Zajímavá výročí týdne uvádí Saskia Burešová
00:00:16 Humor je názor. Humor není smáti se, ale lépe věděti,
00:00:20 říkal Vladislav Vančura.
00:00:23 Slezské přísloví zas říká:
00:00:25 Veselo musí být, i když tatu vešaju.
00:00:28 I k humoru se dnes dostaneme. Aspoň doufám.
00:00:31 Ale budeme mluvit také o odvaze a tvrdošíjnosti.
00:00:35 Vítám vás u Kalendária.
00:00:41 Malíř, grafik, sochař, řezbář a spisovatel Josef Váchal
00:00:45 neměl rád maloměšťáky.
00:00:47 Není divu.
00:00:49 Dávali mu velmi dobře najevo,
00:00:50 jak opovrženíhodný je jeho nemanželský původ.
00:00:54 Mimochodem, jeho otcem byl bratranec Mikoláše Alše
00:00:57 Josef Šimon Aleš-Lyžec.
00:01:00 Když k potupnému znamení bastarda
00:01:02 připočítáme těžké trauma z první světové války, je pochopitelné,
00:01:07 proč jsou Váchalovy grafiky řazeny mezi fantaskní a démonické umění
00:01:12 a proč Váchal odmítal křesťanskou morálku.
00:01:15 Proč hledal východisko ve spiritismu, okultismu
00:01:19 a třeba i v nejrůznějších kacířských myšlenkách.
00:01:22 Proč proti Bohu stavěl ďábla.
00:01:25 Ne Boha, ale Satana nacházel Josef Váchal v těch,
00:01:28 kteří šlapali po lidských duších ve jménu morálky,
00:01:31 kteří neváhali se jménem Boha na rtech rozpoutat válečné běsnění
00:01:36 a zaplést do něho miliony lidí.
00:01:38 Josef Váchal byl nepohodlný vždy.
00:01:42 Ale zatímco během první republiky
00:01:44 jeho dílo, byť s jistými potížemi, vycházelo,
00:01:47 po roce 1948 neměl, s výjimkou kratičkého období pražského jara,
00:01:52 žádnou šanci.
00:01:54 A tak se většina z nás mohla s jeho dílem seznámit
00:01:57 až v posledních 20 letech.
00:02:00 V roce 1993 bylo v Litomyšli otevřeno muzeum Josefa Váchala.
00:02:05 Jmenuje se Portmoneum, podle jména Váchalova přítele
00:02:09 Josefa Portmana, v jehož domku je umístěné.
00:02:13 Portman toužil vlastnit jakési Vachaleum,
00:02:16 místo, kde by se kochal Váchalovými malbami,
00:02:19 a tak ho v roce 1920 poprosil o freskovou výzdobu
00:02:23 malého výklenku v pokojíčku. U výklenku nezůstalo.
00:02:28 Nakonec vyzdobil hned celé dvě místnosti
00:02:31 a ještě pár kusů nábytku.
00:02:38 Po Portmanově smrti v roce 1968 domek chátral a fresky s ním.
00:02:43 Až v roce 1991 dům odkoupilo nakladatelství Paseka
00:02:48 a v roce 1993, po náročné a piplavé práci,
00:02:53 parta nadšenců, profesionálních restaurátorů,
00:02:56 freskám vrátila původní lesk. Díky vám, pánové.
00:03:05 Říkali mu hnědý bombarďák
00:03:07 a mnohými je považován za nejlepšího boxera všech dob.
00:03:10 Jmenoval se Joe Louis Barrow, ale svět ho zná pod jménem Joe Louis.
00:03:18 Slavný černý boxer z amerického Jihu
00:03:20 sice za druhé světové války sloužil v armádě, ale nikdy nebojoval.
00:03:25 Jen v ringu.
00:03:26 Objížděl jednotky a bavil vojáky boxerskými exhibicemi.
00:03:31 Přesto je pohřben na Arlingtonském Národním hřbitově
00:03:35 ve Washingtonu DC, tradičním místě odpočinku
00:03:38 amerických národních hrdinů.
00:03:40 Čím si to vysloužil?
00:03:42 V letech 1937 až 1949
00:03:45 byl profesionálním mistrem světa všech vah.
00:03:49 Titul obhájil pětadvacetkrát.
00:03:52 Primát udržel 11 let a 252 dnů, což je dosud nepřekonaný rekord.
00:03:58 Jmenují se po něm ulice i golfový turnaj a dostalo se mu mnoha poct.
00:04:04 Samozřejmě, že Louis poznal i chuť porážky.
00:04:07 V roce 1936 ho ve 12. kole knokautoval německý boxer
00:04:12 Max Schmeling, manžel slavné české herečky Anny Ondrákové.
00:04:17 Schmelingovo vítězství tehdy bylo označováno za senzaci století.
00:04:22 O dva roky později Louis německé mlátičce,
00:04:25 reprezentující nacistické Německo, porážku vrátil.
00:04:28 V ostře sledovaném zápase v New Yorku.
00:04:31 Po 2 minutách a 4 sekundách. Amerika šílela nadšením.
00:04:36 Hitler zuřil.
00:04:38 S penězi si Louis moc nerozuměl.
00:04:41 Na sklonku života pracoval jako vrátný
00:04:44 v Cézarově paláci v Las Vegas.
00:04:46 Zemřel jako nuzák v roce 1981, ve věku 66 let, na srdeční záchvat.
00:04:53 Jeho pohřeb zaplatil Max Schmeling.
00:05:01 K odvaze je třeba tří věcí, tvrdil Blaise Pascal.
00:05:05 Mravní síly, nevědomosti a pocitu hanby.
00:05:09 Nevím, jak dalece by s ním souhlasil legendární veterán
00:05:12 druhé světové války Alois Šiška, ale o odvaze věděl své.
00:05:17 A ještě víc o letadlech. Ta ho fascinovala od dětství.
00:05:22 Já když jsem kdesi na obloze uslyšel letadlo,
00:05:26 už v předškolním věku,
00:05:28 tak jsem ustal v práci
00:05:31 a nepřestal jsem, dokud jsem jej nespatřil
00:05:34 a sledoval jsem jej, dokud se mi neztratilo.
00:05:37 Přestože mě matka napomínala.
00:05:39 Nevím proč.
00:05:42 Já to vím. Létání mu bylo dáno osudem.
00:05:46 A také měl štěstí, že jako šikovný vyučený strojní zámečník
00:05:50 dostal práci u Bati ve Zlíně.
00:05:53 Ve 34. roce dostala firma Baťa povolení vyrábět letadla
00:06:02 a my jsme dávali dohromady motory pro ta letadla.
00:06:09 Vyvíjeli jsme to od píky. Já jsem tomu propad.
00:06:13 Díky zlepšovacímu návrhu pro leteckou výrobu strojů Zlín 12
00:06:17 byl Alois Šiška zařazen do leteckého výcviku.
00:06:21 Na vojně se ze sportovního pilota stal bojový pilot.
00:06:24 A pak přišla válka a Alois Šiška uprchl do Anglie,
00:06:28 kde se stal pilotem 311. československé bombardovací perutě.
00:06:45 Vykonal 16 operačních letů, než byl jeho letoun sestřelen
00:06:49 a musel nouzově přistát v Severním moři.
00:06:52 Po 6 dnech se dostal k břehům Holandska a byl zajat Němci.
00:06:56 Přežil a po válce se vrátil domů.
00:06:59 Ale čekalo ho totéž co ostatní západní letce.
00:07:03 Ztráta zaměstnání a šikana.
00:07:06 Plně rehabilitován byl až po roce 1989
00:07:10 a v roce 1995 byl Alois Šiška povýšen do hodnosti generálmajora.
00:07:16 Zemřel v roce 2003.
00:07:19 In memoriam byl vyznamenán Řádem bílého lva.
00:07:26 Víte, jak neblaze zasáhla do naší historie legendární pražská šunka?
00:07:32 Krhútský vojevůdce Prhoň Klátinec
00:07:34 při obléhání Prahy vymyslel geniální způsob,
00:07:38 jak polapit obránce města.
00:07:40 Na dlouhá bidla napíchal jemně zauzenou šunku
00:07:44 a přes hradby je nastrčil vyhladovělým Pražanům.
00:07:48 Po chvíli stačilo za bidla zatáhnout
00:07:51 a celé hrozny vůní šunky omámených Pražanů,
00:07:54 pevně se držících bidel, byly jaty.
00:07:58 Tolik Krhútská kronika. Ale teď vážně.
00:08:06 U nás se šunka dlouho vyráběla podobně
00:08:09 jako jiná vařená uzená masa.
00:08:11 Kýta se rozdělila na zhruba 8 částí, naložila do láku,
00:08:15 pak ovařila a zaudila.
00:08:19 Kolem roku 1857 pražský uzenář František Zvěřina
00:08:23 jako první nechal lehkou vepřovou kýtu proležet v láku v celku.
00:08:28 Šťavnatá, světlá šunka na kosti krytá slabou vrstvou jemného tuku
00:08:34 a zčásti i kůží, vyuzená do zlatova, začala dobývat svět.
00:08:39 Brzy ji vyráběl kde kdo.
00:08:42 Nejznámějším výrobcem Pražské šunky však byl pan Antonín Chmel,
00:08:46 který založil svou firmu v Praze na Zvonařce v roce 1879.
00:08:52 Začínal s jedním řezníkem.
00:08:54 V roce 1898 už měl 28 dělníků, na tehdejší dobu mnoho.
00:09:04 V roce 1929 na Zvonaře pracovalo už 250 dělníků
00:09:08 a firma vyvážela šunku do celého světa.
00:09:12 Postup výroby byl stále stejný.
00:09:14 Jen jemnou vrstvu aspiku na povrchu šunky
00:09:17 nahradil vejčitý plechový obal.
00:09:22 Vzpomínám si, jaká to byla sláva, když se za časů mého dětství
00:09:26 tatínkovi podařilo sehnat, samozřejmě pod pultem,
00:09:29 plechovku této dobroty.
00:09:30 S jakou nábožnou úctou ukrajoval plátek po plátku
00:09:35 té úžasně voňavé a šťavnaté lahůdky.
00:09:38 Ani se nedivím, že za tuto šunku Pražané Krhútům odevzdali Prahu.
00:09:44 Byl to skvělý nápad, pane Zvěřino.
00:09:51 Dnes se ptáme na jméno muže,
00:09:53 jehož fotografie v roce 1953 oblétla celý svět.
00:09:57 Stojí na ní na vrcholu nejvyšší hory světa Mount Everestu.
00:10:02 Kdyby uměl fotografovat, vlastnil by stejný snímek i muž,
00:10:06 který na vrchol hory vystoupil s ním.
00:10:09 Dokonce prý jako první, i když jen o chlup dřív.
00:10:13 Sir Edmund Hillary.
00:10:15 Muž, jehož jméno je dnešní hádankou neuměl ani číst, ani psát.
00:10:20 Narodil se v roce 1914 v Nepálu. V 18 letech odešel do Dárdžílingu.
00:10:26 Chtěl se zúčastnit expedice na Mount Everest, ale byl odmítnut.
00:10:31 V roce 1935, po 2 letech, už byl přijat.
00:10:34 Od té doby se stejně jako jiní nepálští šerpové
00:10:38 zúčastnil mnoha expedicí.
00:10:40 Mnohokrát vystoupil do výšky přesahující 8 tisíc metrů.
00:10:51 Ale teprve 29. května 1953 stanul na nejvyšším vrcholu celé planety.
00:10:58 Hrdě zapózoval, nechal se Hillarym vyfotit
00:11:01 a šel dolů vstříc slávě a palcovým titulkům v novinách,
00:11:06 které si bohužel neuměl přečíst.
00:11:09 Víte, kdo to byl?
00:11:10 Pokud ano, volejte na telefonní číslo 2 6113 7777.
00:11:16 3 vylosovaní diváci získají roční předplatné časopisu Epocha.
00:11:22 A ještě vám dlužím správnou odpověď na minulou soutěžní otázku.
00:11:27 Ptali jsme se na jméno muže,
00:11:29 kterého rodiče jako jednoroční miminko odvezli z Kladna do Ameriky
00:11:33 a který se tam z horníka vypracoval až na starostu Chicaga.
00:11:37 Chtěli jsme znát jméno muže, o kterém se říká,
00:11:40 že při atentátu na Franclina Delano Roosevelta
00:11:44 zaštítil prezidenta vlastním tělem a položil za něj život.
00:11:48 To jméno zní: Antonín Josef Čermák.
00:11:51 Nebo, chcete-li, Anton Joseph Cermak.
00:11:55 Pokud jste uhádli dnešní soutěžní hádanku
00:11:58 a já věřím, že pro pravidelné diváky Kalendária
00:12:01 to byl lehký úkol,
00:12:02 nezapomeňte brzy zavolat na uvedené číslo.
00:12:05 A pak už jen můžete doufat, že budete vylosováni.
00:12:26 A jsme u konce dnešního vydání Kalendária.
00:12:29 Budu se na vás opět těšit za týden.
00:12:32 Do té doby vám přeji hodně úspěchu a štěstí.
00:12:35 Ale pamatujte: Štěstí není v tom, co je kolem nás,
00:12:39 ale v tom, co v nás zůstává.
00:12:41 Brzy na shledanou.
00:12:49 Skryté titulky: Hana Riedlová, Česká televize 2009
