Někteří jej nazývají druhým mozkem. Každopádně ovlivňuje naši fyzickou i psychickou pohodu a poukazuje na obecný stav našeho zdraví. Německý dokument z cyklu Touha po vědění
00:00:11 Česká televize uvádí německý dokument z cyklu
00:00:15 Touha po vědění
00:00:19 Ať už jsme kdekoliv, nehybní či v pohybu,
00:00:22 uvnitř našeho těla má střevo neustále plno práce s trávením.
00:00:26 Tím vzniká denně průměrně litr plynů,
00:00:30 vedlejších produktů bakteriálního kvašení.
00:00:37 Většina kvasných plynů se dostane do krevního řečiště
00:00:40 a tělo opouští v malých množstvích při výdechu.
00:00:44 Střevo však nemá na starosti pouze zažívání potravy
00:00:47 a vypouštění plynů.
00:00:49 Tento orgán ovlivňuje naši fyzickou i psychickou pohodu
00:00:53 a poukazuje na obecný stav našeho zdraví.
00:01:01 Věřte svému střevu
00:01:05 Střevo tvrdě pracuje.
00:01:07 Dospělý člověk v západní Evropě stráví ročně
00:01:10 průměrně 176 kilogramů ovoce a zeleniny,
00:01:14 téměř sto kilogramů masa a ryb a několik set litrů tekutin.
00:01:19 Odpad z toho všeho pak činí 219 gramů denně.
00:01:26 Střevu se zažíváním pomáhají biliony bakterií a hub.
00:01:30 Rozkládají jídlo na živiny,
00:01:32 k nimž by se naše tělo jinak nedostalo.
00:01:36 Živiny se vstřebávají v tenkém střevě,
00:01:39 kde přes miliony klků přecházejí do krevního oběhu.
00:01:44 Tyto drobné výčnělky navyšují plochu střevní sliznice
00:01:48 až na téměř 400 m2.
00:01:52 Na tomto rozlehlém povrchu žijí a pracují bakterie a houby.
00:01:56 A jejich vliv je obrovský.
00:01:59 Střevo je domovem podstatné části mikrobiomu,
00:02:02 tedy všech mikroorganizmů, které žijí v našem těle.
00:02:05 Složení těchto organizmů se liší od člověka k člověku,
00:02:09 a to hlavně mikrobiální komunitou ve střevě,
00:02:12 která se formuje v raném věku, dokonce už před narozením.
00:02:16 Další mikroorganizmy se usídlují během porodu a kojení.
00:02:20 Zásahy do těchto procesů mohou mít následky,
00:02:23 kterými se zabývají neurobiologové jako John Cryan
00:02:27 z univerzity v irském Corku.
00:02:35 -Velká část populace se rodí císařským řezem,
00:02:38 v některých oblastech světa
00:02:41 je tento způsob porodu na prudkém vzestupu.
00:02:44 Ukázalo se, že mikroflóře takto narozených trvá zhruba rok,
00:02:48 než se dostane do rovnováhy.
00:02:50 Právě první rok života je kritický pro vývoj mozku.
00:02:54 Jednou z otázek, které si klademe z pohledu veřejného zdraví
00:02:59 tedy je, jaké následky pro zdraví mozku
00:03:02 tento významný nárůst císařských řezů má.
00:03:10 -Philip Rosenstiel
00:03:13 z Ústavu molekulární biologie v německém Kielu
00:03:16 studuje proces bakteriálního osidlování.
00:03:19 Objektem jeho zkoumání je druh sepioly.
00:03:29 Drobný noční živočich
00:03:31 je hostitelem bioluminiscenčních bakterií,
00:03:34 které skrývají jeho obrysy při pohledu zespoda
00:03:37 proti světlu noční oblohy.
00:03:39 Po narození má sepiola pouze několik hodin na to,
00:03:43 aby nechala svůj plášť bakteriemi kolonizovat.
00:03:47 Vědce z ústavu v Kielu průběh osidlování velice zajímá.
00:03:52 Především chtějí vědět, jaké geny jsou během něj aktivní.
00:03:57 Vzorky kůže hlavonožce jsou očištěny a připraveny.
00:04:00 Aby se zjistilo, jaké geny hrají roli při kontaktu s bakteriemi,
00:04:05 studují se v kůži fotofory, orgány, které produkují světlo.
00:04:10 Je to jako genetická skládačka.
00:04:16 S pomocí techniky vysoce výkonného sekvenování
00:04:19 mohou badatelé prozkoumat celou DNA vzorku,
00:04:22 dokonce i nepatrného množství,
00:04:25 aby určili něco jako genetický otisk prstu.
00:04:35 Sekvenování ukázalo,
00:04:37 že za bakteriální kolonizaci
00:04:39 je v kůži sepioly zodpovědno pouze 37 genů.
00:04:45 K jejich aktivaci dojde,
00:04:47 jakmile zelená luminiscenční bakterie vyšle do pláště signál.
00:04:52 Tělo živočicha reaguje enzymem,
00:04:54 který bakteriím osídlení usnadňuje
00:04:56 podobně jako třeba parkovací senzory.
00:05:01 Pouhá hrstka bakterií stačí, aby byl navázán kontakt.
00:05:05 Hlavonožec jim vysílá signál: Tady se můžete usadit.
00:05:09 Molekulární biolog Philip Rosenstiel
00:05:12 v tom vidí počáteční náznaky,
00:05:14 jak by mohlo vypadat osidlování lidského střeva.
00:05:20 -Lidské střevo je mnohem složitější.
00:05:23 Nemáme jedinou bakterii vydávající světlo,
00:05:26 ale možná tisíce různých bakterií,
00:05:28 které jsou součástí metabolických procesů,
00:05:31 což je úžasné.
00:05:33 Tohle představuje jeden z prvních příkladů molekulárního jazyka,
00:05:37 kterým určité typy bakterií promlouvají ke svému hostiteli.
00:05:43 Považujeme to za počátek pochopení toho,
00:05:45 jak na sebe působí bakterie
00:05:47 a určité funkce lidského hostitele.
00:05:50 Začali jsme rozumět jazyku,
00:05:52 který se formuje v prvních minutách
00:05:54 stabilní interakce mezi hostitelem a souborem flóry.
00:06:00 -Pochopení řeči bakterií nemá jen akademický význam.
00:06:04 Vědci doufají, že v budoucnu s ní budou i léčit.
00:06:08 -Porozumět jazyku znamená také jím mluvit a působit.
00:06:13 Výhledově to chceme převést do terapie.
00:06:16 U mnoha zánětlivých onemocnění je pravděpodobně tento jazyk narušen.
00:06:22 Pochopení jazyka je samozřejmě předpokladem pro simulaci,
00:06:26 pro pochopení molekulárních struktur
00:06:28 a jejich případnou aplikaci ve směsi,
00:06:31 která podpoří kolonizaci správnými bakteriemi
00:06:34 nebo potlačí špatné.
00:06:40 -Slovník jazyka používaného ve střevě je zřejmě obsáhlý,
00:06:44 vezmeme-li v úvahu množství různých typů mikrobů.
00:06:48 U některých lidí jich je přes tisíc,
00:06:51 s biliony jednotlivých mikroorganizmů.
00:06:54 Někdy se říká,
00:06:56 že desetkrát převyšují množství buněk našeho těla,
00:06:59 což znamená, že většina našich buněk jsou mikrobi.
00:07:04 Dají se v tak obrovském množství vysledovat vzorce?
00:07:08 Jsou mikrobiální společenstva ovlivňována stravou nebo původem?
00:07:13 Výzkumníci z Evropské laboratoře pro molekulární biologii
00:07:17 v Heidelbergu
00:07:18 prověřují složení mikroflóry
00:07:20 na testovaných subjektech po celém světě.
00:07:23 Zajímá je, jaké bakterie obydlují jejich střeva a v čem se liší.
00:07:31 Získané vzorky tkání se analyzují.
00:07:35 Jsou zpracovávány v několika krocích
00:07:38 za účelem získání fragmentů DNA.
00:07:42 Fragmenty obsahují genetické kódy střevních bakterií,
00:07:46 tvořené sekvencemi komponentů DNA zvaných nukleové báze.
00:07:51 Sekvence se čtou jako řady písmen,
00:07:53 z nichž každé je počátečním písmenem názvu dané báze.
00:08:01 Čtení umožňuje nástroj, kterému se říká sekvencer DNA.
00:08:06 Před 10 lety přečíst genetický kód trvalo měsíce.
00:08:10 Díky moderní sekvenční technologii
00:08:13 takový úkol dnes zabere pár dní.
00:08:17 Objem získaných dat
00:08:18 o střevních bakteriích je ohromný.
00:08:21 Například:
00:08:23 Střevní flóra jediného člověka
00:08:25 může obsahovat tisíc typů mikrobů,
00:08:27 každý z nich o 3 tisících genů,
00:08:30 každý gen zakódován do sekvencí o zhruba 3 milionech písmen.
00:08:36 Na jediného člověka
00:08:37 by tak muselo být přečteno 9 bilionů písmen.
00:08:42 Vzhledem k tak šílenému číslu
00:08:45 byl biochemik Peer Bork výsledky studie poněkud zaskočen.
00:08:49 -Chtěli jsme zjistit,
00:08:51 jak se liší střevní mikroflóra lidí z různých zemí.
00:08:55 Očekávali jsme, že mikrobiota Japonců, kteří jedí hodně ryb,
00:08:59 bude odlišná od Francouzů, kteří rádi pijí víno.
00:09:04 K našemu překvapení se však všude bez ohledu na místo původu,
00:09:08 věk, hmotnost nebo pohlaví vyskytují tři typy bakterií.
00:09:14 Něco takového skutečně nikdo nečekal.
00:09:18 -Zjištění vyvolalo senzaci.
00:09:21 Pouhé tři odlišné typy mikrobiálních společenstev
00:09:24 na světě.
00:09:25 Skoro jako krevní skupiny.
00:09:28 Tzv. enterotypy se nazývají
00:09:30 Bacteroides, Prevotella a Ruminococcus podle toho,
00:09:33 jaký rod bakterií převládá.
00:09:36 -Zatím nejsme schopni říct,
00:09:38 jak důležitou roli budou enterotypy hrát v lékařství.
00:09:42 Už teď víme, že jeden konkrétní typ, Bacteroides,
00:09:46 nese mnoho nepříjemných rysů.
00:09:50 Je s ním například vždy spojena Crohnova nemoc.
00:09:55 Může to být podstatné, ale musí proběhnout ještě mnoho testů.
00:10:04 -V budoucnu by konkrétní nemoci
00:10:06 mohly být připisovány jednotlivým enterotypům.
00:10:09 Vypadá to, že osoba
00:10:11 obvykle zůstává v jedné skupině po celý život,
00:10:14 i když se objevují individuální odchylky.
00:10:17 -Můj soused nebo taxikář a já
00:10:20 můžeme oba být nositeli bakterie E-coli.
00:10:23 Ovšem můj typ se od jeho liší.
00:10:26 Rozdíl je ve spárování bází v DNA
00:10:29 a každý si drží svůj vlastní profil.
00:10:32 Já můžu mít po určitém jídle bakterií E-coli v těle hodně,
00:10:37 jindy zase méně, ale vždy budu mít tento konkrétní typ.
00:10:42 Nevíme, jak často během života se to může měnit,
00:10:45 ale domníváme se, že je to naše osobní odlišnost.
00:10:51 -Rozmanitá střevní mikroflóra je důležitá,
00:10:54 protože chrání tělo před nemocemi.
00:10:57 Velké množství mikrobů znamená,
00:10:59 že nezbývá moc místa pro cokoli jiného, co by se mohlo usadit.
00:11:05 Střevo má však i svůj vlastní obranný systém.
00:11:08 Produkuje buňky zvané makrofágy, které pohlcují patogeny.
00:11:11 Tito malí pomocníci
00:11:13 jsou úzce spojeni s imunitním systémem,
00:11:16 reagují, jakmile střevo napadne nepřítel.
00:11:19 Střevo je obklopeno spletí neuronů
00:11:22 s více než stem milionů buněk.
00:11:24 Společně s mozkem a míchou
00:11:26 patří nervový systém trávicí soustavy
00:11:29 k největším skupinám neuronů v lidském těle.
00:11:32 Funguje zcela autonomně.
00:11:34 Veškeré informace
00:11:36 jsou soustavně přenášeny do mozku.
00:11:38 Ten však zpět vysílá jen velmi málo.
00:11:42 Je možné, že střevo kontroluje mozek, a tím i naše chování?
00:11:49 Na univerzitě v irském Corku
00:11:51 se na tuto otázku snaží najít odpověď.
00:11:55 Student se připravuje na pohovor.
00:11:57 Bude mít pět minut na to,
00:11:59 aby řekl, proč by měl být vybrán na konkrétní pozici.
00:12:03 Tazatelé jsou však vědci
00:12:05 a uchazeč trpí syndromem dráždivého tračníku,
00:12:09 což je chronická střevní porucha s občasnými příznaky.
00:12:16 Pomocí tzv. Trierovatestu sociální zátěže
00:12:20 chtějí vědci zjistit,
00:12:21 zda určité střevní potíže mohou ovlivnit chování jedince
00:12:25 ve stresových situacích,
00:12:28 dokonce i v bezpříznačných fázích nemoci.
00:12:31 Jinými slovy: může střevo skutečně ovlivňovat naši mysl?
00:12:39 Neurobiolog John Cryan
00:12:40 vidí modelový experiment velice slibně.
00:12:45 -Trierův test sociální zátěže
00:12:48 představuje pro experimentální psychologii úžasný model
00:12:52 umožňující zkoumat reakce jednotlivců na stres.
00:12:55 Takže jej používáme jednoduše k tomu,
00:12:58 abychom zjistili,
00:12:59 jak člověk reaguje na nějaký psychický stresor.
00:13:03 -Váš čas vypršel.
00:13:05 Můžete předstoupit k mikrofonu a začít.
00:13:07 Nepoužívejte poznámky, které jste si právě udělal.
00:13:10 -Během příprav a při prezentaci samotné
00:13:13 reagují lidé trpící syndromem dráždivého tračníku na stres
00:13:17 mnohem více než lidé bez této nemoci.
00:13:21 Nervozita se projevuje různými pohyby těla.
00:13:27 -Tisíc sto sedmdesát dva...
00:13:32 -V následujícím numerickém testu je nervozita ještě patrnější.
00:13:36 Uchazeč musí počítat pozpátku od čísla 2023.
00:13:40 Ovšem po sedmnácti.
00:13:44 Po testu jsou ze slin změřeny hladiny kortizolu, což je hormon,
00:13:48 který je mimo jiné uvolňován ve stresových situacích.
00:13:56 U jedinců se syndromem
00:13:57 dráždivého tračníku jsou hodnoty jednoznačně vyšší,
00:14:01 což znamená, že takoví lidé
00:14:03 jsou mnohem náchylnější ke stresu.
00:14:05 Zdá se, že střevo stresuje mozek.
00:14:09 -Po desetiletí, dokonce staletí, jsme věděli,
00:14:12 že spojení mezi mozkem a střevem je silné,
00:14:15 obzvlášť, když jsme hladoví.
00:14:17 U syndromu dráždivého tračníku nyní vidíme,
00:14:20 jak vypadá porucha této komunikace.
00:14:22 Způsobů, jakými se projevuje, je více.
00:14:24 Neobvyklá reakce na stres je zřejmě jedním z nich.
00:14:28 -Narušené mikrobiální společenstvo může u dráždivého tračníku
00:14:32 také ovlivňovat soustředění.
00:14:34 V dalším testu hrají zkoumané subjekty hru,
00:14:37 v níž se snaží zapamatovat si obrázky.
00:14:40 Jak si vedou lidé se syndromem v porovnání se zdravými?
00:14:45 -Zjistili jsme, a právě to bylo publikováno,
00:14:48 že pacienti se syndromem dráždivého tračníku mají malý,
00:14:52 ale významný deficit
00:14:54 v tzv. podmíněném asociativním hipokampálním učení.
00:14:58 To znamená, že jejich schopnost rozlišovat vzorce je narušena,
00:15:02 což zřejmě s hipokampem souvisí.
00:15:06 A právě tato část mozku
00:15:08 je velmi podstatná pro ukládání a vyvolávání vzpomínek.
00:15:17 -Po šesti obrázcích měli testovaní s dráždivým tračníkem
00:15:21 nejvíce chyb, což nasvědčuje jistému narušení funkce mozku.
00:15:25 John Cryan předpokládá,
00:15:27 že střevní bakterie hrají rozhodující roli
00:15:30 v komunikaci mozku a střeva.
00:15:34 -Někteří jej nazývají druhým mozkem.
00:15:37 Často bývám dotazován, kdo z nich má tedy navrch.
00:15:41 Víte, možná střevo ovládá mozek způsoby, kterým ještě nerozumíme.
00:15:48 Zjišťujeme ale, že mikroflóra je jistou municí,
00:15:51 kterou střevo projevuje svou moc, a že skutečně dovede ovlivnit,
00:15:56 zda budeme zdraví, nebo nemocní.
00:16:00 To je patrné ze všeho,
00:16:03 od obezity přes funkce mozku až k imunologii a infekcím.
00:16:10 -Důležitost zdravé střevní flóry je patrná
00:16:13 na této jednobuněčné bakterii.
00:16:16 Clostridium difficile, neboli c-diff se vyskytuje ve střevě
00:16:21 jednoho z pěti lidí
00:16:23 a většinou o sobě nedává vůbec vědět.
00:16:26 U někoho však jde o nepříjemný patogen.
00:16:29 Někteří starší lidé
00:16:30 mají oslabenou střevní flóru vlivem antibiotik.
00:16:34 Bakterie jako C-diff se pak mohou šířit snáze,
00:16:37 čímž způsobují zánět střev, průjem
00:16:40 a dokonce mohou ničit střevní buňky.
00:16:44 Je tu ovšem šance léčby prostřednictvím dobrých bakterií.
00:16:50 Brémy v severním Německu.
00:16:53 Lékaři na jedné z největších klinik v regionu
00:16:55 tu aplikují alternativní léčbu bez použití léků.
00:16:59 Gastroenterolog Johann Ockenga tu se svými spolupracovníky
00:17:03 provádí transplantaci fekální mikrobioty,
00:17:06 během níž se stolice zdravého člověka
00:17:09 přenese do střeva pacienta.
00:17:12 -Z toho, co doposud víme a známe z různých studií, vyplývá,
00:17:16 že šance na uzdravení
00:17:18 jsou po transplantaci stolice extrémně vysoké.
00:17:22 Více než 90 procentům pacientů,
00:17:24 kteří nemohli být léčeni či vyléčeni antibiotiky,
00:17:27 transplantace pomůže.
00:17:30 Pouze malé procento z nich vyžaduje druhé kolo
00:17:33 pro zajištění dlouhodobých výsledků.
00:17:39 -Bakterie pocházejí z výměšku zdravého člověka,
00:17:42 zpravidla někoho z přátel nebo rodiny příjemce.
00:17:50 -Obvykle doporučujeme,
00:17:52 aby dárcem byl někdo z kruhu rodiny nebo přátel pacienta.
00:17:56 Souvisí to s jistou důvěrou ve zdravý životní styl dárce.
00:18:03 -Vzorek je doručen v uzavíratelné nádobě,
00:18:07 například od džemu.
00:18:10 Příprava je poměrně jednoduchá.
00:18:12 Dvacet až třicet gramů darovaného exkrementu
00:18:15 je rozředěno ve zhruba 200 ml kohoutkové vody.
00:18:18 Po řádném promíchání
00:18:20 je fekální transplantát připraven.
00:18:24 Ve skutečnosti není tato léčba žádnou novinkou.
00:18:28 Již před 1 500 lety se aplikovala v Číně,
00:18:31 ovšem na rozdíl od současnosti se směs musela vypít.
00:18:34 Žlutá polévka, jak se nápoji říkalo,
00:18:37 zřejmě nebyla každému po chuti.
00:18:39 Dnes se naředěná stolice zavádí endoskopem
00:18:42 rovnou do tlustého střeva.
00:18:48 Mechanizmus působení zní až překvapivě jednoduše.
00:18:52 Dobré bakterie zaplní prázdný prostor
00:18:54 a velice rychle se rozmnoží.
00:18:57 Tím vytlačí patogeny Clostridium.
00:19:02 Klinické testy již proběhly
00:19:05 a Johann Ockenga je povzbuzen pozitivními výsledky.
00:19:09 -Budoucnost ukáže,
00:19:12 jak úspěšná bude tato metoda při běžném používání.
00:19:16 Jsem si však jistý,
00:19:17 že již teď máme prokázanou novou formu terapie.
00:19:21 Její zdokonalování může být nesmírně zajímavé.
00:19:25 V budoucnu by pacienti mohli polykat kapsli,
00:19:28 čímž by fekální transplantát
00:19:30 pozbyl jistého emocionálního aspektu.
00:19:34 Léčba by probíhala rychleji a jednodušeji.
00:19:41 -Skupina kanadských badatelů již představila řadu testů
00:19:45 s tabletami obsahujícími vzorky fekálií.
00:19:48 Další kanadský projekt nazvaný RePOOPulate
00:19:52 nabízí tablety s vyváženou směsí střevní flóry.
00:19:57 Oba přístupy se zdají slibné.
00:20:02 Stále není zcela jasné,
00:20:04 jak to, že cizorodé bakterie
00:20:06 v těchto případech nezpůsobí nemoc.
00:20:09 Vždyť jen pár mikrobů ze zmrzliny kontaminované salmonelou
00:20:13 vyvolává radikální reakci imunitního systému.
00:20:17 Z hlediska čísel by tři kila bakterií v lidském střevě
00:20:20 stačila k zamoření celého menšího města.
00:20:27 V tomto ohledu mají ještě více co nabídnout zvířata.
00:20:31 Vorvaň obrovský má nejdelší střevo,
00:20:33 okolo 250 metrů,
00:20:35 které je zhruba dvanáctkrát delší než velryba sama.
00:20:39 Střevo krávy, dlouhé 51 metrů, je 30x delší než její tělo.
00:20:44 Myší střevo má kolem půl metru,
00:20:47 což je osmkrát víc, než má tělo myši.
00:20:50 Lidské střevo je až 8 m dlouhé, tedy pětkrát delší než člověk.
00:20:57 Zkoumání střeva za účelem stanovení diagnózy
00:21:01 je pro jeho délku obtížné.
00:21:03 Dlouho byla jedinou volbou kolonoskopie,
00:21:06 dost nepříjemná procedura.
00:21:08 Dnes se nabízí pomoc ve formě malinké kamery zvané PillCam,
00:21:13 tedy kamera v pilulce.
00:21:16 Špičková technologie v extrémně malém provedení:
00:21:19 kamery, přijímač, světelné diody a vysílač.
00:21:23 Výhledově by takováto zařízení
00:21:25 mohla nahradit preventivní kolonoskopii.
00:21:29 Po pročištění střeva pacientka spolkne kapsli
00:21:32 spolu s prostředkem předcházejícím tvorbě bublin
00:21:35 v útrobách.
00:21:40 Pak může ordinaci opustit a vést svůj každodenní život.
00:21:44 Kamera se jako strava posouvá jejím trávicím traktem.
00:21:49 Vyfotí 2-5 snímků za vteřinu, aniž by žena cokoli cítila.
00:21:58 Jsou různé druhy kapslí.
00:22:00 Kromě té určené pro tlusté střevo existuje také jedna,
00:22:03 která se v tenkém střevě
00:22:06 dostane na místa běžnou endoskopií nedostupná.
00:22:09 Pro gastroenterology, jako je Horst Hohn,
00:22:12 je to obrovský krok vpřed.
00:22:17 -Až doposud mohlo být tenké střevo
00:22:20 vyšetřeno konvenční endoskopií pouze částečně.
00:22:24 Gastroskopie odhalí 50 centimetrů horní části střeva
00:22:28 a kolonoskopie spodních 20 procent.
00:22:31 Nebylo tedy možné vyšetřit zbývající dva až čtyři metry.
00:22:36 Existují sice jisté speciální metody,
00:22:38 ale jsou složité,
00:22:40 musejí se provádět v nemocnici
00:22:42 a představují v podstatě menší operace.
00:22:45 Endoskopie pomocí kapsle
00:22:47 nám poprvé umožňuje pozorovat tenké střevo jako celek,
00:22:50 aniž by to pacienta jakkoliv zatížilo.
00:22:54 -High-tech kapsle představují významný diagnostický pokrok.
00:22:58 Prozatím nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky.
00:23:02 Komplikace, plynoucí
00:23:04 například z již existujících zúžení trávicího traktu,
00:23:08 se objevily jen zcela výjimečně.
00:23:11 Kamera obvykle opustí tělo
00:23:13 po jednom až čtyřech dnech přirozenou cestou.
00:23:16 Ze zřejmých důvodů se již nedá znovu použít.
00:23:20 Pacientka jednoduše vrátí zařízení lékaři.
00:23:24 Následné vyhodnocování má mnoho výhod,
00:23:26 najdou se však i nedostatky.
00:23:38 Jakmile se data načtou,
00:23:40 musí lékař prohlédnout každý snímek zvlášť,
00:23:43 tedy několik hodin materiálu.
00:23:45 Další nevýhodou kapsle je,
00:23:47 že není možné ji ovládat a že ani s její pomocí
00:23:51 lékaři nemohou podniknout žádné léčebné kroky.
00:23:56 Horst Hohn si je však jistý, že se to brzy změní.
00:24:03 -V blízké budoucnosti by takové kapsle
00:24:06 mohly být řízeny externě jako malinké ponorky.
00:24:10 Dále by mohly existovat kapsle,
00:24:12 které jsou schopné sebrat vzorky
00:24:15 nebo podniknout určité léčebné úkony.
00:24:18 Je to zatím pouze vize,
00:24:21 podobné modely se však již testují.
00:24:26 -Jakkoliv nápomocné
00:24:28 jsou moderní technologie při stanovení diagnózy,
00:24:31 občas ani sebelepší video
00:24:33 neodhalí příčinu střevních potíží.
00:24:36 Pro pacienta je to stresující.
00:24:40 Proto Peer Bork a jeho kolegové
00:24:42 z Evropské laboratoře pro molekulární biologii
00:24:46 založili komunitu MyMicrobes, Moje mikroby.
00:24:49 Lidé z celého světa
00:24:50 s nediagnostikovanými střevními obtížemi
00:24:53 si mohou nechat za poplatek vyšetřit stolici.
00:24:56 Cílem je vytvořit stálou databázi rozličných klinických potíží
00:25:00 souvisejících se střevem.
00:25:03 -Stalo se to v důsledku mnoha telefonátů,
00:25:06 které jsem obdržel po publikaci tří enterotypů.
00:25:10 Lidé mi popisovali svoje obtíže.
00:25:13 Chtějí přinejmenším posloužit vědě
00:25:16 a rádi pomohou najít řešení co nejdříve.
00:25:20 My těmto testovaným můžeme poskytnout výsledky.
00:25:24 Máme v plánu vyšetřit 5 tisíc jedinců,
00:25:26 abychom získali obrázek o lidské střevní mikroflóře
00:25:30 v širším měřítku.
00:25:35 -Cena analýzy současně dosahuje až 600 dolarů.
00:25:40 Peer Bork a jeho kolegové doufají,
00:25:42 že se jim podaří nalézat spojitosti mezi nemocemi
00:25:46 a mikrobiálními společenstvy.
00:25:48 Již zaznamenali první úspěchy.
00:25:50 -Už teď například odhalíme rakovinu střev,
00:25:54 dokonce i v raném stadiu.
00:25:56 Posouváme se směrem k vyšetření nebo diagnóze.
00:25:59 Také už odhadneme,
00:26:01 jaká bude odolnost jednotlivce vůči antibiotikům,
00:26:05 i když to ještě není jisté.
00:26:07 Máme k tomu ovšem již relevantní informace.
00:26:13 -Snad v budoucnu znalosti mikrobiálních společenstev
00:26:16 umožní rozpoznat ještě více chorob
00:26:19 v co nejranějších stadiích a pokud možno je i vyléčit.
00:26:26 Zkoumání střevní mikroflóry je dnes na poli medicíny
00:26:30 jedním z nejatraktivnějších témat.
00:26:32 Snad každý týden vychází nová studie.
00:26:35 Zda je střevo naším druhým mozkem,
00:26:37 zůstává prozatím otázkou.
00:26:40 Není však pochyb,
00:26:42 že se jedná nejen o jeden z největších
00:26:44 a především nejdůležitějších orgánů v lidském těle.
00:26:55 České znění připravili:
00:26:57 Aleš Jurda, Anna Slomiana, Luboš Ondráček, Petr Pokorný,
00:27:01 Hana Bílá, Markéta Grossmannová,
00:27:03 Marcel Nevín a Petr Lokaj
00:27:05 Skryté titulky: Milada Gajdová Česká televize 2020
Gastrointestinální trakt je mnohem víc než jen trávicí systém. Po kůži představuje střevo náš největší orgán a je to jeden z těch životně důležitých. Bakterie, které ho osídlují, mají na naše zdraví vliv, který dalece přesahuje dutinu břišní. Právě kolonizace lidského střeva a komunikace bakterií s jejich lidskými hostiteli se staly významnými oblastmi vědeckého bádání. Výzkumníci z Evropské laboratoře pro molekulární biologii (European Molecular Biology Laboratory) zjistili, že po celém světě existují tři typy mikrobiálních skupin v lidském střevě. Tyto enterotypy, jak je nazýváme, se neřídí pohlavím ani věkem, nedají se ovlivnit původem nebo stravou. Proč evoluce dala vzniknout těmto střevním skupinám, zůstává prozatím záhadou. Jisté však je, že nový vědecký obor zaměřující se na enterotypy otevírá netušené medicínské možnosti jako například nové metody vyšetření střev. Miniaturní kamera v kapsli se dostane na taková místa tenkého střeva, která doposud nebylo možné prohlédnout klasickou endoskopií. Enterická nervová soustava obklopující střeva je s více než sto miliony buněk jednou z nerozsáhlejších soustav neuronů v lidském těle. Neustále komunikuje s mozkem, což je jeden z důvodů, proč naše střevo ovlivňuje naši psychiku.