28. ledna 2007

Svatba, narozeniny, nebo nejrůznější výročí – zkrátka slavnostní chvíle, které si neumíme představit bez pořádného dortu. Ne každý je ale schopen si sladkou dobrotu upéct sám doma. Proto se většinou rozhodneme vyrazit do cukrárny a dort si jednoduše objednáme. Možná se budete divit, ale přesně tak to chodí i v jedné z nejchudších zemí světa – v Afghánistánu. Právě tam teď s Objektivem míříme. Na severu Afghánistánu, v Mazíre Šarífu je hned několik desítek cukráren. Místní vybírají dort nejen podle vzhledu, tedy jak moc je nazdobený a jak honosně vypadá, ale i podle toho, z jakého je těsta. A je to celkem logické – dorty tam nejsou levnou záležitostí a složení těsta rozhode i o tom, kolik bude dort stát.

Na severu ostrova Borneo se nachází unikátní vápencový jeskynní komplex. Říká se mu Niah a nejde jen o zvláštní geologickopu památku. Pamatuje pravěké osdílení a je hnízdíštěm tisíců rorýsů, jejichž hnízda jsou v Asii velmi vyhledávanou pochoutkou. Cena za jednu misku zázračné polévky z ptačích hnízd dosahuje v Hongkongu a Číně celých padesát dolarů. Niah stojí ale předvším za pořádnou procházku a jeho jeskyně dokážou ve svém příšeří nabídnout nečekaně krásné žážitky. Hru světel a stínů uprostřed tropického pralesa.

Po staletí přiváželi obchodníci z Orientu do Evropy exotické koření. Na karavanách a lodích tehdy drahocenný náklad putoval po několika cestách. Jedna z nejdůležitějších vedla od nepaměti přes Arabský poloostrov. V Jemenském přístavu Aden kotvily lodě s kořením z celé jihovýchodní Asie. Staré způsoby přepravy koření už sice dávno zanikly, ale i tak v Jemenu existují trhy, které se po staletí nezměnily. Redaktor ČT David Miřejovský navštívil jedno z nejstarších a největších tržišt v centru staré části hlavního města Saná. Cestovatel tady má pocit, jakoby se propadl v čase o několik stovek let zpátky...