13. srpna 2006

Čeká nás cesta na jezero Van v jihovýchodním Turecku. Vzniklo, když láva ze sopky Nemrut před 60 tisíci lety zahradila tok řeky. Voda je v něm mimořádně alkalická a plná minerálů. I proto je nádherně modrozelená. Atoly na Maledivách prý v porovnání s ní vypadají vybledle. Cesta kolem jezera Van víceméně kopíruje břeh po celé délce, takže se dá pohodlně celé objet. Obdivovat můžete panoramata hor kolem, ale třeba i vyplout na některý z ostrovů a prohlédnout si skvosty arménské architektury.

O místech, která leží mimo dosah civilizace nebo turistických cest, se často říká, že se tam zastavil čas. Právě na jedno takové místo se podíváme – do Barmy, dnes se jí říká Myanmar. I přesto, že se dá říct, že se tam čas zastavil, turisté tam míří. Snaží se je tam přilákat tamní vojenský režim, který mnohdy svými projekty dokáže okolní svět pořádně překvapit. Naposledy to bylo loni – barmští generálové oznámili, že v naprosté tajnosti vybudovali nové hlavní město asi 200 kilometrů severně od dosavadního hlavního města Rangúnu. A právě o hlavním městě, které už vlastně hlavním městem není, je následující reportáž.

Na východě Egejských ostrovů, velmi blízko tureckého pobřeží, leží ostrov Samos – místo naší další zastávky. Ostrov má rozlohu pouhých 476 kilometrů čtverečních, ale i tak tam najdete spoustu archeologických památek, které připomínají jeho antickou minulost. Samos je ale zajímavý i svou horskou flórou. Tamní byliny jsou nesmírně bohaté na aromatické a léčivé složky. Kdysi na ostrově prý rostlo přes 1100 druhů koření. Samosané vynikali i jako odvážní mořeplavci, proto na ostrově vzkvétala stavba lodí. Ještě dnes na Samosu najdete loděnice, které vyrábějí a opravují lodě podle starých technologií.

V další reportáži zamíříme do východního Chorvatska, do oblasti, která se kdysi nazývala Slavonie. Už v 19. století tam přišli první čeští osadníci. Důvod byl jasný. Země zpustošená tureckým drancováním potřebovala znovu zkultivovat a osídlit. Češi se hodili hned ze dvou důvodů: byli pracovití a většinou ovládali němčinu, takže byli schopni se bez problémů domluvit s místními úřady a vrchností. Postupně tam tak tehdy začly vznikat české vesnice, školy a krajanské spolky. A jak sami uvidíte, fungují tam dodnes.

První království, které se rozkládalo na území dnešní Barmy, se jmenovalo Pugam.