4. února 2007

Jak by to asi vypadalo, kdyby za Prahou nebo Brnem vyrostly zmenšené kopie nějakého čínského města? Takový satelit pro deset patnáct tisíc obyvatel v čistě orientálním stylu. Pro většinu z nás dost bizarní vize. Pro Číňany není ale tahle představa – ovšem obrácená naruby - zas tak bláznivá. Naopak, stavební kopie celých evropských měst jsou v někdejší říši středu opravdovým komerčním hitem. Náš asijský zpravodaj Tomáš Etzler prozkoumal s kamerou, jak vypadá a funguje v čínském podání stará dobrá Anglie.

V Číně ještě zůstaneme. Tedy ne v Čínské lidové republice ale jenom v Čínské republice, kterou svět zná spíše jako Tchaj-wan. Zamíříme na ostrov, kam se v neklidných dobách poloviny minulého století po vítězství komunistů na kontinentě uchýlili stoupenci Čankajškova Kuomintangu. Politiku a dějiny ale tentokrát nechme stranou a upřeme pozornost k majestátním horizontům tchajwanských hor. Zveme vás na výpravu k nejvyššímu vrcholu ostrova, který nese vznešené jméno: Nefritová hora.

V následující reportáži vás zavedeme do města Bikanér. Leží v srdci indické pouště Thár a před rozdělením britské Indie v roce 1947 tudy vedla důležitá obchodní trasa. Křižovaly ji karavany se zbožím z centrální Asie a přístavů Arabského moře. Pak ale vznikl Pákistán a horká státní hranice přerušila dávnou obchodní trasu. Sláva Bikanéru pohasla. Pouštní metropole ale ze své bohaté minulosti žije dodnes a my v ní, možná i díky izolaci, můžeme najít unikátní stopy slavné minulosti.

Objektiv má dvacet let. A tak můžeme bilancovat a vzpomínat. Skvělá příležitost připomenout zajímavé reportáže uplynulých let. Bára Šámalová, naše stálá korespondenta v Bruselu, kterou si budete určitě pamatovat ze studia jako moderátorku Objektivu, se v roce 1998 vypravila do Švýcarka, aby pro nás odhalila tajemství jednoho z nejvzácnějších klenotů země helvetského kříže – náramkových hodinek.