25. března 2007

Pokud jste si mysleli, že jeskynní lidé patří do nejhlubších dějin a že se s nimi mohou setkat snad jen archeologové, pak vás rádi vyvedeme z omylu. Tentokrát nebudeme cestovat zas tak daleko. Jen na střední Slovensko. V malé vesnici Brlovcích nedaleko Levic ještě stále žije hrstka skutečných, řekněme jeskynních, lidí. Vedle několika španělských a tureckých obcí je to poslední místo v Evropě, kde je můžeme najít.

Jaro je tu. To astronomické zcela definitivně, v neděli to bude už celých pět dní. Ale zimě budeme v Objektivu věnovat ještě jednu malou vzpomínku. Zcela nedávno se na česko-polském pomezí konaly výroční sjezdy rohaček – sání, které kdysi patřily k povinné výbavě krkonošských horalů. Divoká jízda z Pomezních bud do Kowar je součástí snahy polských a českých nadšenců oživit dávnou a – jak sami uvidíte – i vcelku zábavou tradici.

V Objektivu se vypravíme také do velmi zajímavého regionu, který vlastně vznikl jako vedlejší produkt sovětského sociálního inženýrství. Komunistický režim se na konci dvacátých let minulého století rozhodl zřídit daleko na Sibiři židovskou autonomní oblast. Z ambiciózních plánů zůstaly dnes už jen fragmenty, ale daleko za hranicemi Evropy po nich zbyl nečekaně barvitý kulturní fenomén.