2. března 2015

Bylo to několik dnů před Vánocemi. Studentka Edita seděla u svého počítače a nevěřícně hleděla na obrazovku. Pochopila, že jí její kamarádka Diana odčerpala ze studentského účtu šestnáct tisíc korun. Všechny úspory. Poslední půlhodinu s ní komunikovala přes Facebook. Naštvaně tedy vytočila její číslo, aby jí Diana vysvětlila, co to má znamenat a 16 tisíc jí okamžitě vrátila. Když se do Diany pustila, čekal ji šok. Diana po pravdě konstatovala, že na Facebooku byla naposledy včera…

Vypadal jako slušný člověk. Dal si jedno pivo a odskočil si na záchod. Když se ale po chvíli vrátil, držel v ruce nůž a vrhl se na barmanku. Dnes už osmadvacetiletá Dagmar mluví o loupežném přepadení, jehož obětí se stala teprve před necelými dvěma měsíci, klidným vyrovnaným hlasem. A o lupiči samém jako o člověku, který na ni působil slušným dojmem. Ovšem dá se vůbec ve spojitosti s loupeží mluvit o slušnosti?