Mozaika z regionů

Obsah dílu

Přehrát vše

Konopiště

Konopiště K našim nejznámějším zámkům patří Konopiště u Benešova. O jeho vznik se na konci 13. století s největší pravděpodobností zasloužil pražský biskup Tobiáš z Benešova, který ho nechal vybudovat podle vzoru francouzských pevností se čtyřmi branami a padacím mostem. Asi nejvíc se do našeho povědomí zapsal díky arcivévodovi Františku Ferdinandovi d'Este. Ten tu do svého tragického konce při sarajevském atentátu prožíval svůj téměř pohádkový příběh lásky k české hraběnce Žofii Chotkové, kterou si u císaře doslova vyvzdoroval. V prostorách bývalého šlechtického sídla si můžete prohlédnout apartmány slavného páru s vybavením, které zůstalo ve velké míře stejné jako v dobách, kdy tu žili.

MapaKonopiště
videoKonopiště
...
video video

Konopiště

Z Opatovic do hlubocké zoo

Z Opatovic do hlubocké zoo Když se řekne Hluboká nad Vltavou, většina z nás si vybaví tamní proslulý novogotický zámek. My se ale vypravíme do podzámčí. I v okolí honosného sídla totiž najdete spoustu míst, která stojí za návštěvu. My vás zavedeme do takřka neznámé vísky Opatovice. Vznikla už někdy ve středověku, současnou podobu ovšem získala až v 19. století. Díky zachovalé lidové architektuře byla dokonce před bezmála třiceti roky vyhlášena vesnickou památkovou zónou. A doputujeme do hlubocké zoologické zahrady, která letos slaví obdivuhodné kulaté narozeniny, a zjistíme, jaké novinky v ní pro návštěvníky přichystali.

MapaZ Opatovic do hlubocké zoo
videoZ Opatovic do hlubocké zoo
...
video video

Z Opatovic do hlubocké zoo

Dolní Věstonice

Dolní Věstonice Na severním úpatí Pálavy na břehu Novomlýnské přehradní nádrže leží obec Dolní Věstonice. Nenápadnou jihomoravskou vesničku proslavila ve 20. století zejména archeologická naleziště. Odborníci v rámci průzkumu vedeného profesorem Karlem Absolonem započatého roku 1924 odkryli nejen sídliště lovců mamutů z doby před 30 až 25 tisíci lety nebo slovanské hradiště a pohřebiště z doby Velkomoravské říše, ale i jeden unikátní nález. Sošku paleotické ženy dnes známou jako Věstonická Venuše. Díky ní zná Dolní Věstonice celý svět. Letos tu navíc otevřeli naučnou stezku spojující Dolní Věstonice s archeoparkem v nedalekém Pavlově. V okolí je totiž celkem 13 lokalit, kde odbornici objevili vzpomínky na tzv. kulturu lovců mamutů, a na pěti zastaveních trasy se seznámíte s nejvýznamnějšími z nich.

MapaDolní Věstonice
videoDolní Věstonice
...
video video

Dolní Věstonice

Včelařský areál

Včelařský areál Včelařský areál Mája u Kožlan nabízí především v sezóně od jara do podzimu všem zájemcům nahlédnutí do kouzelného světa včel a dalších důležitých opylovatelů. Jeho zakladatelé se rozhodli pustit do boje se skutečností, že lidské zásahy do přírody včelám, motýlům, čmelákům a dalším druhům hmyzu nepřejí a vytvořili jim bezpečný domov. Návštěvníci se v areálu dozvědí mimo jiné to, jak to ve společenství včel funguje, která období v roce jsou pro ně nejdůležitější, ale taky něco o dalších velkých plánech všech nadšenců, kteří pro ně vhodné prostředí budují.

MapaVčelařský areál
videoVčelařský areál
...
video video

Včelařský areál

Dřevěný kostelík v Hradci Králové

Dřevěný kostelík v Hradci Králové K chloubám Hradce Králové patří dřevěný kostelík sv. Mikuláše v Hradci Králové. Je to stavba vskutku unikátní se zajímavým příběhem. Původně totiž stávala u našich sousedů na Slovensku. Konkrétně v obci Habura. Poté ji odkoupila vedlejší Malá Polana, a tak se svatostánek poprvé stěhoval. Řecko-katolické církvi přestal sloužit až během první světové války, kdy byl hodně poničen střelbou. Obnoven byl po vzniku Československa a pár let na to ho čekala cesta druhá, a to mnohem delší. V roce 1935 ho totiž zakoupil Hradec Králové. Z východního cípu země tak po železnici doputoval až k nám. Bude nás zajímat, proč a samozřejmě si ho taky důkladně prohlédneme.

MapaDřevěný kostelík v Hradci Králové
videoDřevěný kostelík v Hradci Králové
...
video video

Dřevěný kostelík v Hradci Králové

Zlatá stezka Kubova Huť

Zlatá stezka Kubova Huť Zlaté stezky, obchodní cesty, které ve středověku vedly napříč těžko prostupnou Šumavou, přestaly sloužit na počátku 18. století. Za minulého režimu u nás ovšem byla místa, kudy kupci putovali, nepřístupná. Až po roce 1989, kdy je opustili vojáci, a česko-německé příhraničí se otevřelo pro turisty, se dostalyznovu do kursu a dnes jejich jméno dokonce nese síť pěších tras při jihozápadní hranici. Na německé straně se o jejich renesanci postaral hned počátkem 90. let soumarský spolek z Grainetu. Jeho členy jsou hlavně sedláci, kteří se svými koňmi organizují pochody, při nichž chodí v historických kostýmech po tradičních trasách Zlaté stezky. Brzy se k nim přidali i nadšenci u nás. Společně s nimi se vypravíme do úvozů u Kubovy Hutě.

MapaZlatá stezka Kubova Huť
videoZlatá stezka Kubova Huť
...
video video

Zlatá stezka Kubova Huť

Stopáž29 minut
Rok výroby 2019
 P ST HD