Zajímavá výročí týdne uvádí Saskia Burešová
00:00:16 Co bývaly hříchy, jsou dnes mravy,
00:00:19 stěžoval si už v 1. století před naším letopočtem
00:00:22 římský filozof Seneca.
00:00:27 Copak by asi říkal teď?
00:00:28 Vítám vás u Kalendária a přeji vám krásný den.
00:00:36 Před zámkem láska s nadšením dnes, hlava vedle hlavy,
00:00:41 kdy vyjde, nech ho pozdravím, filosof usměvavý?
00:00:46 Ty nadšené verše napsal slezský bard Petr Bezruč v roce 1928
00:00:51 při návštěvě prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Židlochovicích.
00:00:56 Ale stejně tak by platily pro jakékoli místo,
00:00:59 na které Masaryk zavítal.
00:01:01 Lidé ho milovali.
00:01:03 Jak napsal pamětník, kdo ho poznal zblízka,
00:01:06 pochopil, co je kouzlo osobnosti a osobní magnetismus.
00:01:11 Byl to zkrátka Tatíček Masaryk.
00:01:13 17 let stál v čele nově zrozeného státu uprostřed Evropy
00:01:18 a vážil si ho celý svět.
00:01:20 Zdálo se, že necítí tíhu let.
00:01:23 Čím více mu jich přibývalo, tím více dával najevo,
00:01:27 že to je jen pravidelný tok času a že je a cítí se být mladý.
00:01:32 Ale čas se ošidit nedal
00:01:35 a Masaryk snad poprvé v životě musel přiznat porážku.
00:01:39 14. prosince 1935 abdikoval.
00:01:43 Týden poté mu byl zákonem č. 232/1935 Sb.
00:01:49 přidělen oficiální titul Prezident Osvoboditel.
00:01:55 Někteří z jeho okolí byli zmateni.
00:01:58 Věděli, že je těžce nemocný,
00:02:00 ale nedokázali si představit další fungování státu bez něho.
00:02:04 Uklidňoval je po svém: Říkejte si, jak to říká pražský lid:
00:02:10 Furt se de! To je to správné heslo.
00:02:14 Na to nikdy nesmíte zapomínat. Furt se de!
00:02:23 Myslím, že člověk si má z věcí, na které je krátký, dělat srandu.
00:02:27 To je jediná obrana, říkal Vlastimil Brodský.
00:02:31 A tragikomika, sebeironie, to, čemu se říká smích přes slzy,
00:02:35 byly pro něj charakteristické.
00:02:38 Nejen v rolích, kterých vytvořil požehnaně.
00:02:41 Prosím tě, ježišmarja, dej ty ruce pryč!
00:02:44 Dej ty ruce pryč!
00:02:46 Au!
00:02:48 Vlastimil Brodský byl, jak se říkalo
00:02:51 a snad i dnes říká, dítě lásky.
00:02:53 Maminka byla dcera ředitele skláren, tatínek obchodní příručí.
00:02:58 Vlastík se jim narodil 6 měsíců po svatbě.
00:03:02 Další děti už neměli. O to víc se na synka upnuli.
00:03:06 Maminka chtěla mít z Vlastíka profesora,
00:03:09 otec podporoval synovu lásku k hudbě a k divadlu.
00:03:13 Tatínek vyhrál. Naštěstí.
00:03:16 Vlastík sice nejprve více tíhnul k tanci
00:03:19 a toužil stát se českým Astairem, ale nakonec vyhrála činohra.
00:03:24 Berte na vědomí, že tohleto jen tak neprojde.
00:03:28 Jděte domů!
00:03:34 A za tohle bude někdo pykat.
00:03:37 Jo, to se může stát.
00:03:39 Třeba hned.
00:03:41 Jestli vy dva se z fleku neseberete a nepůjdete domů.
00:03:48 Prosím!
00:03:50 Přestože se z Vlastimila Brodského stal všemi milovaný Bróďa,
00:03:54 obsazovaný a uznávaný herec, až do konce života si nevěřil.
00:03:59 Stále pochyboval. O svém životě,
00:04:02 o své mužské přitažlivosti, hereckých schopnostech.
00:04:05 Přitom mu jeho filmografii mohli kolegové jen závidět
00:04:10 a jméno Vlastimil Brodský v titulcích televizních inscenací
00:04:14 bylo zárukou úspěchu.
00:04:17 A do Divadla na Vinohradech se chodilo na Bróďu.
00:04:21 Podívejte se doktore, vy víte, že mám rozkošnou ženu.
00:04:25 Vím.
00:04:26 Taky je vám známo, že jsem věrný manžel, že?
00:04:29 To nevím.
00:04:30 No, tak teď to tedy víte, ovšem musím vám také říci,
00:04:33 že jsem byl vždycky, já se tím samozřejmě nechci chlubit,
00:04:37 že jsem byl vždycky manžel par excelant. Tedy 100% manžel.
00:04:43 Výborně. Ale nač ten úvod?
00:04:46 Protože bez toho byste nepochopil další.
00:04:54 Nemám rád zimu. Nejraději bych ji vyškrtl z kalendáře,
00:04:58 říkal Vlastimil Brodský. Odešel na jaře.
00:05:01 20. dubna 2002 si vzal život na své chalupě
00:05:05 v obci s hřejivým jménem Slunečná.
00:05:09 Možná mu v duši zbylo příliš mnoho chladu,
00:05:12 prázdnoty a smutku z té zimy, kterou právě překonal.
00:05:16 A čekat na další už neměl sílu.
00:05:25 V raném novověku, tedy v 16. a 17. století,
00:05:29 bývaly hrdelní tresty pro muže a ženy rozlišeny.
00:05:32 Ženy byly většinou odsuzovány k utopení, upálení
00:05:37 nebo zahrabání zaživa.
00:05:39 Muži ke stětí, lámání kolem
00:05:42 nebo k trestu nejvíce zneucťujícímu, k oběšení.
00:05:47 Všude stály šibenice
00:05:48 a viselci na nich byli varováním pro kolemjdoucí.
00:05:52 Jak známo, nepříliš účinným.
00:05:56 Do dnešního dne se u nás zachovalo jen několik šibenic.
00:06:00 V Bečově nad Teplou si ze zbytků té své udělali atrakci.
00:06:05 Naučná stezka na Šibeniční vrch přivádí do města tisíce turistů
00:06:10 a bečovská šibenice byla zapsána do seznamu kulturních památek.
00:06:16 Časy se zkrátka mění.
00:06:18 Dřív bývala šibenice odpuzujícím místem a hrozbou.
00:06:22 Jediný, kdo se v blízkosti šibenice směl pohybovat, byl kat.
00:06:27 Pokud bylo třeba ji opravit nebo zbourat a postavit novou,
00:06:31 museli se prací zúčastnit všichni řemeslníci města,
00:06:35 všichni mistři i tovaryši,
00:06:37 aby pak jeden druhému nemohl vyčítat,
00:06:40 že se na té ohavné činnosti podílel.
00:06:44 Po skončení prací
00:06:45 byli všichni slavnostně znovu prohlášeni za počestné.
00:06:51 Tady, na Staroměstském náměstí v Praze, také stávala šibenice.
00:06:56 17. prosince 1650 ji jemnocitný císař římský,
00:07:01 král český, uherský a chorvatský a také prý výborný básník
00:07:07 a hudební skladatel Ferdinand III. nechal odstranit.
00:07:12 Ke smůle dnešních památkářů, ale k velké radosti Pražanů,
00:07:16 kteří bydleli v jejím nevábném okolí.
00:07:25 Po abdikaci Tomáše Garrigua Masaryka
00:07:27 byl druhým československým prezidentem
00:07:30 zvolen dosavadní ministr zahraničí doktor Edvard Beneš.
00:07:34 Muž, kterého si Masaryk nesmírně vážil.
00:07:37 Jako spolupracovníka i přítele.
00:07:40 Jak Beneše viděl svět?
00:07:42 Vypůjčím si slova z knihy Johna Gunthera Evropa jaká je
00:07:47 z roku 1938, kdy Edvard Beneš zřejmě s manželkou Hanou
00:07:51 zažíval poslední šťastné chvíle života.
00:07:55 Říkám vám, že bez Beneše bychom republiku neměli,
00:07:59 řekl Masaryk Čapkovi.
00:08:01 Ti dva lidé pracovali spolu za války,
00:08:03 stejně jako pracovali i potom.
00:08:06 Starý filozof jezdil po světě, hledaje sympatie pro věc Čechů.
00:08:11 Beneš, rovněž vyslanec, byl v Paříži.
00:08:14 On byl organizátor, vykonavatel,
00:08:17 obratný a pečlivý praktický politik.
00:08:20 Jak napsal pan Gunther, Masaryk psal české požadavky mezi hvězdy.
00:08:26 Houževnatý Beneš je zapsal do smluv,
00:08:29 které překreslily mapu Evropy.
00:08:32 Mohl snad po Masarykovi nastoupit někdo jiný?
00:08:40 Vy jste pro mě nejlepším hercem, pravým nástupcem Eduarda Vojana,
00:08:45 napsala slavná herečka Andula Sedláčková herci,
00:08:49 jehož jméno je dnešní hádankou.
00:08:51 Když obdivovala jeho výkony na scéně Národního divadla,
00:08:55 netušila, že ho dvakrát odmítli přijmout na pražskou konzervatoř,
00:09:00 herectví nikdy nevystudoval a byl naprostý samouk.
00:09:04 Nebylo to znát. Nevšimli si toho ani filmaři.
00:09:08 Před filmovou a televizní kamerou se ocitl nejméně stopadesátkrát.
00:09:14 Každý člověk, vy i já,
00:09:16 má o tom svém exteriéru vždycky lepší mínění.
00:09:21 A když se potom sami vidíte na plátně, tak se zhrozíte.
00:09:26 Zhrozil jsem se.
00:09:27 Najednou jsem viděl ty veliké oči, velký nos, tu zmačkanou tvář,
00:09:33 ale filmaři řekli, ano, to je to, co my potřebujeme Đ to je typ.
00:09:37 A byl jsem typ na padouchy.
00:09:39 Přebídný zatracenec bude mít neustále na očích pekelné obludy,
00:09:47 šeredné příšery a potvory, které ho roztrhají.
00:09:53 Jeho fanatický jezuita Koniáš
00:09:55 ve filmovém přepisu Jiráskova románu Temno
00:09:57 byl tak přesvědčivý, že se další zlosyni jen hrnuli.
00:10:02 Bylo jich dost. Pro něj až příliš.
00:10:05 Dospělí v něm viděli Koniáše,
00:10:08 děti krále Kazisvěta z pohádky Princezna se zlatou hvězdou.
00:10:12 Nakonec se vzepřel a režiséři pochopili a vyšli mu vstříc.
00:10:18 Přece jenom to byl pan herec.
00:10:20 A tak nakonec i přes svůj zmačkaný obličej a vyvalené oči
00:10:24 hrál krásné role, které byly pohlazením pro duši.
00:10:28 Pro něj i pro diváky.
00:10:31 Válka je vůbec chaotický podnik, ale buďte klidný.
00:10:35 I zmatené rozkazy vás nakonec přivedou do zákopů.
00:10:39 Váš vlak tady končí. Odtud půjdete na pozice pěšky.
00:10:43 Nemysleme na to, co bude zítra.
00:10:47 Dnes si zatančíme, jsou tu docela hezké kurvičky.
00:10:52 Je tu dcera jednoho generála, dřív pěstovala lesbickou lásku,
00:10:57 a pak tu mám jednoho poručíka,
00:11:00 ten se vždycky převlékne do ženských šatů.
00:11:03 Počkej, však uvidíš.
00:11:05 Prosím.
00:11:05 Prosím.
00:11:07 Víte, kdo to byl?
00:11:09 Myslím, že odpověď pro vás bude snadná.
00:11:11 Takže, pokud jste si opravdu jisti,
00:11:14 volejte na telefonní číslo 2 6113 7777.
00:11:20 Ze správných odpovědí vylosujeme 3 diváky,
00:11:23 kteří získají roční předplatné časopisu Epocha.
00:11:28 A ještě vám prozradím správnou odpověď na minulou soutěžní otázku.
00:11:33 Ptali jsme se na architekta, který na sebe upoutal pozornost
00:11:37 v roce 1911 přednáškou s názvem Ornament je zločin,
00:11:42 ve které obhajoval účelné jednoduché stavby bez dekorace.
00:11:46 V Praze postavil reprezentační vilu,
00:11:49 která se stala v dějinách moderní architektury
00:11:52 významným a všeobecně známým pojmem.
00:11:55 Poznali jste muže, který si pro svou nesmlouvavost
00:11:59 vysloužil přízvisko muž, který říkal ne?
00:12:02 Byl to Adolf Loos.
00:12:21 Významná výročí příštího týdne už znáte, je čas se rozloučit.
00:12:25 Mějte se moc hezky a vzpomeňte, co říkal Konfucius:
00:12:30 Učení bez myšlení je prázdné, myšlení bez učení je nebezpečné.
00:12:36 V neděli opět na shledanou.
00:12:44 Skryté titulky: Hana Riedlová, Česká televize 2010
„Co bývaly hříchy, jsou dnes mravy,“ stěžoval si už v 1. století před naším letopočtem římský filozof Seneca. Copak by asi říkal teď? Vítám vás u Kalendária, dobrý den.
Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?
Výherci soutěže z předchozího týdne:
Jan Novák, Dobruška
Vlasta Martinovská, Citoliby
Jitka Svobodová, Praha 6
