4. července 2011

E 55 je zřejmě naším největším, ale zcela jistě nejznámějším nevěstincem pod širým nebem. Kromě prostitutek tady u cesty uvidíte postávat také armády nenapodobitelně kýčovitých sádrových trpaslíků. Jejich veliteli zde na severu jsou převážně Vietnamci, kteří se na místních tržnicích věnují svému více či méně legálnímu byznysu. Ještě na podzim roku 2008 tu měl stánek také dvacetiletý Nguyen Van Tu, kterému se přezdívalo Petr. Dnes ho tady již nenajdete. Ani stánek, ani Petra, jehož ovdovělá manželka byla tragickými okolnostmi donucena vrátit se i s malým dítětem zpět do Vietnamu…

Většina z nás má nějakého toho koníčka, kterému se ve volných chvílích věnuje. Investujeme do něj své peníze, dovednosti, svůj volný čas, jenž se nezřídka počítá ne na měsíce či roky, ale na desetiletí. A když pak o předmět svého potěšení z ničeho nic přijdete, navíc ještě cizím zaviněním, jedná se v lidském životě o těžkou ránu. Své o tom ví například ostravský kaktusář Pavel Klouda.

Dvacátý devátý červenec roku 2005, parné letní odpoledne. Lidé řešili, zda mohou odejít dřív z práce a jít se zchladit někam k vodě. A třeba i co s nastávajícím víkendem. Ilona – zaměstnankyně videopůjčovny na šternberském Hlavním náměstí – už nemohla řešit nic. Někdo ji za bílého dne přímo ve videopůjčovně zavraždil…