25. listopadu 2016

Reakce na včerejší rezoluci Evropského parlamentu o zastavení přístupových jednání s Tureckem na sebe nenechala dlouho čekat. Prezident Erdogan dnes pohrozil, že nechá uprchlíkům z Blízkého východu otevřené hranice pro cestu do Evropy, pokud Unie zajde ještě dál. Premiér Yildirim k tomu přidal, že přerušení rozhovorů poškodí Evropu více než Turecko. Ta navíc po hlasování ukazuje, že k jednotnému názoru má daleko. Iniciativu europoslanců odsoudilo třeba Chorvatsko a Německo a zdůrazňují, že není právně závazná. Podle českých politiků jde ale ze strany Truecka o nemístné vyhrožování.Kam směřují současná Evropská unie a současné Turecko, budeme ve studiu probírat s europoslanci Kateřinou Konečnou /KSČM/, Pavlem Svobodou /KDU-ČSL/ a Luďkem Niedermayerem /nestr. za TOP 09/. Své názory pak připojí i turkolog a bývalý český velvyslanec v Turecku Tomáš Laně.

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt a s ním i Univerzita Karlova neuspěli s žalobou na prezidenta Miloše Zemana. Stěžovali si na to, že hlava státu je nečinná – protože Fajta dosud nejmenovala profesorem, ačkoli splnil zákonné podmínky. Soud ale dospěl k názoru, že Zeman činil, když se rozhodl, že Fajta a další dva kandidáty z různých důvodů nejmenuje a informoval o tom ministryni školství. Rozsudek je pravomocný, žalující se ale ještě můžou obrátit na Nejvyšší správní soud. Jak Univerzita Karlova, tak Fajt v reakci vzkázali, že v kauze pokračovat budou.Jak posuzovat jednání prezidenta v případě jmenování profesorů? A proč soudních kauz kolem Hradu v poslední době přibývá? Probereme s prorektorem Univerzity Karlovy a jejím právním zástupcem v této kauze Alešem Gerlochem.