Amy Winehouse Live
Svého času plnila stránky bulváru. Internet je plný fotografií, na kterých vypadá příšerně. YouTube nabízí k zhlédnutí záznamy, kde Amy Winehouseová připomíná spíše společensky unavenou lehkou děvu z „Jedové chýše“, než osobitou zpěvačku a autorku. Když 23. července 2011 vyšla zpráva o její smrti, nebylo těžké uhodnout, co jí zabilo…V krvi měla přes čtyři promile.
Anděl strážný asi něco zanedbal. Zato její sudičky nadělovaly měrou vrchovatou. Amy Winehouseové byla jedinečná, výjimečná, vzácně talentovaná zpěvačka, autorka a skladatelka. Prorazila v žánru, který byl moderní v padesátých a šedesátých letech. Už jen stylizace účesu a la "včelí úl" dává tušit, odkud brala inspiraci. Milovala jazz, rhythm and blues, soul i reggae. V písních Amy Winehouseové ožívá duch jazzových ansámblů, kde dominují dechaři v doprovodu ležérních soulových vokalistek, třeba v písni Me & Mr. Jones. Ani na chvíli ovšem nelze mluvit o romantice zašlých časů či archaické "počestnosti". Pokud někdy jazz vůbec počestný byl. Amy Winehouseová zpívá příběhy ze života. Ze svého života. V tomto směru je nejznámější hit Rehab, ve kterém se vyznává, že na odvykací kůru nepůjde.
Během svého života vydala pouze dvě alba. Debutové v roce 2003 s názvem Frank. Album pojmenovala po Franku Sinatrovi. A o tři roky později přišla s kolekcí jedenácti písní s názvem Back to Black. Zejména tato druhá deska jí dopomohla k celosvětovému úspěchu. Amy Winehouseová za ní pobrala pět cen Grammy Awards. No, pobrala. Ceremoniálu vyhlašování cen v Los Angeles se nezúčastnila. Kvůli problémům s drogami nedostala vízum do Spojených států. V jejím případě se opravdu nelze vyhnout skandálům…
Album Back to Black je druhou nejprodávanější deskou 21. století ve Velké Británii.
Těžko si lze představit, že miliony kopií zakoupili pouze skalní příznivci jazzu. Amy Winehouseová i posmrtně oslovuje současné publikum. Proč? Třeba kvůli baladické písni Love is a Losing Game nebo Back to Black.
Koncertní záznam, který uvedeme, je z června 2007. Tedy ze zpěvaččina nejslavnějšího období, jen krátce po vydání nadčasového alba Back to Black.