25. června 2006

Stovky let vládla pravoslavným Bulharům Osmanská říše. Jak na vlastní uši slyšel reportér ČT David Miřejovský, tak téměř každá vesnice i každé město má svoji legendu o plenění a útlaku nájezdníků. Přestože obyvatelé dnešního Bulharska měli od muslimských vládců zaručenou svobodu vyznání, realita byla často jiná a pravoslavní věřící byli pronásledováni. Pravoslaví ale přežilo! I v době útlaku tu mniši zakládali překrásné kláštery, které stojí dodnes. Většinou jsou ukryté v horách nebo v hustých lesích. Jedinou výjimkou je Gloženský monastýr – stojí na strmé skále a je vidět na desítky kilometrů daleko.

Jaké to asi je žít v jedné domácnosti se dvěma tygry? V reportáži našeho ruského zpravodaje Jana Moláčka o tom bude vyprávět biolog Viktor Judin. V přímořském kraji totiž ubývá lesů a s nimi i přirozené potravy tygrů – tedy divokých prasat a vysoké zvěře. Tygry také (i přes přísný zákaz) loví pytláci. Jejich kůže, vousy nebo tlapy se totiž slušně prodávají, hlavně do Číny. A Viktor Judin se před patnácti lety ujal dvou opuštěných tygřích mláďat a žije s nimi dodnes na samotě asi 250 kilometrů od Vladivostoku.

Pozveme vás i na návštěvu ranče u malého vrbového háje. Ani ve snu by vás určitě nenapadlo, že se nachází pár kilometrů od rušného San Francisca. A jak si vlastně takový ranč nedaleko velkoměsta představit? Nečekejte domácí zvířata ani rozlehlá zelená pole. Ranč u vrbového háje je totiž tak trochu neobvyklý – je plný houseboatů. Malebný kraj u zátoky Sausalito svou pohodovou atmosférou v minulosti lákal umělce všeho druhu a stal se i častým cílem městských výletníků. Později se tu pár lidí usadilo a vznikla komunita, která si libuje v životě na vodě.

Největší z bulharských klášterů je Rilský klášter.