Nebojte, nepůjde o smrt roztomilého domácího mazlíčka, ale kočky nadmíru půvabné, povrchní a egoistické… Jan Kanyza jako major Bohuslav vyšetřuje vraždu atraktivní fotomodelky. Dále hrají: E. Geislerová, K. Zima, H. Maciuchová, J. Satoranský, A. Procházková, P. Rímský, M. Šimůnek, M. Maláčová a další. Scénář K. Štorkán. Kamera P. Flak. Režie M. Růžička
00:00:37Homolová!
00:00:39Pane profesore, asi jí není dobře.
00:00:43O přestávce přijďte ke mně do kabinetu.
00:00:50Počkej na mě!
00:01:01Dobrý den.
00:01:02Kde jsi, prosím tě. Každou chvilku zvoní.
00:01:08KLEPÁNÍ Můžeme to sem dát?
00:01:11Co je to s vámi, Homolová? Máte neomluvené hodiny.
00:01:16A když si pozvu vašeho otce... ZVONÍ
00:01:19-Tomu je to jedno.
-No, jako vám, že? Ale mně ne!
00:01:22Jsem váš třídní. A vy příští rok maturujete.
00:01:26Hlava, oči, sex, jo? A prohni se.
00:01:29-Bravo! Počkej...
-Nech toho!
00:01:32-Ta fotka musí každýho vyrajcovat.
-Kamile!!!
00:01:34Ne! Na to ti seru!
00:01:37Tady velím já.
00:01:40A ty, milá Sašenko, ty budeš poslouchat. Jo?
00:01:44-Kamile...!
-Ve všem!
00:01:45-Kamile, nech toho!
-No jo, kočička vystrkuje drápy.
00:01:49-Kamile, ne!
-Člověka rozrajcuje...!
00:01:52Au!
00:01:58-Tak si ji dej za sklo.
-Není třeba.
00:02:01-Tahle není pro každýho, víš?
-Tak já jsem pro tebe každej, jo?
00:02:05My ještě věříme na čápa, viď, malinká.
00:02:09Jo. Ale s velkým zobákem.
00:02:26Kdes byla?
00:02:28-Co je ti po tom?
-Jsem snad tvůj otec, ne?
00:02:32-Najednou.
-Jsem za tebe právně odpovědnej.
00:02:38Ještě nejsi plnoletá.
00:02:39Kdyby se ti něco stalo, tak je to na mně.
00:02:42Prosím tě, vždyť ani nevíš, kolik mi je.
00:02:44-Jé...
-Byla jsem s Markem.
00:02:47A to je slušnej kluk z dobrý rodiny.
00:02:49Jo. A copak ti dal dneska, kluk z dobrý rodiny?
00:02:53-Proto ty starosti?
-No neříkej, že nic.
00:02:58-To je dojemný. Jako minule.
-Jen to vyklop!
00:03:01-A ten prsten už jsi prochlastal?
-Au!
00:03:04Nezapomínej, že ty jsi dlužná mně!
00:03:08Jo, že jsem se narodila, viď?
00:03:10No z podpory se oba neuživíme!
00:03:13Tak mě neživ. Já tady bejt nemusím.
00:03:27-Kamile?
-Co?
00:03:29Promiň. Nevěděla jsem, že už pracuješ.
00:03:31-Potřebovala bych s tebou mluvit.
-Tak mi dej chvíli, jo?
00:03:36-Dobrý den, paní Králová.
-Dobrý den, holči č ko...
00:03:40Ale to počká. To jste vy?
00:03:47Máš dobrý vkus, Kamile.
00:03:51Viděla jsem pár vašich fotek.
00:03:54Ovšem sebelepší reprodukce nemůže být oslnivější než originál.
00:03:59Vy mně lichotíte, paní Králová.
00:04:03Ovšem královna jste tady vy. A ne jenom podle jména.
00:04:08Dokonce je duchaplná.
00:04:14Kamil mi říkal, že máte nějakou prosbu.
00:04:21-Ale já se stydím vám to říct.
-Tak se nestyďte.
00:04:24Posaďte se.
00:04:31-Když ono je to trošku trapný.
-Dokonce trapný?
00:04:35Tak co je to?
00:04:38Já jsem vás totiž viděla v Radúzovi jako Runu.
00:04:42Skvělý.
00:04:44Já jsem v životě nic takovýho neviděla.
00:04:46A teď naposled jako tu Lady Macbeth.
00:04:49-Ty chodíš do divadla?
-Já miluju divadlo.
00:04:54Vy jste tam byla tak krutá, tak krásně krutá...
00:04:58Ale pravdivá. Úžasný...!
00:05:01Já jsem si říkala: Bejt tak herečkou,
00:05:03aspoň na chvíli si to zkusit nebo umět aspoň kousek toho co vy.
00:05:09Ty vole, to by bylo...
00:05:12-Ale já vím, že to je hrozně těžký.
-Je to profese jako každá jiná.
00:05:17Když má člověk talent, píli, ctižádost,
00:05:20může se spoustu věcí naučit.
00:05:23Zeptejte se rodičů a můžeme se na pár lekcích domluvit.
00:05:28Já se jich nemůžu zeptat. Máma umřela a táta mě vyhodil.
00:05:43Abys nezaspala do školy. Já už musím do dabingu.
00:05:52Matka má mít dceru.
00:05:54Protože matka s dcerou čerta sperou.
00:05:57Krásný den.
00:06:00Varuju tě!
00:06:02-Au.
-Nic si k ní nedovoluj!
00:06:05Jiná krevní skupina. Nevzrušuj se.
00:06:07Vyskoč!
00:06:09Přepudruj se na Madonu, po osmý padáme!
00:06:12Kam ji táhneš? Měla by jít do školy.
00:06:15Za její kariérou a mým kšeftem.
00:06:19O tom snad tobě nemusím povídat, co to obnáší.
00:06:22Kámoš maluje bukerům prezenty pro ty jejich štětky.
00:06:24Tak může prosadit, aby Sašenku nabízeli.
00:06:27Dokážeš to zařídit líp?
00:06:29Sláva je příjemná i hnusná zároveň. Jako každá děvka.
00:06:35Přece je znáš. Tak víš, kdo na ně může zapůsobit, ne?
00:06:37Podívej se na to. Co?
00:06:40Příroda, materiál... Tohle jen tak nenajdeš na ulici.
00:06:44-Kamaráde...
-Festovní je.
00:06:46Já... Já to nechci zadara.
00:06:50Cejtím, že my 2 otočíme velký love.
00:06:56-Velký love?
-Můžu ještě jeden.
00:06:58-Zajisté, slečno.
-Děkuju.
00:07:00Jeden gin. A vy, pane Kamile?
00:07:04Preso, ale bez mlíka. Čistá droga.
00:07:07-A mistr Čáp ještě pivečko?
-Flašku sektu, prosím.
00:07:10Už se to vaří.
00:07:13Džentlmeni před jedenáctou nechlastají.
00:07:18Když dovolíte, půjdu zkontrolovat, jestli jsem ještě holčička.
00:07:22-Prosím...
-Děkuji.
00:07:30Teda Kamile... Kdes to sehnal?
00:07:34No, senhal, no... A nakvartýroval jsem si ji do bytu.
00:07:37Nekecej. A co máma?
00:07:40Pohoda. Učí ji velkým gestům.
00:07:43A ty vnitřním prožitkům. Sviňáku!
00:07:50Tak tuhle tu ti fakt závidím. Vypadá jak divoká kočička.
00:07:56Jo jo... Spíš jako kočka domácí.
00:07:58Ráda se mazlí, ale hned tě poškrábe.
00:08:00Nekecej! Mně to můžeš popsat v živejch barvách.
00:08:03-Kamarádova holka je pro mě svatá.
-Já vím. Kamarád taky rád, že jo?
00:08:13Tak co? Už jste si mě prohlídli?
00:08:17Kupujete?
00:08:20No kdo kupuje, musí taky cálovat.
00:08:22Takovýhle holky jsou pro mě vyložená droga.
00:08:27-Hmh...
-Prostě mě inspirujou k tvorbě.
00:08:31-Chápeš?
-Naprosto.
00:08:33Není tohle Amorovo šílenství? Báječná...!
00:08:39Kamile, báječná...
00:08:43Jenže patří Bukvovi.
00:08:46Viděl ji první, narozdíl ode mne neví co s prachama...
00:08:50Nechal jsem si radši zajít chuť.
00:08:53No...
00:08:57Tak abys viděl, že jsem fakt kámoš, tak ti můžu Sašu připravit.
00:09:06Počkej, počkej...
00:09:09-Jak to myslíš?
-Jako ty.
00:09:13Každej něco pro vlast. Hmm?
00:09:18-Tak proč ne?
-Dobře, fajn.
00:09:22Počkej, počkej... Tak zavčas cinknu a dám ti klíče.
00:09:27-A co máma?
-A... Hraje, hraje, hraje...
00:09:32Do desíti. Takže do 11 vypadnout, jo?
00:09:36-Dobře.
-Jo...
00:09:43Ach Romeo, Romeo. Proč musíš být Romeo?
00:09:48Zřekni se otce, nejmenuj se tak.
00:09:51Nebo když nechceš, měj mě k smrti rád
00:09:53a přestanu být Kapuletová.
00:09:55Musíš se víc nadechovat, abys nepolykala slova na konci veršů.
00:10:00Přestanu být Kapuletová. To jsi ty, to není prázdné slovo.
00:10:05Ty jsi Julie.
00:10:08Těmi verši vyjadřuješ nejintimnější pocity lásky.
00:10:12Touhy znovu potkat Romea.
00:10:15Tak znovu.
00:10:18-Můžu ještě jednou, paní Králová?
-Jistě.
00:10:21Pro tebe nejsem paní Králová!
00:10:24Kolikrát ti mám říkat, abys mě tak neoslovovala.
00:10:27Promiňte. Když já si pořád netroufám, paní Lubo.
00:10:31No vidíš, že to jde.
00:10:33ZVONÍ TELEFON
00:10:38No?
00:10:42Kolikrát ti mám říkat, že prostě nemám čas.
00:10:45Copak to neříkám jasně? No nemám!
00:10:50Možná. Nazdar.
00:10:54-Já se omlouvám.
-Příště ten civilizační výpotek
00:10:57při hodině vypni. Ať nás to neruší.
00:11:01Pardon.
00:11:06-Něco nepříjemného?
-Ale...
00:11:09Spolužák...
00:11:12Snaží se mně zachránit matiku.
00:11:15Áááá...! Matika!
00:11:19Pojď sem. Sedni si ke mně.
00:11:26Když jsem byla podruhé těhotná, věděla jsem, že to bude holčička.
00:11:31Ale pak přišla role, která se neodmítá.
00:11:34Moje vysněná role Julie Kapuletová.
00:11:36A kariéra zvítězila.
00:11:42No... Já myslí, že kdybych byla stejně tak dobrá jako vy,
00:11:47tak bych udělala to samé.
00:11:49A teď jsem tu holčičku našla v tobě.
00:11:52Nemysli si, že je to prázdná fráze. Každá matka touží po dceři.
00:11:59Jen jí může věnovat všechnu svou něhu.
00:12:02Mužský o to nestojí.
00:12:06Jen ji může obdarovat svou láskou.
00:12:12Jen ji může milovat jako Julie svého Romea.
00:12:20Tak běž. Zkusíme to ještě jednou.
00:12:26-Čau.
-Ahoj.
00:12:29-Máš lístky?
-Jo. Za 8 stovek.
00:12:31Ukaž...?
00:12:36Dobrý den. Prosím vás, nechcete lístky?
00:12:38-Ne.
-Ne.
00:12:42-Dobrý den. Nepotřebujete lístky?
-Ano.
00:12:43-Kolik? 8OO Kč?
-Ano.
00:12:49-Super. Díky.
-Děkuju. Nashle.
00:12:53Ty se na mě zlobíš?
00:12:56Ale já jsem tam opravdu takhle jít nemohla.
00:13:00Tak to mě moc nemiluješ.
00:13:04Sháním kontakty, víš. Pak už to jde samo.
00:13:08Nesmíš vynechat ani jeden důležitej casting,
00:13:11protože tě kde kdo zná.
00:13:14-Jako na těch fotkách?
-Tys je viděl?
00:13:17-Jo.
-Dobrý, ne?
00:13:19-Kluci se bavili na tvůj účet.
-Hmm...
00:13:23Víš, jak mi bylo?
00:13:26Musíš si zvykat, že máš slavnou kamarádku.
00:13:29-Víš, kolik berou světový hvězdy?
-Hmm...
00:13:32Ale za jakou cenu.
00:13:35To bys byl jako radši, kdybych vázala balíky na poště?
00:13:40-Tak mi to přej, ne?
-Ale...
00:13:43Chceš barák, auto? Já ti dám modrý z nebe.
00:13:50Komu si myslíš, že to všechno naši jednou daj?
00:14:02-Jé....
-Vzpomeň si na to někdy, jo?
00:14:06Ty jsou krásný. Děkuju.
00:14:10-A co na to řekne máma?
-Ta se vrátí až za rok.
00:14:14Možná...
00:14:16Záleží na tom, kam zase pošlou tátu.
00:14:20Ale mě spíš zajímá, co tomu řekneš ty?
00:14:23Jo, děkuju. Jsou fakt pěkný.
00:14:28Svým způsobem tě mám ráda.
00:14:36Sodoma, Gomora! Dneska smradi poučujou rodiče.
00:14:41-No tak!
-Nikam nejdu.
00:14:43Dej ty ruce pěkně k sobě! Ať můžeš projít.
00:14:45Nejdu nikam, dopr...
00:14:48Měj rozum! Saša si pro tebe přišla.
00:14:51Neznám. Kdo jste, osobo?
00:14:54-Ty už neznáš ani vlastní dceru?
-Nemám dceru, chápeš to?
00:14:57Nemá nárok! Kde jsi chrápala, ty couro?
00:15:01-No tak!
-Doma ti to smrdí?
00:15:03Když ty neznáš mě, tak já neznám tebe.
00:15:08-No jo...
-Zabít tě je málo.
00:16:30-Sašo.
-Ježíšmarjá! Dobrý večer.
00:16:33Sašo, řítíš se do hrozného maléru. Čekám na tebe už 2. noc.
00:16:38-Ale já už tady nebydlím.
-Sekej dobrotu, nebo neodmaturuješ.
00:16:41-Věř mi to, prosím tě.
-Cože?
00:16:43Uvědomuješ si vůbec, co děláš? Na vysokou se nedostaneš.
00:16:47-Ale já ani nechci.
-Zničíš si celý život.
00:16:51V jaké se to pohybuješ společnosti?
00:16:54No dovolte? V tý nejlepší!
00:16:57-Sašo, vzpamatuj se!
-Říká vám něco jméno Luba Králová?
00:17:03-Nějaká herečka, ne?
-Nějaká? Nejlepší!
00:17:08Tak ta mi dává teďka lekce herectví.
00:17:11-Sašo!
-A na tem gympl vám kašlu!
00:17:13-A vejšku taky!
-Sašo!
00:17:15-A dejte mi už pokoj!
-Sašo, počkej!
00:17:19Kdes byla?!
00:17:22Proboha, co se ti stalo?
00:17:25Podívej se na sebe, jak vypadáš.
00:17:28Jak toulavá kočka! Celá ucouraná!
00:17:33Takhle se učí matematika?
00:17:47Bláhově jsem se domnívala, že tě zajímá herectví.
00:17:52Ale to bys musela ctít profesionální disciplínu.
00:17:56Nebo aspoň tušit, co je vděčnost!
00:18:00Můžeš si jít, kam chceš!
00:18:04Odpusťte mi to.
00:18:08Když teďka je toho na mě strašně moc.
00:18:12HODINY ODBÍJEJÍ TŘETÍ
00:18:21Neplač.
00:18:25Umyj se.
00:18:30A běž spát.
00:18:40Jaroslave?
00:18:45Promiň. Zdržel jsem se. Čekal jsem na studentku Homolovou.
00:18:48-Ale, nepovídej.
-No nechodí do školy.
00:18:53-Copak je to normální?
-A to s ní probíráš po nocích?
00:18:58Jak jinak ji mám sehnat?
00:19:01Musel jsem jí říct, že ji ředitelka nejspíš vyrazí.
00:19:06-Copak to nechápeš?
-Ne! Já jsem přece úplně pitomá.
00:19:12Za normálních okolností
00:19:15se v takovém případě zavolají do školy rodiče, ne?
00:19:19Hm... Za 3 roky nikdy nikdo nepřišel.
00:19:22Takže ty seš její takovej andělíček můj strážníček.
00:19:27-Patřila k mým nejlepším žačkám.
-V čem?
00:19:33V tomhle? Je to ona?
00:19:37Je. Já se přece nemůžu tvářit, že to nevidím.
00:19:42-Takže sis to pro jistotu koupil.
-Zabavil jsem to při hodině.
00:19:46V takovém případě to nepatří domů, ale do sborovny.
00:19:52Je to ubohý! A ty taky...
00:19:57ELEKTRICKÝ ZÁMEK OTEVÍRÁ DVEŘE
00:20:03Dobrý... Něco novýho?
00:20:05Pane majore, tady pán přišel s takovým oznámením...
00:20:10A co já s tím?
00:20:12-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:20:14Já jsem Lukáš Jaroslav. Středoškolský profesor.
00:20:17Major Bohuslav. Tak co nám nesete, pane profesore?
00:20:22-Hezká holka.
-Vám se to líbí?
00:20:26A vám ne? Promiňte...
00:20:31Tohle je příliš vážná věc. Je to totiž moje studentka.
00:20:35-Jak s tím mohla souhlasit?
-Na to byste se měl zeptat jí, ne?
00:20:40Některá děvčata si takhle přivydělávají.
00:20:43Já vím, že v jádru není špatná. Třeba by stačilo jí jenom pohrozit.
00:20:50Kdybyste mi pomohli... Já už nevím, co mám udělat.
00:20:55Podívejte se, tady se nestal žádný zločin.
00:20:59Já vám nepomůžu. S tím nemůžeme nic dělat.
00:21:03Pane profesore... No...
00:21:06Kdybyste měl pocit, že jí hrozí nějaké nebezpečí nebo tak,
00:21:12tak mi zavolejte.
00:21:21ZVONÍ TELEFON
00:21:31Jo, prosím. Slyším.
00:21:35Co?
00:21:37Ale?
00:21:40Dlouho jsme se neslyšeli, šéfe.
00:21:43Ale co takhle ráno?
00:21:47A? A sakra!
00:21:57Dobré ranko. Můžu?
00:22:00Takže Alexandra Homolová, 18 let, bytem Kozácká 11, Praha 4.
00:22:05-Kde se tady vzala?
-Bydlela tady. Přechodně.
00:22:08Pravděpodobně zadušená.
00:22:10Objevil ji Kamil Král, když se vrátil domů.
00:22:13Krátce pře 23. hodinou.
00:22:15-A kde byl?
-Ve vinárně.
00:22:17-A víme ve který?
-Ano. U soudku.
00:22:19-A má na to svědky?
-Jo.
00:22:21Byl tam prej společně s nějakým kamarádem Erikem Čápem.
00:22:25To "prej" už nechci nikdy v žádným hlášení slyšet.
00:22:28-Jo.
-Kolik toho vypil?
00:22:30Poslal jsem ho na odběr krve. Bude tady každou chvíli.
00:22:37-A sakra!
-Co? Vy ji znáte?
00:22:39Jo, viděl jsem ji v jednom časopise.
00:22:42-Doktore, jak je asi dlouho mrtvá?
-Čtyři, pět hodin.
00:22:46A ten král ohlásil vraždu v kolik?
00:22:53Ve 23:37 hodin.
00:22:56-Proč tak pozdě?
-Nejdřív si myslel, že spí.
00:22:59Ale když se vrátila jeho matka z divadla, tak ji chtěli vzbudit.
00:23:02Proč by ji budili, když tady bydlela?
00:23:04-To je divný, ne?
-To nevím.
00:23:08Naše výjezdovka dorazila chvíli před půlnocí a máme všechno,
00:23:11co potřebujeme.
00:23:12-Jo. Kromě vraha.
-Jo.
00:23:15-A co okna, dveře?
-Okna zavřený, dveře zabouchnutý...
00:23:19Bez klik venku.
00:23:21-Že jsem se ptal, co?
-Hm...
00:23:25-Můžeme ji odvézt?
-Jestli máte všecko, tak jo.
00:23:31-Hezký obrazy, co?
-Cože?
00:23:33Málo známej Procházka.
00:23:35Šéfe, copak vás teď zajímají nějaký obrazy?
00:23:39Mě zajímá všecko, co je krásný. I když jsem policajt.
00:23:42-Pan Král?
-Jo.
00:23:44-Já jsem major Bohuslav.
-Dobrý večer.
00:23:47Odvezli mě na krev. Matka je asi nahoře.
00:23:49Pokud máte zájem o mne, pánové, prosím, můžeme do ateliéru.
00:23:54Ty počkej tady!
00:24:07Jsem váš...
00:24:13Ptejte se.
00:24:18Vy se zajímáte o fotografii?
00:24:21Řekněte mi, kolik si tak vydělá modelka u vás?
00:24:26-Řekněme za den.
-Jak kdy, jak která...
00:24:32No a slečně Homolové jste platil kolik?
00:24:35Nic. Saša byla moje holka.
00:24:38-A jaký byl váš vztah?
-Normálka.
00:24:42-Normálka asi ne, když je mrtvá.
-Jak to myslíte?
00:24:46Jestli jsme se hádali nebo nenáviděli až jsem...
00:24:48No tak bych si normálka vztah zase nepředstavoval.
00:24:52Tak co vlastně chcete slyšet? Kolikrát jsme spolu chrápali?
00:24:54To vám řeknu úplně přesně. Počkejte, podívám se. Ani jednou!
00:24:57Já jsem myslel, že mi spíš řeknete, jak jste se seznámili a tak...
00:25:03Zeznámili... Jak to bejvá, pane majore.
00:25:07Fotil jsem nějakej konkurz do modelingové agentury.
00:25:10Samý holky na inzerát.
00:25:12A Saša chtěla, abych jí ty fotky přinesl.
00:25:15Tak jsem ji pozval k sobě. Co kdyby náhodou, že jo...
00:25:18-No a...?
-Nic.
00:25:25-To mi neříkejte.
-Fakt.
00:25:28Žádná míca. Blbý, malý kotě.
00:25:33Už toho nechte, nebo se všichni zblázníme!
00:25:36-Copak nestačí, co se stalo?
-Podívejte se, já chápu,
00:25:40že je to pro vás velmi nepříjemná situace, ale pochopte také vy nás.
00:25:44Neděláme nic jiného než svoji práci.
00:25:46-A rádi bychom našli vraha.
-Tak ho proboha najděte!!!
00:25:49My vám v tom snad nebráníme.
00:25:51Maminko, prosím tě, s rozčilováním nic nespravíme.
00:25:53-Tohle je...
-Major Bohuslav.
00:25:55Řekněte mi, prosím pěkně, kdo všechno má klíče od vaší vily?
00:25:59Ti, kdo tady bydlí. Jinak by nemohli dovnitř.
00:26:02U branky na zvoncích je jenom 1 jméno.
00:26:05-Královi.
-Pochopitelně.
00:26:08Rodiče mého zesnulého muže si nepřejí, aby je někdo obtěžoval.
00:26:11-Je jim skoro přes 80.
-Bydlí nahoře, jestli se nepletu.
00:26:15Žijí tam sami?
00:26:18-Ne! Mají psa.
-Mami!
00:26:20Tady dole vy, váš syn a zesnulá. Vyjmenoval jsem všechny?
00:26:24Je vám to málo, vážený pane?
00:26:28A rodiče vašeho zesnulého manžela mají klíče od vašeho bytu?
00:26:33No doufám, že ne.
00:26:35Už jen ta představa, jak se mi hrabou v mých věcech,
00:26:38mně dohání k šílenství.
00:26:41-U starých Králů už jsi byl?
-Ne, ale skočím tam.
00:26:45-Není na starouška trochu pozdě?
-Stejně nespěj.
00:26:48Vsadím se, že zvědavě čučej z okna, co se tady děje.
00:26:51Neujeďte mi.
00:26:53A nezapomeň na slušný vychování. Ať nemusíme volat sanitku.
00:27:01Dobrý večer.
00:27:03Rád bych vás informoval o tom, co se tady děje.
00:27:06Počkejte, co vy s tím máte společnýho?
00:27:11-Kriminální policie.
-To víš, že je od nich.
00:27:15Viděl jsem ho.
00:27:17Tady dole, v bytě pod vámi, se stala vražda.
00:27:23Cože? Tak konečně jí to někdo spočítal.
00:27:26-Kdo? Komu? Co měl spočítat?
-Naší snaše přece. Tý komediantce.
00:27:32Ta si uměla nadělat takových nepřátel.
00:27:35-Jenom nám už 36 let pije krev.
-Tenhle dům vystavěl náš syn.
00:27:42Málem jsme byli vyhozeni, kdyby jeho poslední vůle
00:27:46výslovně nepřikazovala, že tady dožijeme.
00:27:50-Poslyšte...
-Ano.
00:27:51-Někdo zadusil 18leté děvče.
-Toho andílka?
00:27:55To byl Kamil. Určitě to byl Kamil.
00:27:58-Jako teda náš vnuk.
-No, to se právě snažíme vypátrat.
00:28:01Jeden krk mám a ten vám na to dám, že to byla ona.
00:28:05-A proč myslíte?
-Nevěříte mi, protože ji neznáte.
00:28:08Ale ruku do ohně za to, že to byla ona.
00:28:14-Na shledanou.
-Na shledanou.
00:28:20Dobrej. Je tam šéf?
00:28:23No... Promiň.
00:28:26Ale řeknu ti, že jsem vyfasoval parťáka.
00:28:29-Mockrát děkuju.
-Tak mi porad, kde je mám brát.
00:28:33Je horlivej, do všeho se hrne a neumí jednat s lidma.
00:28:37-Potřebuje se ještě trochu otrkat.
-Jo? A proč u mě?
00:28:42Protože jde z jedný katastrofy do druhý.
00:28:45Kdyby aspoň chodil včas.
00:28:47Jsem zvědavej, jakou ptákovinu si vymyslí dneska.
00:28:50Dobrý den. Dobrej...
00:28:53-Vítám tě, synku.
-Sorry. Stávkujou tramvajáci.
00:28:57-Hlavně, že nestávkujete vy.
-Ne, to bych si nedovolil.
00:29:05Pan major si potrpí na dochvilnost a přesnost v práci.
00:29:08Klasika. To je moje řeč.
00:29:11No... Tak co mi povíte?
00:29:16Vycházíte snad z nějaké hypotézy, ne?
00:29:19To bylo jasný znásilnění. Aspoň na první pohled.
00:29:23A na druhý...?
00:29:32Doktor to vylučuje. Žádný sperma ani oděrky.
00:29:37-To jsem blázen.
-A co zvrhlíci?
00:29:40Jo, jasně...
00:29:45Žádný sperma ani v dutině ústní.
00:29:51A co třeba drogy?
00:29:57Nic.
00:30:00Žádný vpichy.
00:30:04-To jsem z toho jelen.
-Mohu, pane kolego?
00:30:10Loupež prakticky vylučuju. Byt nebyl evidentně prohledáván.
00:30:14A kousek od mrtvé visel obraz tak bratru za 300 tisíc.
00:30:21Nedávno podobný Procházka šel na aukci za 280.
00:30:26Ale pokud vím, zapíchnou kdejakou stařenku pro pár stovek.
00:30:30Co když se ztratilo něco menšího? Co se dá odnést v tašce.
00:30:36To vás nenapadlo, že?
00:30:40-Uf...
-Takhle prudí často?
00:30:44Seš tady moc krátce, abys měl k tomu nějaký připomínky, mladej.
00:30:50-Co ten gympl?
-Byl jsem tam.
00:30:54Mluvil jsem s ředitelkou.
00:30:56S třídním ne, ten tam ráno ještě nebyl.
00:30:59Ale ředitelka říkala, že ta Saša byla docela dobrá holka.
00:31:03Rodina horší. Otec, podle ní, somrák.
00:31:06Pak jsem ji pumpnul o adresu. Byl jsem tam, ale nikdo neotvíral.
00:31:09No tak ho sežeň, budem ho stejně potřebovat k identifikaci.
00:31:13Jo.
00:31:15HOUKÁNÍ POLICEJNÍ SIRÉNY
00:31:21Tak co tady máme?
00:31:24Jedna afektovaná stárnoucí herečka, její vykutálenej synáček,
00:31:29starý rodiče, co bydlí nad nimi.
00:31:32Co myslíš, byli by něčeho takovýho schopni?
00:31:35Ti těžko.
00:31:37A když, tak by uškrtili spíš tu Královou, než tu holku.
00:31:41Má ten barák zadní vchod? Nedá se tam projít přes sklep?
00:31:45Nebo přes ten fotografickej ateliér?
00:31:47Ne... Zjistím, šéfe.
00:31:49-Co ten mladej?
-Kamil?
00:31:51Jo. Ten mi nějak nesedí.
00:31:56Fotil Sašu, fotky prodal do časopisů.
00:32:00Jí nedal nic, protože to byla jeho holka.
00:32:04-A přitom tvrdí, že s ní nespal.
-Myslíte, že ho vydírala?
00:32:09No ono to mohlo být klidně naopak.
00:32:12-Vzali jí vzorky za nehtama?
-Jo. Taky našli nějaký vlasy.
00:32:16Ale ty můžou být, podle mě, od kdekoho.
00:32:19Od kdekoho. No to je zajímavý jméno pro vraha.
00:32:24-A co ten teatrální výstup Králový?
-Nevím.
00:32:28Prostě je to dramatická umělkyně, no.
00:32:32A nebo se nás snaží oblafnout.
00:32:35Mezi tím, než přišla domů, a oznámením vraždy
00:32:39je dost velká díra.
00:32:42Jo. Pochopila, že to udělal on.
00:32:46A potřebovali si rozmyslet, jakou na nás ušijou boudu.
00:32:50-Je to tak?
-Hm...
00:32:53Já chápu, že existují opičí matky, který by to vzaly radši na sebe.
00:32:57Ale mně spíš vrtá v hlavě jiná věc.
00:33:01Proč ji chtěli budit, když tam bydlela?
00:33:04Já bych dával spíš bacha, abych ji nevzbudil.
00:33:08-Hm?
-No to je fakt.
00:33:10Bůhví, jak to tam mezi těma 3 chodilo.
00:33:13A proč ji tam ti dva nechávali bydlet?
00:33:15Já mladým holkám nerozumím, no. A týhle generaci už vůbec ne.
00:33:20Ale ty jsi k Sašině věku blíž.
00:33:23Tak mi řekni, jak uvažovala a co si myslela.
00:33:25Tati, tobě se snad zastavil čas.
00:33:28Tohle byla gymnazistka a mně bude v zimě 30.
00:33:31-Jsem úplně jiná generace.
-No nemusíš to brát hned doslova.
00:33:37Jaká ty jsi vlastně byla v jejím věku?
00:33:41Rozhodně asi mnohem vážnější.
00:33:44Měla jsem nějaký cíl, o něco jsem usilovala.
00:33:49Že to všechno dopadlo jinak, je druhá věc.
00:33:51Leničko, Leničko...
00:33:53Vždyť jsme si řekli, že to už máme za sebou.
00:33:58Ta holka, ta Saša, to byla, podle mě, úplně normální kurvička.
00:34:04Nechtěla nic dávat, jenom brát. A to od každýho.
00:34:08Od toho mladýho kluka ze školy, od Kamila, od Králový...
00:34:10Prostě od všech.
00:34:14A pak se na ně vykašlala.
00:34:16A jednomu z nich ruply nervy a sejmul ji.
00:34:20No jo, ale komu?
00:34:24Omlouvám se, že jste musel přijít až sem.
00:34:26Život herců je hektický. Obzvlášť, když máme generálku.
00:34:30Pojďte se mnou.
00:34:34-Prosím, posaďte se.
-Děkuji.
00:34:37Dlouho vás nezdržím, milostivá paní.
00:34:41Chtěl jsem se zeptat...
00:34:44Jak se přihodilo, že se k vám slečna Homolová nastěhovala?
00:34:51Bože můj...
00:34:55Byla jsem ráda, že se s ní Kamil seznámil.
00:34:59Byla tak milá, příjemná.
00:35:03Zdála se mi slušná.
00:35:07Kamil se občas stýká s lidmi, kteří jsou...
00:35:11Nebo spíš kteří nejsou... Bože, jak bych to řekla kulantně?
00:35:17Prostě nehodí se do společnosti, ve které on vyrůstal.
00:35:21-A vy jste mu to tolerovala.
-No... Je plnoletý.
00:35:27Ono vyznat se někdy v životě je složité i pro mnohem starší, že?
00:35:34-Chacha...
-Promiňte.
00:35:41To máte pravdu. A co my víme o jejich životě?
00:35:47Je to úplně jiná generace. Chtějí jen slasti, peníze...
00:35:51A vůbec žádnou zodpovědnost.
00:35:54Ačkoliv... Bylo to někdy jiný?
00:36:01Před 150 lety George Sand. Taky odmítala štěstí, lásku.
00:36:08Toužila jen po zlatě. Vím to. Hrála jsem ji.
00:36:12-Samozřejmě skvěle!
-O tom nepochybuji, milostivá.
00:36:16Díky.
00:36:18Nelíbili se vám přátelé vašeho syna,
00:36:21nebo společnost, ve které se pohyboval?
00:36:24Obojí. Dokonce jsem mu to řekla.
00:36:28Víte, co mi můj syn odpověděl? V divadle jsou taky pěkný kurvy.
00:36:33-Roztomilý, co?
-Hm...
00:36:36Vraťme se k našemu případu.
00:36:42Vy snad podezíráte Kamila?
00:36:46To jste vedle. Za toho bych dala ruku do ohně.
00:36:50Já se jen snažím vyloučit ty, kteří mají alibi.
00:36:54Když jste se večer vrátila z divadla.
00:36:57-Kde byl?
-Seděl vedle ní. Myslel, že spí.
00:37:03Vůbec netušil, že... už...
00:37:11On to přece neudělal.
00:37:14Já vám rád věřím. Ale vzpomeňte si,
00:37:18jaký byl váš první pocit, když jste vešla do pokoje?
00:37:25Nepříjemný střeh, že se něco stalo.
00:37:30A proč si Saša rozestlala v obýváku.
00:37:33-To nebylo její lůžko?
-Ne.
00:37:36Přespávala v ateliéru, což se mi samozřejmě vůbec nelíbilo.
00:37:51Dobrý den...
00:38:03Neřekla byste mi, co jste hráli desátýho?
00:38:05-Já to tady neumím nikde...
-Desátýho...?
00:38:08Á, Ze života hmyzu.
00:38:12Tak je to pravda.
00:38:14Vsadil jsem se, že tam hraje paní Králová
00:38:16a prohrál jsem metr piv.
00:38:18Ale to jste neprohrál. Ona tam skutečně hraje.
00:38:21Počkejte, ale ona byla přece desátého nemocná.
00:38:24Cože? Na tyhle oči jsem ji viděla přijít a zase odejít.
00:38:28Fakt?
00:38:30TELEFON
00:38:31-No vidíte to.
-Pardon.
00:38:33Haló, vrátnice. Moment, moment...
00:38:35A kdy tak třeba odešla? Nevíte?
00:38:38No když hrajeme Ze života hmyzu, tak chodí hned po 1. dějství.
00:38:41-Má začátek a na děkovačku nečeká.
-Aha.
00:38:44To si dá radši v klubu skleničku vína.
00:38:47-Jo?
-Tak jdeme, chlapče.
00:38:49To bych si dal taky. No, tak děkuju.
00:38:51-Nashle.
-Nashle.
00:38:53Omlouvám třídního profesora Lukáše. Musel zůstat doma.
00:38:57Ani se mu nedivím. Žil s tím ročníkem od primy.
00:39:00Teď by mi nebyl stejně nic platný.
00:39:03Pojďte, posadím vás do jeho kabinetu. Tam je klid.
00:39:06-Jano!
-Dobrý den.
00:39:08Jana Soukupová, kamarádka Alexandry.
00:39:09Já jsem major Bohuslav. Nazdar.
00:39:16Bylo by vám milejší, pane majore, abych zůstala s vámi?
00:39:19Nebo chcete mluvit se studenty sám?
00:39:21Když se neurazíte, paní ředitelko...
00:39:28Jak si přejete. Zůstaň tady!
00:39:31Dobře.
00:39:35No pokračujte, slečno.
00:39:38Se Sašou jsme se znaly už od dětství.
00:39:40Jezdily jsme spolu k babičce, stejně jsme se i oblékaly.
00:39:45Lidi si potom mysleli, že jsme ségry.
00:39:49Kam jste se chystaly po maturitě?
00:39:52Nikam.
00:39:57Protože by asi nejspíš jela s někým jiným.
00:40:00-A s kým? Znáš ho?
-Ne.
00:40:05Ale někoho mít musela, protože by nekašlala na kamarádky
00:40:09a nechovala se jak pitomá.
00:40:12-A odkdy tak na kamarádky kašlala?
-Asi 2 měsíce.
00:40:18Měla jsem pocit, že jí nejsem dost dobrá.
00:40:20Dobrá? Na co dobrá? K čemu dobrá?
00:40:23Zkrátka jsme si už neříkaly takový věci jako dřív.
00:40:27-Jaký věci?
-Já nevím...
00:40:30-No...
-Blbiny.
00:40:34Třeba jak kterej chlap čumí, nebo kterej by stál za hřích.
00:40:38-No, tak kterej?
-Odsud?
00:40:41Odsud teda žádnej.
00:40:44Tady jsou jenom 3 kantoři a jinak samý učitelky.
00:40:47Až na tělocvikáře samí dědkové.
00:40:51Ale my jsme si se Sašou stejně říkaly,
00:40:53že si s žádným nezačnem.
00:40:55Leda kdyby byl mladej, bohatej a krásnej.
00:41:01Jenomže když se naši dověděli o těch fotkách,
00:41:04dostala jsem zaracha. Se Sašou konec.
00:41:10Ale to stejně už na mě kašlala.
00:41:15A co ten kluk venku?
00:41:17-Marek?
-Hm.
00:41:19Tak ten aspoň splňuje z celý třídy 2 věci:
00:41:22-Mladej a bohatej.
-No tak!
00:41:25-To je 2/3 kandidát, ne?
-No...
00:41:29Někdy s ním dokonce zašla na nějakej film, ale...
00:41:32-Co ale?
-Nikdy s ním nic neměla.
00:41:36Jednou mi dokonce řekla, že je to takovej opruz,
00:41:38kterej jenom dolejzá a otravuje.
00:41:41No...
00:41:43Ale ukázala mně od něho prstýnek.
00:41:46-Prstýnek?
-Hm...
00:41:50Tak ten rozhodně nebyl z pouti.
00:41:52Prostě jsem ho dostal od mámy.
00:41:56-Dámskej prsten, jo?
-Prej až budu mít holku.
00:42:01Jako aby věděla, že s ní chci chodit.
00:42:04Tys měl Sašu rád?
00:42:09Jo.
00:42:12I přes všechny ty její frajery.
00:42:14Přes jaký frajery? Jména!
00:42:17Ty fotky jste viděl, ne?
00:42:21To jsem teda těžko vydejchával.
00:42:23Stejně, jako že se odstěhovala od fotra k tomu idiotovi.
00:42:27-Ty jejího otce znáš?
-No to si piště.
00:42:32Že od něho zdrhla, jí nevyčítám.
00:42:35Těžko si můžete vybrat svoje rodiče, že jo.
00:42:38To jistě. A taky zároveň nevíme, co vyroste z našich ratolestí.
00:42:44To se dělá, krást mámě prsteny? Co jsi dělal desátýho večer?
00:42:50No to jsem ji fakt neviděl. Čuměl jsem doma na Milionáře.
00:42:54Ten začíná v 8 a trvá 50 minut.
00:42:58To tě asi nikdo neviděl, když jsou vaši v cizině, že?
00:43:02No občas mě hlídá babička. Bydlí pode mnou.
00:43:04-Ale ten večer za mnou nebyla.
-To je smůla.
00:43:08-To jsem jako podezřelej, nebo co?
-Seď!
00:43:11Můžu vám klidně říct, na co vypadla ta ženská v brejlích
00:43:14na 160 tisících. Nevěděla, kdy vládl Ramses 1.
00:43:19Mhm. No...
00:43:22Tak se modli, ať ti to ta ženská dosvědčí.
00:43:25Pan Čáp sem chodí často. To je jeho plac.
00:43:29-A desátýho?
-Každou středu pravidelně.
00:43:34-A vždy s někým jiným.
-A toho desátýho s kým?
00:43:37S fotografem panem Králem.
00:43:39A kdy tak odcházeli? Do kdy se zdrželi, nevíte?
00:43:41-Končíme v 11.
-Když já bych to potřeboval přesně.
00:43:46Večer je tady takový blázinec, že si to nemůžu pamatovat.
00:43:50Mirdo, v kolik hodin platil ve středu pan Král?
00:43:53Dobrý den.
00:43:54Moc byste mi pomohl, kdybyste si vzpomněl.
00:43:57V kolik desátýho pak Král s panem Čápem odcházeli.
00:44:00No... Pan Čáp hned z večera.
00:44:03Počkejte... A Kamil Král tady zůstal?
00:44:07-Oni neodcházeli spolu?
-Objednal si ještě 1 flašku.
00:44:10Díval se na zprávy a pak chtěl noviny.
00:44:14A v kolik jsi ho kasíroval?
00:44:17Vlastně nekasíroval.
00:44:19Najednou praštil novinama a utekl z lokálu.
00:44:22Ještě nikdy nic takovýho neudělal.
00:44:24Vyběhl jsem za ním s účtem, ale ujel mi v taxíku.
00:44:28-V jakým taxíku?
-V normálním. Černým.
00:44:31Byla už tma.
00:44:34V černým taxíku. Tak aspoň něco.
00:44:37A ty noviny, co četl. Nevíte, co to bylo?
00:44:40Večerka. On jiný nečte.
00:44:43Poslyš, když o tom tak přemýšlím, co mohlo mladýho Krále
00:44:48v tom Večerníku tak vyděsit?
00:44:51V těch novinách?
00:44:53Čet jsem je i pozpátku i vzhůru nohama. Nevím.
00:44:56Jediná souvislost s tím případem je program divadel.
00:45:00Ten ale jenom dokazuje, že králová hrála opravdu
00:45:04Ze života hmyzu. Což znamená, že měla padla už v 9.
00:45:11A ne v 1O, v půl 11. jako normálně.
00:45:14No a co?
00:45:19Počkat... No jasně!
00:45:22Synáček si uvědomil, že se v tý kavárně zdržel.
00:45:25A že jeho matka po tomhle představení bude doma dřív.
00:45:27Dřív než on.
00:45:29Třeba se bál, že bude se Sašou sama.
00:45:32A chtěl tomu zabránit. Proto taky ten taxík.
00:45:34A proč by se bál, že s ní bude sama
00:45:37a proč by se bál, že matka přijde domů dřív?
00:45:40Třeba se bál, že ji vyrazí.
00:45:42Mít doma nakvartýrovanou takovouhle kočku,
00:45:45to přece není k zahození.
00:45:47A mimo to, Králová si určitě pro svýho synáčka představovala
00:45:51lepší partii, než je Saša, co má fotra alkoholika a somráka.
00:45:55To by ji vyrazila z baráku hned. A nevraždila by. To ne.
00:46:01Mně spíš nejde do hlavy, proč Saša nešla spát
00:46:05do toho ateliéru? Jako vždycky?
00:46:11Šéfe...? A co třeba ten fotr?
00:46:15No, Homola mohl Královic rodinu klidně vydírat.
00:46:18Za to, že se mu starala o dceru, jo?
00:46:21Já nevím, třeba na ně něco věděl, nebo...
00:46:26No tak ne, no...
00:46:28Tak ne.
00:46:31-Tak něco lepšího.
-Hm?
00:46:33Homola byl na tom bídně. Hrozilo mu vystěhování.
00:46:37Vyčíhl si, kdy Královic nejsou doma a šel jim vyčistit byt.
00:46:40Jenže tam byla dcerka, chtěla mu v tom zabránit
00:46:43a on ji chytl pod krkem. Co?
00:46:45Vlastní dítě, jo?
00:46:47Živá mu mohla být užitečnější při svý vizáži.
00:46:51Ale jestli hledáme, jak se tam vrah mohl dostat,
00:46:53tak tátovi by klidně otevřela.
00:46:55No jistě, on tam vrazil, zpanikařil, chytil ji pod krkem,
00:46:59jak říkáš... No ano.
00:47:01A aby se na to hned nepřišlo, tak ji položil v obýváku.
00:47:05Jako že tam spinká.
00:47:06Protože nemohl vědět, kde normálně spí, ne?
00:47:09Já mám další zaručenou verzi. Spolužák Marek miluje Sašu.
00:47:15Věnuje jí prsten, kterej šlohnul matce.
00:47:18Saša mu dává jakýs takýs naděje.
00:47:21Jenomže pak začne vyvádět psí kusy, nechá se fotit nahatá.
00:47:25Když se nastěhuje k jinýmu, tak ten to nevydrží.
00:47:28Rup, prásk, bum! A je to hotový.
00:47:31No, ale to taky nemá chybu. Spolužákovi by natuty otevřela.
00:47:35A Marek, ten taky přece nemoh vědět, která postel je její.
00:47:41Koukni, abychom se nenudili, tak tady máme výsledky
00:47:45zajištěných stop. Hezky si to přečti.
00:47:52No všechny patří Králový, Kamilovi, nebo zavražděný.
00:47:56-Až...
-Až na zbytky kůže za nehtama.
00:48:02No to je bomba, přece.
00:48:05-Máme důkaz. Bránila se.
-Hurá!
00:48:09Ale komu, krucinál?! Komu?!
00:48:13TELEFON
00:48:15-Vem to.
-Jo.
00:48:18Vrána. Slyším.
00:48:24-Nějaká Soukupová.
-Soukupová?
00:48:27Jo, to je spolužačka a kamarádka. Tu potřebujem.
00:48:30Jo?
00:48:32Ano, tak já vám dám tady pana majora...
00:48:35Ne ne ne ne. To je mladá holka. To je pro tebe.
00:48:38Marek pořád škemral, abych mu půjčila bejvák.
00:48:40Že ho doma hlídá babička a že kdyby tam on udělal mejdan,
00:48:44že by to prasklo.
00:48:47Tak jsem mu to slíbila.
00:48:49Jenomže on do mýho bytu pozval jenom Sašu.
00:48:51A když mě to řekla, tak jsme se naštvaly
00:48:54a přizvali jsme pár lidí ze třídy.
00:48:56Pořád někomu dolejval. Asi aby nás pil a pak dosáhl svýho.
00:49:02Pořád měl nějaký blbý kecy a snažil se Sašu osahávat.
00:49:06Marku... Nech mě bejt!
00:49:10Proč jsi to neřekla už ve škole mýmu šéfovi?
00:49:13Tohle by starej dědek nikdy nepochopil.
00:49:17Jo.
00:49:19No tak díky za důvěru.
00:49:23Můžeš pokračovat.
00:49:25Já jsem byla v kuchyni, když za mnou Saša přišla s nápadem,
00:49:28že Marka vyškolíme, aby už dal nadobro pokoj.
00:49:36Seš moje holka, rozumíš? Nikoho jinýho!
00:49:41Nebudeš se mně oblejzat s nějakou lesbou!
00:49:44-Prosím tě, pojď pryč!
-Nech mě bejt!
00:49:45-Co si myslíš, prosím tě?
-Seš úplně na sračky.
00:49:49Co si o sobě vůbec myslíš? Na koho teda vlastně seš?
00:49:54Běž domů! Já tě doprovodím.
00:49:56SMÍCH
00:49:59Do prdele!
00:50:01Copak jste to provedli herečce Králový?
00:50:04Která musela požádat své známé, kteří se znají s mými známými,
00:50:08abych se dověděla něco o hulvátství.
00:50:12Tak já požádám své kamarády, kteří znají tvoje kamarádky,
00:50:17aby se ti doneslo, že nevím. No.
00:50:20Fajn. A teď vážně. Podezíráte ji?
00:50:23V jejím bytě byla nalezena zavražděná dívka.
00:50:28Mimo jiné není pochyb o tom, že se Králové docela líbila.
00:50:34PÍSKÁ SI
00:50:37Dobrej... Jé, promiňte.
00:50:39Pardon. Já jsem nevěděl, že...
00:50:42Jdu pozdě, já vím.
00:50:44Ale na Staromáku zrovna 4% stávkovali.
00:50:47Nebo demonstrovali... Já nevím.
00:50:49Hm... Něco lepšího by na repertoáru nebylo?
00:50:51-Ale jo.
-Jo?
00:50:53Soukupová si myslí, že vrah je Marek.
00:50:56Protože před svědkama Saše vyhrožoval.
00:50:59No, tak Markovi dáme želízka a máme vymalováno.
00:51:04Jako bych tady nebyla, pánové.
00:51:11Vy si taky ze všeho děláte prču.
00:51:14Jana se Sašou prej předstíraly, že jsou lesby.
00:51:18No, co když jsou?
00:51:20Prej, co když, kdyby... Avšak, někdy...
00:51:25Krucinál, Vrána! Nechaj mě žít, jo?
00:51:32TELEFON
00:51:35Haló Vrána.
00:51:38Tady máte. Ale radši jděte.
00:51:40-Zakázala nám s vámi mluvit.
-Počkejte! Počkejte!
00:51:44Nikdo nás nevidí, pane král. Co to je?
00:51:46-Autoprovoz z toho večera.
-Cože?
00:51:51Jak to tady jezdilo za sebou.
00:51:57Tady.
00:51:59Její auto - snacha odjížděla do divadla po 6. hodině.
00:52:04Jako vždycky. Osobní auto - to přijelo jako 2.
00:52:09Třetí přijel zelený taxík. Pak přijel černý taxík.
00:52:14A nakonec její auto. To se vracela z divadla.
00:52:20Heleďte, vy si to všechno pamatujete?
00:52:21Aby ne. Tady toho tolik nejezdí. Není kam.
00:52:26A když někdo zabloudí, hned se otočí a jede pryč.
00:52:31Ale tihle zastavili.
00:52:33Ten starej křáp tu stál dobrý půl hodiny.
00:52:37-Kterej?
-Tady, na 2. řádku.
00:52:40-Osobní auto.
-A kdy asi přijelo? To nevíte?
00:52:44Začínaly zprávy na jedničce. Ve čtvrt na 8.
00:52:48Fakt? To si takhle pamatujete? No to je bomba.
00:52:52Ale ptát se vás na značku, to je asi blbost, co?
00:52:56Coby. Syn měl tady Mercedes.
00:52:59Ale tenhle už měl nový, nenastříkaný blatník.
00:53:03Ale dříve než přijel, zvonil tady nějaký člověk.
00:53:08A to děvče mu hodilo klíče, aby si sám odemkl.
00:53:14Jo... A jak vypadal?
00:53:17-Špatně.
-Co to je, špatně?
00:53:20-Jako bezdomovec.
-Aha.
00:53:24Heleďte... A ten zelenej taxík?
00:53:28-Diesel.
-Diesel?
00:53:30Diesel. Přivez nějakou ženskou.
00:53:34Jo. Starou, mladou?
00:53:36No to nevím. Byla už tma.
00:53:39Planým podezříváním si občany nezískáte.
00:53:43Žijeme v demokracii, jestli to nevíte.
00:53:47Proto se vás taky trpělivě ptám, kdy a kde jste viděl
00:53:50slečnu Homolovou naposled.
00:53:53Viděl jsem ji jenom jednou. V kavárně.
00:53:59-Hm...
-S její smrtí nemám nic společnýho!
00:54:01To už jste mi říkal. Povězte mi teď,
00:54:05jaký máte alibi na ten kritický večer.
00:54:10Každou středu chodím do své kavárny.
00:54:13Ano. A seděl jste tam se svým přítelem Kamilem Králem, že?
00:54:20-Tak proč se ptáte, když to víte?
-Protože jste odešel moc brzy.
00:54:23Kampak jste pospíchal?
00:54:31To má bejt výslech?
00:54:34Já se jenom snažím pomoci najít vám alibi.
00:54:38Pardon...
00:54:41Tohle to bude zřejmě váš vlas, že? Dovolíte?
00:54:45Tak to už je příliš! Jestli tady chcete čmuchat,
00:54:48tak si zavolejte technika ať ty stopy tady vyfotí.
00:54:53-Pěkně s číslem...
-Ano...
00:54:55-A odebere pinzetou.
-Ano.
00:54:58Poslyšte, vy se rád díváte na televizi, že?
00:55:02Žádám protokol za účasti nezúčastněné osoby.
00:55:08Volám svému advokátovi.
00:55:13TELEFON
00:55:15Pardon. Okamžik, prosím.
00:55:18Ano, slyším.
00:55:21Co?
00:55:23Ale to je zajímavá informace. Ano, ano...
00:55:29Ne ne ne. Jsme právě v přátelském rozhovoru.
00:55:33Tak mě napadlo...
00:55:34Co kdybyste se ho, šéfe, zeptal, jestli náhodou není některý jeho.
00:55:39Ten Mercedes s novým blatníkem. Ten je váš?
00:55:42-To se nesmí?
-Naopak. Aspoň nedojde k omylu.
00:55:46Protože jste s ním parkoval toho večera ve čtvrt na 8
00:55:50před vilou, ve které záhy na to došlo k vraždě.
00:55:54Jel jsem si domluvit termín.
00:55:56Měl jsem slečnu Homolovou portrétovat.
00:55:58Takhle?
00:55:59-Jak dlouho jste se tam zdržel?
-Nevím. No chvíli.
00:56:05-To přece nic neznamená.
-Máte právo nevypovídat.
00:56:09Ale musím vás upozornit, že to je jenom otázkou času,
00:56:12než toho vraha dostaneme.
00:56:16Dobrá... Líbila se mi. Ano.
00:56:21Ale všechno to vymyslel Kamil.
00:56:24-On se svým děvčetem kšeftoval?
-To ne.
00:56:28Ale tvrdil, že na to vůbec není. A já mu nevěřil.
00:56:33Byla to vlastně taková malá sázka.
00:56:36Kamil souhlasil, že Sašu připraví. A dal mi klíče od bytu.
00:56:40Jak připraví?
00:56:45Uspávací prášek do vína. Tedy nepatrný množství.
00:56:50Jenomže se probrala příliš brzy. Bránila se...
00:56:53Ale to ne!
00:56:55Začala křičet, že nám všechno práskne...
00:56:56-Ne!!!
-Člověk snadno zpanikaří, že?
00:56:59Já ji nezabil! Přísahám.
00:57:11Vypadala jako anděl. Jako spící andělíček.
00:57:17Cítil jsem strašný vzrušení.
00:57:27-Kamile, nech mě!
-Sašenko, to jsem já, Erik.
00:57:30-Co tady chceš?
-Nic. Jen pár pusinek, kočičko.
00:57:34Trochu se pomazlit. Bude ti dobře, uvidíš.
00:57:38-Ty hajzle, kdo tě sem pustil?
-Co blázníš?!
00:57:41Co blázníš?! Sašo, neblázni!
00:57:44Neblázni! Pojď sem! Pojď sem!
00:57:48-To je nějakej omyl.
-Já ti dám omyl!
00:57:51Okamžitě vypadni, nebo zavolám policii!
00:58:05ZVUKY HRACÍCH AUTOMATŮ
00:58:07-Ještě je zavříno.
-No jo, všim jsem si.
00:58:10Je ještě brzo, mladej. Od jedenácti.
00:58:14-Ty jsi neslyšel?
-Jo, slyšel.
00:58:18A sakra!
00:58:20-O co jde?
-Pana Homolu znáte?
00:58:24-Homolu? Čeňka?
-No...
00:58:26A co proved?
00:58:29Já jenom vím, že je tady u vás pečenej, vařenej.
00:58:31Tak... Tak jestli ho znáte.
00:58:35Já říkal, že to jednou prosere. Já věděl, že to zboží je kradený.
00:58:40-Cože?
-No...
00:58:43Chtěl za ně 2OOO, a nakonec byl rád za 5OO.
00:58:46-Chtěl za zlatý hodinky.
-Měls ho vykopat a ne mu pomáhat.
00:58:50-Ještě se dostaneš do průšvihu.
-Ale mlč, prosím tě!
00:58:53Bylo mi ho líto. Žena mu umřela, začal chlastat...
00:58:57Vyhodili ho z práce. A teď mu utekla holka.
00:58:59Dyť on je úplně na dně.
00:59:01Ten jízdní řád starýho Krále, v tom nám pořád chybí to 1. taxi.
00:59:06Ale rozhodil jsem sítě. Poběží to v televizi.
00:59:08V tý pátrací relaci "Na stopě". Tak se necháme překvapit.
00:59:13Včera jsme to trochu protáhli, víte?
00:59:17To chápu. My jsme to zase trochu protáhli s panem Čápem.
00:59:23Krásně se nám rozpovídal. Taky o vás.
00:59:26Ale ne...
00:59:27Copak by vám mohl pan Erik právě o mně říct?
00:59:31No třeba to, jak jste připravoval slečnu Homolovou.
00:59:34Já? Sašu připravovala moje matka.
00:59:37Na přijímačky na konzervatoř. Já vím.
00:59:39-Ale vy evidentně k něčemu jinému.
-Jo? K čemu?
00:59:43Podívejte se, mladý muži, nebudeme si hrát na schovávanou!
00:59:47A za druhé, jestli myslíte, že jste ze všeho venku,
00:59:50tak se šeredně mýlíte.
00:59:51Už jsem vám říkal, že jsem Sašu nezabil?
00:59:54Možná. Ale co s tou vaší přípravou?
00:59:59No aby byla povolnější, aby to Erikovi Čápovi vyšlo...
01:00:05A vy jste z toho profitoval...
01:00:08Laboratoř objevila v její krvi stopy uspávacího prášku.
01:00:12Co jste jí dal do pití?
01:00:15Jede, dva Roháky si já sám občas před spaním šoupnu.
01:00:20-Nebyly jenom 2.
-Člověka to uklidní, líp usne...
01:00:24Někdy navždy, co?
01:00:27Příčinou smrti je potom otok plic, mozku,
01:00:30srdeční a dechová nedostatečnost...
01:00:33Ale to jste všechno velmi dobře věděl.
01:00:35Proto jste jí rozestlal v hale, kdyby vám to náhodou nevyšlo.
01:00:39Aby v podezření byla vaše matka. Je to tak?
01:00:42Tohle mi nepřišijete, pane majore!
01:00:44Saša už dávno nespávala u mě v aťasu.
01:00:46Vystřídala mě matinka.
01:00:48A pro sichr si ji nastěhovala blíž k sobě.
01:00:51No vidíte. Aspoň v něčem máte kliku.
01:00:59Zatím se nevzdalujte z Prahy! Je to, doufám, víc než jasné.
01:01:08Ovšem znásilnění soudní lékař vyloučil.
01:01:12Nenapadá vás, co teda mohlo být příčinou vraždy?
01:01:16Co třeba loupež? Ztratilo se vám něco z bytu?
01:01:19Proboha, toho bych si snad všimla.
01:01:24A co třeba tyhle hodinky?
01:01:27-Nepoznáváte je?
-Moje nejsou.
01:01:29Nikdy jsem je neviděla.
01:01:31Šperky si ukládám do trezoru v bance.
01:01:34-Jak vidíte, vyplatí se to.
-To určitě ano.
01:01:39-Chci se ještě zeptat...
-No tak se ptejte.
01:01:43-Proč jste nám lhala?
-No dovolte?
01:01:47Např. jste se divila tomu, že slečna leží v obýváku,
01:01:51ačkoliv jste ji tam sama přestěhovala.
01:01:55Co je vám do mých soukromých záležitostí?
01:01:59Pochopitelně nic. Nic, pokud to nesouvisí s vraždou.
01:02:10Vy mě obviňujete? Já ji měla ráda.
01:02:14Proč bych to dělala? Já jsem ji nezabila!
01:02:18I z lásky se vraždí.
01:02:21Podívejte se, nebylo to náhodou tak,
01:02:23že jste z divadla spěchala domů a že jste se na Sašu těšila?
01:02:28A najednou jste pochopila, že se za vašimi zády
01:02:30a ve vašem bytě pelešila s nějakým chlapem?
01:02:33-Myslím tím mistra Erika Čápa.
-Mlčte!
01:02:37Třeba ji zrovna zabil on!
01:02:39A proč by to nemohla udělat třeba žena?
01:02:45Takže ještě jednou.
01:02:47Vrátnicí divadla jste prošla ve 21 hodin.
01:02:50Domů autem to máte nanejvýš 20 minut.
01:02:57Nejela jsem domů. Zastavila jsem se v klubu.
01:03:00Na svůj oblíbený Portugal. Ještě něco?
01:03:05-A...
-Mlčte!
01:03:07Spoléhala se na to, že byla krásná po nebožce.
01:03:12To je všechno, co mi k tomu řeknete?
01:03:14Mířila holt moc vysoko. Co jsem s ní mohl dělat.
01:03:19Měla to v krvi.
01:03:22No jo, kdo to mohl asi udělat? Nemáte na někoho podezření?
01:03:26Ne...
01:03:28-Znáte Královi?
-Hm... Saša u nich přespávala.
01:03:32-Takže jste věděl, kde bydlí?
-Hm.
01:03:35No jistě. Jinak byste dceru nemohl navštívit.
01:03:38Kde jste byl desátého večer mezi 6. a 10. hodinou?
01:03:41-V době, kdy se stala vražda?
-Vy podezíráte vlastního tátu?
01:03:45Pane Homolo, proč jste se od té doby před námi skrýval?
01:03:49-Já byl u sestry v Třebíči.
-Pumpnout ji o prachy, co?
01:03:52Když jste je nevyrazil z dcery.
01:03:55-Byl jste ten večer u ní?
-Já...
01:03:57Člověče, tak mi sakra řekněte, co se ten večer stalo?
01:04:00Uleví se vám a můžete dostat menší flastr.
01:04:08-Ty si teda žiješ...!
-Co chceš?
01:04:12No co asi?
01:04:14Musím zaplatit činži. Jinak nás vyhoděj.
01:04:16-Včera nám vypli elektriku.
-A kde bych na to asi tak vzala?
01:04:19No tak snad máš prachy za ty fotky, ne?
01:04:23Žádný jsem nedostala.
01:04:24Ááááá! Tak blbá nejsi.
01:04:29Všechny peníze, co jsem vydělala, jsi prochlastal.
01:04:32Tak teďka si to vyřeš sám! A mě nech na pokoji!
01:04:36A vypadni z domu!
01:04:39A nebylo to trochu jinak?
01:04:42Co když jste se rozhodl, vzít si peníze sám.
01:04:46V takovým bytě je spousta věcí. Jenomže to Saša nechtěla připustit.
01:04:50-Poprali jste se a...
-Za co mě máte?
01:04:53Já jsem sice žebrák, ale ne zloděj.
01:04:55Ano? A ty zlaté hodinky jste vzal kde?
01:04:58Proboha já ne! To mi dala Saša, že je má od Marka.
01:05:03Pane Homolo, budete nám teď k dispozici. Ano?
01:05:07Můžete jít. Zatím...
01:05:12Pan Hadraba. Řidič taxíku agentury CDC.
01:05:16-Viděl to v televizi.
-Sedněte si.
01:05:20Tak, pane Hadrabo...
01:05:26Vy jste vezl desátého večer zákazníka na adresu Ve stráni 2?
01:05:33Ano. Včera se mi to vybavilo.
01:05:35Koukám na bednu, jak zamordovali tu mladou kočku.
01:05:39Říkám si: Škoda jí. A jak slyším Ve stráni,
01:05:42je mi hned jasný, že je to tam na kopečku,
01:05:45co stojí ta vilka.
01:05:46Jak mi tam málem vlít pod kola ten cvok na neosvětleným kole.
01:05:49-Koho jste vezl, pane Hadrabo?
-Stojím na Míráku na štaflu.
01:05:53A vtom mi volají z dispečinku, ať vyzdvihnu kunšafta
01:05:56na adrese Jiřincová 6. Tak tam jedu.
01:06:01A před domem už stála paninka. A že chce na 4 na adresu
01:06:05právě Ve stráni 2.
01:06:09-Jak vypadala?
-Menší, taková... Jako ta moje.
01:06:14Ale starší. Taková šedesátka.
01:06:17A nakreslená... Tedy pánové, řeknu vám...
01:06:20-Ta na šminkách nešetří.
-A jak se chovala?
01:06:23-Nebyla nervózní?
-Ne, ne. Spíš nasraná.
01:06:26Jako naštvaná...
01:06:28Nevypadlo z ní ani slovo.
01:06:30Zaplatila a nechala si vrátit do halíře.
01:06:32Ale takovejch je čím dál víc, pane majore.
01:06:35Dobře. Nechtěla třeba, abyste na ni počkal?
01:06:38Ne, to nechtěla.
01:06:40Pak jsem sjel dolů k nádraží a tam jsem chytnul rito
01:06:43až do Bubenče.
01:06:45Jo, jo... Poručík Vrána s vámi sepíše protokol.
01:06:48Když vám to pomůže...
01:06:52Ta zelená Vectra dole, to je vaše?
01:06:55Kdepak. Jenom pronájem.
01:06:59-Poznal byste tu ženskou?
-To máte těžký. Byla už tma.
01:07:04A víte, kolik já měl ten den jízd?
01:07:06Jo, kdybych věděl, jak to dopadne, tak tu bábu zrentgenuju.
01:07:09-Ale takhle...
-Tak se do toho dejte.
01:07:11Ty se mrkni na tu adresu.
01:07:14A kdybys náhodou přišel ráno včas, tak já tady nebudu.
01:07:19-Jsem ráda, že už nastoupil.
-Jo. Já taky.
01:07:22Ale ještě není zcela v pořádku.
01:07:29Pane profesore, máte tady návštěvu.
01:07:32Jdete pozdě. Varoval jsem vás, že se to stane.
01:07:36-Zavčas!
-Můžu se posadit?
01:07:40-Za chvíli mi začíná hodina.
-To stihneme.
01:07:44A promiňte, musím ještě opravit testy.
01:07:48Víte, co je zvláštní, pane profesore?
01:07:51Když je někdo levák, na praváka to působí komicky.
01:07:55-Nebo aspoň nešikovně.
-Ale já nejsem...
01:07:58Píšete levou rukou, ne?
01:08:00Nebo jste si pravačku narazil při té bouračce?
01:08:03-Musí to bolet jako čert.
-Ano, trochu to ještě...
01:08:07Ale jak to víte?
01:08:09Mluvil jsem s řidičem auta, které vás málem přejelo.
01:08:13Upřesnil i místo, kde se to stalo.
01:08:17Pár desítek metrů od vily herečky Králové.
01:08:20Řekněte, není to zatracená náhoda, že se to stalo v místě
01:08:24a v době smrti vaší oblíbené studentky?
01:08:32Byla to všecko moje vina.
01:08:35Přišel jsem ji varovat. Naposledy.
01:08:39Byl jsem rozhodnutý, že neodejdu, dokud s ní nepromluvím.
01:08:51Otevřeno nechal jistý malíř Erik Čáp.
01:08:55Znáte ho?
01:08:59Nevěděl jsem, že je Saša taková.
01:09:06Alexandro?
01:09:09Sašo?
01:09:11Pokoušel jsem se ji probudit, ale nešlo to.
01:09:14Třásl jsem s ní.
01:09:17Pak otevřela oči a...
01:09:20Sašenko!
01:09:23...a já pochopil, že je zfetovaná.
01:09:28-Sašo...!
-Hm...?
01:09:31Co se to s tebou stalo?
01:09:35Pamatuješ, co jsme si slíbili?
01:09:38Chceš mě opustit kvůli nějakýmu fotografovi?
01:09:41To jsou takový kecy!
01:09:43Jenom proto, že je o pár let mladší?
01:09:46SMĚJE SE
01:09:49Kvůli fotografovi?
01:09:53-Kvůli jeho matce!
-Sašo...?
01:09:57Zasluhovala by pár facek. Ale já to nedokázal.
01:10:02Byla pro mě svatá.
01:10:07Musíte mi to věřit, nebo z toho zešílím.
01:10:10Já ji přece nezabil.
01:10:25No to je bomba.
01:10:35Haló, šefe? No, to jsem já.
01:10:38Sedíte dobře?
01:10:40Já jsem v Jiřincový. Jo, v Jiřincový 6.
01:10:43A hádejte, koho jsem tady našel na zvoncích.
01:10:52ZVONÍ
01:11:00-Dobrý den. -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:11:02-Paní Lukášová?
-Ano.
01:11:04Jdete za manželem? Je ve škole.
01:11:07-Já vím. My jdeme za vámi.
-Dáte si se mnou skleničku?
01:11:12Pánové, prosím. Aspoň jednu.
01:11:19Znáte tuhle tu dívku?
01:11:23Ano. Z fotografie v jednom časopise.
01:11:28-Myslel jsem osobně.
-Ale kde bych k ní přišla?
01:11:33Třeba jste si za ní zajela desátého večer taxíkem.
01:11:37Promiňte? Na taxíky my nemáme.
01:11:40Rád bych vám věřil, paní Lukášová, ale nemohu.
01:11:44Máme svědeckou výpověď řidiče taxíku,
01:11:47který vás desátého večer vysadil před vilou Králových
01:11:51v předpokládané době zločinu.
01:11:55HUDBA
01:12:03Tak já vám to povím.
01:12:07Šla jsem si pro svého muže.
01:12:11Protože mi dávno bylo jasné, že ty jeho noční tréninky
01:12:15na horském kole nejsou tak úplně nevinné.
01:12:21Z počátku jsem ho jednou sledovala a dovedl mě až tam, k té vile.
01:12:31Nebylo těžké si domyslet, proč tam jezdí.
01:12:35Flirt bych mu odpustila. Ostatně by to nebylo poprvé.
01:12:43Ale nepřestávalo to.
01:12:47A tak jsem si řekla: Dost!
01:12:58Neměla jsem odvahu vidět je spolu.
01:13:03To bych pak už asi s Jaroslavem nedokázala žít dál.
01:13:14Ale s ní jsem si to chtěla vyříkat na rovinu.
01:13:18Co si o ní a o jejím vztahu s mým mužem myslím.
01:13:31Paní?
01:13:36Koho hledáte?
01:13:39Tebe, děvenko.
01:13:42-Já vás neznám.
-Jsem Lukášová.
01:13:47Manželka tvého třídního profesora.
01:13:52Aha. A co mi chcete?
01:13:55Svého muže!
01:14:00-Tak si ho vemte. Co já s ním?
-Tak proč se s ním pelešíš?
01:14:03-Já? Já ho nechci!
-To by sem nechodil.
01:14:08Já mu to říkala tisíckrát. Jenže on vždycky přileze.
01:14:12Ty couro jedna, co mi to tady vykládáš?
01:14:15-Pravdu.
-Tak já ti něco povím.
01:14:18A to si dobře zapiš za uši!
01:14:21Dneska jste se vy dva viděli naposledy!
01:14:24Rozumělas mi?!
01:14:26Když to nebudu já, tak to budou jiný.
01:14:28-Drž zobák, nebo...
-Nebo co?
01:14:31Drž zobák, povídám!
01:14:33To si ho musíte přivázat jako pejska k boudě.
01:14:35Seš děvka!
01:14:37Dyť se na sebe podívejte, jak vypadáte!
01:14:39-Prachsprostá děvka!
-Ty krávo stará, vypadni!
01:14:43-Ty zmetku jeden!!!
-Pomóc!
01:14:46-Ty zmetku!!!
-Pomóc!
01:14:49KŘIČÍ
01:15:23Nechtěla jsem ji zabít. Věřte mi to.
01:15:28Musíte mi to věřit.
01:15:32Chtěla jsem jen nazpátek svýho muže.
01:15:37Já ho mám i po těch letech pořád ráda.
01:15:42Dobře, že jste mě předešel. Stejně bych za vámi přišla.
01:15:49S výčitkami se nedá žít.
01:15:55No to je skvělý, Leni.
01:15:58Ty děláš pokroky.
01:16:01Pojď, odpočiň si.
01:16:03A co ty? Jéé...
01:16:06Ta paní učitelová. To jsi čekal?
01:16:08No...
01:16:10Za vším hledej ženu.
01:16:14A to nemyslím jenom vražedkyni, ale i její oběť.
01:16:20Jedna byla nešťastná a druhá děvka.
01:16:24Leničko, asi tě zklamu.
01:16:27Ale co když ta študentka byla taky nešťastná?
01:16:30Prosím tě...!
01:16:33Ona totiž pitva prokázala, že Saša Homolová
01:16:37zemřela jako panna.
01:16:41-Každej máme nějaký trable.
-Hm...
01:16:45Já budu muset běžet. Promiň.
01:16:49Tak čau. A buď na sebe opatrná.
01:16:53Neboj. Už žádný další hlouposti s práškama.
01:16:58Život se mi zase začíná líbit.
01:17:01Víš, že mně taky?
01:17:12HUDBA
01:18:57Skryté titulky: Zbyněk Baránek
A máme tu další díl kriminální minisérie s Janem Kanyzou jako majorem Bohuslavem v hlavní roli.
A jak již samotný název napovídá – i tentokrát půjde o vraždu. Ovšem nikoli o smrt obyčejného domácího zvířátka, ale „kočky dvounohé“: manekýny, fotomodelky a především neúspěšné studentky gymnázia (E. Geislerová). Dívky nadmíru půvabné, ale značně povrchní a egoistické, jež chce v životě pouze získávat a brát, ať už jde o lásku, blahobyt či peníze. Svým lehkomyslným až cynickým přístupem k životu si dokázala vytvořit řadu nepřátel, což se jí nakonec stalo osudným…
