13. května 2012

V první reportáži zamíříme do Rakouska, přesněji do Štýrska. Podle rozlohy je to druhá největší spolková země. O Štýrsku se říká, že je to země sta jezer a horských údolí. Klíčovou roli tu také hrají řeky. Jsou jich tu desítky, propletené jako pavučiny. A právě na jednu řeku vás vezme i Objektiv. A jak už to tak bývá, nebude to jen tak ledajaká řeka. Podle vodáků je jednou z nejkrásnějších vůbec, morfologicky nejzajímavějších a turisty nejnavštěvovanějších. Někdy se jí říká i „řeka učitelka“ proč? To se dozvíte už za chvíli. Já prozradím už jen to, že tou řekou je Salza.

Maroko je dost pravděpodobně jedinou zemí, kde se těží fosílie. Ano, slyšíte dobře, vzácné zkameněliny se tu opravdu těží. Místní tu z nich pak vyrábí nejrůznější věci, které si můžete běžně koupit. Třeba umyvadla, příbory, nebo šachovnici. Hned po turismu je to pro Maročany nejdůležitější zdroj obživy. Objektiv vás vezme na návštěvu do jedné rodiny, která se opracováváním a prodejem fosílií živí už dlouho. Těšit se ale můžete i třeba na rituální podávání mátového čaje, což je speciální směs, která se skládá z více než čtyřiceti druhů koření.

Nejpočetnější skupina krajanů žije v Americe, o tom jistě nikdo nepochybuje. Víte ale kde byste našli zaručeně nejaktivnější a nejlépe organizovanou krajanskou komunitu? Doslova za humny - v chorvatské Slavonii. V celém Chorvatsku se k české národnosti hlásí více než 10 tisíc lidí a většina žije právě tady - na severovýchodě země, v cípu ohraničeném Maďarskem, Srbskem a Bosnou. Hlavním městem české menšiny je tu už po léta Daruvar. A právě tam se na sjezd krajanů vypravil i Objektiv.