Nebojte, nepůjde o smrt roztomilého domácího mazlíčka, ale kočky nadmíru půvabné, povrchní a egoistické… Jan Kanyza jako major Bohuslav vyšetřuje vraždu atraktivní fotomodelky (2004). Dále hrají: E. Geislerová, K. Zima, H. Maciuchová, J. Satoranský, A. Procházková, P. Rímský, M. Šimůnek, M. Maláčová a další. Scénář K. Štorkán. Kamera P. Flak. Režie M. Růžička
00:00:37 Homolová!
00:00:39 Pane profesore, asi jí není dobře.
00:00:43 O přestávce přijďte ke mně do kabinetu.
00:00:50 Počkej na mě!
00:01:01 Dobrý den.
00:01:02 Kde jsi, prosím tě. Každou chvilku zvoní.
00:01:08 KLEPÁNÍ Můžeme to sem dát?
00:01:11 Co je to s vámi, Homolová? Máte neomluvené hodiny.
00:01:16 A když si pozvu vašeho otce... ZVONÍ
00:01:19 -Tomu je to jedno.
-No, jako vám, že? Ale mně ne!
00:01:22 Jsem váš třídní. A vy příští rok maturujete.
00:01:26 Hlava, oči, sex, jo? A prohni se.
00:01:29 -Bravo! Počkej...
-Nech toho!
00:01:32 -Ta fotka musí každýho vyrajcovat.
-Kamile!!!
00:01:34 Ne! Na to ti seru!
00:01:37 Tady velím já.
00:01:40 A ty, milá Sašenko, ty budeš poslouchat. Jo?
00:01:44 -Kamile...!
-Ve všem!
00:01:45 -Kamile, nech toho!
-No jo, kočička vystrkuje drápy.
00:01:49 -Kamile, ne!
-Člověka rozrajcuje...!
00:01:52 Au!
00:01:58 -Tak si ji dej za sklo.
-Není třeba.
00:02:01 -Tahle není pro každýho, víš?
-Tak já jsem pro tebe každej, jo?
00:02:05 My ještě věříme na čápa, viď, malinká.
00:02:09 Jo. Ale s velkým zobákem.
00:02:26 Kdes byla?
00:02:28 -Co je ti po tom?
-Jsem snad tvůj otec, ne?
00:02:32 -Najednou.
-Jsem za tebe právně odpovědnej.
00:02:38 Ještě nejsi plnoletá.
00:02:39 Kdyby se ti něco stalo, tak je to na mně.
00:02:42 Prosím tě, vždyť ani nevíš, kolik mi je.
00:02:44 -Jé...
-Byla jsem s Markem.
00:02:47 A to je slušnej kluk z dobrý rodiny.
00:02:49 Jo. A copak ti dal dneska, kluk z dobrý rodiny?
00:02:53 -Proto ty starosti?
-No neříkej, že nic.
00:02:58 -To je dojemný. Jako minule.
-Jen to vyklop!
00:03:01 -A ten prsten už jsi prochlastal?
-Au!
00:03:04 Nezapomínej, že ty jsi dlužná mně!
00:03:08 Jo, že jsem se narodila, viď?
00:03:10 No z podpory se oba neuživíme!
00:03:13 Tak mě neživ. Já tady bejt nemusím.
00:03:27 -Kamile?
-Co?
00:03:29 Promiň. Nevěděla jsem, že už pracuješ.
00:03:31 -Potřebovala bych s tebou mluvit.
-Tak mi dej chvíli, jo?
00:03:36 -Dobrý den, paní Králová.
-Dobrý den, holči č ko...
00:03:40 Ale to počká. To jste vy?
00:03:47 Máš dobrý vkus, Kamile.
00:03:51 Viděla jsem pár vašich fotek.
00:03:54 Ovšem sebelepší reprodukce nemůže být oslnivější než originál.
00:03:59 Vy mně lichotíte, paní Králová.
00:04:03 Ovšem královna jste tady vy. A ne jenom podle jména.
00:04:08 Dokonce je duchaplná.
00:04:14 Kamil mi říkal, že máte nějakou prosbu.
00:04:21 -Ale já se stydím vám to říct.
-Tak se nestyďte.
00:04:24 Posaďte se.
00:04:31 -Když ono je to trošku trapný.
-Dokonce trapný?
00:04:35 Tak co je to?
00:04:38 Já jsem vás totiž viděla v Radúzovi jako Runu.
00:04:42 Skvělý.
00:04:44 Já jsem v životě nic takovýho neviděla.
00:04:46 A teď naposled jako tu Lady Macbeth.
00:04:49 -Ty chodíš do divadla?
-Já miluju divadlo.
00:04:54 Vy jste tam byla tak krutá, tak krásně krutá...
00:04:58 Ale pravdivá. Úžasný...!
00:05:01 Já jsem si říkala: Bejt tak herečkou,
00:05:03 aspoň na chvíli si to zkusit nebo umět aspoň kousek toho co vy.
00:05:09 Ty vole, to by bylo...
00:05:12 -Ale já vím, že to je hrozně těžký.
-Je to profese jako každá jiná.
00:05:17 Když má člověk talent, píli, ctižádost,
00:05:20 může se spoustu věcí naučit.
00:05:23 Zeptejte se rodičů a můžeme se na pár lekcích domluvit.
00:05:28 Já se jich nemůžu zeptat. Máma umřela a táta mě vyhodil.
00:05:43 Abys nezaspala do školy. Já už musím do dabingu.
00:05:52 Matka má mít dceru.
00:05:54 Protože matka s dcerou čerta sperou.
00:05:57 Krásný den.
00:06:00 Varuju tě!
00:06:02 -Au.
-Nic si k ní nedovoluj!
00:06:05 Jiná krevní skupina. Nevzrušuj se.
00:06:07 Vyskoč!
00:06:09 Přepudruj se na Madonu, po osmý padáme!
00:06:12 Kam ji táhneš? Měla by jít do školy.
00:06:15 Za její kariérou a mým kšeftem.
00:06:19 O tom snad tobě nemusím povídat, co to obnáší.
00:06:22 Kámoš maluje bukerům prezenty pro ty jejich štětky.
00:06:24 Tak může prosadit, aby Sašenku nabízeli.
00:06:27 Dokážeš to zařídit líp?
00:06:29 Sláva je příjemná i hnusná zároveň. Jako každá děvka.
00:06:35 Přece je znáš. Tak víš, kdo na ně může zapůsobit, ne?
00:06:37 Podívej se na to. Co?
00:06:40 Příroda, materiál... Tohle jen tak nenajdeš na ulici.
00:06:44 -Kamaráde...
-Festovní je.
00:06:46 Já... Já to nechci zadara.
00:06:50 Cejtím, že my 2 otočíme velký love.
00:06:56 -Velký love?
-Můžu ještě jeden.
00:06:58 -Zajisté, slečno.
-Děkuju.
00:07:00 Jeden gin. A vy, pane Kamile?
00:07:04 Preso, ale bez mlíka. Čistá droga.
00:07:07 -A mistr Čáp ještě pivečko?
-Flašku sektu, prosím.
00:07:10 Už se to vaří.
00:07:13 Džentlmeni před jedenáctou nechlastají.
00:07:18 Když dovolíte, půjdu zkontrolovat, jestli jsem ještě holčička.
00:07:22 -Prosím...
-Děkuji.
00:07:30 Teda Kamile... Kdes to sehnal?
00:07:34 No, senhal, no... A nakvartýroval jsem si ji do bytu.
00:07:37 Nekecej. A co máma?
00:07:40 Pohoda. Učí ji velkým gestům.
00:07:43 A ty vnitřním prožitkům. Sviňáku!
00:07:50 Tak tuhle tu ti fakt závidím. Vypadá jak divoká kočička.
00:07:56 Jo jo... Spíš jako kočka domácí.
00:07:58 Ráda se mazlí, ale hned tě poškrábe.
00:08:00 Nekecej! Mně to můžeš popsat v živejch barvách.
00:08:03 -Kamarádova holka je pro mě svatá.
-Já vím. Kamarád taky rád, že jo?
00:08:13 Tak co? Už jste si mě prohlídli?
00:08:17 Kupujete?
00:08:20 No kdo kupuje, musí taky cálovat.
00:08:22 Takovýhle holky jsou pro mě vyložená droga.
00:08:27 -Hmh...
-Prostě mě inspirujou k tvorbě.
00:08:31 -Chápeš?
-Naprosto.
00:08:33 Není tohle Amorovo šílenství? Báječná...!
00:08:39 Kamile, báječná...
00:08:43 Jenže patří Bukvovi.
00:08:46 Viděl ji první, narozdíl ode mne neví co s prachama...
00:08:50 Nechal jsem si radši zajít chuť.
00:08:53 No...
00:08:57 Tak abys viděl, že jsem fakt kámoš, tak ti můžu Sašu připravit.
00:09:06 Počkej, počkej...
00:09:09 -Jak to myslíš?
-Jako ty.
00:09:13 Každej něco pro vlast. Hmm?
00:09:18 -Tak proč ne?
-Dobře, fajn.
00:09:22 Počkej, počkej... Tak zavčas cinknu a dám ti klíče.
00:09:27 -A co máma?
-A... Hraje, hraje, hraje...
00:09:32 Do desíti. Takže do 11 vypadnout, jo?
00:09:36 -Dobře.
-Jo...
00:09:43 Ach Romeo, Romeo. Proč musíš být Romeo?
00:09:48 Zřekni se otce, nejmenuj se tak.
00:09:51 Nebo když nechceš, měj mě k smrti rád
00:09:53 a přestanu být Kapuletová.
00:09:55 Musíš se víc nadechovat, abys nepolykala slova na konci veršů.
00:10:00 Přestanu být Kapuletová. To jsi ty, to není prázdné slovo.
00:10:05 Ty jsi Julie.
00:10:08 Těmi verši vyjadřuješ nejintimnější pocity lásky.
00:10:12 Touhy znovu potkat Romea.
00:10:15 Tak znovu.
00:10:18 -Můžu ještě jednou, paní Králová?
-Jistě.
00:10:21 Pro tebe nejsem paní Králová!
00:10:24 Kolikrát ti mám říkat, abys mě tak neoslovovala.
00:10:27 Promiňte. Když já si pořád netroufám, paní Lubo.
00:10:31 No vidíš, že to jde.
00:10:33 ZVONÍ TELEFON
00:10:38 No?
00:10:42 Kolikrát ti mám říkat, že prostě nemám čas.
00:10:45 Copak to neříkám jasně? No nemám!
00:10:50 Možná. Nazdar.
00:10:54 -Já se omlouvám.
-Příště ten civilizační výpotek
00:10:57 při hodině vypni. Ať nás to neruší.
00:11:01 Pardon.
00:11:06 -Něco nepříjemného?
-Ale...
00:11:09 Spolužák...
00:11:12 Snaží se mně zachránit matiku.
00:11:15 Áááá...! Matika!
00:11:19 Pojď sem. Sedni si ke mně.
00:11:26 Když jsem byla podruhé těhotná, věděla jsem, že to bude holčička.
00:11:31 Ale pak přišla role, která se neodmítá.
00:11:34 Moje vysněná role Julie Kapuletová.
00:11:36 A kariéra zvítězila.
00:11:42 No... Já myslí, že kdybych byla stejně tak dobrá jako vy,
00:11:47 tak bych udělala to samé.
00:11:49 A teď jsem tu holčičku našla v tobě.
00:11:52 Nemysli si, že je to prázdná fráze. Každá matka touží po dceři.
00:11:59 Jen jí může věnovat všechnu svou něhu.
00:12:02 Mužský o to nestojí.
00:12:06 Jen ji může obdarovat svou láskou.
00:12:12 Jen ji může milovat jako Julie svého Romea.
00:12:20 Tak běž. Zkusíme to ještě jednou.
00:12:26 -Čau.
-Ahoj.
00:12:29 -Máš lístky?
-Jo. Za 8 stovek.
00:12:31 Ukaž...?
00:12:36 Dobrý den. Prosím vás, nechcete lístky?
00:12:38 -Ne.
-Ne.
00:12:42 -Dobrý den. Nepotřebujete lístky?
-Ano.
00:12:43 -Kolik? 8OO Kč?
-Ano.
00:12:49 -Super. Díky.
-Děkuju. Nashle.
00:12:53 Ty se na mě zlobíš?
00:12:56 Ale já jsem tam opravdu takhle jít nemohla.
00:13:00 Tak to mě moc nemiluješ.
00:13:04 Sháním kontakty, víš. Pak už to jde samo.
00:13:08 Nesmíš vynechat ani jeden důležitej casting,
00:13:11 protože tě kde kdo zná.
00:13:14 -Jako na těch fotkách?
-Tys je viděl?
00:13:17 -Jo.
-Dobrý, ne?
00:13:19 -Kluci se bavili na tvůj účet.
-Hmm...
00:13:23 Víš, jak mi bylo?
00:13:26 Musíš si zvykat, že máš slavnou kamarádku.
00:13:29 -Víš, kolik berou světový hvězdy?
-Hmm...
00:13:32 Ale za jakou cenu.
00:13:35 To bys byl jako radši, kdybych vázala balíky na poště?
00:13:40 -Tak mi to přej, ne?
-Ale...
00:13:43 Chceš barák, auto? Já ti dám modrý z nebe.
00:13:50 Komu si myslíš, že to všechno naši jednou daj?
00:14:02 -Jé....
-Vzpomeň si na to někdy, jo?
00:14:06 Ty jsou krásný. Děkuju.
00:14:10 -A co na to řekne máma?
-Ta se vrátí až za rok.
00:14:14 Možná...
00:14:16 Záleží na tom, kam zase pošlou tátu.
00:14:20 Ale mě spíš zajímá, co tomu řekneš ty?
00:14:23 Jo, děkuju. Jsou fakt pěkný.
00:14:28 Svým způsobem tě mám ráda.
00:14:36 Sodoma, Gomora! Dneska smradi poučujou rodiče.
00:14:41 -No tak!
-Nikam nejdu.
00:14:43 Dej ty ruce pěkně k sobě! Ať můžeš projít.
00:14:45 Nejdu nikam, dopr...
00:14:48 Měj rozum! Saša si pro tebe přišla.
00:14:51 Neznám. Kdo jste, osobo?
00:14:54 -Ty už neznáš ani vlastní dceru?
-Nemám dceru, chápeš to?
00:14:57 Nemá nárok! Kde jsi chrápala, ty couro?
00:15:01 -No tak!
-Doma ti to smrdí?
00:15:03 Když ty neznáš mě, tak já neznám tebe.
00:15:08 -No jo...
-Zabít tě je málo.
00:16:30 -Sašo.
-Ježíšmarjá! Dobrý večer.
00:16:33 Sašo, řítíš se do hrozného maléru. Čekám na tebe už 2. noc.
00:16:38 -Ale já už tady nebydlím.
-Sekej dobrotu, nebo neodmaturuješ.
00:16:41 -Věř mi to, prosím tě.
-Cože?
00:16:43 Uvědomuješ si vůbec, co děláš? Na vysokou se nedostaneš.
00:16:47 -Ale já ani nechci.
-Zničíš si celý život.
00:16:51 V jaké se to pohybuješ společnosti?
00:16:54 No dovolte? V tý nejlepší!
00:16:57 -Sašo, vzpamatuj se!
-Říká vám něco jméno Luba Králová?
00:17:03 -Nějaká herečka, ne?
-Nějaká? Nejlepší!
00:17:08 Tak ta mi dává teďka lekce herectví.
00:17:11 -Sašo!
-A na tem gympl vám kašlu!
00:17:13 -A vejšku taky!
-Sašo!
00:17:15 -A dejte mi už pokoj!
-Sašo, počkej!
00:17:19 Kdes byla?!
00:17:22 Proboha, co se ti stalo?
00:17:25 Podívej se na sebe, jak vypadáš.
00:17:28 Jak toulavá kočka! Celá ucouraná!
00:17:33 Takhle se učí matematika?
00:17:47 Bláhově jsem se domnívala, že tě zajímá herectví.
00:17:52 Ale to bys musela ctít profesionální disciplínu.
00:17:56 Nebo aspoň tušit, co je vděčnost!
00:18:00 Můžeš si jít, kam chceš!
00:18:04 Odpusťte mi to.
00:18:08 Když teďka je toho na mě strašně moc.
00:18:12 HODINY ODBÍJEJÍ TŘETÍ
00:18:21 Neplač.
00:18:25 Umyj se.
00:18:30 A běž spát.
00:18:40 Jaroslave?
00:18:45 Promiň. Zdržel jsem se. Čekal jsem na studentku Homolovou.
00:18:48 -Ale, nepovídej.
-No nechodí do školy.
00:18:53 -Copak je to normální?
-A to s ní probíráš po nocích?
00:18:58 Jak jinak ji mám sehnat?
00:19:01 Musel jsem jí říct, že ji ředitelka nejspíš vyrazí.
00:19:06 -Copak to nechápeš?
-Ne! Já jsem přece úplně pitomá.
00:19:12 Za normálních okolností
00:19:15 se v takovém případě zavolají do školy rodiče, ne?
00:19:19 Hm... Za 3 roky nikdy nikdo nepřišel.
00:19:22 Takže ty seš její takovej andělíček můj strážníček.
00:19:27 -Patřila k mým nejlepším žačkám.
-V čem?
00:19:33 V tomhle? Je to ona?
00:19:37 Je. Já se přece nemůžu tvářit, že to nevidím.
00:19:42 -Takže sis to pro jistotu koupil.
-Zabavil jsem to při hodině.
00:19:46 V takovém případě to nepatří domů, ale do sborovny.
00:19:52 Je to ubohý! A ty taky...
00:19:57 ELEKTRICKÝ ZÁMEK OTEVÍRÁ DVEŘE
00:20:03 Dobrý... Něco novýho?
00:20:05 Pane majore, tady pán přišel s takovým oznámením...
00:20:10 A co já s tím?
00:20:12 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:20:14 Já jsem Lukáš Jaroslav. Středoškolský profesor.
00:20:17 Major Bohuslav. Tak co nám nesete, pane profesore?
00:20:22 -Hezká holka.
-Vám se to líbí?
00:20:26 A vám ne? Promiňte...
00:20:31 Tohle je příliš vážná věc. Je to totiž moje studentka.
00:20:35 -Jak s tím mohla souhlasit?
-Na to byste se měl zeptat jí, ne?
00:20:40 Některá děvčata si takhle přivydělávají.
00:20:43 Já vím, že v jádru není špatná. Třeba by stačilo jí jenom pohrozit.
00:20:50 Kdybyste mi pomohli... Já už nevím, co mám udělat.
00:20:55 Podívejte se, tady se nestal žádný zločin.
00:20:59 Já vám nepomůžu. S tím nemůžeme nic dělat.
00:21:03 Pane profesore... No...
00:21:06 Kdybyste měl pocit, že jí hrozí nějaké nebezpečí nebo tak,
00:21:12 tak mi zavolejte.
00:21:21 ZVONÍ TELEFON
00:21:31 Jo, prosím. Slyším.
00:21:35 Co?
00:21:37 Ale?
00:21:40 Dlouho jsme se neslyšeli, šéfe.
00:21:43 Ale co takhle ráno?
00:21:47 A? A sakra!
00:21:57 Dobré ranko. Můžu?
00:22:00 Takže Alexandra Homolová, 18 let, bytem Kozácká 11, Praha 4.
00:22:05 -Kde se tady vzala?
-Bydlela tady. Přechodně.
00:22:08 Pravděpodobně zadušená.
00:22:10 Objevil ji Kamil Král, když se vrátil domů.
00:22:13 Krátce pře 23. hodinou.
00:22:15 -A kde byl?
-Ve vinárně.
00:22:17 -A víme ve který?
-Ano. U soudku.
00:22:19 -A má na to svědky?
-Jo.
00:22:21 Byl tam prej společně s nějakým kamarádem Erikem Čápem.
00:22:25 To "prej" už nechci nikdy v žádným hlášení slyšet.
00:22:28 -Jo.
-Kolik toho vypil?
00:22:30 Poslal jsem ho na odběr krve. Bude tady každou chvíli.
00:22:37 -A sakra!
-Co? Vy ji znáte?
00:22:39 Jo, viděl jsem ji v jednom časopise.
00:22:42 -Doktore, jak je asi dlouho mrtvá?
-Čtyři, pět hodin.
00:22:46 A ten král ohlásil vraždu v kolik?
00:22:53 Ve 23:37 hodin.
00:22:56 -Proč tak pozdě?
-Nejdřív si myslel, že spí.
00:22:59 Ale když se vrátila jeho matka z divadla, tak ji chtěli vzbudit.
00:23:02 Proč by ji budili, když tady bydlela?
00:23:04 -To je divný, ne?
-To nevím.
00:23:08 Naše výjezdovka dorazila chvíli před půlnocí a máme všechno,
00:23:11 co potřebujeme.
00:23:12 -Jo. Kromě vraha.
-Jo.
00:23:15 -A co okna, dveře?
-Okna zavřený, dveře zabouchnutý...
00:23:19 Bez klik venku.
00:23:21 -Že jsem se ptal, co?
-Hm...
00:23:25 -Můžeme ji odvézt?
-Jestli máte všecko, tak jo.
00:23:31 -Hezký obrazy, co?
-Cože?
00:23:33 Málo známej Procházka.
00:23:35 Šéfe, copak vás teď zajímají nějaký obrazy?
00:23:39 Mě zajímá všecko, co je krásný. I když jsem policajt.
00:23:42 -Pan Král?
-Jo.
00:23:44 -Já jsem major Bohuslav.
-Dobrý večer.
00:23:47 Odvezli mě na krev. Matka je asi nahoře.
00:23:49 Pokud máte zájem o mne, pánové, prosím, můžeme do ateliéru.
00:23:54 Ty počkej tady!
00:24:07 Jsem váš...
00:24:13 Ptejte se.
00:24:18 Vy se zajímáte o fotografii?
00:24:21 Řekněte mi, kolik si tak vydělá modelka u vás?
00:24:26 -Řekněme za den.
-Jak kdy, jak která...
00:24:32 No a slečně Homolové jste platil kolik?
00:24:35 Nic. Saša byla moje holka.
00:24:38 -A jaký byl váš vztah?
-Normálka.
00:24:42 -Normálka asi ne, když je mrtvá.
-Jak to myslíte?
00:24:46 Jestli jsme se hádali nebo nenáviděli až jsem...
00:24:48 No tak bych si normálka vztah zase nepředstavoval.
00:24:52 Tak co vlastně chcete slyšet? Kolikrát jsme spolu chrápali?
00:24:54 To vám řeknu úplně přesně. Počkejte, podívám se. Ani jednou!
00:24:57 Já jsem myslel, že mi spíš řeknete, jak jste se seznámili a tak...
00:25:03 Zeznámili... Jak to bejvá, pane majore.
00:25:07 Fotil jsem nějakej konkurz do modelingové agentury.
00:25:10 Samý holky na inzerát.
00:25:12 A Saša chtěla, abych jí ty fotky přinesl.
00:25:15 Tak jsem ji pozval k sobě. Co kdyby náhodou, že jo...
00:25:18 -No a...?
-Nic.
00:25:25 -To mi neříkejte.
-Fakt.
00:25:28 Žádná míca. Blbý, malý kotě.
00:25:33 Už toho nechte, nebo se všichni zblázníme!
00:25:36 -Copak nestačí, co se stalo?
-Podívejte se, já chápu,
00:25:40 že je to pro vás velmi nepříjemná situace, ale pochopte také vy nás.
00:25:44 Neděláme nic jiného než svoji práci.
00:25:46 -A rádi bychom našli vraha.
-Tak ho proboha najděte!!!
00:25:49 My vám v tom snad nebráníme.
00:25:51 Maminko, prosím tě, s rozčilováním nic nespravíme.
00:25:53 -Tohle je...
-Major Bohuslav.
00:25:55 Řekněte mi, prosím pěkně, kdo všechno má klíče od vaší vily?
00:25:59 Ti, kdo tady bydlí. Jinak by nemohli dovnitř.
00:26:02 U branky na zvoncích je jenom 1 jméno.
00:26:05 -Královi.
-Pochopitelně.
00:26:08 Rodiče mého zesnulého muže si nepřejí, aby je někdo obtěžoval.
00:26:11 -Je jim skoro přes 80.
-Bydlí nahoře, jestli se nepletu.
00:26:15 Žijí tam sami?
00:26:18 -Ne! Mají psa.
-Mami!
00:26:20 Tady dole vy, váš syn a zesnulá. Vyjmenoval jsem všechny?
00:26:24 Je vám to málo, vážený pane?
00:26:28 A rodiče vašeho zesnulého manžela mají klíče od vašeho bytu?
00:26:33 No doufám, že ne.
00:26:35 Už jen ta představa, jak se mi hrabou v mých věcech,
00:26:38 mně dohání k šílenství.
00:26:41 -U starých Králů už jsi byl?
-Ne, ale skočím tam.
00:26:45 -Není na starouška trochu pozdě?
-Stejně nespěj.
00:26:48 Vsadím se, že zvědavě čučej z okna, co se tady děje.
00:26:51 Neujeďte mi.
00:26:53 A nezapomeň na slušný vychování. Ať nemusíme volat sanitku.
00:27:01 Dobrý večer.
00:27:03 Rád bych vás informoval o tom, co se tady děje.
00:27:06 Počkejte, co vy s tím máte společnýho?
00:27:11 -Kriminální policie.
-To víš, že je od nich.
00:27:15 Viděl jsem ho.
00:27:17 Tady dole, v bytě pod vámi, se stala vražda.
00:27:23 Cože? Tak konečně jí to někdo spočítal.
00:27:26 -Kdo? Komu? Co měl spočítat?
-Naší snaše přece. Tý komediantce.
00:27:32 Ta si uměla nadělat takových nepřátel.
00:27:35 -Jenom nám už 36 let pije krev.
-Tenhle dům vystavěl náš syn.
00:27:42 Málem jsme byli vyhozeni, kdyby jeho poslední vůle
00:27:46 výslovně nepřikazovala, že tady dožijeme.
00:27:50 -Poslyšte...
-Ano.
00:27:51 -Někdo zadusil 18leté děvče.
-Toho andílka?
00:27:55 To byl Kamil. Určitě to byl Kamil.
00:27:58 -Jako teda náš vnuk.
-No, to se právě snažíme vypátrat.
00:28:01 Jeden krk mám a ten vám na to dám, že to byla ona.
00:28:05 -A proč myslíte?
-Nevěříte mi, protože ji neznáte.
00:28:08 Ale ruku do ohně za to, že to byla ona.
00:28:14 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:28:20 Dobrej. Je tam šéf?
00:28:23 No... Promiň.
00:28:26 Ale řeknu ti, že jsem vyfasoval parťáka.
00:28:29 -Mockrát děkuju.
-Tak mi porad, kde je mám brát.
00:28:33 Je horlivej, do všeho se hrne a neumí jednat s lidma.
00:28:37 -Potřebuje se ještě trochu otrkat.
-Jo? A proč u mě?
00:28:42 Protože jde z jedný katastrofy do druhý.
00:28:45 Kdyby aspoň chodil včas.
00:28:47 Jsem zvědavej, jakou ptákovinu si vymyslí dneska.
00:28:50 Dobrý den. Dobrej...
00:28:53 -Vítám tě, synku.
-Sorry. Stávkujou tramvajáci.
00:28:57 -Hlavně, že nestávkujete vy.
-Ne, to bych si nedovolil.
00:29:05 Pan major si potrpí na dochvilnost a přesnost v práci.
00:29:08 Klasika. To je moje řeč.
00:29:11 No... Tak co mi povíte?
00:29:16 Vycházíte snad z nějaké hypotézy, ne?
00:29:19 To bylo jasný znásilnění. Aspoň na první pohled.
00:29:23 A na druhý...?
00:29:32 Doktor to vylučuje. Žádný sperma ani oděrky.
00:29:37 -To jsem blázen.
-A co zvrhlíci?
00:29:40 Jo, jasně...
00:29:45 Žádný sperma ani v dutině ústní.
00:29:51 A co třeba drogy?
00:29:57 Nic.
00:30:00 Žádný vpichy.
00:30:04 -To jsem z toho jelen.
-Mohu, pane kolego?
00:30:10 Loupež prakticky vylučuju. Byt nebyl evidentně prohledáván.
00:30:14 A kousek od mrtvé visel obraz tak bratru za 300 tisíc.
00:30:21 Nedávno podobný Procházka šel na aukci za 280.
00:30:26 Ale pokud vím, zapíchnou kdejakou stařenku pro pár stovek.
00:30:30 Co když se ztratilo něco menšího? Co se dá odnést v tašce.
00:30:36 To vás nenapadlo, že?
00:30:40 -Uf...
-Takhle prudí často?
00:30:44 Seš tady moc krátce, abys měl k tomu nějaký připomínky, mladej.
00:30:50 -Co ten gympl?
-Byl jsem tam.
00:30:54 Mluvil jsem s ředitelkou.
00:30:56 S třídním ne, ten tam ráno ještě nebyl.
00:30:59 Ale ředitelka říkala, že ta Saša byla docela dobrá holka.
00:31:03 Rodina horší. Otec, podle ní, somrák.
00:31:06 Pak jsem ji pumpnul o adresu. Byl jsem tam, ale nikdo neotvíral.
00:31:09 No tak ho sežeň, budem ho stejně potřebovat k identifikaci.
00:31:13 Jo.
00:31:15 HOUKÁNÍ POLICEJNÍ SIRÉNY
00:31:21 Tak co tady máme?
00:31:24 Jedna afektovaná stárnoucí herečka, její vykutálenej synáček,
00:31:29 starý rodiče, co bydlí nad nimi.
00:31:32 Co myslíš, byli by něčeho takovýho schopni?
00:31:35 Ti těžko.
00:31:37 A když, tak by uškrtili spíš tu Královou, než tu holku.
00:31:41 Má ten barák zadní vchod? Nedá se tam projít přes sklep?
00:31:45 Nebo přes ten fotografickej ateliér?
00:31:47 Ne... Zjistím, šéfe.
00:31:49 -Co ten mladej?
-Kamil?
00:31:51 Jo. Ten mi nějak nesedí.
00:31:56 Fotil Sašu, fotky prodal do časopisů.
00:32:00 Jí nedal nic, protože to byla jeho holka.
00:32:04 -A přitom tvrdí, že s ní nespal.
-Myslíte, že ho vydírala?
00:32:09 No ono to mohlo být klidně naopak.
00:32:12 -Vzali jí vzorky za nehtama?
-Jo. Taky našli nějaký vlasy.
00:32:16 Ale ty můžou být, podle mě, od kdekoho.
00:32:19 Od kdekoho. No to je zajímavý jméno pro vraha.
00:32:24 -A co ten teatrální výstup Králový?
-Nevím.
00:32:28 Prostě je to dramatická umělkyně, no.
00:32:32 A nebo se nás snaží oblafnout.
00:32:35 Mezi tím, než přišla domů, a oznámením vraždy
00:32:39 je dost velká díra.
00:32:42 Jo. Pochopila, že to udělal on.
00:32:46 A potřebovali si rozmyslet, jakou na nás ušijou boudu.
00:32:50 -Je to tak?
-Hm...
00:32:53 Já chápu, že existují opičí matky, který by to vzaly radši na sebe.
00:32:57 Ale mně spíš vrtá v hlavě jiná věc.
00:33:01 Proč ji chtěli budit, když tam bydlela?
00:33:04 Já bych dával spíš bacha, abych ji nevzbudil.
00:33:08 -Hm?
-No to je fakt.
00:33:10 Bůhví, jak to tam mezi těma 3 chodilo.
00:33:13 A proč ji tam ti dva nechávali bydlet?
00:33:15 Já mladým holkám nerozumím, no. A týhle generaci už vůbec ne.
00:33:20 Ale ty jsi k Sašině věku blíž.
00:33:23 Tak mi řekni, jak uvažovala a co si myslela.
00:33:25 Tati, tobě se snad zastavil čas.
00:33:28 Tohle byla gymnazistka a mně bude v zimě 30.
00:33:31 -Jsem úplně jiná generace.
-No nemusíš to brát hned doslova.
00:33:37 Jaká ty jsi vlastně byla v jejím věku?
00:33:41 Rozhodně asi mnohem vážnější.
00:33:44 Měla jsem nějaký cíl, o něco jsem usilovala.
00:33:49 Že to všechno dopadlo jinak, je druhá věc.
00:33:51 Leničko, Leničko...
00:33:53 Vždyť jsme si řekli, že to už máme za sebou.
00:33:58 Ta holka, ta Saša, to byla, podle mě, úplně normální kurvička.
00:34:04 Nechtěla nic dávat, jenom brát. A to od každýho.
00:34:08 Od toho mladýho kluka ze školy, od Kamila, od Králový...
00:34:10 Prostě od všech.
00:34:14 A pak se na ně vykašlala.
00:34:16 A jednomu z nich ruply nervy a sejmul ji.
00:34:20 No jo, ale komu?
00:34:24 Omlouvám se, že jste musel přijít až sem.
00:34:26 Život herců je hektický. Obzvlášť, když máme generálku.
00:34:30 Pojďte se mnou.
00:34:34 -Prosím, posaďte se.
-Děkuji.
00:34:37 Dlouho vás nezdržím, milostivá paní.
00:34:41 Chtěl jsem se zeptat...
00:34:44 Jak se přihodilo, že se k vám slečna Homolová nastěhovala?
00:34:51 Bože můj...
00:34:55 Byla jsem ráda, že se s ní Kamil seznámil.
00:34:59 Byla tak milá, příjemná.
00:35:03 Zdála se mi slušná.
00:35:07 Kamil se občas stýká s lidmi, kteří jsou...
00:35:11 Nebo spíš kteří nejsou... Bože, jak bych to řekla kulantně?
00:35:17 Prostě nehodí se do společnosti, ve které on vyrůstal.
00:35:21 -A vy jste mu to tolerovala.
-No... Je plnoletý.
00:35:27 Ono vyznat se někdy v životě je složité i pro mnohem starší, že?
00:35:34 -Chacha...
-Promiňte.
00:35:41 To máte pravdu. A co my víme o jejich životě?
00:35:47 Je to úplně jiná generace. Chtějí jen slasti, peníze...
00:35:51 A vůbec žádnou zodpovědnost.
00:35:54 Ačkoliv... Bylo to někdy jiný?
00:36:01 Před 150 lety George Sand. Taky odmítala štěstí, lásku.
00:36:08 Toužila jen po zlatě. Vím to. Hrála jsem ji.
00:36:12 -Samozřejmě skvěle!
-O tom nepochybuji, milostivá.
00:36:16 Díky.
00:36:18 Nelíbili se vám přátelé vašeho syna,
00:36:21 nebo společnost, ve které se pohyboval?
00:36:24 Obojí. Dokonce jsem mu to řekla.
00:36:28 Víte, co mi můj syn odpověděl? V divadle jsou taky pěkný kurvy.
00:36:33 -Roztomilý, co?
-Hm...
00:36:36 Vraťme se k našemu případu.
00:36:42 Vy snad podezíráte Kamila?
00:36:46 To jste vedle. Za toho bych dala ruku do ohně.
00:36:50 Já se jen snažím vyloučit ty, kteří mají alibi.
00:36:54 Když jste se večer vrátila z divadla.
00:36:57 -Kde byl?
-Seděl vedle ní. Myslel, že spí.
00:37:03 Vůbec netušil, že... už...
00:37:11 On to přece neudělal.
00:37:14 Já vám rád věřím. Ale vzpomeňte si,
00:37:18 jaký byl váš první pocit, když jste vešla do pokoje?
00:37:25 Nepříjemný střeh, že se něco stalo.
00:37:30 A proč si Saša rozestlala v obýváku.
00:37:33 -To nebylo její lůžko?
-Ne.
00:37:36 Přespávala v ateliéru, což se mi samozřejmě vůbec nelíbilo.
00:37:51 Dobrý den...
00:38:03 Neřekla byste mi, co jste hráli desátýho?
00:38:05 -Já to tady neumím nikde...
-Desátýho...?
00:38:08 Á, Ze života hmyzu.
00:38:12 Tak je to pravda.
00:38:14 Vsadil jsem se, že tam hraje paní Králová
00:38:16 a prohrál jsem metr piv.
00:38:18 Ale to jste neprohrál. Ona tam skutečně hraje.
00:38:21 Počkejte, ale ona byla přece desátého nemocná.
00:38:24 Cože? Na tyhle oči jsem ji viděla přijít a zase odejít.
00:38:28 Fakt?
00:38:30 TELEFON
00:38:31 -No vidíte to.
-Pardon.
00:38:33 Haló, vrátnice. Moment, moment...
00:38:35 A kdy tak třeba odešla? Nevíte?
00:38:38 No když hrajeme Ze života hmyzu, tak chodí hned po 1. dějství.
00:38:41 -Má začátek a na děkovačku nečeká.
-Aha.
00:38:44 To si dá radši v klubu skleničku vína.
00:38:47 -Jo?
-Tak jdeme, chlapče.
00:38:49 To bych si dal taky. No, tak děkuju.
00:38:51 -Nashle.
-Nashle.
00:38:53 Omlouvám třídního profesora Lukáše. Musel zůstat doma.
00:38:57 Ani se mu nedivím. Žil s tím ročníkem od primy.
00:39:00 Teď by mi nebyl stejně nic platný.
00:39:03 Pojďte, posadím vás do jeho kabinetu. Tam je klid.
00:39:06 -Jano!
-Dobrý den.
00:39:08 Jana Soukupová, kamarádka Alexandry.
00:39:09 Já jsem major Bohuslav. Nazdar.
00:39:16 Bylo by vám milejší, pane majore, abych zůstala s vámi?
00:39:19 Nebo chcete mluvit se studenty sám?
00:39:21 Když se neurazíte, paní ředitelko...
00:39:28 Jak si přejete. Zůstaň tady!
00:39:31 Dobře.
00:39:35 No pokračujte, slečno.
00:39:38 Se Sašou jsme se znaly už od dětství.
00:39:40 Jezdily jsme spolu k babičce, stejně jsme se i oblékaly.
00:39:45 Lidi si potom mysleli, že jsme ségry.
00:39:49 Kam jste se chystaly po maturitě?
00:39:52 Nikam.
00:39:57 Protože by asi nejspíš jela s někým jiným.
00:40:00 -A s kým? Znáš ho?
-Ne.
00:40:05 Ale někoho mít musela, protože by nekašlala na kamarádky
00:40:09 a nechovala se jak pitomá.
00:40:12 -A odkdy tak na kamarádky kašlala?
-Asi 2 měsíce.
00:40:18 Měla jsem pocit, že jí nejsem dost dobrá.
00:40:20 Dobrá? Na co dobrá? K čemu dobrá?
00:40:23 Zkrátka jsme si už neříkaly takový věci jako dřív.
00:40:27 -Jaký věci?
-Já nevím...
00:40:30 -No...
-Blbiny.
00:40:34 Třeba jak kterej chlap čumí, nebo kterej by stál za hřích.
00:40:38 -No, tak kterej?
-Odsud?
00:40:41 Odsud teda žádnej.
00:40:44 Tady jsou jenom 3 kantoři a jinak samý učitelky.
00:40:47 Až na tělocvikáře samí dědkové.
00:40:51 Ale my jsme si se Sašou stejně říkaly,
00:40:53 že si s žádným nezačnem.
00:40:55 Leda kdyby byl mladej, bohatej a krásnej.
00:41:01 Jenomže když se naši dověděli o těch fotkách,
00:41:04 dostala jsem zaracha. Se Sašou konec.
00:41:10 Ale to stejně už na mě kašlala.
00:41:15 A co ten kluk venku?
00:41:17 -Marek?
-Hm.
00:41:19 Tak ten aspoň splňuje z celý třídy 2 věci:
00:41:22 -Mladej a bohatej.
-No tak!
00:41:25 -To je 2/3 kandidát, ne?
-No...
00:41:29 Někdy s ním dokonce zašla na nějakej film, ale...
00:41:32 -Co ale?
-Nikdy s ním nic neměla.
00:41:36 Jednou mi dokonce řekla, že je to takovej opruz,
00:41:38 kterej jenom dolejzá a otravuje.
00:41:41 No...
00:41:43 Ale ukázala mně od něho prstýnek.
00:41:46 -Prstýnek?
-Hm...
00:41:50 Tak ten rozhodně nebyl z pouti.
00:41:52 Prostě jsem ho dostal od mámy.
00:41:56 -Dámskej prsten, jo?
-Prej až budu mít holku.
00:42:01 Jako aby věděla, že s ní chci chodit.
00:42:04 Tys měl Sašu rád?
00:42:09 Jo.
00:42:12 I přes všechny ty její frajery.
00:42:14 Přes jaký frajery? Jména!
00:42:17 Ty fotky jste viděl, ne?
00:42:21 To jsem teda těžko vydejchával.
00:42:23 Stejně, jako že se odstěhovala od fotra k tomu idiotovi.
00:42:27 -Ty jejího otce znáš?
-No to si piště.
00:42:32 Že od něho zdrhla, jí nevyčítám.
00:42:35 Těžko si můžete vybrat svoje rodiče, že jo.
00:42:38 To jistě. A taky zároveň nevíme, co vyroste z našich ratolestí.
00:42:44 To se dělá, krást mámě prsteny? Co jsi dělal desátýho večer?
00:42:50 No to jsem ji fakt neviděl. Čuměl jsem doma na Milionáře.
00:42:54 Ten začíná v 8 a trvá 50 minut.
00:42:58 To tě asi nikdo neviděl, když jsou vaši v cizině, že?
00:43:02 No občas mě hlídá babička. Bydlí pode mnou.
00:43:04 -Ale ten večer za mnou nebyla.
-To je smůla.
00:43:08 -To jsem jako podezřelej, nebo co?
-Seď!
00:43:11 Můžu vám klidně říct, na co vypadla ta ženská v brejlích
00:43:14 na 160 tisících. Nevěděla, kdy vládl Ramses 1.
00:43:19 Mhm. No...
00:43:22 Tak se modli, ať ti to ta ženská dosvědčí.
00:43:25 Pan Čáp sem chodí často. To je jeho plac.
00:43:29 -A desátýho?
-Každou středu pravidelně.
00:43:34 -A vždy s někým jiným.
-A toho desátýho s kým?
00:43:37 S fotografem panem Králem.
00:43:39 A kdy tak odcházeli? Do kdy se zdrželi, nevíte?
00:43:41 -Končíme v 11.
-Když já bych to potřeboval přesně.
00:43:46 Večer je tady takový blázinec, že si to nemůžu pamatovat.
00:43:50 Mirdo, v kolik hodin platil ve středu pan Král?
00:43:53 Dobrý den.
00:43:54 Moc byste mi pomohl, kdybyste si vzpomněl.
00:43:57 V kolik desátýho pak Král s panem Čápem odcházeli.
00:44:00 No... Pan Čáp hned z večera.
00:44:03 Počkejte... A Kamil Král tady zůstal?
00:44:07 -Oni neodcházeli spolu?
-Objednal si ještě 1 flašku.
00:44:10 Díval se na zprávy a pak chtěl noviny.
00:44:14 A v kolik jsi ho kasíroval?
00:44:17 Vlastně nekasíroval.
00:44:19 Najednou praštil novinama a utekl z lokálu.
00:44:22 Ještě nikdy nic takovýho neudělal.
00:44:24 Vyběhl jsem za ním s účtem, ale ujel mi v taxíku.
00:44:28 -V jakým taxíku?
-V normálním. Černým.
00:44:31 Byla už tma.
00:44:34 V černým taxíku. Tak aspoň něco.
00:44:37 A ty noviny, co četl. Nevíte, co to bylo?
00:44:40 Večerka. On jiný nečte.
00:44:43 Poslyš, když o tom tak přemýšlím, co mohlo mladýho Krále
00:44:48 v tom Večerníku tak vyděsit?
00:44:51 V těch novinách?
00:44:53 Čet jsem je i pozpátku i vzhůru nohama. Nevím.
00:44:56 Jediná souvislost s tím případem je program divadel.
00:45:00 Ten ale jenom dokazuje, že králová hrála opravdu
00:45:04 Ze života hmyzu. Což znamená, že měla padla už v 9.
00:45:11 A ne v 1O, v půl 11. jako normálně.
00:45:14 No a co?
00:45:19 Počkat... No jasně!
00:45:22 Synáček si uvědomil, že se v tý kavárně zdržel.
00:45:25 A že jeho matka po tomhle představení bude doma dřív.
00:45:27 Dřív než on.
00:45:29 Třeba se bál, že bude se Sašou sama.
00:45:32 A chtěl tomu zabránit. Proto taky ten taxík.
00:45:34 A proč by se bál, že s ní bude sama
00:45:37 a proč by se bál, že matka přijde domů dřív?
00:45:40 Třeba se bál, že ji vyrazí.
00:45:42 Mít doma nakvartýrovanou takovouhle kočku,
00:45:45 to přece není k zahození.
00:45:47 A mimo to, Králová si určitě pro svýho synáčka představovala
00:45:51 lepší partii, než je Saša, co má fotra alkoholika a somráka.
00:45:55 To by ji vyrazila z baráku hned. A nevraždila by. To ne.
00:46:01 Mně spíš nejde do hlavy, proč Saša nešla spát
00:46:05 do toho ateliéru? Jako vždycky?
00:46:11 Šéfe...? A co třeba ten fotr?
00:46:15 No, Homola mohl Královic rodinu klidně vydírat.
00:46:18 Za to, že se mu starala o dceru, jo?
00:46:21 Já nevím, třeba na ně něco věděl, nebo...
00:46:26 No tak ne, no...
00:46:28 Tak ne.
00:46:31 -Tak něco lepšího.
-Hm?
00:46:33 Homola byl na tom bídně. Hrozilo mu vystěhování.
00:46:37 Vyčíhl si, kdy Královic nejsou doma a šel jim vyčistit byt.
00:46:40 Jenže tam byla dcerka, chtěla mu v tom zabránit
00:46:43 a on ji chytl pod krkem. Co?
00:46:45 Vlastní dítě, jo?
00:46:47 Živá mu mohla být užitečnější při svý vizáži.
00:46:51 Ale jestli hledáme, jak se tam vrah mohl dostat,
00:46:53 tak tátovi by klidně otevřela.
00:46:55 No jistě, on tam vrazil, zpanikařil, chytil ji pod krkem,
00:46:59 jak říkáš... No ano.
00:47:01 A aby se na to hned nepřišlo, tak ji položil v obýváku.
00:47:05 Jako že tam spinká.
00:47:06 Protože nemohl vědět, kde normálně spí, ne?
00:47:09 Já mám další zaručenou verzi. Spolužák Marek miluje Sašu.
00:47:15 Věnuje jí prsten, kterej šlohnul matce.
00:47:18 Saša mu dává jakýs takýs naděje.
00:47:21 Jenomže pak začne vyvádět psí kusy, nechá se fotit nahatá.
00:47:25 Když se nastěhuje k jinýmu, tak ten to nevydrží.
00:47:28 Rup, prásk, bum! A je to hotový.
00:47:31 No, ale to taky nemá chybu. Spolužákovi by natuty otevřela.
00:47:35 A Marek, ten taky přece nemoh vědět, která postel je její.
00:47:41 Koukni, abychom se nenudili, tak tady máme výsledky
00:47:45 zajištěných stop. Hezky si to přečti.
00:47:52 No všechny patří Králový, Kamilovi, nebo zavražděný.
00:47:56 -Až...
-Až na zbytky kůže za nehtama.
00:48:02 No to je bomba, přece.
00:48:05 -Máme důkaz. Bránila se.
-Hurá!
00:48:09 Ale komu, krucinál?! Komu?!
00:48:13 TELEFON
00:48:15 -Vem to.
-Jo.
00:48:18 Vrána. Slyším.
00:48:24 -Nějaká Soukupová.
-Soukupová?
00:48:27 Jo, to je spolužačka a kamarádka. Tu potřebujem.
00:48:30 Jo?
00:48:32 Ano, tak já vám dám tady pana majora...
00:48:35 Ne ne ne ne. To je mladá holka. To je pro tebe.
00:48:38 Marek pořád škemral, abych mu půjčila bejvák.
00:48:40 Že ho doma hlídá babička a že kdyby tam on udělal mejdan,
00:48:44 že by to prasklo.
00:48:47 Tak jsem mu to slíbila.
00:48:49 Jenomže on do mýho bytu pozval jenom Sašu.
00:48:51 A když mě to řekla, tak jsme se naštvaly
00:48:54 a přizvali jsme pár lidí ze třídy.
00:48:56 Pořád někomu dolejval. Asi aby nás pil a pak dosáhl svýho.
00:49:02 Pořád měl nějaký blbý kecy a snažil se Sašu osahávat.
00:49:06 Marku... Nech mě bejt!
00:49:10 Proč jsi to neřekla už ve škole mýmu šéfovi?
00:49:13 Tohle by starej dědek nikdy nepochopil.
00:49:17 Jo.
00:49:19 No tak díky za důvěru.
00:49:23 Můžeš pokračovat.
00:49:25 Já jsem byla v kuchyni, když za mnou Saša přišla s nápadem,
00:49:28 že Marka vyškolíme, aby už dal nadobro pokoj.
00:49:36 Seš moje holka, rozumíš? Nikoho jinýho!
00:49:41 Nebudeš se mně oblejzat s nějakou lesbou!
00:49:44 -Prosím tě, pojď pryč!
-Nech mě bejt!
00:49:45 -Co si myslíš, prosím tě?
-Seš úplně na sračky.
00:49:49 Co si o sobě vůbec myslíš? Na koho teda vlastně seš?
00:49:54 Běž domů! Já tě doprovodím.
00:49:56 SMÍCH
00:49:59 Do prdele!
00:50:01 Copak jste to provedli herečce Králový?
00:50:04 Která musela požádat své známé, kteří se znají s mými známými,
00:50:08 abych se dověděla něco o hulvátství.
00:50:12 Tak já požádám své kamarády, kteří znají tvoje kamarádky,
00:50:17 aby se ti doneslo, že nevím. No.
00:50:20 Fajn. A teď vážně. Podezíráte ji?
00:50:23 V jejím bytě byla nalezena zavražděná dívka.
00:50:28 Mimo jiné není pochyb o tom, že se Králové docela líbila.
00:50:34 PÍSKÁ SI
00:50:37 Dobrej... Jé, promiňte.
00:50:39 Pardon. Já jsem nevěděl, že...
00:50:42 Jdu pozdě, já vím.
00:50:44 Ale na Staromáku zrovna 4% stávkovali.
00:50:47 Nebo demonstrovali... Já nevím.
00:50:49 Hm... Něco lepšího by na repertoáru nebylo?
00:50:51 -Ale jo.
-Jo?
00:50:53 Soukupová si myslí, že vrah je Marek.
00:50:56 Protože před svědkama Saše vyhrožoval.
00:50:59 No, tak Markovi dáme želízka a máme vymalováno.
00:51:04 Jako bych tady nebyla, pánové.
00:51:11 Vy si taky ze všeho děláte prču.
00:51:14 Jana se Sašou prej předstíraly, že jsou lesby.
00:51:18 No, co když jsou?
00:51:20 Prej, co když, kdyby... Avšak, někdy...
00:51:25 Krucinál, Vrána! Nechaj mě žít, jo?
00:51:32 TELEFON
00:51:35 Haló Vrána.
00:51:38 Tady máte. Ale radši jděte.
00:51:40 -Zakázala nám s vámi mluvit.
-Počkejte! Počkejte!
00:51:44 Nikdo nás nevidí, pane král. Co to je?
00:51:46 -Autoprovoz z toho večera.
-Cože?
00:51:51 Jak to tady jezdilo za sebou.
00:51:57 Tady.
00:51:59 Její auto - snacha odjížděla do divadla po 6. hodině.
00:52:04 Jako vždycky. Osobní auto - to přijelo jako 2.
00:52:09 Třetí přijel zelený taxík. Pak přijel černý taxík.
00:52:14 A nakonec její auto. To se vracela z divadla.
00:52:20 Heleďte, vy si to všechno pamatujete?
00:52:21 Aby ne. Tady toho tolik nejezdí. Není kam.
00:52:26 A když někdo zabloudí, hned se otočí a jede pryč.
00:52:31 Ale tihle zastavili.
00:52:33 Ten starej křáp tu stál dobrý půl hodiny.
00:52:37 -Kterej?
-Tady, na 2. řádku.
00:52:40 -Osobní auto.
-A kdy asi přijelo? To nevíte?
00:52:44 Začínaly zprávy na jedničce. Ve čtvrt na 8.
00:52:48 Fakt? To si takhle pamatujete? No to je bomba.
00:52:52 Ale ptát se vás na značku, to je asi blbost, co?
00:52:56 Coby. Syn měl tady Mercedes.
00:52:59 Ale tenhle už měl nový, nenastříkaný blatník.
00:53:03 Ale dříve než přijel, zvonil tady nějaký člověk.
00:53:08 A to děvče mu hodilo klíče, aby si sám odemkl.
00:53:14 Jo... A jak vypadal?
00:53:17 -Špatně.
-Co to je, špatně?
00:53:20 -Jako bezdomovec.
-Aha.
00:53:24 Heleďte... A ten zelenej taxík?
00:53:28 -Diesel.
-Diesel?
00:53:30 Diesel. Přivez nějakou ženskou.
00:53:34 Jo. Starou, mladou?
00:53:36 No to nevím. Byla už tma.
00:53:39 Planým podezříváním si občany nezískáte.
00:53:43 Žijeme v demokracii, jestli to nevíte.
00:53:47 Proto se vás taky trpělivě ptám, kdy a kde jste viděl
00:53:50 slečnu Homolovou naposled.
00:53:53 Viděl jsem ji jenom jednou. V kavárně.
00:53:59 -Hm...
-S její smrtí nemám nic společnýho!
00:54:01 To už jste mi říkal. Povězte mi teď,
00:54:05 jaký máte alibi na ten kritický večer.
00:54:10 Každou středu chodím do své kavárny.
00:54:13 Ano. A seděl jste tam se svým přítelem Kamilem Králem, že?
00:54:20 -Tak proč se ptáte, když to víte?
-Protože jste odešel moc brzy.
00:54:23 Kampak jste pospíchal?
00:54:31 To má bejt výslech?
00:54:34 Já se jenom snažím pomoci najít vám alibi.
00:54:38 Pardon...
00:54:41 Tohle to bude zřejmě váš vlas, že? Dovolíte?
00:54:45 Tak to už je příliš! Jestli tady chcete čmuchat,
00:54:48 tak si zavolejte technika ať ty stopy tady vyfotí.
00:54:53 -Pěkně s číslem...
-Ano...
00:54:55 -A odebere pinzetou.
-Ano.
00:54:58 Poslyšte, vy se rád díváte na televizi, že?
00:55:02 Žádám protokol za účasti nezúčastněné osoby.
00:55:08 Volám svému advokátovi.
00:55:13 TELEFON
00:55:15 Pardon. Okamžik, prosím.
00:55:18 Ano, slyším.
00:55:21 Co?
00:55:23 Ale to je zajímavá informace. Ano, ano...
00:55:29 Ne ne ne. Jsme právě v přátelském rozhovoru.
00:55:33 Tak mě napadlo...
00:55:34 Co kdybyste se ho, šéfe, zeptal, jestli náhodou není některý jeho.
00:55:39 Ten Mercedes s novým blatníkem. Ten je váš?
00:55:42 -To se nesmí?
-Naopak. Aspoň nedojde k omylu.
00:55:46 Protože jste s ním parkoval toho večera ve čtvrt na 8
00:55:50 před vilou, ve které záhy na to došlo k vraždě.
00:55:54 Jel jsem si domluvit termín.
00:55:56 Měl jsem slečnu Homolovou portrétovat.
00:55:58 Takhle?
00:55:59 -Jak dlouho jste se tam zdržel?
-Nevím. No chvíli.
00:56:05 -To přece nic neznamená.
-Máte právo nevypovídat.
00:56:09 Ale musím vás upozornit, že to je jenom otázkou času,
00:56:12 než toho vraha dostaneme.
00:56:16 Dobrá... Líbila se mi. Ano.
00:56:21 Ale všechno to vymyslel Kamil.
00:56:24 -On se svým děvčetem kšeftoval?
-To ne.
00:56:28 Ale tvrdil, že na to vůbec není. A já mu nevěřil.
00:56:33 Byla to vlastně taková malá sázka.
00:56:36 Kamil souhlasil, že Sašu připraví. A dal mi klíče od bytu.
00:56:40 Jak připraví?
00:56:45 Uspávací prášek do vína. Tedy nepatrný množství.
00:56:50 Jenomže se probrala příliš brzy. Bránila se...
00:56:53 Ale to ne!
00:56:55 Začala křičet, že nám všechno práskne...
00:56:56 -Ne!!!
-Člověk snadno zpanikaří, že?
00:56:59 Já ji nezabil! Přísahám.
00:57:11 Vypadala jako anděl. Jako spící andělíček.
00:57:17 Cítil jsem strašný vzrušení.
00:57:27 -Kamile, nech mě!
-Sašenko, to jsem já, Erik.
00:57:30 -Co tady chceš?
-Nic. Jen pár pusinek, kočičko.
00:57:34 Trochu se pomazlit. Bude ti dobře, uvidíš.
00:57:38 -Ty hajzle, kdo tě sem pustil?
-Co blázníš?!
00:57:41 Co blázníš?! Sašo, neblázni!
00:57:44 Neblázni! Pojď sem! Pojď sem!
00:57:48 -To je nějakej omyl.
-Já ti dám omyl!
00:57:51 Okamžitě vypadni, nebo zavolám policii!
00:58:05 ZVUKY HRACÍCH AUTOMATŮ
00:58:07 -Ještě je zavříno.
-No jo, všim jsem si.
00:58:10 Je ještě brzo, mladej. Od jedenácti.
00:58:14 -Ty jsi neslyšel?
-Jo, slyšel.
00:58:18 A sakra!
00:58:20 -O co jde?
-Pana Homolu znáte?
00:58:24 -Homolu? Čeňka?
-No...
00:58:26 A co proved?
00:58:29 Já jenom vím, že je tady u vás pečenej, vařenej.
00:58:31 Tak... Tak jestli ho znáte.
00:58:35 Já říkal, že to jednou prosere. Já věděl, že to zboží je kradený.
00:58:40 -Cože?
-No...
00:58:43 Chtěl za ně 2OOO, a nakonec byl rád za 5OO.
00:58:46 -Chtěl za zlatý hodinky.
-Měls ho vykopat a ne mu pomáhat.
00:58:50 -Ještě se dostaneš do průšvihu.
-Ale mlč, prosím tě!
00:58:53 Bylo mi ho líto. Žena mu umřela, začal chlastat...
00:58:57 Vyhodili ho z práce. A teď mu utekla holka.
00:58:59 Dyť on je úplně na dně.
00:59:01 Ten jízdní řád starýho Krále, v tom nám pořád chybí to 1. taxi.
00:59:06 Ale rozhodil jsem sítě. Poběží to v televizi.
00:59:08 V tý pátrací relaci "Na stopě". Tak se necháme překvapit.
00:59:13 Včera jsme to trochu protáhli, víte?
00:59:17 To chápu. My jsme to zase trochu protáhli s panem Čápem.
00:59:23 Krásně se nám rozpovídal. Taky o vás.
00:59:26 Ale ne...
00:59:27 Copak by vám mohl pan Erik právě o mně říct?
00:59:31 No třeba to, jak jste připravoval slečnu Homolovou.
00:59:34 Já? Sašu připravovala moje matka.
00:59:37 Na přijímačky na konzervatoř. Já vím.
00:59:39 -Ale vy evidentně k něčemu jinému.
-Jo? K čemu?
00:59:43 Podívejte se, mladý muži, nebudeme si hrát na schovávanou!
00:59:47 A za druhé, jestli myslíte, že jste ze všeho venku,
00:59:50 tak se šeredně mýlíte.
00:59:51 Už jsem vám říkal, že jsem Sašu nezabil?
00:59:54 Možná. Ale co s tou vaší přípravou?
00:59:59 No aby byla povolnější, aby to Erikovi Čápovi vyšlo...
01:00:05 A vy jste z toho profitoval...
01:00:08 Laboratoř objevila v její krvi stopy uspávacího prášku.
01:00:12 Co jste jí dal do pití?
01:00:15 Jede, dva Roháky si já sám občas před spaním šoupnu.
01:00:20 -Nebyly jenom 2.
-Člověka to uklidní, líp usne...
01:00:24 Někdy navždy, co?
01:00:27 Příčinou smrti je potom otok plic, mozku,
01:00:30 srdeční a dechová nedostatečnost...
01:00:33 Ale to jste všechno velmi dobře věděl.
01:00:35 Proto jste jí rozestlal v hale, kdyby vám to náhodou nevyšlo.
01:00:39 Aby v podezření byla vaše matka. Je to tak?
01:00:42 Tohle mi nepřišijete, pane majore!
01:00:44 Saša už dávno nespávala u mě v aťasu.
01:00:46 Vystřídala mě matinka.
01:00:48 A pro sichr si ji nastěhovala blíž k sobě.
01:00:51 No vidíte. Aspoň v něčem máte kliku.
01:00:59 Zatím se nevzdalujte z Prahy! Je to, doufám, víc než jasné.
01:01:08 Ovšem znásilnění soudní lékař vyloučil.
01:01:12 Nenapadá vás, co teda mohlo být příčinou vraždy?
01:01:16 Co třeba loupež? Ztratilo se vám něco z bytu?
01:01:19 Proboha, toho bych si snad všimla.
01:01:24 A co třeba tyhle hodinky?
01:01:27 -Nepoznáváte je?
-Moje nejsou.
01:01:29 Nikdy jsem je neviděla.
01:01:31 Šperky si ukládám do trezoru v bance.
01:01:34 -Jak vidíte, vyplatí se to.
-To určitě ano.
01:01:39 -Chci se ještě zeptat...
-No tak se ptejte.
01:01:43 -Proč jste nám lhala?
-No dovolte?
01:01:47 Např. jste se divila tomu, že slečna leží v obýváku,
01:01:51 ačkoliv jste ji tam sama přestěhovala.
01:01:55 Co je vám do mých soukromých záležitostí?
01:01:59 Pochopitelně nic. Nic, pokud to nesouvisí s vraždou.
01:02:10 Vy mě obviňujete? Já ji měla ráda.
01:02:14 Proč bych to dělala? Já jsem ji nezabila!
01:02:18 I z lásky se vraždí.
01:02:21 Podívejte se, nebylo to náhodou tak,
01:02:23 že jste z divadla spěchala domů a že jste se na Sašu těšila?
01:02:28 A najednou jste pochopila, že se za vašimi zády
01:02:30 a ve vašem bytě pelešila s nějakým chlapem?
01:02:33 -Myslím tím mistra Erika Čápa.
-Mlčte!
01:02:37 Třeba ji zrovna zabil on!
01:02:39 A proč by to nemohla udělat třeba žena?
01:02:45 Takže ještě jednou.
01:02:47 Vrátnicí divadla jste prošla ve 21 hodin.
01:02:50 Domů autem to máte nanejvýš 20 minut.
01:02:57 Nejela jsem domů. Zastavila jsem se v klubu.
01:03:00 Na svůj oblíbený Portugal. Ještě něco?
01:03:05 -A...
-Mlčte!
01:03:07 Spoléhala se na to, že byla krásná po nebožce.
01:03:12 To je všechno, co mi k tomu řeknete?
01:03:14 Mířila holt moc vysoko. Co jsem s ní mohl dělat.
01:03:19 Měla to v krvi.
01:03:22 No jo, kdo to mohl asi udělat? Nemáte na někoho podezření?
01:03:26 Ne...
01:03:28 -Znáte Královi?
-Hm... Saša u nich přespávala.
01:03:32 -Takže jste věděl, kde bydlí?
-Hm.
01:03:35 No jistě. Jinak byste dceru nemohl navštívit.
01:03:38 Kde jste byl desátého večer mezi 6. a 10. hodinou?
01:03:41 -V době, kdy se stala vražda?
-Vy podezíráte vlastního tátu?
01:03:45 Pane Homolo, proč jste se od té doby před námi skrýval?
01:03:49 -Já byl u sestry v Třebíči.
-Pumpnout ji o prachy, co?
01:03:52 Když jste je nevyrazil z dcery.
01:03:55 -Byl jste ten večer u ní?
-Já...
01:03:57 Člověče, tak mi sakra řekněte, co se ten večer stalo?
01:04:00 Uleví se vám a můžete dostat menší flastr.
01:04:08 -Ty si teda žiješ...!
-Co chceš?
01:04:12 No co asi?
01:04:14 Musím zaplatit činži. Jinak nás vyhoděj.
01:04:16 -Včera nám vypli elektriku.
-A kde bych na to asi tak vzala?
01:04:19 No tak snad máš prachy za ty fotky, ne?
01:04:23 Žádný jsem nedostala.
01:04:24 Ááááá! Tak blbá nejsi.
01:04:29 Všechny peníze, co jsem vydělala, jsi prochlastal.
01:04:32 Tak teďka si to vyřeš sám! A mě nech na pokoji!
01:04:36 A vypadni z domu!
01:04:39 A nebylo to trochu jinak?
01:04:42 Co když jste se rozhodl, vzít si peníze sám.
01:04:46 V takovým bytě je spousta věcí. Jenomže to Saša nechtěla připustit.
01:04:50 -Poprali jste se a...
-Za co mě máte?
01:04:53 Já jsem sice žebrák, ale ne zloděj.
01:04:55 Ano? A ty zlaté hodinky jste vzal kde?
01:04:58 Proboha já ne! To mi dala Saša, že je má od Marka.
01:05:03 Pane Homolo, budete nám teď k dispozici. Ano?
01:05:07 Můžete jít. Zatím...
01:05:12 Pan Hadraba. Řidič taxíku agentury CDC.
01:05:16 -Viděl to v televizi.
-Sedněte si.
01:05:20 Tak, pane Hadrabo...
01:05:26 Vy jste vezl desátého večer zákazníka na adresu Ve stráni 2?
01:05:33 Ano. Včera se mi to vybavilo.
01:05:35 Koukám na bednu, jak zamordovali tu mladou kočku.
01:05:39 Říkám si: Škoda jí. A jak slyším Ve stráni,
01:05:42 je mi hned jasný, že je to tam na kopečku,
01:05:45 co stojí ta vilka.
01:05:46 Jak mi tam málem vlít pod kola ten cvok na neosvětleným kole.
01:05:49 -Koho jste vezl, pane Hadrabo?
-Stojím na Míráku na štaflu.
01:05:53 A vtom mi volají z dispečinku, ať vyzdvihnu kunšafta
01:05:56 na adrese Jiřincová 6. Tak tam jedu.
01:06:01 A před domem už stála paninka. A že chce na 4 na adresu
01:06:05 právě Ve stráni 2.
01:06:09 -Jak vypadala?
-Menší, taková... Jako ta moje.
01:06:14 Ale starší. Taková šedesátka.
01:06:17 A nakreslená... Tedy pánové, řeknu vám...
01:06:20 -Ta na šminkách nešetří.
-A jak se chovala?
01:06:23 -Nebyla nervózní?
-Ne, ne. Spíš nasraná.
01:06:26 Jako naštvaná...
01:06:28 Nevypadlo z ní ani slovo.
01:06:30 Zaplatila a nechala si vrátit do halíře.
01:06:32 Ale takovejch je čím dál víc, pane majore.
01:06:35 Dobře. Nechtěla třeba, abyste na ni počkal?
01:06:38 Ne, to nechtěla.
01:06:40 Pak jsem sjel dolů k nádraží a tam jsem chytnul rito
01:06:43 až do Bubenče.
01:06:45 Jo, jo... Poručík Vrána s vámi sepíše protokol.
01:06:48 Když vám to pomůže...
01:06:52 Ta zelená Vectra dole, to je vaše?
01:06:55 Kdepak. Jenom pronájem.
01:06:59 -Poznal byste tu ženskou?
-To máte těžký. Byla už tma.
01:07:04 A víte, kolik já měl ten den jízd?
01:07:06 Jo, kdybych věděl, jak to dopadne, tak tu bábu zrentgenuju.
01:07:09 -Ale takhle...
-Tak se do toho dejte.
01:07:11 Ty se mrkni na tu adresu.
01:07:14 A kdybys náhodou přišel ráno včas, tak já tady nebudu.
01:07:19 -Jsem ráda, že už nastoupil.
-Jo. Já taky.
01:07:22 Ale ještě není zcela v pořádku.
01:07:29 Pane profesore, máte tady návštěvu.
01:07:32 Jdete pozdě. Varoval jsem vás, že se to stane.
01:07:36 -Zavčas!
-Můžu se posadit?
01:07:40 -Za chvíli mi začíná hodina.
-To stihneme.
01:07:44 A promiňte, musím ještě opravit testy.
01:07:48 Víte, co je zvláštní, pane profesore?
01:07:51 Když je někdo levák, na praváka to působí komicky.
01:07:55 -Nebo aspoň nešikovně.
-Ale já nejsem...
01:07:58 Píšete levou rukou, ne?
01:08:00 Nebo jste si pravačku narazil při té bouračce?
01:08:03 -Musí to bolet jako čert.
-Ano, trochu to ještě...
01:08:07 Ale jak to víte?
01:08:09 Mluvil jsem s řidičem auta, které vás málem přejelo.
01:08:13 Upřesnil i místo, kde se to stalo.
01:08:17 Pár desítek metrů od vily herečky Králové.
01:08:20 Řekněte, není to zatracená náhoda, že se to stalo v místě
01:08:24 a v době smrti vaší oblíbené studentky?
01:08:32 Byla to všecko moje vina.
01:08:35 Přišel jsem ji varovat. Naposledy.
01:08:39 Byl jsem rozhodnutý, že neodejdu, dokud s ní nepromluvím.
01:08:51 Otevřeno nechal jistý malíř Erik Čáp.
01:08:55 Znáte ho?
01:08:59 Nevěděl jsem, že je Saša taková.
01:09:06 Alexandro?
01:09:09 Sašo?
01:09:11 Pokoušel jsem se ji probudit, ale nešlo to.
01:09:14 Třásl jsem s ní.
01:09:17 Pak otevřela oči a...
01:09:20 Sašenko!
01:09:23 ...a já pochopil, že je zfetovaná.
01:09:28 -Sašo...!
-Hm...?
01:09:31 Co se to s tebou stalo?
01:09:35 Pamatuješ, co jsme si slíbili?
01:09:38 Chceš mě opustit kvůli nějakýmu fotografovi?
01:09:41 To jsou takový kecy!
01:09:43 Jenom proto, že je o pár let mladší?
01:09:46 SMĚJE SE
01:09:49 Kvůli fotografovi?
01:09:53 -Kvůli jeho matce!
-Sašo...?
01:09:57 Zasluhovala by pár facek. Ale já to nedokázal.
01:10:02 Byla pro mě svatá.
01:10:07 Musíte mi to věřit, nebo z toho zešílím.
01:10:10 Já ji přece nezabil.
01:10:25 No to je bomba.
01:10:35 Haló, šefe? No, to jsem já.
01:10:38 Sedíte dobře?
01:10:40 Já jsem v Jiřincový. Jo, v Jiřincový 6.
01:10:43 A hádejte, koho jsem tady našel na zvoncích.
01:10:52 ZVONÍ
01:11:00 -Dobrý den. -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:11:02 -Paní Lukášová?
-Ano.
01:11:04 Jdete za manželem? Je ve škole.
01:11:07 -Já vím. My jdeme za vámi.
-Dáte si se mnou skleničku?
01:11:12 Pánové, prosím. Aspoň jednu.
01:11:19 Znáte tuhle tu dívku?
01:11:23 Ano. Z fotografie v jednom časopise.
01:11:28 -Myslel jsem osobně.
-Ale kde bych k ní přišla?
01:11:33 Třeba jste si za ní zajela desátého večer taxíkem.
01:11:37 Promiňte? Na taxíky my nemáme.
01:11:40 Rád bych vám věřil, paní Lukášová, ale nemohu.
01:11:44 Máme svědeckou výpověď řidiče taxíku,
01:11:47 který vás desátého večer vysadil před vilou Králových
01:11:51 v předpokládané době zločinu.
01:11:55 HUDBA
01:12:03 Tak já vám to povím.
01:12:07 Šla jsem si pro svého muže.
01:12:11 Protože mi dávno bylo jasné, že ty jeho noční tréninky
01:12:15 na horském kole nejsou tak úplně nevinné.
01:12:21 Z počátku jsem ho jednou sledovala a dovedl mě až tam, k té vile.
01:12:31 Nebylo těžké si domyslet, proč tam jezdí.
01:12:35 Flirt bych mu odpustila. Ostatně by to nebylo poprvé.
01:12:43 Ale nepřestávalo to.
01:12:47 A tak jsem si řekla: Dost!
01:12:58 Neměla jsem odvahu vidět je spolu.
01:13:03 To bych pak už asi s Jaroslavem nedokázala žít dál.
01:13:14 Ale s ní jsem si to chtěla vyříkat na rovinu.
01:13:18 Co si o ní a o jejím vztahu s mým mužem myslím.
01:13:31 Paní?
01:13:36 Koho hledáte?
01:13:39 Tebe, děvenko.
01:13:42 -Já vás neznám.
-Jsem Lukášová.
01:13:47 Manželka tvého třídního profesora.
01:13:52 Aha. A co mi chcete?
01:13:55 Svého muže!
01:14:00 -Tak si ho vemte. Co já s ním?
-Tak proč se s ním pelešíš?
01:14:03 -Já? Já ho nechci!
-To by sem nechodil.
01:14:08 Já mu to říkala tisíckrát. Jenže on vždycky přileze.
01:14:12 Ty couro jedna, co mi to tady vykládáš?
01:14:15 -Pravdu.
-Tak já ti něco povím.
01:14:18 A to si dobře zapiš za uši!
01:14:21 Dneska jste se vy dva viděli naposledy!
01:14:24 Rozumělas mi?!
01:14:26 Když to nebudu já, tak to budou jiný.
01:14:28 -Drž zobák, nebo...
-Nebo co?
01:14:31 Drž zobák, povídám!
01:14:33 To si ho musíte přivázat jako pejska k boudě.
01:14:35 Seš děvka!
01:14:37 Dyť se na sebe podívejte, jak vypadáte!
01:14:39 -Prachsprostá děvka!
-Ty krávo stará, vypadni!
01:14:43 -Ty zmetku jeden!!!
-Pomóc!
01:14:46 -Ty zmetku!!!
-Pomóc!
01:14:49 KŘIČÍ
01:15:23 Nechtěla jsem ji zabít. Věřte mi to.
01:15:28 Musíte mi to věřit.
01:15:32 Chtěla jsem jen nazpátek svýho muže.
01:15:37 Já ho mám i po těch letech pořád ráda.
01:15:42 Dobře, že jste mě předešel. Stejně bych za vámi přišla.
01:15:49 S výčitkami se nedá žít.
01:15:55 No to je skvělý, Leni.
01:15:58 Ty děláš pokroky.
01:16:01 Pojď, odpočiň si.
01:16:03 A co ty? Jéé...
01:16:06 Ta paní učitelová. To jsi čekal?
01:16:08 No...
01:16:10 Za vším hledej ženu.
01:16:14 A to nemyslím jenom vražedkyni, ale i její oběť.
01:16:20 Jedna byla nešťastná a druhá děvka.
01:16:24 Leničko, asi tě zklamu.
01:16:27 Ale co když ta študentka byla taky nešťastná?
01:16:30 Prosím tě...!
01:16:33 Ona totiž pitva prokázala, že Saša Homolová
01:16:37 zemřela jako panna.
01:16:41 -Každej máme nějaký trable.
-Hm...
01:16:45 Já budu muset běžet. Promiň.
01:16:49 Tak čau. A buď na sebe opatrná.
01:16:53 Neboj. Už žádný další hlouposti s práškama.
01:16:58 Život se mi zase začíná líbit.
01:17:01 Víš, že mně taky?
01:17:12 HUDBA
01:18:57 Skryté titulky: Zbyněk Baránek
A máme tu další díl kriminální minisérie s Janem Kanyzou jako majorem Bohuslavem v hlavní roli.
A jak již samotný název napovídá – i tentokrát půjde o vraždu. Ovšem nikoli o smrt obyčejného domácího zvířátka, ale „kočky dvounohé“: manekýny, fotomodelky a především neúspěšné studentky gymnázia (E. Geislerová). Dívky nadmíru půvabné, ale značně povrchní a egoistické, jež chce v životě pouze získávat a brát, ať už jde o lásku, blahobyt či peníze. Svým lehkomyslným až cynickým přístupem k životu si dokázala vytvořit řadu nepřátel, což se jí nakonec stalo osudným…
