29. února 2016

Některá média jej po loupeži v klenotnictví v Uherském Hradišti začala nazývat hrdinou. Nakonec – proč ne. Bez zbytečného patosu o něm můžeme říci, že zabránil dokonání loupeže s nasazením vlastního života, o čemž svědčí ten fakt, že při jeho zásahu proti pachatelům utrpěl těžké střelné zranění, musel být okamžitě operován a dodnes, tedy už více než pět měsíců, je v pracovní neschopnosti. Loupež, v níž se hrálo řádově o milion korun ve zlatě a špercích, dodnes nebyla objasněna. Hrdina, můžeme mu říkat třeba Martin, je bývalým policistou. Kriminalisté, kteří případ vyšetřují, jej požádali, aby exkluzivně pro pořad Na stopě sdělil své svědectví…

„Paní Jana právě telefonovala svému synovi, jenže nebyla sama, kdo poslouchal její slovní výlevy. Nedaleko ní totiž postával chlapík tak kolem padesátky, štíhlý a vyšší – snad kolem 180 centimetrů. Na první pohled sympaťák…“
… toto jsou první věty z reportáže, v níž budeme mluvit o člověku, který umí výborně naslouchat, umí improvizovat, má velmi dobré manipulativní schopnosti, je výřečný, přesvědčivý, svou oběť umí dokonale zmást a navodit v ní pocit, že jsou – když ne přátelé – tak přinejmenším dobří známí. A zřejmě jsme dokonce o tomto muži nenatáčeli poprvé…