Hříšnice

V šedesátých letech dvacátého století se světem hnala vlna svobody, liberalismu, obrovských sociálních i politických změn. V katolických klášterech severního Irska se však čas jakoby zastavil. Sem byly zavírány dívky, které se jakýmkoliv způsobem prohřešily proti dobrým mravům a společenským konvencím. Padlé ženy, které měly těžkou prací odčinit své nemravné skutky, děvčátka sotva odrostlá sirotčinci, která by jejich krása venku ve světě nepochybně vrhla do náruče hříchu a ďábla. Jednou z nich je i Anne-Marie, čekající nemanželské dítě. Deset hodin denně šest dní v týdnu pere teď prádlo cizích lidí a kromě toho zná už jen modlení a tvrdý dril. Ve chvíli, kdy za ní zapadla klášterní vrata, ztratila všechno. Civilní oblek, vlasy, dokonce i jméno. Nejhorší ovšem je, že ztratila naději. Naději, že se odsud ještě někdy dostane...

Film režisérky Aisling Walshové je dalším z řady snímků, jež byly bezprostřední reakcí na aféru, která se kolem této záležitosti rozpoutala poté, co se ony děsivé skutečnosti provalily na světlo boží. Podobně jako v Mullanových "Padlých ženách" ze stejného roku je tu demonstrována celá zrůdnost instituce, deptající a ubíjející své "chovanky" fyzicky i duševně, i svévole a pokrytectví žen, které měly nad svými svěřenkyněmi neomezenou moc.

Anne-Marie Duffová získala na festivalu v Monte Carlu za svou roli Terezy cenu pro nejlepší herečku.