9. února 2020

Ústí nad Orlicí leží v podhůří Orlických hor u soutoku dvou řek. V nepříliš úrodné oblasti bývalo dlouho hlavním zdrojem obživy lidí domácí tkalcovství. Zásadní změnu přinesla až výstavba železniční tratě Olomouc – Praha v letech 1843–45. Díky ní se ve městě začal rozvíjet textilní průmysl. Dokonce tak, že na počátku 20. stol. získalo Ústí přízvisko východočeský Manchester. Staré časy připomíná několik zajímavých památek, které si prohlédneme. Tak třeba náměstí zdobí barokní Mariánský sloup postavený v roce 1736 jako dík za konec morové epidemie. V nedalekém kostele se pro změnu nachází vzácný 500 let starý obraz Panny Marie Oustecké, ke kterému se váže legenda. Prozradíme vám, jaká.

Javorový vrch u Třince se pyšní celou řadou zajímavostí. Jeho mikroklima je natolik ojedinělé, že se tam daří ohroženým druhům rostlin a hlavně živočichů. Můžete narazit třeba na puštíka, strakapouda, ale i vzácné šelmy, jako je rys nebo vlk. Vrchol hory je Mekkou paraglidistů nejen z Česka a Polska. A najdete na něm i nejstarší horskou chatu regionu. Výstup na tento severní výběžek beskydského hřebene si nenechala ujít řada významných osobností, například Tomáš Garrigue Masaryk s dcerou Alicí nebo poslední rakouský císař Karel I. Na úpatí hory pak najdete další unikát – nejstarší provozovanou lanovku s pevně uchycenými sedačkami na území bývalého Československa. Dráha o délce 1310 metrů zahájila provoz v roce 1957.

Před časem jsme společně navštívili takzvané Liebigovo městečko v Liberci, které je památkou na významné místní textilní magnáty. Rodina Liebigů se do historie města zapsala v době průmyslové revoluce. Za své zásluhy byla dokonce povýšena do šlechtického stavu, a k titulu baronů potřebovala také patřičně honosné sídlo. Na zalesněném vrchu poblíž výletní restaurace Lidové sady si proto nechala vybudovat romantickou napodobeninu středověkého hradu. A k ní přidala i rozhlednu inspirovanou hlásnou strážní věží hradu norimberského. Ta se už v době svého vzniku stala turistickým lákadlem a oblibě se těší dodnes. Vydáme se k ní a zastavíme se ještě u další vyhlídkové věže.

Naši předci často používali k pletení různých obdob i praktických předmětů třeba proutí nebo slámu. V okolí Mnichova Hradiště se coby materiál těšil oblibě také orobinec, tedy stvoly hnědých doutníků rostoucích u vody. Sklízet a zpracovávat tuhle rostlinu je naučili kapucínští mniši, kteří přišli do Mnichova Hradiště z Itálie na konci 17. století. Dnes jejich odkaz u nás udržují při životě už poslední dva výrobci. Jedním z nich je Iveta Dandová z Bakova nad Jizerou. V roce 2007 získala titul Nositel tradice lidových řemesel, udělovaný Ministerstvem kultury a v roce následujícím certifikát kvality Regionální produkt Českého ráje. Zavedeme vás do její dílny.

Kamýk nad Vltavou má většina z nás spojen hlavně z jednou z přehrad vltavské kaskády. Pozornost si ovšem rozhodně zaslouží i obec, u které vyrostla. Vznikla zřejmě už v 10. století zásluhou Přemyslovců, kteří v oblasti založili několik dvorců. A rozhodně nebyla místem bezvýznamným. Svého času se pyšnila titulem královské město. A také blízkostí hradu, který býval letním sídlem panovníků země. Rušno na něm bývalo ještě za času vlády Jana Lucemburského. Pak osiřel a začal chátrat. I když se z kdysi jednoho z nejluxusnějších sídel u nás dochovalo jen torzo, rozhodně stojí za to vypravit se k němu a představit si, jak se na něm žilo.