Kytarista, který v těchto dnech oslaví 60. narozeniny, představuje svůj sólový projekt zhudebněné poezie (2004). Režie V. Fatka

Známý představitel brněnské experimentální scény, který působil například ve skupinách Dunaj a Čikori nebo v duu s Ivou Bittovou, představuje v pořadu „Sólo pro…“ svůj ryze akustický, písničkářský projekt Písně nepísně. Na rozdíl od alba, na němž vedou s meditativními smyčkami Václavkovy kytary dialog některé další nástroje (např. kontrabas Jaromíra Honzáka), vystoupil Vladimír ve Staré pekárně zcela sám. Zhudebněná poezie Lorcova, Reynkova, verše brněnského básníka Antonína Přidala i vlastní Václavkovy texty jsou volnými záclonami snění, s nimiž si hraje lehký vítr mollových, soustředěných harmonií, vánek jemných kytarových ozdob a příjemného zpěvu. Samotná deska se dočkala zaslouženého ohlasu, překvapivě napříč žánrovým spektrem, ocenili ji jak příznivci alternativní scény, tak vyznavači niterného písničkářského folku.

Václavkova hudba není povrchní, je pramálo přímočará, zůstane pravděpodobně lhostejná posluchači uvyklému na rychlé tempo a povrchní expresi. Je to hudba, kterou lze přirovnat ke krustě tuhnoucí lávy: to žhavé, proudící a důležité se schovává pod povrchem.

Stopáž37 minut
Rok výroby 2004
 4:3
ŽánrHudba