Zajímavá výročí týdne uvádí Saskia Burešová
00:00:16 Podstata objevu je ve spatření něčeho, na co se všichni dívali,
00:00:20 a v promyšlení něčeho, na co nepomyslel nikdo,
00:00:24 tvrdil maďarský biochemik a fyziolog Albert Szent Györgyi,
00:00:30 držitel Nobelovy ceny z roku 1937.
00:00:33 Myslím, že jeho slova se netýkají jen biochemie a fyziologie.
00:00:37 Nebo snad máte jiný názor?
00:00:39 Vítám vás u Kalendária a přeji vám krásný den.
00:00:47 Vojtěch Zamarovský, to bylo jedno z mých osudových setkání.
00:00:52 Osobně jsem ho bohužel nikdy nepoznala,
00:00:54 zato setkání s jeho knihami, to byl malý zázrak.
00:00:58 Otevřel mi bránu do světa bohů a hrdinů antických bájí.
00:01:03 Dal mi poznat Mezopotámii, Řecko, Řím a starověký Egypt.
00:01:07 Ukázal mi sedm divů světa.
00:01:10 Ani jsem netušila, že Vojtěch Zamarovský byl Slovák.
00:01:14 Tak krásná byla jeho čeština.
00:01:16 Všechny své knihy napsal česky i slovensky.
00:01:19 Dokonce bravurně překládal z angličtiny, francouzštiny,
00:01:23 latiny a němčiny.
00:01:25 Zamarovský byl z Trenčína.
00:01:27 Pocházel ze starobylého rodu Zamarovců,
00:01:29 o nichž bylo možné najít zmínku už na listině z roku 1241.
00:01:35 Postupem času se oddělila čilejší měšťanská větev
00:01:38 a v té se narodil on.
00:01:40 Vystudoval gymnázium, Vysokou školu obchodní,
00:01:44 promoval na právech.
00:01:45 Pracoval ve Slovenské národní bance,
00:01:48 na Úřadu vlády v Praze, ve Státním plánovacím úřadu,
00:01:52 ale v roce 1953 byl donucen odejít. Praskl na něj buržoazní původ.
00:01:58 Jeho tatínek se totiž z kominického mistra
00:02:01 vypracoval na podnikatele vlastnícího parní pilu, cihelnu
00:02:06 a obchod se dřevem, koksem a stavebním materiálem.
00:02:10 A tak si Vojtěch našel místo administrativního úředníka
00:02:14 ve Státním nakladatelství krásné literatury.
00:02:17 Z potřeby přivydělat si k nuznému platu
00:02:20 začal překládat beletrii a psát.
00:02:23 Především historicko-naučná díla o starověkých kulturách.
00:02:28 Za suchopárnou a strohou větou, kterou jsem teď vyřkla,
00:02:32 se ale skrývá zázrak, o kterém jsem mluvila v úvodu.
00:02:36 Zamarovský uměl i nudná fakta podat tak,
00:02:39 že se z nich stalo úžasné dobrodružství
00:02:41 a vyvolala ve vás touhu poznat víc.
00:02:45 Vojtěch Zamarovský napsal 14 knih, které byly přeloženy do 15 jazyků.
00:02:50 Každá z nich se stala bestsellerem.
00:02:53 Těch úžasných knih by Vojtěch Zamarovský jistě napsal víc,
00:02:57 Kdyby mu to neznemožnila Parkinsonova choroba.
00:03:01 Poslední dva měsíce života byl v komatu.
00:03:04 Odešel tiše a bez bolesti v necelých 87 letech.
00:03:09 K bohům, hrdinům, králům a královnám starověku.
00:03:13 Jistě na něj už čekali.
00:03:20 Víte, co je to Erdapfel?
00:03:22 Moje babička by se znechuceně ušklíbla a řekla by:
00:03:25 Děvenko, erteple zná přece každý.
00:03:29 Při vší úctě k ní, zemské jablko, které mám na mysli,
00:03:32 se bramboře podobá jen tvarem, když se erteple vyvede dokulata.
00:03:37 Martin Behaim tak totiž nazval své převratné dílo. Glóbus.
00:03:42 Vytvořil ho v roce 1492 na zakázku městské rady v Norimberku.
00:03:48 Glóbus z papíru a sádry měl průměr 541 milimetrů,
00:03:54 shrnoval veškeré kartografické znalosti té doby
00:03:57 a měl obrovský vliv na tehdejší pohled na svět.
00:04:01 Behaim, Norimberčan s kořeny od Černé řeky u Plzně,
00:04:05 řečený také Behem nebo Boemia,
00:04:07 byl vynikající navigátor a kartograf.
00:04:10 Osud ho zavál do Portugalska, na královský dvůr.
00:04:15 Později, podle historiků, vytvořil také mapu,
00:04:18 na které zakreslil průliv mezi Atlantickým a Tichým oceánem,
00:04:22 mnohem dřív, než jím Fernando Magalhaes v roce 1520 proplul.
00:04:27 Mapa se sice nezachovala, ale Behaim byl jistý čas,
00:04:32 během pobytu na portugalském dvoře, Magalhaesovým učitelem.
00:04:36 Že by náhoda?
00:04:38 Martin Behaim, jeden z největších kartografů své doby,
00:04:41 zemřel v naprosté chudobě
00:04:43 v nemocničním útulku nemocnice svatého Bartoloměje v Lisabonu.
00:04:53 Vladimír Menšík byl mimořádný vypravěč.
00:04:56 Možná proto, že nejraději si dělal legraci sám ze sebe.
00:05:00 Televizní pořad Křeslo pro hosta,
00:05:02 když tím hostem byl on, ničil bránici.
00:05:05 Moje maminka mi vyprávěla,
00:05:09 že v porodnici, když přinášeli novorozeňata ke kojení,
00:05:14 tak jedna paní najednou zařvala: To není moje dítě!
00:05:24 Teď všechny maminky koukaly. A ona - dejte mi moje dítě!
00:05:27 Přiběhl i primář a povídá, paní, co tady vyvádíte?
00:05:30 Vždyť to je vaše dítě, má cedulku na nožičce.
00:05:32 A ona povídá, cedulka je správná, ale dítě ne.
00:05:35 Maminka se nakonec s robátkem,
00:05:37 které považovala za dítě podstrčené jezinkami, smířila,
00:05:40 zahrnula je láskou a dala mu jméno Vladislav.
00:05:44 Odvděčil se jí tak, že se přejmenoval na Vladimíra.
00:05:47 Ale až po pár letech, kdy už si na jeho lumpačinky zvykla.
00:05:58 Taxi!
00:06:05 Taxi, taxi!
00:06:10 Zpěv: Já vím, jednou musí ten zázrak se stát,
00:06:17 když se náhle splní touhy mé.
00:06:22 Skřípot brzd.
00:06:28 Vladimír Menšík cítil povinnost obveselovat všechny kolem sebe,
00:06:32 ať už na něho mířila kamera nebo ne.
00:06:35 Vzpomínám, jak nás bavil v zákulisí natáčení,
00:06:37 že jsme málem prošvihli svůj výstup.
00:06:40 To se potkali, Františku, 3 páni u piva.
00:06:43 A ten jeden povídá, vy mi to nebudete věřit,
00:06:46 ale já mám doma ložnici z pravého kanadského dubu.
00:06:49 Ten druhý povídá, co to povídáte.
00:06:51 Já mám doma ložnici z pravýho indickýho palisandru.
00:06:54 A ten třetí povídá, pánové to nic není,
00:06:57 já včera přišel do ložnice
00:06:58 a měl jsem tam cizího chlapa z Český Lípy.
00:07:01 Vladimír Menšík trpěl astmatem.
00:07:04 Přestože ho nemoc stále víc omezovala,
00:07:06 nedokázal přestat hrát, nedokázal přestat bavit lidi.
00:07:10 Potřeboval jejich potlesk stejně tak, jako oni jeho živelný humor.
00:07:15 V květnu 1988 účinkoval v televizním pořadu Abeceda.
00:07:19 Bylo mu tak zle, že ho Jitka Molavcová musela podpírat.
00:07:22 Ale svůj part odehrál.
00:07:24 O dva dny později zemřel.
00:07:33 Slovo parfém pochází z latinského per fumum neboli kouřem.
00:07:37 O parfémech si teď budeme vyprávět.
00:07:41 Kytovec, na kterého se díváte, je plejtvák obrovský,
00:07:45 ale představte si, že je to vorvaň. Toho bohužel v archívu nemáme.
00:07:49 Ve střevech vorvaně se děje podivuhodná věc.
00:07:53 Vytváří se tam nahnědlá látka,
00:07:55 která pak ve společnosti vorvaních výkalů vyplouvá na hladinu.
00:08:00 Tam už čekají dychtiví sběrači
00:08:02 těchto údajně až 500 kilogramů těžkých lejn.
00:08:05 Mají dobrý důvod. Ta nahnědlá látka je totiž ambra.
00:08:10 V minulosti se používala k léčení hysterie či deprese.
00:08:14 Dodnes se používá k výrobě parfémů.
00:08:17 Ambru prý používala i egyptská královna Nefertiti.
00:08:21 Prvním parfumérem, kterého zaznamenala historie, byl Tapputi.
00:08:27 Zmiňuje se o něm klínopisná tabulka z 2. tisíciletí před Kristem
00:08:32 nalezená v Mezopotámii. Recept neuvádí, bohužel.
00:08:36 A jeho portrét se také nedochoval.
00:08:39 Víme jen, že původně byly složkami parfémů byliny a koření
00:08:44 jako koriandr, myrta, bergamot či vonné pryskyřice stromů.
00:08:49 Pak ale perský geniální lékař Avicenna
00:08:52 dokázal získat éterický olej z květů růží.
00:08:56 Růžová voda se okamžitě stala velmi populární.
00:09:00 První evropský parfém vznikl po roce 1370
00:09:05 na přání uherské královny Marie a proslavil se jako Uherská voda.
00:09:11 Voněl rozmarýnem, tymiánem, později navíc levandulí, mátou, šalvějí,
00:09:16 pomerančovým květem a citronem.
00:09:18 Zbožňovala ho celá Evropa.
00:09:20 Jenže když všichni voněli stejně, začalo to být nudné
00:09:24 a parfuméři začali vymýšlet jiné variace.
00:09:28 Ale o tom zas někdy příště.
00:09:43 Dnes se vás neptáme na jednoho člověka, ale na hudební těleso.
00:09:47 Bylo založeno právě před 75 lety, 10. října 1934.
00:09:53 A založil je jeho dirigent Rudolf Pekárek.
00:10:01 Po řece Otavě za vorem vor, v jarech a létech odplouvali.
00:10:08 My jeli v dálku, zrozenci hor, a my se za nimi dívávali.
00:10:15 Za vorem vor a po šiku šik, my odtud do světa odcházeli.
00:10:22 Zapadal Otavo tvých jezů vzlyk, my jej však do srdcí uzavřeli.
00:10:32 Orchestr, jehož jméno chceme znát, ve 30. letech minulého století
00:10:37 nahrával hudbu k většině českých filmů
00:10:39 a pravidelně vystupoval v živém vysílání Československého rozhlasu.
00:10:44 O rozvoj koncertní činnosti orchestru
00:10:47 a jeho vstup na mezinárodní scénu
00:10:49 se zasloužil doktor Václav Smetáček.
00:10:52 V roce 1942 se stal šéfdirigentem orchestru
00:10:56 a stál v jeho čele celých 30 let.
00:10:59 V roce 1952 vzalo hlavní město Praha orchestr pod svá křídla
00:11:05 a učinilo z něj vlastní reprezentační koncertní těleso.
00:11:10 Hudbu k filmům ovšem orchestr nahrával dál.
00:11:13 To, co posloucháte, je suita z hudby
00:11:16 k filmu Měsíc nad řekou z roku 1953.
00:11:20 Od roku 1957 orchestr hostoval v mnoha zemích celého světa
00:11:25 a všude se setkával jen s nadšeným publikem.
00:11:30 Víte, jak zní název tohoto orchestru?
00:11:33 Pokud ano, volejte na telefonní číslo 2 6113 7777.
00:11:39 3 vylosovaní diváci získají roční předplatné časopisu Epocha.
00:11:44 A ještě nám chybí správná odpověď na minulou soutěžní otázku.
00:11:49 Ptali jsme se na jméno ruského pianisty,
00:11:51 který však koncem 20. let rodnou zemi opustil
00:11:54 a usadil se v Americe, kde také získal občanství.
00:11:58 Chtěli jsme znát jméno fenomenálního klavíristy,
00:12:01 o jehož rukou kdosi řekl, že jsou jako krásný závodní kůň.
00:12:06 Chtěli jsme slyšet jméno Vladimir Horowitz.
00:12:25 Taková jsou výročí následujícího týdne
00:12:28 a já vám do jeho průběhu přeji hodně úspěchů.
00:12:33 A vězte: Více radosti uvidíte u těch,
00:12:35 kterých si štěstěna nevšimla než u těch, které opustila.
00:12:39 Alespoň to tvrdí Seneca.
00:12:41 Děkuji za pozornost a těším se na vás opět za týden.
00:12:45 Na shledanou.
00:12:51 Skryté titulky: Hana Riedlová, Česká televize 2009
„Podstata objevu je ve spatření něčeho, na co se všichni dívali, a v promyšlení něčeho, na co nepomyslel nikdo,“ tvrdil maďarský biochemik a fyziolog Albert Szent Györgyi, držitel Nobelovy ceny z roku 1937. Myslím, že jeho slova se netýkají jen biochemie a fyziologie. Nebo snad máte jiný názor? Vítáme vás u Kalendária.
Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?
