18. března 2010

Začínala první únorová sobota a celá republika byla už více než měsíc sužována nepříjemnými mrazy. Také v Šumperku té noci klesla rtuť teploměru pod –10 stupňů. A právě krutá zima a dlouhotrvající mrazy bývají bezdomovcům největšími nepřáteli. Nad ránem se ale před šumperským Kauflandem objevil ještě jeden nepřítel, ke všemu mnohem zákeřnější. To ale místní bezdomovec, trávící zde noc, nemohl předpokládat…

Jaromír Škvára. Miloval počítače, rád surfoval na internetu, vždycky chtěl pracovat v nějaké bezpečnostní agentuře… Tolik několik skromných informací ze života mladého muže z Berouna. Jaromír trpí rozdvojenou osobností, má ještě další problémy, třeba otylost – když stoupne na váhu, rafička se zastaví plus minus na sto padesáti kilogramech. Znalci duše navíc tvrdí, že Jaromírův mentální stav neodpovídá jeho věku – tedy skoro pětadvaceti letům, ale spíš žije na úrovni patnáctiletého kluka. I přes tyto handicapy měl Jaromír své sny. Jenže se ztratil – právě před rokem…