9. října 2011

Vydali jste se někdy na nejvýše položené nádraží v Česku, do Kubovy Hutě 995 metrů nad mořem? Pak si asi vzpomínáte, jak unaveně supěl motorák, který vás tam vezl. Jenže v Evropě se dá po kolejích vyjet i daleko výš. Nejvyšší nádraží s pravidelnou dopravou je ve Švýcarsku, pod vrcholem slavné hory Jungfrau. První vlak tam vyjel už před bezmála sty lety, a přesto tam vznikla jedinečná železnice, která na 9 kilometrech zdolá převýšení 1400 metrů.

Když se řekne Moldavsko, tak se nám nejspíš vybaví metropole Kyšiněv a třeba skvělé moldavské víno. Možná si vzpomenete, jak jsme ho v Objektivu před časem degustovali s Miroslavem Karasem. Dnes ale necháme révu stranou, vypravíme se s naším varšavským zpravodajem na východ Moldavska mimo jiné na návštěvu za jeho známým malířem do jedné malé vesnice.

A míříme na vrchol dnešního Objektivu – k diamantům. Ty bývají označovány za důkaz pravé lásky. Jako nejtvrdší drahokamy by podobně jako ona měly vydržet věčnost. Rozhodně není nijak těžké propadnout lásce k diamantům. Kdo o téhle vášni něco ví, toho nepřekvapí, že naprostá většina diamantů projde Antverpami. Vozí se sem surové z celého světa. V belgickém přístavu zkouší jejich pravost a kvalitu, zpracovávají je a vyčíslují se tam jejich astronomické ceny. A vydala se tam i Eva Hrnčířová, protože „diamanty jsou nejlepším přítelem dívek.“