Osobní program

Kalendárium

Zajímavá výročí týdne uvádí Saskia Burešová

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný

Video není k dispozici

Přijměte naše pozvání k dalšímu dílu Kalendária, ve kterém si připomínáme věci, na které jsme možná trochu zapomněli, v domnění, že to, co žijeme právě teď, je mnohem důležitější. Albert Einstein k tomu trefně podotkl: „Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. U té první si tím však nejsem tak jist.“ A proč začínáme zrovna vesmírem?

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

29. duben 1899 – Camille Jenatzy – automobilem 100 km/h

Již v roce 1899 jsme se dočkali rychlosti téměř vesmírné – 29. dubna toho roku totiž belgický automobilový závodník Camille Jenatzy jako první člověk na silnici překonal rychlost 100 kilometrů za hodinu a celkem třikrát překonal světový rychlostní rekord. Pro svůj rudý plnovous a odvážnou jízdu byl nazýván Rudým ďáblem. Ve vlastnoručně postaveném elektromobilu doutníkového tvaru o hmotnosti téměř deset tun dosáhl oné stokilometrové rychlosti. A závodění se věnoval celý život. Jezdil dál se svým oblíbeným Mercedesem závody Tour de France, Bennettův pohár – při něm jeho vůz při přejíždění železniční tratě jen o několik centimetrů minul projíždějící vlak. Jak kuriózně a bohatýrsky závodil a žil, tak i zemřel. V roce 1913 byl s přáteli na lovu. Žertem se schoval za křoví a imitoval zvířecí zvuky tak dokonale, že se jeden z lovců domníval, že je v těch místech divoký kanec a vystřelil. Po zjištění, že zranil člověka, přátelé ihned naložili Jenatzyho do vozu a vezli do nemocnice. Camille Jenatzy však cestou vykrvácel.

30. duben 1979 – vznik Fandomu, spolku příznivců sci-fi

A u vesmíru ještě zůstaneme. 30. dubna 1979, tedy před třiceti lety, vznikl v Československu Fandom – spolek příznivců žánru sci-fi, čili vědeckofantastického žánru, pro který je typické cestování v čase.

Děj sci-fi je často zasazen do vesmíru, budoucnosti, nebo se odehrává v alternativních světech. Členové Fandomu se od ostatních lidí liší tím, že je žádný objev či neobvyklá událost nepřekvapí: určitě by nevydechli úžasem, kdyby na Zemi přistáli mimozemšťané, protože o něčem takovém už četli a vědí o tom své. Autorů vědecko-fantastické literatury známe dost: od Julese Verna přes Karla Čapka až třeba k Ondřeji Neffovi. A vy, co se touto literaturou nezabýváte, protože je pro vás příliš fantastická až fantasmagorická, si jistě vzpomenete na seriál České televize Návštěvníci, z něhož vám přinášíme i pohyblivé obrázky. O popularitu sci-fi se u nás v počátku zasloužil i časopis Věda a technika mládeži, ale sci-fi jako takové to za socialismu nemělo jednoduché – soudruzi si totiž budoucnost představovali úplně jinak, protože sebe měli za střed vesmíru, kol nichž se všechno točilo. Skutečný zájem o sci-fi u nás probudil autor lehce kontroverzní – Ludvík Souček, který dokázal ve svých knihách čtenáře patřičně provokovat vším, co se týkalo vědy a techniky, ale i mimozemských civilizací či paranormálních jevů. Jeho první kniha – Cesta slepých ptáků – se stala bestsellerem; byla plná mystifikace, kosmických cest, létajících talířů, radioaktivity a dalšího sci-fi haraburdí.

To nemyslíme ironicky a přejeme fandomákům ke třicátinám hodně fantazie a tvůrčího myšlení.

30. duben 1789 – George Washington prvním prezidentem Spojených států

První slovo, které děti v Americe říkají, je máma, druhé táta a třetí Washington. Tímto přirovnáním chtěl jeden americký historik naznačit, co vše George Washington pro Ameriku znamenal.

30. dubna roku 1789, tedy před 220 lety, byl tento muž zvolen prvním prezidentem Spojených států. Co tak mohl dělat člověk před tím, než se stane prvním prezidentem nynější velmoci? Možná byste se divili, ale pro Ameriku to bylo příznačné – hodně pracoval. Na pozemcích svých i pozemcích své manželky, kterou si vzal jako vdovu se dvěma dětmi. 25 let před svým prezidentstvím vykazoval v chovu více než 3300 kg vepřového masa, pěstoval také ovoce, ze kterého vyráběl šťávy či likéry. Měl několik dílen, například krejčovskou, truhlářskou nebo obuvnickou. Ale účastnil se také odbojových akcí proti hospodářským opatřením britské vlády a roku 1775 byl zvolen velitelem nově vzniklé společné armády, která se nazývala Spojené kolonie. O rok později, 4. července 1776, přijal Kongres slavnostní prohlášení o nezávislosti, a anglický král Jiří III. začal v Americe vyloďovat svá vojska. Zprvu se jim dařilo – Britové dokázali Washingtona porážet, ale ne zničit. George Washington, byť po mírových jednáních složil svou funkci a stal se znovu soukromníkem, zůstával velkou autoritou a byl považován za symbol Ameriky. Ze 69 hlasů při volbě prezidenta dostal 69 hlasů a také titul Jeho jasnost, prezident Spojených států amerických, ochránce jejich svobod.

A jaký div, po sedmi letech prezidentování se vrátil na svou farmu a opět hospodařil. Inu, není prezident jako prezident.

2. květen 1519 – † Leonardo da Vinci (* 15. 4. 1452)

Ačkoliv od smrti Leonarda da Vinci uběhlo již 490 let, stále o něm můžeme říkat, že patří k nejvšestrannějším osobnostem minulého tisíciletí.

Byl totiž významným malířem, sochařem, architektem, přírodovědcem, hudebníkem, spisovatelem, vynálezcem, cokoli si vzpomenete. Ne nadarmo se lidem, kteří se jeho talentu přibližují, říká renesanční osobnost. O mladém Leonardovi se ví jen tolik, že byl příjemného vzhledu, a tak silný, že mohl ohýbat železné pruty. Umění a věda se stávají pro Leonarda nerozlučnými hodnotami – studuje aerodynamiku, anatomii, meteorologii, astronomii a tyto poznatky se následně promítají i do jeho uměleckých děl. Odmítá geometrickou formu perspektivy, chce vytvořit hluboký pohled do krajiny v obraze, vše musí být živé. Jako třeba Poslední večeře, v jejíž kompozici vyzařují tajemné, téměř esoterické rozměry. A na jeho nejslavnější obraz Mony Lisy se denně chodí dívat tisícovky zvědavců. A co jeho literární odkaz, obnášející asi 7000 stránek? Psal o letu ptáků, o pohybu vody, o malířství a perspektivách… Když pozoroval za letu ptáky, dumal a dumal a následně sestrojil několik létajících strojů včetně helikoptéry poháněné čtyřmi lidmi. Zabýval se myšlenkou padáku, rogala, jeho deníky obsahují též několik vynálezů vojenského charakteru, například kulometu, obrněného tanku s lidským či koňským pohonem. Až by si jeden řekl, co všechno tento renesanční člověk za 67 let svého života stihnul. V poslední době si mnozí z nás připomínají Leonarda da Vinci skrze knihu Dana Browna Šifra mistra Leonarda, jež se stala hitem a byla i úspěšně zfilmována.

2. května – Světový den ptačího zpěvu

Ano, hned po svátku práce přichází svátek mnohem poetičtější: Světový den ptačího zpěvu. Co bylo zárodkem toho svátku?

Před třiceti lety, roku 1979, v tento den vydalo Evropské společenství směrnici o ptácích, a když se podíváme na některé zákony Evropské unie, zdá se, že mnohých „ptákovin“ ještě dost zažijeme. Ale vraťme se ke zpěvu ptačímu. Vítání zpěvu ptáků se údajně účastní desítky tisíc lidí, ale kdo by je počítal. Důležitější je, že lidé chtějí upozornit na to, že i našim opeřencům je třeba pomáhat. Jen se schválně zaposlouchejte, jak krásně ptačí zpěv zní… Jen na území Prahy bylo během mapování ptactva zjištěno více než sto ptačích druhů. Je to dáno mimořádně členitým reliéfem, velkou řekou s přítoky, rybničnými soustavami, světlými i hlubšími lesy, vlhkými loukami, pokud už na nich zrovna nestojí supermarkety. Jednou z nejohroženějších skupin ptactva jsou druhy hnízdící na zemi, kterým volně pobíhající psi nedovolí zahnízdit.

Zpátky k poetice – dokážete například rozlišit krásný zpěv kosa černého, drozda zpěvného či slavíka obecného? Pokuste se o to někdy. Stojí to za to.

3. květen 1494 – Kryštof Kolumbus objevil Jamajku

Všichni si pamatujeme letopočet 1492, kdy Kolumbus objevil Ameriku, ale většina jeho objevů byla náhodná – i u té Ameriky se domníval, že objevil Indii, a odtud nazval i původní obyvatele Indiány. O dva roky později, 3. května 1494, tedy před 515 lety, objevil zemi, jež byla později nazvána Jamajkou. Kryštofův otec si přál, aby se jeho synové věnovali obchodu, ale Kryštofa lákalo moře. Už ve čtrnácti letech se z Janova vypravil do Tunisu a Řecka a získával tak zkušenosti z řízení lodí a navigace. Na rozdíl od mnoha jiných dospěl k názoru, že země je kulatá, a byl přesvědčen, že indických a japonských břehů lze dosáhnout západním směrem, přeplutím Atlantiku. Ale potřeboval na to peníze, moc peněz. I proto se přestěhoval do Španělska a od královského páru se mu podařilo získat dvě malé karavely a jednu větší loď pro zásobování. A vyrazil a objevil pro Evropany Ameriku, Kubu, Haiti, Malé Antily i námi zmiňovanou Jamajku. Dodnes historici vedou spory o to, zda před svými syny umíral v přesvědčení, že plavbou na západ dosáhl břehů jihovýchodní Asie, či zda si ke konci života uvědomil, že objevil nový kontinent. Ale záleží na tom? Na žádost syna Diega byly jeho ostatky z kláštera ve španělské Seville převezeny do Santa Dominga, odtud pak do Havany, aby koncem 19. století skončil opět v katedrále v Seville.

Inu, i po smrti se Kryštof Kolumbus pěkně nacestoval.

3. květen 1469 – * Niccolo Machiavelli († rok 1527)

Niccolo Machiavelli se narodil 3. května 1469, tedy před 540 lety. Byl italským politikem, diplomatem, spisovatelem a vojenským teoretikem, působil jako velvyslanec, krátký čas byl i kancléřem a na sklonku života i oficiálním dějepiscem Medicejských. Ve svých dílech vychází z úvahy, že společnost nepodléhá boží vůli, nýbrž přirozeným zákonům – na svou dobu jistě hodně odvážná myšlenka. Je autorem komedie Mandragora, která dodnes zůstává na divadelním repertoáru. Věnoval se i spisům politickým, z nichž nejznámějšími jsou díla Vladař, Vlády a státy. Jeho jméno je pro pragmatické vyznění v příměrech používáno i v současné politice. Ostatně, je to vidět i z některých jeho myšlenek:

„V politice, kde není odvolávacího soudu, soudí člověk podle výsledku.“
„Základní lidskou slabostí je, že člověk nepředvídá bouři, když je pěkné počasí.“
A do třetice: „Lidé jsou tak prostomyslní a tolik se pachtí za tím, co právě potřebují, že kdo chce klamat, vždycky najde někoho, kdo se oklamat dá.“

Vyhledávání v Kalendáriu

Facebook Twitter E-mail

Stopáž13 minut

Rok výroby 2009

P ST 4:3

ŽánrPublicistika