Zajímavá výročí týdne uvádí Saskia Burešová
00:00:16 Dobrý den.
00:00:17 Nejkrásnější pocity vyplývají ze záhad.
00:00:21 Jsou to pocity, které stojí u kolébky skutečného umění
00:00:24 a skutečné vědy.
00:00:27 Člověk, který tento pocit nezná, člověk, který se už neumí divit
00:00:32 a který už neumí žasnout, je prakticky mrtvý.
00:00:35 Je jako zhasnutá svíce. Tak to viděl Albert Eisnstein.
00:00:47 Toto jsou vzácné filmové záběry,
00:00:49 na kterých můžete vidět spisovatele a básníka Fráňu Šrámka.
00:00:56 Narodil se v Sobotce a do konce života se do tohoto města vracel.
00:01:00 Oblíbil si také město Písek, kde prožil dospívání.
00:01:04 Když se odtud rodiče odstěhovali,
00:01:06 zůstal sám v podnájmu, ale nedělalo to dobrotu.
00:01:10 Přišly stížnosti na jeho uvolněné mravy.
00:01:13 Přísný otec, berní úředník, si pro dospívajícího syna dojel.
00:01:18 V Písku se později odehrává
00:01:20 velká část Šrámkových divadelních her a románů.
00:01:24 I jeho známý Stříbrný vítr.
00:01:27 To už je dávno, velmi dávno. Jakoby to nebylo ani pravda.
00:01:32 Jen otisky vysokých podpatků, úsměvů a šepotů tu někde zůstaly.
00:01:37 Šustot dlouhých sukní, které zametaly prach.
00:01:41 Otevřená okna do intimity počestných domácností.
00:01:45 A klevetné jazyky, které si potrpí na dobrou pověst
00:01:49 ctihodné tradice města.
00:01:52 Chtěl bych tě potkati v lukách,
00:01:54 v lukách je vlání, na všechny strany,
00:01:57 pokorné odevzdání.
00:01:59 Píše Fráňa Šrámek ve své slavné básni Splav.
00:02:05 Svou životní lásku Milku, nebo-li Miloslavu Hrdličkovou,
00:02:09 nepotkal v lukách, ale v restauraci Uránie v Praze
00:02:13 po premiéře své hry Červen,
00:02:15 kterou sehráli anarchističtí, studentští ochotníci.
00:02:20 Zdrávi vzkázali, zdrávi napsali,
00:02:23 já jsem rezervista, básník, anarchista,
00:02:26 zpívám si a proklínám, oh, proklínám.
00:02:31 Za tuhle básničku a za účast na demonstracích
00:02:34 byl Fráňa Šrámek dvakrát uvězněn.
00:02:37 On rozhodně nebyl poddajným materiálem pro vojenskou výchovu,
00:02:42 přesto musel za první světové války narukovat.
00:02:45 A za druhé světové války téměř nevycházel z domu,
00:02:49 aby neviděl nacistické uniformy v ulicích Prahy.
00:02:52 V pozdějších povídkách i v posledním románu Sekyra,
00:02:56 který zůstal torzem, vidí Šrámek ženu jako sílu,
00:03:00 která je muži nepřátelská svým sobectvím, bezohledností,
00:03:05 nedostatkem nebo neschopností lásky.
00:03:10 Jak myslíš, že mi bylo celá ta léta?
00:03:13 Když jsem na tebe promluvil, jako bych oslovil sochu.
00:03:20 A když jsem tě někdy vzal do náruče, když jsem tě směl vzít,
00:03:25 měl jsem pocit, že objímám kus ledu.
00:03:28 Ale i ten kus ledu po čase v náručí roztaje, jenže tys neroztála nikdy.
00:03:37 Fráňa Šrámek zemřel v roce 1952 v 75 letech.
00:03:48 Narodil se v Košicích.
00:03:49 Jeho matka byla operetní zpěvačka,
00:03:52 která zpívala ve Vídni pod pseudonymem Mia Malinová.
00:03:58 Waldemar vyrůstal v Praze v Klimentské ulici,
00:04:01 nevalně se učil,
00:04:02 dokonce i ze zpěvu dostal na vysvědčení dvakrát čtyřku.
00:04:06 Jeho umělecká kariéra začala v divadélku Reduta,
00:04:10 kde se seznámil se Suchým a Šlitrem.
00:04:12 Po založení Semaforu byl přijat do souboru.
00:04:16 Zpěv: Dítko školou povinné, dovede to, co my ne.
00:04:20 My jsme sice světa znalí, my jsme lidé s rozhledem.
00:04:25 Ale hrát si jako malí, to bohužel nesvedem.
00:04:30 Nazpíval spoustu písniček. Sólově i v duetu s Evou Pilarovou,
00:04:35 s Karlem Štědrým
00:04:36 i s Karlem Gottem.
00:04:37 Zpěv: Dvě krávy má a hezké telátko, hus, kachen dost a nějaké selátko,
00:04:42 kus pole má, novou almaru a novou, novou almaru.
00:04:45 Kus pole má a novou, novou almaru.
00:04:49 To by bylo něco, to by bylo něco ku zdaru.
00:04:57 Vrcholem jeho herectví byla role Zášínka
00:05:00 ve filmu Všichni dobří rodáci.
00:05:04 Kdo tě odvázal?
00:05:07 Stůj ty!
00:05:11 Co tady?
00:05:13 Stůj!
00:05:23 Lidé ho milovali pro jeho přirozenou, bezprostřední povahu.
00:05:27 Byl to muž se srdcem na dlani.
00:05:29 Trnem v oku ale byl komunistům,
00:05:32 chtěl svobodně vyjadřovat své myšlenky a zpívat, co chtěl.
00:05:36 Proto se rozhodli se svou manželkou Olgou Blechovou
00:05:40 emigrovat v roce 1986 na Floridu.
00:05:44 Ani po roce 1989 se Matuška nevrátil zpět do vlasti,
00:05:48 Česko často navštěvoval a občas koncertoval.
00:05:52 Tento báječný zpěvák s otevřenou duší
00:05:55 zemřel 30. května 2009 na Floridě.
00:06:05 Jsem velmi smutná, že musím mluvit o Milence v minulém čase.
00:06:09 Byla to silná pozitivní žena, která byla stále dobře naladěná,
00:06:13 i když se jí vždy nedařilo dobře.
00:06:17 Byl březen roku 1969,
00:06:19 půl roku po okupaci Československa sovětskými vojsky.
00:06:23 Právě jsme porazili Sovětský svaz na mistrovství světa v hokeji.
00:06:28 Milenka měla službu a řekla:
00:06:31 Normálně piju urologický čaj,
00:06:33 Ale dneska si připíjím na zdraví našich hokejistů,
00:06:37 to bylo vítězství nejen sportovní, ale i morální.
00:06:43 Za to byla nařčena vedením tehdejší Československé televize,
00:06:47 že rozpoutala protisovětské vášně.
00:06:49 A to mělo pro ni tragické důsledky.
00:06:52 Mnoho přátel náhle zmizelo, Mnozí se od ní odvrátili.
00:06:57 V této době jí zemřel muž, režisér Miloslav Zachata,
00:07:01 a zůstala sama s malou dcerkou.
00:07:03 Když můj muž zemřel, bylo mu 45 let.
00:07:08 Týden po jeho smrti jsem dostala zákaz vystupovat v televizi,
00:07:12 v rádiu, na veřejnosti, prostě já jsem nemohla vůbec nic.
00:07:19 Nakonec v televizi mohla zůstat jen jako asistentka scény.
00:07:23 Podruhé se vdala za filmového dramaturga Jiřího Blažka.
00:07:27 Po roce 1989 se vrátila načas do televize,
00:07:31 ale sama se rozhodla odejít, aby přenechala místo mladším.
00:07:36 Já když se otáčím za svým životem,
00:07:38 tak musím říct, že jsem na sebe docela pyšná.
00:07:41 Že jsem přes všechna životní úskalí,
00:07:44 měsíce a roky beznaděje nezatrpkla, nerezignovala na život.
00:07:51 Že jsem to všechno ve zdraví přežila.
00:07:53 Já jsem optimistka, mám ráda lidi, život. Já jsem ráda na světě.
00:07:58 Těžký zápal plic způsobil selhání organismu
00:08:01 a Milena Vostřáková nečekaně zemřela loni 7. července.
00:08:07 A i když už není mezi námi,
00:08:10 v našich vzpomínkách bude žít stále.
00:08:12 Na Milenku se totiž nedá zapomenout.
00:08:15 Moc mi chybí.
00:08:21 Narodil se v židovské rodině ve Vitebsku.
00:08:24 Jako Žid nesměl navštěvoval veřejné školy,
00:08:27 ale maminka vynaložila velké úsilí, aby mohl Marc studovat.
00:08:33 V této době bylo pro Židy těžké přebývat ve městě Petrohradě,
00:08:38 museli mít k pobytu povolení.
00:08:40 Chagall měl štěstí, jeho mecenáš si ho údajně k sobě vzal jako sluhu
00:08:45 a tím mu k povolení pomohl.
00:08:47 Každým okamžikem je hotov odtrhnout se od země a prchat,
00:08:51 řekla o něm jeho manželka Bella.
00:08:53 Chagall odcestoval z Ruska do Paříže.
00:08:56 Před nacisty ale musel uprchnout z Francie do Spojených států.
00:09:00 Po smrti Belly se po válce vrátil zpět do Evropy.
00:09:04 Marc Chagall zemřel ve věku 97 let ve Francii.
00:09:14 Muž, na kterého se dnes ptáme,
00:09:16 sedával s dalšími disidenty zde v kavárně Slávia
00:09:20 a Ludvík Vaculík o něm ve svém Českém snáři napsal:
00:09:26 Seděl tady, jako vzpomínka na sebe sama.
00:09:30 Neměl rád čecháčkovství, falešnou lidovost, kterou vidí
00:09:35 jako spiknutí prostřednosti proti všemu nadprůměrnému.
00:09:39 O svých studiích ve svých pamětech napsal:
00:09:43 Vedl jsem si jakousi vlastní a samostatnou univerzitu,
00:09:47 vychovával jsem si, ne vždy zrovna opatrně a obezřele,
00:09:51 svou vlastní svobodu.
00:09:53 Stal se profesorem srovnávacích literatur a obecné literární vědy.
00:09:58 Byl vězněn nacistickým i komunistickým režimem.
00:10:01 Byl znám svými příkrými soudy a nešetřil nikoho.
00:10:06 O Marii Pujmanové například napsal, cituji:
00:10:10 Laureátka státních cen za všech režimů,
00:10:14 jedna z nejnedůstojnějších českých žen, matek a stařen tohoto století.
00:10:19 Miluje Lenina, Stalina, Gottwalda stejně náruživě,
00:10:23 jako milovala Masaryka, Beneše a peníze.
00:10:27 Víte, kdo byl tento spisovatel,
00:10:29 literární vědec, překladatel a filosof?
00:10:32 Své odpovědi volejte do pondělního poledne
00:10:35 na telefonní číslo 2 6113 7777.
00:10:40 Nebo můžete i mailovat na uvedenou adresu.
00:10:43 3 vylosovaní výherci dostanou roční předplatné časopisu Epocha
00:10:48 a první vylosovaný také knihu Kalendárium.
00:10:53 A teď už vám prozradím řešení hádanky z naší minulé soutěže.
00:10:57 Ptali jsme se na jméno herečky,
00:11:00 která ještě v 92 letech hrála v divadle hlavní role,
00:11:04 Například ve Věci Makropulos nebo Čapkově Matce.
00:11:09 Byla to, jak jste správně hádali, Leopolda Dostálová.
00:11:29 Děkuji, že jste se dívali na naše Kalendárium.
00:11:32 Uvidíme se zase za týden.
00:11:35 Užívejte života a pamatujte, co říkal Disraeli:
00:11:38 Život je příliš krátký na to,
00:11:40 abychom si mohli dovolit, učinit ho bezvýznamným.
00:11:44 Mějte se hezky a brzy na shledanou.
00:11:51 Skryté titulky: Hana Riedlová, Česká televize 2012
„Nejkrásnější pocity vyplývají ze záhad. Jsou to pocity, které stojí u kolébky skutečného umění a skutečné vědy. Člověk, který tento pocit nezná, člověk, který se už neumí divit a který neumí žasnout, je prakticky mrtvý. Je jako zhasnutá svíce.“ Tak to viděl Albert Eisnstein.
Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?
Výherci soutěže z předchozího týdne:
Růžena Kovářová, Liberec
Olga Dobřichovská, Velký Osek
Alena Gregorová, Loket
