Kalendárium

Neděle 30. září 2007

Zajímavá výročí týdne uvádí Saskia Burešová

Dnes je tu pro vás krásná myšlenka jednoho z nejstarších řeckých učenců a filozofů Tháleta Milétského: "Nejtěžší věc je poznat sám sebe. Nejsnadnější věc je radit druhým." Inu, pan Thálés zjevně nerozuměl jen matematice. Mimochodem, víte, že jako první ve starém Řecku předpověděl zatmění Slunce?

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

2. říjen 1907 – * William Todd († 10. 1. 1997)

Slavný organický chemik Alexander Todd se narodil před sto lety v Glasgow. Chtěl studovat medicínu, ale když mu lékař po úrazu srovnal zlomený loket bez umrtvení, ztratil o medicíně iluze a rozhodl se pro chemii.

Todd se zabýval především vitamíny. Jejich strukturou a syntézami. Jeho doménou byly vitamíny B jedna a B dvanáct a vitamín E. Zkoumal buněčné bílkoviny a nukleotidy, stavební kameny nukleových kyselin, které v buňce přenášejí energii. Několik nukleotidů, které jsou přirozenou složkou mateřského mléka, připravil synteticky. Kromě toho Todd studoval barviva mšic. Jeho bádání v tomto oboru mu vyneslo Nobelovu cenu. Ne každý si ovšem takové práce cení.

Ve svém životopise Todd vzpomíná, jak si za druhé světové války chtěl v baru pro vojáky koupit cigarety. Barman měl nařízení, podle něhož měli důstojníci nárok na dvacet cigaret, ostatní na deset. Když Todd prohlásil, že je profesorem organické chemie, dostal jich jen pět. Od té doby si Todd o prestiži vysokoškolského profesora nedělal iluze.

4. říjen 1582 – † Sv. Tereza od Ježíše (* 28. 3. 1515)

Španělé mohou spokojeně žít a klidně spát. Mohou i bezstarostně laškovat s býky v ulicích Pamplony. Bdí nad nimi svatá Tereza od Ježíše nebo také z Avily, od roku 1617 patronka Španělska. Světice, která byla v roce 1970 prohlášena za učitelku církve. A tak si povězme, kdo vlastně Svatá Tereza byla.

Narodila se v roce 1515 v Avile ve středním Španělsku v bohaté šlechtické rodině. Terezu de Ahumada Sanchez de Cepeda od dětství lákaly příběhy svatých mučedníků a toužila vstoupit do kláštera. Otec s tím nesouhlasil, a tak utekla a zaklepala na bránu kláštera karmelitánek. Tam žila osmnáct let, ale nebyla spokojená. Klášter byl spíše útulkem pro neprovdané šlechtické dcerky a sestry se nezříkaly pohodlí, přepychu ani světských návštěv. Tereza se rozhodla vyloučit ze svého života vše, co by ji odvádělo od Boha a prosadit návrat řeholnic k původním přísným pravidlům, přikazujícím jeptiškám život v chudobě a odloučení od světa.

V roce 1562 Tereza se čtyřmi sestrami, víc jich nezískala, přesídlila do malého kláštera zřízeného v domě zakoupeném bohatou mecenáškou a založila nový řád, řád bosých karmelitánek. Až do své smrti, spolu s knězem Janem, později známým jako svatý Jan od Kříže, založila více než třicet nových klášterů.

Svatá Tereza napsala několik knih. Vlastní životopis, který je jedinečným svědectvím o lásce k Bohu a věrnosti Církvi, průvodce duchovního života Cesta k dokonalosti, mystický spis Hrad v nitru a Knihu o zakládání, samozřejmě klášterů. V roce 1622 byla prohlášena za svatou.

4. říjen 1967 – první představení Divadla Járy Cimrmana

Jednoho večera - musel být kouzelný - se v nadmíru útulné vinárně narodil génius, jakého svět dosud nepoznal. Osobitý dramatik a filozof, gynekolog samouk, lyžař, důvěrný přítel a učitel Einsteinův a důvěrný nepřítel Edisonův, daltonista a neúnavný vynálezce.

Lidé o jeho existenci dlouho neměli tušení. Dozvěděli se o ní až díky pořadu Československého rozhlasu "Vinárna U pavouka". Měl takový úspěch, že jednoho z Cimrmanových objevitelů, Jiřího Šebánka, napadlo převést tento humor vyznačující se neuvěřitelně vynalézavou mystifikací a pseudovědeckostí na divadelní prkna. A tak se také stalo. O vánocích roku 1966 vypustil doktor Hedvábný z rozhlasové vinárny U pavouka do éteru senzační zprávu: Při stavbě krbu narazil ve své liptákovské chalupě na truhlu s rukopisnou pozůstalostí zapomenutého génia.

A tady, v pražské Malostranské besedě, došlo 4. října 1967, právě před čtyřiceti lety, k onomu historickému okamžiku. Konalo se tu první představení Divadla Járy Cimrmana.

Jak už to s Járou Cimrmanem bývá, trochu se to zvrtlo. Měly se hrát dvě jednoaktovky, ale hrála se jen jedna. Hra se zpěvy a tanci Akt. Druhá - Domácí zabijačka - nebyla dopsána včas, a tak do přestávky diváci naslouchali přednáškám seriózních vědců ztělesněných už zmíněným Jiřím Šebánkem, Miloněm Čepelkou, Ladislavem Smoljakem, Zdeňkem Svěrákem a dalšími cimrmanology. Po přestávce byla dávána hra z pozůstalosti, předvedená týmiž odborníky.

Jsem si jista, že Jára Cimrman by to sám nevymyslel příhodněji. Vždyť máme-li pochopit jeho odkaz, žádá si to důkladné poznání jeho osoby a jeho života. Jen díky odborným seminářům předcházejícím vlastnímu představení lze génia uchopit v celé jeho velikosti.

5. říjen 1872 – * Emil Votoček († 11. 10. 1950)

V roce 1872 se velkoobchodníkovi s papírem v Hostinném Votočkovi narodil syn Emil. Když povyrostl, poslal ho otec do Prahy na obchodní akademii, aby mohl jednou převzít závod. Syn ho však trpce zklamal. Dal přednost chemii.

Po ukončení pražské techniky Votoček odešel na zkušenou do Göttingenu, kde se soustřeďoval výkvět tehdejší fyziky a chemie. Tam ho profesor Bernard Tollens zasvětil do chemie cukrů, které se pak Votoček úspěšně věnoval téměř celý život.

V roce 1895 se Votoček vrátil na pražskou techniku, tentokrát už učit druhé. V roce 1907 byl jmenován řádným profesorem experimentální chemie. Patnáct let přednášel anorganickou a třicet let organickou chemii. Svými pracemi v chemii cukru dosáhl celosvětového uznání. Několik cukrů objevil a jím zavedené názvosloví pro metylpentózy bylo přijato mezinárodně.

Českým chemikům a studentům zvlášť profesor Votoček velmi zjednodušil život, když vytvořil a prosadil nové chemické názvosloví, které je považováno za nejdokonalejší a nejdůmyslnější v národním jazyce vůbec. Byl vynikající pedagog. Jeho učebnice organické i anorganické chemie zůstaly nepřekonány dlouhá desetiletí a čerpalo z nich několik generací chemiků.

V roce 1929 profesor Votoček spolu s Jaroslavem Heyrovským založil časopis Collection of Czechoslovak Chemical Communications, který přinášel a dodnes přináší původní vědecké práce českých i zahraničních chemiků.

Profesor Votoček se nevěnoval jen chemii. Našel si čas i na vytvoření několika slovníků, například šestijačného česko- německo- anglicko- italsko- latinsko- francouzského. Sestavil i hudební slovník. Hrál na několik hudebních nástrojů a složil asi sedmdesát skladeb. Jeho orchestrální rapsodii Od svítání do soumraku měl na repertoáru orchestr FOK. Nebyl to úžasný člověk?

žolík – kečup

Znám lidi, kteří beznadějně propadli kečupu. Polévají si jím vše. I smažená vajíčka. Moc by mě nepřekvapilo, kdyby doma měli oltářík věnovaný kečupovému bohu a před každým jídlem na něm zapalovali svíce.

Ten bůžek má jméno. Henry John Heinz. Tenhle Američan, rodák z Pittsburku s německými předky, totiž kečup v roce 1876 vymyslel. Od té doby láhev sedmkrát změnila svou podobu, ale nálepka na ní má stále stejný tvar.

Henry John už v šesti letech pomáhal matce na zahrádce za rodinným domem. V osmi letech prodával dům od domu čerstvou zeleninu, v devíti nabízel sklenice křenu, který sám vypěstoval a nakládal. Ve dvanácti letech mu patřila zahrada velká 14 tisíc metrů čtverečních a třikrát týdně dodával zboží do obchodů v Pittsburku.

V sedmnácti letech vydělával ročně dva a půl tisíce dolarů, na tehdejší dobu závratnou sumu. Po absolutoriu obchodní akademie založil v roce 1876 s bratrem a bratrancem H J Heinz Company. Jedním z prvních výrobků společnosti byl rajčatový kečup. Jen za minulý rok se Heinzova vynálezu prodalo jedenáct bilionů lahví ve 140 zemích celého světa.

Henry John Heinz měl životní krédo. "Chcete mít úspěch? Dělejte obyčejné věci neobyčejně dobře!" Myslím, že to neplatí jen pro výrobu kečupu.

2. říjen 1922 – * Otmar Mácha († 14. 12. 2006)

Hudební dramaturg, skladatel a režisér Otmar Mácha se narodil v Ostravě, v Mariánských horách, v rodině horníka a kamnáře. Jeho však povolaly múzy. Po maturitě na gymnáziu odešel na pražskou konzervatoř a život zasvětil hudbě.

Sedmnáct let pracoval v Českém rozhlase jako hudební režisér a později jako ústřední dramaturg hudebních pořadů. Od roku 1962 se už věnoval jen skladbě. Experimentům se vyhýbal, ctil tradiční skladbu. Jedni tvrdí, že se inspiroval hudbou Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka, druzí zas, že vycházel z moravských a slezských nápěvů, které od dětství slýchal v rodném kraji, v okolí Mariánských hor. Vyberte si. Prošel všemi žánry, od písní přes komorní, vokální a jevištní tvorbu až ke skladbám pro děti.

Napsal hudbu k více než stovce filmů a televizních inscenací, pohádek i seriálů. Jednou se umělce, jehož jméno nám máte říct, zeptali, zdali se někdy zabýval něčím jiným než kompozicí. Co odpověděl? "Od mládí mě nic jiného nezajímalo. Na pianistu jsem nebyl, na dirigenta se nehodil, zbylo mi jen psát noty." Pozoruhodná skromnost umělce, jehož skladby zná a hraje celý svět.

Vyhledávání v Kalendáriu

Sdílet

Facebook Twitter E-mail

Odkaz

Stopáž13 minut

Rok výroby 2007

 P ST 4:3

ŽánrPublicistika

Kalendárium

Všechny díly1072

VyhledáváníDiskuseNapište nám

Facebook