zajímat zejména dávná minulost krajiny. Ve starších prvohorách se v ní totiž rozlévalo moře plné života a díky specifickým podmínkám se v kambrických břidlicích zachovalo množství zkamenělin trilobitů a dalších živočichů. Oblast prozkoumal koncem 19. století francouzský inženýr a paleontolog Joachim Barrande. Po něm je pojmenováno muzeum ve Skryjích, kde začíná naučná stezka Po stopách trilobita. Ta nás zavede na jedno z našich nejvýznamnějších paleontologických nalezišť.

Sklárna v Rapotíně patřila mezi naše největší výrobce osvětlovacího skla od 19. století. Fungovala 180 let až do roku 2009, kdy pec natrvalo vyhasla. Výtvory místních mistrů zdobily většinu bytů v tehdejším Československu, ale vyvážely se i do mnoha zemí. Zdejší provoz se ovšem proslavil rovněž unikátní výrobou laboratorních Petriho misek, které byly distribuovány do celého světa. Připomínkou této letité tradice je nově otevřené muzeum, kde jsou vystaveny stínidla na lampy, vázy, sklářské nástroje, replika pece i dobové fotografie. Návštěvníky čeká také filmový materiál, který ukazuje rapotínské skláře při práci v době největší slávy hutě.

V Albrechticích nad Vltavou dnes žije asi 1000 obyvatel. První písemná zpráva o nich pochází z roku 1360. Mimo jiné se o obci dočteme v soupisu papežských desátků bechyňského děkanátu. Okolí ale bylo osídleno už v době pravěku, jak dokládají četná mohylová pohřebiště a nálezy bronzových hřiven. Bohužel řada takových nalezišť a mohyl z 8. a 9. století byla v minulých letech zničena pří těžbě dřeva. My si prohlédneme místní dominantu, kterou je kostel sv. Petra a Pavla s velmi ceněnými freskami. Stojí na mírném návrší a je obklopen vesnickým hřbitovem s neobyčejně malebnou výzdobou náhrobků.