24. března 2013

Na úvod míříme do Skotska. Přesněji řečeno, na cestu do zákoutí skotské duše. Pomůže nám k tomu nejslavnější Skot v pohnutých dějinách země, romantický básník Robert Burns. Více než 200 let po smrti uctívají svého barda krajané po celém světě. Každý rok, kolem 25. ledna, tedy v den jeho narozenin se pořádají Burnsovi noci. Přesně vypracovaný protokol oslav každý dodržuje podle svého. Nikdy ale nesmí chybět recitace Ódy na haggis a rituální porcování tohoto skotského národního jídla. Více než jindy se hraje na dudy a obzvlášť hojná je i konzumace whisky.

A teď už míříme do Uzbekistánu. Vydáme se na sever do starodávného města Buchara. Do rajské zahrady, kde se ukrývá nejkrásnější palác bucharských emírů. Kdysi ho prý postavili na místě, kde vydrželo nejdéle ležet čerstvé skopové maso. Zní to trochu podivně, ale tak to prý velela stará tradice. A jak uvidíte za malou chvíli, místo stavitelé nezvolili vůbec špatně. Podíváme se ale do Gižduvanu, což je oblíbené poutní místo. Tam se můžete těšit na vyhlášenou hrnčířskou dílnu.

Afrika stále oplývá spoustou zvěře, i když mnoho druhů patří ke kriticky ohroženým a mnoho se dá pozorovat už jen v rezervacích. Většina návštěvníků kontinentu nechce pochopitelně minout především Velkou pětku – tedy lva, slona, nosorožce, levharta a buvola. Mezi opravdu zajímavé predátory ale při tom patří o poznání méně populární psi hyenoví. A právě ti, po epidemiích chorob zavlečených domácími zvířaty patří, mezi nejohroženější šelmy žhavého kontinentu.

Slyšeli jste někdy o tajemných Nátech? Pravděpodobně ne. A vidíte - v Barmě zná tyto nadpřirozené bytosti snad každé malé dítě. Není divu, v legendách jsou zakořeněny už od 11. století, kdy je za své přijali i buddhističtí mniši po celé Barmě. Jejich mytickým domovem je okolí hory Popa ve střední Barmě. Ale žádné obavy - pokud dodržíte pár jednoduchých doporučení, můžete na ni vystoupit i vy a proč ne rovou s námi v Objektivu?