Vydědění představuje jednostranný právní úkon zůstavitele, kterým zůstavitel vyjadřuje svou vůli k tomu, aby se některému z jeho dědiců nedostalo tolik, kolik by se mu podle zákona mělo dostat. Vydědění se může týkat pouze tzv. neopomenutelných dědiců, tzn. pouze potomků zůstavitele. Ostatní dědice zůstavitel z dědění vyloučí jednoduše tím, že je neuvede v závěti, pokud jde o jeho majetek. Vydědit lze potomky pouze z důvodů, které výslovně stanoví zákon. Jedná se v zásadě o morální důvody. Vydědit lze dědice např. tehdy, pokud trvale vede nezřízený život. Pokud jde o formální záležitosti vydědění, musí vydědění splňovat ty samé náležitosti jako závěť. Není samozřejmě vyloučeno, aby vydědění bylo přímo součástí závěti. V každém případě, pokud zůstavitel hodlá své potomky vydědit, doporučuji, aby se poradil s notářem nebo s právním zástupcem.
Autor reportáže: Dagmar Junková