Filmový dokument o herecké dráze Lídy Baarové.
Připravili J. Velička a J. Nekuda.
  • Země původuČesko
    • Skryté titulky
    • Formát 4:3

Dokumentární film o životě a herecké cestě československé předválečné filmové hvězdy Lídy Baarové. Kariéra Ludmily Babkové, která zvolila svůj pseudonym podle přítele rodiny, básníka a spisovatele Jindřicha Šimona Baara, začala již během studia na konzervatoři. Svou první filmovou roli dostala v roce 1931 v Kariéře Pavla Čamrdy. Začínala u režisérů Karla Lamače, Martina Friče, Vladimíra Slavínského, Svatopluka Innemanna, Miroslava Cikána a dalších. Také Vlasta Burian byl Baarovou okouzlen natolik, že ji chtěl angažovat do svého divadla a dokonce uvažoval o rozvodu. Tehdy ale zasáhli rodiče Baarové a skandál se nekonal. Tři úspěšné snímky natočila i s Hugo Haasem: Okénko, Švadlenka a Madla z cihelny, v tomto filmu si zahrála také její debutující jedenáctiletá mladší sestra Zorka. Baarová byla velmi fotogenická a krásná (i když někteří tvrdili, že ve filmu nebyla tak hezká jako ve skutečnosti) a také měla jisté kouzlo, kterým dokázala poplést hlavu spoustě mužů. V roce 1934 se zúčastnila kamerových zkoušek k filmu Barkarola u pražské pobočky berlínské filmové společnosti UFA. Zkoušky vyhrála a odjela s matkou do Berlína, kde se učila německy, a taky musela zhubnout. Ve filmu Barkarola s ní hrál populární německý milovník Gustav Frölich, se kterým měla rovněž poměr. Během natáčení si Lídy všiml i Adolf Hitler, ona jej však oslyšela a v Německu natáčela až do roku 1938. Doma hrála v Lidech na kře a ve slavném Vávrově Panenství. V té době byla už uznávanou mezinárodní hvězdou. Dokonce dostala nabídku od americké společnosti MGM, aby šla točit do Ameriky, ona to odmítla, což později pokládala za největší chybu svého života. Na berlínské olympiádě v roce 1936 se setkala s říšským ministrem propagandy a osvěty Josefem Goebbelsem. Zamilovali se do sebe a Hitler zuřil, zakázal Baarové natáčet a hrát ve filmu i na divadle. Byla vypovězena z Berlína, přitom opustit Německo zcela nesměla. Přesto se jí podařilo vrátit do Československa a na začátku války si znovu hrála v několika Vávrových filmech: Ohnivé léto, Maskovaná milenka, Paličova dcera. S tehdejším milovníkem Oldřichem Novým si zahrála titulní roli ve filmu Dívka v modrém, o rok později pak v komedii Život je krásný. Její poslední rolí v českém filmu byla Tynda ve Vávrově Turbíně a následoval zákaz práce v českém filmu, proto v letech 1942 - 43 natáčela v Itálii. S koncem války byla Baarová obviněna z velezrady. Po roce byla propuštěna, vdala se za Jana Kopeckého, s nímž roku 1948 uprchla do Rakouska. Pověst Goebbelsovy milenky ji ale pronásledovala dál. Začala cestovat jižní Evropou, dostala se i do Argentiny. Zkusila vzkřísit svou filmovou kariéru, ale za zmínku stál jen film Darmošlapové. V roce 1956 skončila i s divadlem. Rozvedla se, znovu vdala a vzápětí ovdověla. Zůstala sama v Salzburgu a pracovala na svých memoárech. Do své smrti v roce 2000 působila jako zahořklá, zestárlá, opomíjená a nenáviděná legenda.

Napište nám