14. listopadu 2011

Nedýchatelný vzduch zaskočil skoro celou Českou republiku. Smog přišel brzy a drží se déle, než bývalo obvyklé. Problémy má hlavně Moravskoslezský kraj, kde byl stejně jako v Ústeckém kraji vyhlášen signál regulace, omezující výrobu některých podniků a elektráren. Koncentrace polétavého prachu tam překročily limity až pětinásobně. Špatně se ale dýchá třeba i lidem na východě Čech nebo v okolí Prahy. Situace se navíc v nejbližších dnech nezlepší. Rychlost vzduchu, která by pomohla vzduch pročistit, se totiž zvyšovat nemá. Daří se českým úřadům bojovat se zhoršujícím se ovzduším? Pomůže omezení výroby v nejpostiženějších oblastech? A jak k situaci přispívají nekvalitně topící domácnosti, které nikdo kontrolovat nemůže? Hosty Události, komentářů budou náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč /ODS/, Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a primátor Ostravy Petr Kajnar /ČSSD/, stínový ministr průmyslu a obchodu.

Andrej Babiš velmi rázně vstoupil do českého politického života. V nedělních Otázkách Václava Moravce přednesl několik ostrých, emotivních výroků a o jeden z nich se dokonce zajímá protikorupční policie. Babiš tvrdil, že mu byl nabídnut úplatek v souvislosti se zákonem o biopalivech – a to Václavem Petrem, který údajně mluvil za prezidenta Václava Klause. Babišův gigant Agrofert Holding přitom s biopalivy také obchoduje a sám miliardář korupci dlouhodobě kritizuje. Se svou iniciativou Ano 2011 plánuje situaci v politice ovlivnit zevnitř. Jaký je vstup Andreje Babiše do české politiky? Jsou obvinění, která řekl v České televizi, něčím podložená? Má jeho iniciativa šanci na úspěch? A nesnaží se jen zvýšit svůj vliv? Odpoví redaktor týdeníku Ekonom Martin Mařík a komentátor Lidových novin Petr Kamberský.

Odhalení rasově motivovaných vražd tureckých přistěhovalců šokovalo Německo. Tři členové seskupení Národněsocialistické podzemí měli mezi lety 2000 a 2006 zabít 9 z nich a navíc ještě policistku. Kancléřka Angela Merkelové označila činy extremistické skupiny za krajně pravicový terorismus. V zemi se díky nim navíc znovu rozhořela debata o zákazu Národnědemokratické strany Německa, která je z podpory neonacismu podezřelá. Podcenily německé úřady krajně pravicový extremismus v zemi? Potvrzuje odhalení vražd zhoršující se podmínky tamních přistěhovalců? A má německá vláda nějaký plán, který by mohl situaci zlepšit? Zeptáme se novinářky Šárky Daňkové z Rádia Česko.

Anders Breivik, který na norském ostrově Utoya zabil 77 lidí, stanul znovu před soudem – a poprvé veřejně. K vraždám se přiznal, vinu ale odmítl. Své činy totiž dál považuje za nutné. K soudu, který podle očekávání prodloužil Breivikovi vazbu, přišli i někteří přeživší masakru. Více v reportáži.