Zajímavá výročí týdne uvádí Saskia Burešová
00:00:16 Dobrý den, vítám vás u Kalendária.
00:00:19 Moudrý Seneca kdysi řekl:
00:00:22 Měli bychom žít tak, jako bychom byli všem lidem na očích.
00:00:25 Měli bychom myslet tak, jako by sebeskrytější koutky naší duše
00:00:30 byly přístupné zraku kohokoli.
00:00:32 Krásná myšlenka, že? Ovšem velmi těžce proveditelná.
00:00:41 28. října 1939 už zuřila druhá světová válka.
00:00:47 Polsko bylo poraženo.
00:00:49 Anglie a Francie vedly podivnou válku.
00:00:52 Přestože Německu v souhlasu s dohodami válku vyhlásily,
00:00:56 nechaly Hitlera, ať si s Polskem dělá, co chce.
00:00:59 V protektorátu Böhmen und Mähren
00:01:02 zatím ještě nacisté neukázali svou pravou tvář.
00:01:06 28. října 1939 dali Pražané najevo, co si myslí o okupaci své vlasti.
00:01:13 V den zrodu československé samostatnosti
00:01:16 si oblékli slavnostní oblečení s černou kravatou
00:01:19 a trikolórou v národních barvách.
00:01:22 Už v předvečer toho dne u pomníků a pamětních desek
00:01:26 připomínajících naše významné osobnosti
00:01:29 kladli květiny svázané zakázanou trikolórou.
00:01:33 Všichni chtěli ukázat svůj vzdor.
00:01:36 Procházeli ulicemi, zpívali hymnu a skandovali: Pryč s Hitlerem!,
00:01:41 Ať žije Beneš!, My chceme právo!, My chceme svobodu!.
00:01:46 V Národním divadle se ten den hrálo Shakespearovo drama Macbeath.
00:01:51 Když zazněla slova Byť sebevětší noc, den přijde zas,
00:01:55 celé divadlo aplaudovalo.
00:01:58 V té chvíli už venku začali nacisté střílet do davu.
00:02:02 Bylo mnoho zraněných.
00:02:03 Pekařský dělník Václav Sedláček zemřel na místě.
00:02:07 Student Jan Opletal byl raněn do břicha.
00:02:10 11. listopadu na následky zranění zemřel.
00:02:15 Manon, stala se mi maličká nehoda. Proto jsem nemohl přijít.
00:02:21 Jest to maličkost. Poněvadž jsem však nechtěl mít následky,
00:02:25 jsem teď na Jiráskově klinice č. 31 suterén.
00:02:29 Přijď se odpoledne podívat.
00:02:32 Tělo Jana Opletala mělo být odvezeno na rodnou Moravu,
00:02:35 do Lhoty u Nákla na Litovelsku.
00:02:38 Poslední rozloučení s mrtvým se konalo 15. listopadu na Albertově.
00:02:43 Převoz rakve s ostatky na nádraží
00:02:45 se změnil v další bouřlivou demonstraci,
00:02:48 kterou nacisté tvrdě potlačili.
00:02:51 Když se Hitler v Berlíně dozvěděl o nepokojích, prohlásil:
00:02:56 15. březen byl můj velký omyl.
00:02:59 Lituji, že jsme s Čechy nenaložili jako s Poláky.
00:03:02 Události z 28. října a 15. listopadu ukazují,
00:03:07 že Češi si jiný osud nezasluhují.
00:03:10 Z toho důvodu nařizuji: Zastavení českých vysokých škol na 3 roky.
00:03:16 Jakékoli demonstrace ihned potlačit.
00:03:19 Nebudu se ostýchat postavit do ulic třeba děla.
00:03:23 Do každého hloučku se bude střílet kulomety.
00:03:26 Bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí.
00:03:31 17. listopadu 1939 se jeho pokyny začaly uskutečňovat.
00:03:36 Byly uzavřeny vysoké školy.
00:03:39 9 studentů bylo bez soudu popraveno.
00:03:42 Na 1200 studentů bylo odvlečeno do koncentračního tábora.
00:03:46 Už neskrývaný německý útok proti české inteligenci započal.
00:03:51 Demokracie se stala prázdným slovem.
00:03:59 O 50 let později se studenti vydali stejnou cestou
00:04:03 jakou šel smuteční průvod s rakví Jana Opletala.
00:04:07 Od patologického ústavu na Albertově
00:04:10 chtěli dojít do parku před Hlavním nádražím,
00:04:13 tam položit kytice a pietní akt tak zakončit.
00:04:17 Došli jen na Národní třídu.
00:04:19 Tam je zastavila policie.
00:04:21 Co bylo tak špatného na jejich vzpomínkové akci?
00:04:25 V letáku, zvoucím k účasti, psali:
00:04:28 Nechceme jen pietně vzpomínat tragických událostí listopadu 1939,
00:04:33 ale chceme se aktivně přihlásit k ideálům svobody a pravdy,
00:04:38 za něž jejich účastníci obětovali své životy.
00:04:41 Neboť i dnes jsou tyto ideály vážně ohroženy
00:04:44 a my se nechceme dát zahanbit svými vysokoškolskými kolegy,
00:04:49 kteří za ně před 50 lety odvážně vystoupili.
00:04:52 Na Národní třídě byli studenti spolu s lidmi,
00:04:56 kteří se k průvodu připojili, zastaveni,
00:04:58 obklíčeni bez možnosti odejít a surově zbiti.
00:05:02 Zpráva o tom se okamžitě rozletěla do celého světa.
00:05:06 Kluci s pendreky, kteří na rozkaz shůry tupě mlátili své vrstevníky
00:05:10 a každého, kdo jim přišel pod ruku, netušili, co rozpoutali.
00:05:15 Začala sametová revoluce. Začal pád komunismu u nás.
00:05:21 Zpěv: Ať mír dál zůstává s touto krajinou.
00:05:31 Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou.
00:05:48 Římský císař Vespasiánus byl zdatný a zkušený vojevůdce
00:05:53 a vynikající panovník. Dokázal toho dost.
00:05:56 Po smrti císaře Nerona a letech občanských válek
00:06:00 stabilizoval římskou říši.
00:06:02 Podařilo se mu obnovit pořádek a na nohy ji postavil i finančně.
00:06:07 Císařem se stal v roce 69.
00:06:10 Na počátku jeho vlády hrozil říši,
00:06:13 neuvěřitelně zadlužené z doby Neronova panování, bankrot.
00:06:18 Vespasianus pilně a velmi vynalézavě hledal zdroje příjmů.
00:06:23 Uvalil daně na dosud nezdaňované služby a zboží.
00:06:27 Proslul jako lakomec, ale také jako ochránce svobody římského lidu,
00:06:31 štědrý mecenáš umělců a filozofů a velkorysý stavitel.
00:06:36 A přesto všechno vstoupil do dějin především jako ten,
00:06:41 kdo uvalil daň na používání veřejných záchodků.
00:06:45 Když s tím jeho syn a nástupce Titus projevil nesouhlas,
00:06:49 podal mu Vespasianus jednu minci s tím, aby k ní přičichl.
00:06:55 Smrdí snad, zeptal se Tita. Ten musel přiznat, že nikoli.
00:07:00 A zrodilo se rčení, které se používá dodnes.
00:07:03 Pecunia non olet. Peníze nesmrdí.
00:07:09 Smutný pomník schopného vladaře.
00:07:12 Mimochodem, v Itálii se veřejným záchodkům říká vespasiano.
00:07:17 Státní pokladnu ale Vespasianus
00:07:19 zanechal svým dědicům zcela bez dluhů.
00:07:27 Být člověkem znamená být podroben moci strašného pána,
00:07:31 jehož jméno je Bolest, tvrdil Albert Schweitzer.
00:07:35 Christian Morgenstern zas říkal:
00:07:37 Bolest nedělá z většiny lidí velikány, ale lidičky.
00:07:42 Jsem přesvědčená, že oba pánové svá nesmrtelná slova pronesli poté,
00:07:47 co je notně potrápily zuby.
00:07:50 Zubní kaz umí zmučit každého, hlavy pomazané nevyjímaje.
00:07:56 Joj!
00:08:00 Jak jste se vyspal, Milosti?
00:08:02 Zoubeček vás bolí.
00:08:04 Ne, to máme proto, abychom se vám zalíbili.
00:08:08 Bolí zub, zub mě bolí!
00:08:12 Tady všude bolí. Sladké, kdepak!
00:08:15 Kam jdete?
00:08:16 Pro zubaře.
00:08:17 Ani se nehněte!
00:08:19 Bolest zubu je jedna věc. Zásah lékaře věc druhá.
00:08:23 A nešlo jen o zuby.
00:08:24 I při amputacích museli lékaři vystačit jen tím,
00:08:28 že dali pacientům mezi zuby kolík a notně je napojili alkoholem.
00:08:33 Případně jim dali hašiš, opium či mandragoru.
00:08:36 I když, někteří jedinci měli i jiné metody.
00:08:40 Prosím vás, uspíte mě, že? Slíbil jste to! Slíbil jste to!
00:08:46 Pšš, pšš, pšš.
00:08:55 Ale vždyť vy neusnete, že jo?
00:08:57 Ale teď vážně.
00:08:59 16. říjen roku 1846 se stal dnem,
00:09:03 který by všichni trpící měli slavit jako svátek.
00:09:07 Toho dne se zrodila anestézie.
00:09:10 Americký zubař William T. G. Morton
00:09:13 poprvé podal pacientovi éterovou narkózu.
00:09:17 Vážený bostonský chirurg J. C. Warren
00:09:21 pak, pod dohledem odborného publika,
00:09:23 dvacetiletému sazeči Gilbertu Abbotovi
00:09:26 odstranil nádor pod dolní čelistí.
00:09:29 Pacient byl nadšen.
00:09:31 Když se probral z narkózy a zjistil, že nádor je pryč,
00:09:35 nadšeně volal: Není to humbuk! A líbal ruce doktoru Mortonovi.
00:09:41 Ani se mu nedivím.
00:09:42 Zprávy o úspěšné narkóze obletěly celý svět
00:09:45 a další operace s použitím anestézie rychle následovaly.
00:09:50 Už 16 týdnů po bostonské operaci použil éter u nás,
00:09:55 v nemocnici U milosrdných bratří v Praze Na Františku,
00:09:58 magistr chirurgie Páter Celestýn Opitz.
00:10:02 Úspěšně. Jak jinak.
00:10:09 Dnes se ptáme na jméno Slavného amerického astronoma,
00:10:13 který se narodil v roce 1889 v Marshfieldu ve státě Missouri.
00:10:19 V Chicagu a díky stipendiu také v britském Oxfordu vystudoval práva.
00:10:24 Práva ho ale nudila.
00:10:27 Víc ho zajímala hvězdná obloha.
00:10:30 Především ta zdánlivě rozmazaná místa,
00:10:33 kterým se odborně říká mlhoviny.
00:10:36 V roce 1923 prokázal,
00:10:38 že se vesmír rozkládá i za hranicemi naší galaxie.
00:10:42 Určil vzdálenost mlhoviny v Andromedě
00:10:45 a poznal, že se jedná o galaxii srovnatelnou s naší Mléčnou dráhou.
00:10:51 Do té doby lidé jiné galaxie neznali.
00:10:54 Všechny ty nezřetelné, mlhavé shluky skvrn na obloze
00:10:58 označovali jako mlhoviny.
00:11:00 On je klasifikoval a také zjistil, že se od sebe vzdalují,
00:11:05 že se vesmír rozpíná.
00:11:07 Konstanta úměrnosti,
00:11:09 která vyjadřuje rychlost rozpínání vesmíru,
00:11:12 byla nazvána jeho jménem.
00:11:14 A ještě něco vám napovím.
00:11:17 Jeho jménem je nazván také největší vesmírný teleskop,
00:11:21 který krouží kolem Země.
00:11:23 Víte, jak to jméno zní? Víte, kdo to byl?
00:11:26 Pokud ano, volejte na telefonní číslo 2 6113 7777.
00:11:32 3 vylosovaní diváci získají roční předplatné časopisu Epocha.
00:11:38 A teď už zbývá prozradit, na koho jsme se ptali minule.
00:11:42 Tatínek z něj chtěl mít kněze,
00:11:44 ale on šel po otcově smrti studovat filozofii a práva.
00:11:48 Po zkomponování sbírky kantát získal místo čtvrtého houslisty
00:11:52 v arcibiskupském orchestru.
00:11:55 Mimoto učil hru na housle a varhany v chrámovém chlapeckém sboru
00:12:00 a stal se autorem proslulé Školy houslové hry.
00:12:03 Byl to Leopold Mozart.
00:12:23 O významných výročích příštího týdne jste informováni,
00:12:26 teď ještě moudrá rada na závěr:
00:12:30 Když mi něco vysvětlíte, zapomenu.
00:12:32 Když mi něco ukážete, zapamatuji si to.
00:12:36 Ale když to udělám sám, pochopím to.
00:12:39 Pravdivé, že?
00:12:41 Tak za týden na shledanou.
00:12:49 Skryté titulky: Hana Riedlová, Česká televize 2009
