00:00:11 Česká televize uvádí německý dokument z cyklu

00:00:15 Touha po vědění

00:00:19 Ať už jsme kdekoliv, nehybní či v pohybu,

00:00:22 uvnitř našeho těla má střevo neustále plno práce s trávením.

00:00:26 Tím vzniká denně průměrně litr plynů,

00:00:30 vedlejších produktů bakteriálního kvašení.

00:00:37 Většina kvasných plynů se dostane do krevního řečiště

00:00:40 a tělo opouští v malých množstvích při výdechu.

00:00:44 Střevo však nemá na starosti pouze zažívání potravy

00:00:47 a vypouštění plynů.

00:00:49 Tento orgán ovlivňuje naši fyzickou i psychickou pohodu

00:00:53 a poukazuje na obecný stav našeho zdraví.

00:01:01 Věřte svému střevu

00:01:05 Střevo tvrdě pracuje.

00:01:07 Dospělý člověk v západní Evropě stráví ročně

00:01:10 průměrně 176 kilogramů ovoce a zeleniny,

00:01:14 téměř sto kilogramů masa a ryb a několik set litrů tekutin.

00:01:19 Odpad z toho všeho pak činí 219 gramů denně.

00:01:26 Střevu se zažíváním pomáhají biliony bakterií a hub.

00:01:30 Rozkládají jídlo na živiny,

00:01:32 k nimž by se naše tělo jinak nedostalo.

00:01:36 Živiny se vstřebávají v tenkém střevě,

00:01:39 kde přes miliony klků přecházejí do krevního oběhu.

00:01:44 Tyto drobné výčnělky navyšují plochu střevní sliznice

00:01:48 až na téměř 400 m2.

00:01:52 Na tomto rozlehlém povrchu žijí a pracují bakterie a houby.

00:01:56 A jejich vliv je obrovský.

00:01:59 Střevo je domovem podstatné části mikrobiomu,

00:02:02 tedy všech mikroorganizmů, které žijí v našem těle.

00:02:05 Složení těchto organizmů se liší od člověka k člověku,

00:02:09 a to hlavně mikrobiální komunitou ve střevě,

00:02:12 která se formuje v raném věku, dokonce už před narozením.

00:02:16 Další mikroorganizmy se usídlují během porodu a kojení.

00:02:20 Zásahy do těchto procesů mohou mít následky,

00:02:23 kterými se zabývají neurobiologové jako John Cryan

00:02:27 z univerzity v irském Corku.

00:02:35 -Velká část populace se rodí císařským řezem,

00:02:38 v některých oblastech světa

00:02:41 je tento způsob porodu na prudkém vzestupu.

00:02:44 Ukázalo se, že mikroflóře takto narozených trvá zhruba rok,

00:02:48 než se dostane do rovnováhy.

00:02:50 Právě první rok života je kritický pro vývoj mozku.

00:02:54 Jednou z otázek, které si klademe z pohledu veřejného zdraví

00:02:59 tedy je, jaké následky pro zdraví mozku

00:03:02 tento významný nárůst císařských řezů má.

00:03:10 -Philip Rosenstiel

00:03:13 z Ústavu molekulární biologie v německém Kielu

00:03:16 studuje proces bakteriálního osidlování.

00:03:19 Objektem jeho zkoumání je druh sepioly.

00:03:29 Drobný noční živočich

00:03:31 je hostitelem bioluminiscenčních bakterií,

00:03:34 které skrývají jeho obrysy při pohledu zespoda

00:03:37 proti světlu noční oblohy.

00:03:39 Po narození má sepiola pouze několik hodin na to,

00:03:43 aby nechala svůj plášť bakteriemi kolonizovat.

00:03:47 Vědce z ústavu v Kielu průběh osidlování velice zajímá.

00:03:52 Především chtějí vědět, jaké geny jsou během něj aktivní.

00:03:57 Vzorky kůže hlavonožce jsou očištěny a připraveny.

00:04:00 Aby se zjistilo, jaké geny hrají roli při kontaktu s bakteriemi,

00:04:05 studují se v kůži fotofory, orgány, které produkují světlo.

00:04:10 Je to jako genetická skládačka.

00:04:16 S pomocí techniky vysoce výkonného sekvenování

00:04:19 mohou badatelé prozkoumat celou DNA vzorku,

00:04:22 dokonce i nepatrného množství,

00:04:25 aby určili něco jako genetický otisk prstu.

00:04:35 Sekvenování ukázalo,

00:04:37 že za bakteriální kolonizaci

00:04:39 je v kůži sepioly zodpovědno pouze 37 genů.

00:04:45 K jejich aktivaci dojde,

00:04:47 jakmile zelená luminiscenční bakterie vyšle do pláště signál.

00:04:52 Tělo živočicha reaguje enzymem,

00:04:54 který bakteriím osídlení usnadňuje

00:04:56 podobně jako třeba parkovací senzory.

00:05:01 Pouhá hrstka bakterií stačí, aby byl navázán kontakt.

00:05:05 Hlavonožec jim vysílá signál: Tady se můžete usadit.

00:05:09 Molekulární biolog Philip Rosenstiel

00:05:12 v tom vidí počáteční náznaky,

00:05:14 jak by mohlo vypadat osidlování lidského střeva.

00:05:20 -Lidské střevo je mnohem složitější.

00:05:23 Nemáme jedinou bakterii vydávající světlo,

00:05:26 ale možná tisíce různých bakterií,

00:05:28 které jsou součástí metabolických procesů,

00:05:31 což je úžasné.

00:05:33 Tohle představuje jeden z prvních příkladů molekulárního jazyka,

00:05:37 kterým určité typy bakterií promlouvají ke svému hostiteli.

00:05:43 Považujeme to za počátek pochopení toho,

00:05:45 jak na sebe působí bakterie

00:05:47 a určité funkce lidského hostitele.

00:05:50 Začali jsme rozumět jazyku,

00:05:52 který se formuje v prvních minutách

00:05:54 stabilní interakce mezi hostitelem a souborem flóry.

00:06:00 -Pochopení řeči bakterií nemá jen akademický význam.

00:06:04 Vědci doufají, že v budoucnu s ní budou i léčit.

00:06:08 -Porozumět jazyku znamená také jím mluvit a působit.

00:06:13 Výhledově to chceme převést do terapie.

00:06:16 U mnoha zánětlivých onemocnění je pravděpodobně tento jazyk narušen.

00:06:22 Pochopení jazyka je samozřejmě předpokladem pro simulaci,

00:06:26 pro pochopení molekulárních struktur

00:06:28 a jejich případnou aplikaci ve směsi,

00:06:31 která podpoří kolonizaci správnými bakteriemi

00:06:34 nebo potlačí špatné.

00:06:40 -Slovník jazyka používaného ve střevě je zřejmě obsáhlý,

00:06:44 vezmeme-li v úvahu množství různých typů mikrobů.

00:06:48 U některých lidí jich je přes tisíc,

00:06:51 s biliony jednotlivých mikroorganizmů.

00:06:54 Někdy se říká,

00:06:56 že desetkrát převyšují množství buněk našeho těla,

00:06:59 což znamená, že většina našich buněk jsou mikrobi.

00:07:04 Dají se v tak obrovském množství vysledovat vzorce?

00:07:08 Jsou mikrobiální společenstva ovlivňována stravou nebo původem?

00:07:13 Výzkumníci z Evropské laboratoře pro molekulární biologii

00:07:17 v Heidelbergu

00:07:18 prověřují složení mikroflóry

00:07:20 na testovaných subjektech po celém světě.

00:07:23 Zajímá je, jaké bakterie obydlují jejich střeva a v čem se liší.

00:07:31 Získané vzorky tkání se analyzují.

00:07:35 Jsou zpracovávány v několika krocích

00:07:38 za účelem získání fragmentů DNA.

00:07:42 Fragmenty obsahují genetické kódy střevních bakterií,

00:07:46 tvořené sekvencemi komponentů DNA zvaných nukleové báze.

00:07:51 Sekvence se čtou jako řady písmen,

00:07:53 z nichž každé je počátečním písmenem názvu dané báze.

00:08:01 Čtení umožňuje nástroj, kterému se říká sekvencer DNA.

00:08:06 Před 10 lety přečíst genetický kód trvalo měsíce.

00:08:10 Díky moderní sekvenční technologii

00:08:13 takový úkol dnes zabere pár dní.

00:08:17 Objem získaných dat

00:08:18 o střevních bakteriích je ohromný.

00:08:21 Například:

00:08:23 Střevní flóra jediného člověka

00:08:25 může obsahovat tisíc typů mikrobů,

00:08:27 každý z nich o 3 tisících genů,

00:08:30 každý gen zakódován do sekvencí o zhruba 3 milionech písmen.

00:08:36 Na jediného člověka

00:08:37 by tak muselo být přečteno 9 bilionů písmen.

00:08:42 Vzhledem k tak šílenému číslu

00:08:45 byl biochemik Peer Bork výsledky studie poněkud zaskočen.

00:08:49 -Chtěli jsme zjistit,

00:08:51 jak se liší střevní mikroflóra lidí z různých zemí.

00:08:55 Očekávali jsme, že mikrobiota Japonců, kteří jedí hodně ryb,

00:08:59 bude odlišná od Francouzů, kteří rádi pijí víno.

00:09:04 K našemu překvapení se však všude bez ohledu na místo původu,

00:09:08 věk, hmotnost nebo pohlaví vyskytují tři typy bakterií.

00:09:14 Něco takového skutečně nikdo nečekal.

00:09:18 -Zjištění vyvolalo senzaci.

00:09:21 Pouhé tři odlišné typy mikrobiálních společenstev

00:09:24 na světě.

00:09:25 Skoro jako krevní skupiny.

00:09:28 Tzv. enterotypy se nazývají

00:09:30 Bacteroides, Prevotella a Ruminococcus podle toho,

00:09:33 jaký rod bakterií převládá.

00:09:36 -Zatím nejsme schopni říct,

00:09:38 jak důležitou roli budou enterotypy hrát v lékařství.

00:09:42 Už teď víme, že jeden konkrétní typ, Bacteroides,

00:09:46 nese mnoho nepříjemných rysů.

00:09:50 Je s ním například vždy spojena Crohnova nemoc.

00:09:55 Může to být podstatné, ale musí proběhnout ještě mnoho testů.

00:10:04 -V budoucnu by konkrétní nemoci

00:10:06 mohly být připisovány jednotlivým enterotypům.

00:10:09 Vypadá to, že osoba

00:10:11 obvykle zůstává v jedné skupině po celý život,

00:10:14 i když se objevují individuální odchylky.

00:10:17 -Můj soused nebo taxikář a já

00:10:20 můžeme oba být nositeli bakterie E-coli.

00:10:23 Ovšem můj typ se od jeho liší.

00:10:26 Rozdíl je ve spárování bází v DNA

00:10:29 a každý si drží svůj vlastní profil.

00:10:32 Já můžu mít po určitém jídle bakterií E-coli v těle hodně,

00:10:37 jindy zase méně, ale vždy budu mít tento konkrétní typ.

00:10:42 Nevíme, jak často během života se to může měnit,

00:10:45 ale domníváme se, že je to naše osobní odlišnost.

00:10:51 -Rozmanitá střevní mikroflóra je důležitá,

00:10:54 protože chrání tělo před nemocemi.

00:10:57 Velké množství mikrobů znamená,

00:10:59 že nezbývá moc místa pro cokoli jiného, co by se mohlo usadit.

00:11:05 Střevo má však i svůj vlastní obranný systém.

00:11:08 Produkuje buňky zvané makrofágy, které pohlcují patogeny.

00:11:11 Tito malí pomocníci

00:11:13 jsou úzce spojeni s imunitním systémem,

00:11:16 reagují, jakmile střevo napadne nepřítel.

00:11:19 Střevo je obklopeno spletí neuronů

00:11:22 s více než stem milionů buněk.

00:11:24 Společně s mozkem a míchou

00:11:26 patří nervový systém trávicí soustavy

00:11:29 k největším skupinám neuronů v lidském těle.

00:11:32 Funguje zcela autonomně.

00:11:34 Veškeré informace

00:11:36 jsou soustavně přenášeny do mozku.

00:11:38 Ten však zpět vysílá jen velmi málo.

00:11:42 Je možné, že střevo kontroluje mozek, a tím i naše chování?

00:11:49 Na univerzitě v irském Corku

00:11:51 se na tuto otázku snaží najít odpověď.

00:11:55 Student se připravuje na pohovor.

00:11:57 Bude mít pět minut na to,

00:11:59 aby řekl, proč by měl být vybrán na konkrétní pozici.

00:12:03 Tazatelé jsou však vědci

00:12:05 a uchazeč trpí syndromem dráždivého tračníku,

00:12:09 což je chronická střevní porucha s občasnými příznaky.

00:12:16 Pomocí tzv. Trierovatestu sociální zátěže

00:12:20 chtějí vědci zjistit,

00:12:21 zda určité střevní potíže mohou ovlivnit chování jedince

00:12:25 ve stresových situacích,

00:12:28 dokonce i v bezpříznačných fázích nemoci.

00:12:31 Jinými slovy: může střevo skutečně ovlivňovat naši mysl?

00:12:39 Neurobiolog John Cryan

00:12:40 vidí modelový experiment velice slibně.

00:12:45 -Trierův test sociální zátěže

00:12:48 představuje pro experimentální psychologii úžasný model

00:12:52 umožňující zkoumat reakce jednotlivců na stres.

00:12:55 Takže jej používáme jednoduše k tomu,

00:12:58 abychom zjistili,

00:12:59 jak člověk reaguje na nějaký psychický stresor.

00:13:03 -Váš čas vypršel.

00:13:05 Můžete předstoupit k mikrofonu a začít.

00:13:07 Nepoužívejte poznámky, které jste si právě udělal.

00:13:10 -Během příprav a při prezentaci samotné

00:13:13 reagují lidé trpící syndromem dráždivého tračníku na stres

00:13:17 mnohem více než lidé bez této nemoci.

00:13:21 Nervozita se projevuje různými pohyby těla.

00:13:27 -Tisíc sto sedmdesát dva...

00:13:32 -V následujícím numerickém testu je nervozita ještě patrnější.

00:13:36 Uchazeč musí počítat pozpátku od čísla 2023.

00:13:40 Ovšem po sedmnácti.

00:13:44 Po testu jsou ze slin změřeny hladiny kortizolu, což je hormon,

00:13:48 který je mimo jiné uvolňován ve stresových situacích.

00:13:56 U jedinců se syndromem

00:13:57 dráždivého tračníku jsou hodnoty jednoznačně vyšší,

00:14:01 což znamená, že takoví lidé

00:14:03 jsou mnohem náchylnější ke stresu.

00:14:05 Zdá se, že střevo stresuje mozek.

00:14:09 -Po desetiletí, dokonce staletí, jsme věděli,

00:14:12 že spojení mezi mozkem a střevem je silné,

00:14:15 obzvlášť, když jsme hladoví.

00:14:17 U syndromu dráždivého tračníku nyní vidíme,

00:14:20 jak vypadá porucha této komunikace.

00:14:22 Způsobů, jakými se projevuje, je více.

00:14:24 Neobvyklá reakce na stres je zřejmě jedním z nich.

00:14:28 -Narušené mikrobiální společenstvo může u dráždivého tračníku

00:14:32 také ovlivňovat soustředění.

00:14:34 V dalším testu hrají zkoumané subjekty hru,

00:14:37 v níž se snaží zapamatovat si obrázky.

00:14:40 Jak si vedou lidé se syndromem v porovnání se zdravými?

00:14:45 -Zjistili jsme, a právě to bylo publikováno,

00:14:48 že pacienti se syndromem dráždivého tračníku mají malý,

00:14:52 ale významný deficit

00:14:54 v tzv. podmíněném asociativním hipokampálním učení.

00:14:58 To znamená, že jejich schopnost rozlišovat vzorce je narušena,

00:15:02 což zřejmě s hipokampem souvisí.

00:15:06 A právě tato část mozku

00:15:08 je velmi podstatná pro ukládání a vyvolávání vzpomínek.

00:15:17 -Po šesti obrázcích měli testovaní s dráždivým tračníkem

00:15:21 nejvíce chyb, což nasvědčuje jistému narušení funkce mozku.

00:15:25 John Cryan předpokládá,

00:15:27 že střevní bakterie hrají rozhodující roli

00:15:30 v komunikaci mozku a střeva.

00:15:34 -Někteří jej nazývají druhým mozkem.

00:15:37 Často bývám dotazován, kdo z nich má tedy navrch.

00:15:41 Víte, možná střevo ovládá mozek způsoby, kterým ještě nerozumíme.

00:15:48 Zjišťujeme ale, že mikroflóra je jistou municí,

00:15:51 kterou střevo projevuje svou moc, a že skutečně dovede ovlivnit,

00:15:56 zda budeme zdraví, nebo nemocní.

00:16:00 To je patrné ze všeho,

00:16:03 od obezity přes funkce mozku až k imunologii a infekcím.

00:16:10 -Důležitost zdravé střevní flóry je patrná

00:16:13 na této jednobuněčné bakterii.

00:16:16 Clostridium difficile, neboli c-diff se vyskytuje ve střevě

00:16:21 jednoho z pěti lidí

00:16:23 a většinou o sobě nedává vůbec vědět.

00:16:26 U někoho však jde o nepříjemný patogen.

00:16:29 Někteří starší lidé

00:16:30 mají oslabenou střevní flóru vlivem antibiotik.

00:16:34 Bakterie jako C-diff se pak mohou šířit snáze,

00:16:37 čímž způsobují zánět střev, průjem

00:16:40 a dokonce mohou ničit střevní buňky.

00:16:44 Je tu ovšem šance léčby prostřednictvím dobrých bakterií.

00:16:50 Brémy v severním Německu.

00:16:53 Lékaři na jedné z největších klinik v regionu

00:16:55 tu aplikují alternativní léčbu bez použití léků.

00:16:59 Gastroenterolog Johann Ockenga tu se svými spolupracovníky

00:17:03 provádí transplantaci fekální mikrobioty,

00:17:06 během níž se stolice zdravého člověka

00:17:09 přenese do střeva pacienta.

00:17:12 -Z toho, co doposud víme a známe z různých studií, vyplývá,

00:17:16 že šance na uzdravení

00:17:18 jsou po transplantaci stolice extrémně vysoké.

00:17:22 Více než 90 procentům pacientů,

00:17:24 kteří nemohli být léčeni či vyléčeni antibiotiky,

00:17:27 transplantace pomůže.

00:17:30 Pouze malé procento z nich vyžaduje druhé kolo

00:17:33 pro zajištění dlouhodobých výsledků.

00:17:39 -Bakterie pocházejí z výměšku zdravého člověka,

00:17:42 zpravidla někoho z přátel nebo rodiny příjemce.

00:17:50 -Obvykle doporučujeme,

00:17:52 aby dárcem byl někdo z kruhu rodiny nebo přátel pacienta.

00:17:56 Souvisí to s jistou důvěrou ve zdravý životní styl dárce.

00:18:03 -Vzorek je doručen v uzavíratelné nádobě,

00:18:07 například od džemu.

00:18:10 Příprava je poměrně jednoduchá.

00:18:12 Dvacet až třicet gramů darovaného exkrementu

00:18:15 je rozředěno ve zhruba 200 ml kohoutkové vody.

00:18:18 Po řádném promíchání

00:18:20 je fekální transplantát připraven.

00:18:24 Ve skutečnosti není tato léčba žádnou novinkou.

00:18:28 Již před 1 500 lety se aplikovala v Číně,

00:18:31 ovšem na rozdíl od současnosti se směs musela vypít.

00:18:34 Žlutá polévka, jak se nápoji říkalo,

00:18:37 zřejmě nebyla každému po chuti.

00:18:39 Dnes se naředěná stolice zavádí endoskopem

00:18:42 rovnou do tlustého střeva.

00:18:48 Mechanizmus působení zní až překvapivě jednoduše.

00:18:52 Dobré bakterie zaplní prázdný prostor

00:18:54 a velice rychle se rozmnoží.

00:18:57 Tím vytlačí patogeny Clostridium.

00:19:02 Klinické testy již proběhly

00:19:05 a Johann Ockenga je povzbuzen pozitivními výsledky.

00:19:09 -Budoucnost ukáže,

00:19:12 jak úspěšná bude tato metoda při běžném používání.

00:19:16 Jsem si však jistý,

00:19:17 že již teď máme prokázanou novou formu terapie.

00:19:21 Její zdokonalování může být nesmírně zajímavé.

00:19:25 V budoucnu by pacienti mohli polykat kapsli,

00:19:28 čímž by fekální transplantát

00:19:30 pozbyl jistého emocionálního aspektu.

00:19:34 Léčba by probíhala rychleji a jednodušeji.

00:19:41 -Skupina kanadských badatelů již představila řadu testů

00:19:45 s tabletami obsahujícími vzorky fekálií.

00:19:48 Další kanadský projekt nazvaný RePOOPulate

00:19:52 nabízí tablety s vyváženou směsí střevní flóry.

00:19:57 Oba přístupy se zdají slibné.

00:20:02 Stále není zcela jasné,

00:20:04 jak to, že cizorodé bakterie

00:20:06 v těchto případech nezpůsobí nemoc.

00:20:09 Vždyť jen pár mikrobů ze zmrzliny kontaminované salmonelou

00:20:13 vyvolává radikální reakci imunitního systému.

00:20:17 Z hlediska čísel by tři kila bakterií v lidském střevě

00:20:20 stačila k zamoření celého menšího města.

00:20:27 V tomto ohledu mají ještě více co nabídnout zvířata.

00:20:31 Vorvaň obrovský má nejdelší střevo,

00:20:33 okolo 250 metrů,

00:20:35 které je zhruba dvanáctkrát delší než velryba sama.

00:20:39 Střevo krávy, dlouhé 51 metrů, je 30x delší než její tělo.

00:20:44 Myší střevo má kolem půl metru,

00:20:47 což je osmkrát víc, než má tělo myši.

00:20:50 Lidské střevo je až 8 m dlouhé, tedy pětkrát delší než člověk.

00:20:57 Zkoumání střeva za účelem stanovení diagnózy

00:21:01 je pro jeho délku obtížné.

00:21:03 Dlouho byla jedinou volbou kolonoskopie,

00:21:06 dost nepříjemná procedura.

00:21:08 Dnes se nabízí pomoc ve formě malinké kamery zvané PillCam,

00:21:13 tedy kamera v pilulce.

00:21:16 Špičková technologie v extrémně malém provedení:

00:21:19 kamery, přijímač, světelné diody a vysílač.

00:21:23 Výhledově by takováto zařízení

00:21:25 mohla nahradit preventivní kolonoskopii.

00:21:29 Po pročištění střeva pacientka spolkne kapsli

00:21:32 spolu s prostředkem předcházejícím tvorbě bublin

00:21:35 v útrobách.

00:21:40 Pak může ordinaci opustit a vést svůj každodenní život.

00:21:44 Kamera se jako strava posouvá jejím trávicím traktem.

00:21:49 Vyfotí 2-5 snímků za vteřinu, aniž by žena cokoli cítila.

00:21:58 Jsou různé druhy kapslí.

00:22:00 Kromě té určené pro tlusté střevo existuje také jedna,

00:22:03 která se v tenkém střevě

00:22:06 dostane na místa běžnou endoskopií nedostupná.

00:22:09 Pro gastroenterology, jako je Horst Hohn,

00:22:12 je to obrovský krok vpřed.

00:22:17 -Až doposud mohlo být tenké střevo

00:22:20 vyšetřeno konvenční endoskopií pouze částečně.

00:22:24 Gastroskopie odhalí 50 centimetrů horní části střeva

00:22:28 a kolonoskopie spodních 20 procent.

00:22:31 Nebylo tedy možné vyšetřit zbývající dva až čtyři metry.

00:22:36 Existují sice jisté speciální metody,

00:22:38 ale jsou složité,

00:22:40 musejí se provádět v nemocnici

00:22:42 a představují v podstatě menší operace.

00:22:45 Endoskopie pomocí kapsle

00:22:47 nám poprvé umožňuje pozorovat tenké střevo jako celek,

00:22:50 aniž by to pacienta jakkoliv zatížilo.

00:22:54 -High-tech kapsle představují významný diagnostický pokrok.

00:22:58 Prozatím nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky.

00:23:02 Komplikace, plynoucí

00:23:04 například z již existujících zúžení trávicího traktu,

00:23:08 se objevily jen zcela výjimečně.

00:23:11 Kamera obvykle opustí tělo

00:23:13 po jednom až čtyřech dnech přirozenou cestou.

00:23:16 Ze zřejmých důvodů se již nedá znovu použít.

00:23:20 Pacientka jednoduše vrátí zařízení lékaři.

00:23:24 Následné vyhodnocování má mnoho výhod,

00:23:26 najdou se však i nedostatky.

00:23:38 Jakmile se data načtou,

00:23:40 musí lékař prohlédnout každý snímek zvlášť,

00:23:43 tedy několik hodin materiálu.

00:23:45 Další nevýhodou kapsle je,

00:23:47 že není možné ji ovládat a že ani s její pomocí

00:23:51 lékaři nemohou podniknout žádné léčebné kroky.

00:23:56 Horst Hohn si je však jistý, že se to brzy změní.

00:24:03 -V blízké budoucnosti by takové kapsle

00:24:06 mohly být řízeny externě jako malinké ponorky.

00:24:10 Dále by mohly existovat kapsle,

00:24:12 které jsou schopné sebrat vzorky

00:24:15 nebo podniknout určité léčebné úkony.

00:24:18 Je to zatím pouze vize,

00:24:21 podobné modely se však již testují.

00:24:26 -Jakkoliv nápomocné

00:24:28 jsou moderní technologie při stanovení diagnózy,

00:24:31 občas ani sebelepší video

00:24:33 neodhalí příčinu střevních potíží.

00:24:36 Pro pacienta je to stresující.

00:24:40 Proto Peer Bork a jeho kolegové

00:24:42 z Evropské laboratoře pro molekulární biologii

00:24:46 založili komunitu MyMicrobes, Moje mikroby.

00:24:49 Lidé z celého světa

00:24:50 s nediagnostikovanými střevními obtížemi

00:24:53 si mohou nechat za poplatek vyšetřit stolici.

00:24:56 Cílem je vytvořit stálou databázi rozličných klinických potíží

00:25:00 souvisejících se střevem.

00:25:03 -Stalo se to v důsledku mnoha telefonátů,

00:25:06 které jsem obdržel po publikaci tří enterotypů.

00:25:10 Lidé mi popisovali svoje obtíže.

00:25:13 Chtějí přinejmenším posloužit vědě

00:25:16 a rádi pomohou najít řešení co nejdříve.

00:25:20 My těmto testovaným můžeme poskytnout výsledky.

00:25:24 Máme v plánu vyšetřit 5 tisíc jedinců,

00:25:26 abychom získali obrázek o lidské střevní mikroflóře

00:25:30 v širším měřítku.

00:25:35 -Cena analýzy současně dosahuje až 600 dolarů.

00:25:40 Peer Bork a jeho kolegové doufají,

00:25:42 že se jim podaří nalézat spojitosti mezi nemocemi

00:25:46 a mikrobiálními společenstvy.

00:25:48 Již zaznamenali první úspěchy.

00:25:50 -Už teď například odhalíme rakovinu střev,

00:25:54 dokonce i v raném stadiu.

00:25:56 Posouváme se směrem k vyšetření nebo diagnóze.

00:25:59 Také už odhadneme,

00:26:01 jaká bude odolnost jednotlivce vůči antibiotikům,

00:26:05 i když to ještě není jisté.

00:26:07 Máme k tomu ovšem již relevantní informace.

00:26:13 -Snad v budoucnu znalosti mikrobiálních společenstev

00:26:16 umožní rozpoznat ještě více chorob

00:26:19 v co nejranějších stadiích a pokud možno je i vyléčit.

00:26:26 Zkoumání střevní mikroflóry je dnes na poli medicíny

00:26:30 jedním z nejatraktivnějších témat.

00:26:32 Snad každý týden vychází nová studie.

00:26:35 Zda je střevo naším druhým mozkem,

00:26:37 zůstává prozatím otázkou.

00:26:40 Není však pochyb,

00:26:42 že se jedná nejen o jeden z největších

00:26:44 a především nejdůležitějších orgánů v lidském těle.

00:26:55 České znění připravili:

00:26:57 Aleš Jurda, Anna Slomiana, Luboš Ondráček, Petr Pokorný,

00:27:01 Hana Bílá, Markéta Grossmannová,

00:27:03 Marcel Nevín a Petr Lokaj

00:27:05 Skryté titulky: Milada Gajdová Česká televize 2020