8. listopadu 2011

Tlak na ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka se zvyšuje. Vedení jeho domovské ODS žádá co nejrychlejší vyřešení kauzy podivného zbohatnutí jeho matky. Požadují ho ale třeba i koaliční Věci veřejné. Pokud se to Kocourkovi nepodaří, měl by údajně vzít situaci do rukou premiér Petr Nečas. Případem se navíc začala zabývat i protikorupční policie. Opačným směrem se vyvíjí obvinění bývalého poradce exministra životního prostředí Pavla Drobila. Soud během několika dní po doručení obžaloby ze státního zastupitelství zastavil jeho stíhaní. Podaří se ministrovi Kocourkovi svou kauzu vysvětlit? Daří se v Česku řešit politické aféry obecně? A znamená větší počet kauz zhoršení politické korupce v České republice, nebo naopak ukazuje na lepší práci státního zastupitelství? Zeptáme se bývalého vyšetřovatele hospodářské kriminality a právníka Václava Lásky a Zuzany Kaiserové z MF Dnes, která upozornila na kauzu Martina Kocourka jako první. Pozadí kauz posledních měsíců pak okomentuje Bohumil Pečinka z týdeníku Reflex.

Plynovodem Nord Stream začal protékat první plyn z Ruska do západní Evropy. V severoněmeckém Lubminu ho slavnostně uvedla do provozu německá kancléřka Merkelová společně s ruským prezidentem Medvěděvem a dalšími evropskými politiky. Merkelová projekt označuje za příklad spolupráce mezi Ruskem a Evropskou unií. Plynovod navíc vede dnem Baltského moře, takže se vyhýbá Bělorusku i Ukrajině a má tak snížit možnost výpadků. Kritici ale oponují, že naopak zvýší závislost evropských zemí na Rusku. Je Nord Stream skutečně výhodný pro obě strany? Zvýší evropskou bezpečnost? Měli bychom se obávat větší energetické závislosti na Rusku? A neobchází Německo evropské partnery? Odpoví Ondřej Soukup z Hospodářských novin.

130 vsetínských Romů, které před lety vedení radnice vystěhovalo z centra města, odjelo do Velké Británie. Následovat je chce dalších nejméně 100. Údajně doufají, že se jim tam podaří najít práci a nebudou čelit rasovým předsudkům. Více v reportáži.

V pražské galerii Artwall se předvede projekt Voina Wanted. Stojí za ním členové ruského uměleckého kolektivu Voina, který se proslavil akcemi kritizujícími porušování občanských práv a svobod v Rusku. Na skupinu kvůli nim dlouhodobě tlačí tamní policie. Umí se umění bránit síle vládnoucí moci? Mělo by při upozorňování na možné nedostatky jít i za hranice zákona? A jak ruští umělci pociťují drobnohled policie? Závěrečným hostem Událostí, komentářů bude Alexei Plucer-Sarno, člen skupiny Voina.