Útěk do Budína

Výpravný film o velké lásce mezi českou dívkou z dobré rodiny a slovenským statkářským synkem s Bolkem Polívkou, Lenkou Vlasákovou a Ondřejem Sokolem v hlavních rolích. Podle stejnojmenného románu Vladislava Vančury napsali: M. Porubiak, M. Puobiš, M. Luther. Dále hrají: M. Donutil, A. Hryc, I. Konvalinová, P. Motloch, K. Sedláčková, K. Halbich, P. Nárožný, L. Krobotová, T. Krejčíř, M. Stehlíková, F. Hujbert, J. Menzel, E. Viczeová, D. Gryllus, K. Oláczová a další. Kamera V. Holloš. Režie M. Luther

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Zdramatizovat Vančurův milostný příběh z období „budování státu“ je myšlenka, která se na našich filmových luzích toulala už dlouhá léta. Nakonec ji předložil dramaturg Jan Otčenášek, který ji potkal ještě v Krátkém filmu, skupině Nemanská-Slavíková. Klenuté a důkladné vyprávění ve verzích scénáře, které těm opravdovým předcházely, vedlo k tomu, že se budoucí koprodukční strany rozhodly pro pětidílný seriál jako pro finančně i realizačně nejoptimálnější řešení a pro celovečerní film.

Paradoxní je, že klasika českého moderního románu, Vladislava Vančuru, adaptovali slovenští tvůrci. Martin Porubjak, Marian Poubiš a budoucí režisér seriálu i filmu Miloslav Luther. Scénář vznikal ve slovenštině, protože co se dialogů týče, nebyla v předloze žádná opora: Vančurův román přímé dialogy téměř nemá. Dialogy českých postav se do češtiny překládaly.

Práva k užití televiznímu i filmovému nebylo nejprve třeba kupovat, protože V. Vančura byl již volný autor. Ale dřív, než došlo k realizaci, se změnil autorský zákon a ochrana autorských práv byla prodloužena na sedmdesát let. Jednání s dědici slavného spisovatele nebyla snadná: byli si vědomi své silné pozice, protože projekt byl již rozpracován.

Koprodukce se zúčastnila Česká televize, kde projekt vznikal a kde byl také dramaturgován a kde se schválil scénář. Slovenská televízia je druhým, rovnocenným partnerem a Ars Media, soukromá společnost Igora Hudece, byla jako třetí partner výrobcem seriálu, na výrobě filmu se podílela větším dílem, což je dálo tím, že sehnala ještě maďarské koproducenty.

Ve české literatuře se snad nenajde druhá předloha, která by lépe vyhovovala společnému česko-slovenskému dílu. V první rovině jde o přesvědčivý příběh vášnivé lásky, která nehledí na konvence a která spojí dvě rozdílné povahy. Českou měšťanskou dívku Janu Myslbekovou a Tomáše Baránya, synka z patriarchální slovenské statkářské rodiny, svedou dohromady studia na Univezitě Karlově. Bez rozmyšlení zvolí společnou budoucnost, ale ukáže se, že Tomáš neunesl odpovědnost, kterou manželství v komplikované společenské situaci představuje, a i když láska dvojici nikdy zcela neopustila, vztah krachuje a končí tragicky. Ale jde o milostný trojúhelník, protože Tomášův otec, vdovec Štefan a Jana se naopak rodinnými útrapami sblíží. Nikdy si, pokud Tomáš žil, ani slovem, ani gestem nesdělili, jak nepostradatelný je pro každého z nich ten druhý, ale po Tomášově sebevraždě a určitém čase se rozhodnou pro společný život.

Nevyjádřená láska Štefana k Janě je jedním z nejdojemnějších momentů filmu a Štefanova role patří k nejzdařilejším kreacím Boleslava Polívky vůbec. Rovněž půvab a moudrost, kterými vybavila svou roli Jany Lenka Vlasáková, patří k mimořádnému herectví.

Román a seriál se podle svého přirozeného děje odehrávají napůl v Čechách, napůl v krásné podtatranské krajině a samozřejmě v Budapešti a také ve Vídni, tedy v prostoru střední Evropy a už jen tato šťastná okolnost je z dnešního hlediska zvlášť aktuální a zajímavá a i divácky přitažlivá.

Tím se dostáváme k druhé rovině Vančurova románu, kterou seriál ještě podtrhl a i volněji fabuloval. Vladislav Vančura vědomě zachytil atmosféru rozpadu rakousko-uherské monarchie a jasnozřivě pojmenoval některé společenské fenomény, které mnohonárodnostní soužití v nových státech přinášelo. Dlouhá léta se zdálo, že kostky jsou definitivně vrženy a že se musíme všichni s daným stavem vyronat, ale teprve v současnosti se osudy národů změnily, a to i díky nevyřešeným otázkám, o nichž už věděly Vančurovy postavy. A tak, kdo se nechce zcela podat jen příběhu lásky, může najít v seriálu i nápovědy toho, proč Češi a Slováci nezůstali ve společném státě, může nalézt některé odlišné charakterové rysy obou národů. Kromě toho období po vzniku Českolsovenské rebubliky se v něčem podobá dnešním dnům. Tím je seriál velmi aktuální a pevně společensky zakotvený, zmiňuje se objektivně o historických faktech a vyjadřuje jasný názor.

Ovšem nebyl by to velký umělec V. Vančura a citliví slovenští tvůrci, scénaristé a režisér, aby jakoukoliv ideologii či společenská hlediska nadřadili lidskému příběhu. Je jedno, jaké národnosti kdo je, záleží na tom, jaký je člověk. A tak také ti, jimž patří naděje, tedy Jana a Štefan, jsou při všech svých chybách lidé vzácných charakterů, které si musí každý ze srdce zamilovat.

Stopáž136 minut
Rok výroby 2003
 P ST
ŽánrFilm

Všechny koprodukční filmy České televize