11. duben 1840 – * Josef Schulz († 15. 7. 1917)
Josef Schulz zdaleka není jméno tak známé, jak by mělo být. Vždyť architekt Josef Schulz je autorem, nebo přinejmenším spoluautorem nejvýznamnějších pražských budov. Například Národního muzea.
I když je pravda, že se říká, že třeba právě Národní muzeum není jeho nejzdařilejší dílo. Za mnohem hezčí a moderněji řešené je považováno Uměleckoprůmyslové muzeum. Nebo Rudolfinum, na kterém pracoval společně s Josefem Zítkem a které je považováno za nejpůvabnější stavbu české architektury 19. století. Schulz vystudoval ve Vídni a po návratu do rodné Prahy se stal nejprve asistentem a posléze profesorem architektury na české technice. Miloval italskou renesanci a na všech budovách, které vytvořil, je to znát. Ta láska ho inspirovala, ale současně svazovala, a odborníci říkají, že jen proto nikdy nedosáhl kvalit svého učitele, přítele, ale někdy i soupeře Josefa Zítka. Rivalita však spolupráci obou mužů nikdy nenarušila.
Po požáru Národního divadla se Josef Schulz odvážně ujal přestavby této budovy, navržené právě Josefem Zítkem. Ten byl totiž uražen osočováním, že zanedbal protipožární opatření, a zapřisáhl se, že do Národního divadla už nikdy nevstoupí.
