Rodinná komedie Jiřího Vejdělka podle stejnojmenného bestselleru Evžena Bočka. Televizní premiéra koprodukčního snímku ČT. Rodilý Newyročan Frank Kostka s rodinou zdědí díky svým šlechtickým předkům vedle rodového sídla i zpátečnického kastelána, bodrou hospodyni či hypochondrického údržbáře. Hrají: H. Čermák, T. Dyková, Y. Stolařová, E. Balzerová, M. Pechlát, P. Liška, V. Kotek, T. Pauhofová a další. Kamera V. Smutný. Scénář a režie J. Vejdělek
00:00:52 POSLEDNÍ ARISTOKRATKA
00:02:35 ZVONÍ TELEFON
00:02:44 -Frank.
00:02:45 -Pane Kostko, gratuluji,
00:02:47 budete si zase moci říkat František Antonín Kostka z Kostky,
00:02:51 ochránce Božího hrobu, člen Řádu maltézských rytířů
00:02:54 a patron kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kostce.
00:03:02 -Tati? Stalo se něco?
00:03:05 -Vrátili nám Kostku! Jo!
00:03:13 -Stačí přiletět a doladit poslední formality.
00:03:15 -Budeme tam coby dup, pane Bendo.
00:03:18 Děkuju.
00:03:48 Letiště?
00:03:50 Chtěl bych vědět, na kolik vyjde
00:03:52 přeprava jednoho zpopelněného do Čech?
00:03:54 Rád bych konečně splnil slib a pohřbil předky do rodné hroudy.
00:03:59 -Vánoce spojené s funusem, to bude veselá dovolená.
00:04:03 Sbal si to nejteplejší,
00:04:04 ať v té tundře nezmrzneš.
00:04:07 -Mami, ale víš, že Čechy jsou ve střední Evropě,
00:04:10 a ne na Sibiři?
00:04:13 -Jenom aby v tom byl rozdíl.
00:04:15 -Kurnik, co to je za nesmysl?
00:04:17 Proč by letenka pro nebožtíka
00:04:18 měla být dražší než pro živého pasažéra?
00:04:21 Jaké speciální pojištění?
00:04:23 Oni jsou mrtví, co horšího se jim ještě může stát?
00:04:26 -Zkus množstevní slevu.
00:04:28 -Poletí nás celkem patnáct. To byste přeci mohli zohlednit.
00:04:32 Jak to, že ne?
00:04:35 Za takovou částku bych si mohl pronajmout raketoplán!
00:04:42 Mám si prý zavolat do NASA.
00:04:50 To jsou vydřiduši.
00:04:53 Já jenom chci splnit slib, který jsem dal předkům.
00:04:57 -Miláčku.
00:04:58 Co kdybychom je nasypali do tohohle?
00:05:01 A potom normálně provezli v kufru.
00:05:03 -Šílíš? To by nepřežili.
00:05:05 -Proč?
00:05:06 Dyť tohle je rodinné balení.
00:05:09 -Někteří z nich se vyloženě nesnášeli.
00:05:11 Když je sesypu na jednu hromadu,
00:05:12 tak mě v noci budou chodit strašit.
00:05:15 Počkej, ukaž. Dej mi to.
00:05:19 To by možná šlo, ne?
00:05:31 -Nikdy ses nepochlubila, že tvůj Frank je šlechtic.
00:05:35 -Tak ono nebylo doteď čím se chlubit.
00:05:39 -Teda, ten se vešel jen tak tak.
00:05:41 A přitom zaživa byl strýček Leopold takový střízlík.
00:05:44 Skoro trpaslík.
00:05:46 Podej další.
00:05:48 -Prosím tě, tak... kytky v obýváku, ty moc nepřelívej, jo?
00:05:52 A tady rybičky v akvárku,
00:05:54 ty stačí krmit tak jednou za tři dny.
00:05:55 -Jasný.
00:05:56 -Děkuju.
00:05:57 -Tak, jak to chceš?
00:05:59 -Takhle.
00:06:03 -Posaďte se, veličenstvo.
00:06:39 -Oříšky?
00:07:42 -Něco je jinak.
00:07:46 -To budou voni.
00:07:57 -To je pan Max, nejmladší z rodu
00:07:59 Lounů, vašich nejbližších aristokratických sousedů.
00:08:03 Jakmile jim Hvězdu vrátili, ihned se začali ozývat Lounové,
00:08:07 o kterých předtím nikdy neslyšeli,
00:08:09 a všichni si dělají na Hvězdu nárok.
00:08:10 Už jich je tam osmatřicet, tak je jedu trochu srovnat.
00:08:17 Ještěže vy nemáte žádné další žijící příbuzné.
00:08:20 -Zato máme kufr plnej mrtvých.
00:08:25 V KUFRU NĚCO ZAŠTĚRKÁ
00:08:46 -To není můj kufr!
00:08:48 -Určitě?
00:08:49 -Vypadám jako tanečnice samby, pane doktore?!
00:08:52 V tom mém bylo dvanáct plechovek buráků!
00:08:54 -No tak to zas není taková ztráta, ne?
00:08:56 -Já jsem jim slíbil, že je dopravím do vlasti
00:08:58 a tady je důstojně pohřbím.
00:08:59 -Buráky?
00:09:01 -Táta k nim měl silnou citovou vazbu.
00:09:03 -Nasypal do těch plechovek celou svoji rodinu,
00:09:05 aby ušetřil za převoz.
00:09:06 Já jsem ti říkala, že je máme dát do krabice od prášku.
00:09:09 -Jo, a ještě, že jsme to neudělali.
00:09:10 Už by si dávno někdo ve strýčkovi Leopoldovi pral spoďáry.
00:09:14 Tak kde může být ten můj kufr?
00:09:16 -Tak pokud ho naložili do jiného letadla, tak prakticky kdekoliv.
00:09:19 Asie, Afrika...
00:09:20 -Jižní Amerika...
00:09:21 -Ještě si z toho dělej srandu, ty...
00:09:23 -Klid, pane Kostko, já vám ten kufr dohledám.
00:09:25 Uvidíte, že až na letišti pohrozím žalobou, budou všichni vstřícní.
00:09:28 Vy myslete na to pěkné, co vás čeká.
00:09:30 Tady už se na vás všichni moc těší.
00:09:33 -No jo.
00:10:07 -To nejsou potomci šlechty, ale Laurela a Hardyho.
00:10:26 -Tak co tomu říkáte?
00:10:28 -No, tak když to srovnám s Buckinghamským palácem,
00:10:35 tak... no, jo.
00:10:38 -Kostka sice není největší, ale stála tu už v době,
00:10:42 kdy u vás v Americe neuměli postavit nic než týpí.
00:10:46 Vítejte na rodovém sídle, pane hrabě.
00:10:49 -Děkuji.
00:10:51 -A...vy jste všechno služebnictvo?
00:10:55 -My nejsme žádné služebnictvo.
00:10:58 Já jsem Josef, kastelán.
00:11:00 Tohle je paní Tichá, hospodyně.
00:11:02 -Dobrý den.
00:11:04 -Promiňte, má žena Vivien
00:11:06 má trochu zkreslené představy o evropské aristokracii.
00:11:08 -Čerpá je z deníku princezny Diany,
00:11:10 který si koupila na letišti.
00:11:12 -Má dcera Marie.
00:11:13 Nyní tedy komtesa Kostka z Kostky.
00:11:16 -Vy jste vážně Marie?
00:11:17 -Ano.
00:11:19 -Proč jste jí to udělali?
00:11:21 -Nechápu.
00:11:23 -Vivien?
00:11:24 -Ano.
00:11:25 -Já jsem Anežka. Ale klidně mi říkejte paní Tichá.
00:11:29 Maruško... Ty máš ruce jako rampouchy.
00:11:32 S tím musíme hned něco udělat.
00:11:41 Rychle to do sebe kopněte, ať se trochu zahřejete.
00:11:44 -Ale my jsme v podstatě abstinenti.
00:11:46 -Nevadí. Tady vás z toho brzo vykurýrujeme.
00:11:50 Ořechovka je na to nejlepší. Šup tam s ní!
00:12:06 Ta píše, co?
00:12:08 Jednou jsem na to dokonce viděla jet žigulíka.
00:12:12 Ale běžte rychle do tepla, ať nám tady nepřimrznete!
00:12:18 ZPĚV
00:12:19 Vzpomínám, když jsem byl zdráv...
00:12:22 -Kdo to tady tak příšerně kvílí?
00:12:25 ZPĚV
00:12:26 Kolena šla ohýbat.
00:12:30 -Pan Krása. Údržbář a zahradník.
00:12:33 -Původně chtěl studovat hudbu, ale rodiče mu to neumožnili.
00:12:36 -Zjevně měli rozum.
00:12:38 ZPĚV
00:12:40 Můj žaludek byl plný správných šťáv a byl jsem zdráv.
00:12:48 Schody jsem normálně, normálně vyšel, necítil kyčel,
00:12:51 necítil kyčel, furt jsem měl kýlu, jak k jídlu, tak k dílu,
00:12:54 na blízko,
00:12:55 rádio slyšel, neměl jsem kašel a křičel, já žiju, já žiju.
00:13:00 -Můžeš mu dát pár lekcí, tati.
00:13:02 -No, rozhodně by je potřeboval.
00:13:04 -Zbytečně k němu nepřilněte. Je v posledním tažení.
00:13:08 -Prakticky imrvére.
00:13:09 Minulej tejden chytil sněť. Měl úplně fialovou nohu.
00:13:13 -Hrůza, jak k tomu přišel?
00:13:16 -Barvily mu fusekle. Taky je chabrus přes žaludek.
00:13:20 Ale uvidíte, jak cinknou příbory, bude u stolu jako první.
00:13:46 -Jsou očkovaný?
00:14:08 -Co je s těmi stropy?
00:14:10 -Nic. Jsou původní.
00:14:14 -A s těmi tapetami?
00:14:16 -Taky původní.
00:14:19 -Přední křídlo už je přeci zrekonstruované.
00:14:23 -Ano, ale tohle je zadní křídlo.
00:14:26 -No a proč není zrekonstruované i zadní křídlo?
00:14:29 -Je mimo prohlídkovou trasu. Není sem vidět.
00:14:33 -Takže se nechalo zpustnout?
00:14:35 -Nechalo se to původní. Jako u všech ostatních zámků.
00:14:38 Tedy těch šťastnějších.
00:14:40 -To bych chtěla vidět ty méně šťastný.
00:14:43 -Ty už vidět nejsou.
00:14:45 -To je telefonní šňůra?
00:14:47 -Postřeh.
00:14:48 -A telefon?
00:14:50 -Někde tady býval.
00:15:02 -Co je to za poštu?
00:15:04 -Účty a úřední dopisy.
00:15:06 -Neotevřené?
00:15:08 -Komu jsou ty dopisy adresovány?
00:15:12 -Státní zámek Kostka.
00:15:14 -Já nic, co není adresováno přímo mně, otevírat nebudu.
00:15:18 A vy byste taky neměl.
00:15:20 -No ale něco se tím udělat přeci musí, ne?
00:15:23 -Když myslíte.
00:15:29 -Hluchý.
00:15:31 -Odpojený.
00:15:33 -To je hluchý.
00:15:53 -Tohle měl být váš dětský pokojíček.
00:15:57 Když vaši rodiče v roce 48 Kostku opouštěli,
00:16:01 byla paní hraběnka už v požehnaném stavu.
00:16:04 -A proč je to pokojík pro holčičku?
00:16:06 -V Čechách věříme, že chlapec nastávající mamince na kráse
00:16:10 přidává, zatímco děvče jí na kráse ubírá.
00:16:15 A paní hraběnka vypadala v těhotenství tak příšerně,
00:16:18 že nikdo nepochyboval.
00:16:20 -To není možné. Maminka byla vždycky tak půvabná.
00:16:24 -Ano. Kromě doby, kdy čekala vás.
00:16:27 To děsila i psy nadlesního.
00:16:33 Tady je zbytek hraběcího apartmá.
00:16:36 -Ty jo. Bezva postel.
00:16:41 -Původní.
00:16:43 Zemřel v ní váš prastrýc Egon a jeho sestřenice Lili.
00:16:46 Na souchotě.
00:16:52 Pokud si potřebujete odskočit, tak přes rytířský sál na konec
00:16:55 prohlídkového okruhu A, po hlavním schodišti dolů,
00:16:59 spojovací chodbou do druhého křídla, po schodišti nahoru,
00:17:02 třetí dveře vlevo.
00:17:04 -A to tu není bližší toaleta?
00:17:06 -Je, ale nebude se vám líbit.
00:17:11 Himmlerovo apartmá, tady je jeho koupelna.
00:17:15 -Já tady nic, co souvisí s nacistickou ideologií, nechci!
00:17:19 -Já taky ne.
00:17:20 Vždyť ti zmetci mi v Tichomoří zastřelili dědečka.
00:17:24 -To byli Japonci, zlatíčko.
00:17:26 -Patří to ke zdejší historii a je to součást prohlídkového okruhu.
00:17:31 Poté, co Kostku zabavil Hitler, daroval ji Himmlerovi.
00:17:37 Dokonce i prkýnko je původní, litinové a zlacené.
00:17:42 Pro spoustu návštěvníků je to nejzajímavější zdejší atrakce.
00:17:46 -V té zimě, co tady máte, bych k němu nejspíš přimrzla.
00:17:49 -Nebyla byste první.
00:18:00 -Pravda je, že je tady poněkud chladno.
00:18:02 Dalo by se s tím něco udělat?
00:18:03 -Dalo.
00:18:04 Ale to by někdo musel zaplatit za uhlí a dřevo.
00:18:08 To, co zbývá, si šetříme na vaření.
00:18:11 -Promiňte prosím vás, ale kdeže je ta druhá toaleta?
00:18:15 -Pojďte za mnou.
00:18:24 -Večeře!
00:18:37 -Jé, to je milé, jak jste nám to připravili romantické.
00:18:41 -To jsou poslední svíce.
00:18:45 -Nevadí, když tak si potom rozsvítíme lustr.
00:18:49 -To těžko.
00:18:50 Nejdřív by někdo musel zaplatit za elektřinu.
00:18:56 -Je ten lustr v pořádku?
00:18:58 -Jistě. Je původní. A krov nad ním také.
00:19:01 -Jen do něj prakticky pořád zatejká.
00:19:04 -To by šlo ale také vylepšit.
00:19:13 -Krocan?
00:19:16 -Husa...husa...
00:19:39 Šmakuje?
00:19:42 -Vynikající.
00:19:44 To zelí má takovou zvláštní pikantní příchuť.
00:19:47 -Dávám do něj ořechovku.
00:19:49 -Takže kdybyste chtěl po večeři řídit, tak určitě nadýcháte.
00:19:52 -Ořechovka nemůže ničemu uškodit. Ta je na všechno.
00:19:55 Na cévy, na žaludek, afrodiziakum, antikoncepce...
00:19:59 -Jak to může být zároveň afrodiziakum i antikoncepce?
00:20:03 -Jó, holka, to je věc dávkování.
00:20:13 -A vy vidíte takhle potmě?
00:20:15 -Mně už to nepřijde, mám to nachozené.
00:20:18 Teď vstupujete do sálu předků.
00:20:23 -Jé.
00:20:24 -To bylo brnění Václava Antonína.
00:20:29 Vpravo od vás je jeho portrét.
00:20:32 -To je Řád zlatého rouna?
00:20:34 -Ano.
00:20:35 Císař mu ho udělil po bitvě s Turkem.
00:20:37 -Za co?
00:20:38 -Zajal sultánův harém
00:20:39 a spravedlivě se o něj s císařem rozdělil.
00:20:42 Svoji polovinu si potom přivezl na Kostku.
00:20:44 -Myslel jsem, že byl ženatý.
00:20:45 -Byl. Ale to mu nijak nebránilo.
00:20:48 Možná proto se mu přezdívalo
00:20:50 "Velký prasák", jak se můžete přesvědčit v rodové kronice.
00:20:57 -Ty máš ale předky.
00:21:00 No, dneska by mi nevadilo,
00:21:01 kdybys mě dneska trochu víc zahřál.
00:21:04 Protože tohle není zámek, ale lednice.
00:21:07 Tady nás místo šťastných Vánoc čeká akorát zápal plic.
00:21:11 Příšerná barabizna.
00:21:13 -Trpělivost, Viv!
00:21:15 Uvidíš, že až nasaješ genia loci, tak změníš názor.
00:21:18 -Já tady nic čmuchat nebudu,
00:21:20 stačí že už tady smrdí tahle příšernost.
00:21:28 Kolik za to můžem dostat?
00:21:30 -Jak to myslíš?
00:21:31 -No, kolik to hodí, když to prodáme.
00:21:33 -Prodat Kostku? To přeci nejde.
00:21:36 -Co s tím jako chceš dělat?
00:21:37 -No je to rodinně sídlo. To je závazek.
00:21:40 -Sídlo?! Trosky to jsou.
00:21:42 O tom šíleným osazenstvu ani nemluvím.
00:21:44 -Vždyť jsi se sem tak těšila.
00:21:46 -To jsem vůbec netušila, co mě tady čeká.
00:21:48 Čím dřív se toho zbavíme, tím líp.
00:21:50 -Slíbil jsem všem příbuzným...
00:21:52 Dokonce na jejich smrtelných postelích, že pokud dostanu
00:21:55 Kostku zpátky, tak z ní neprodám ani psí boudu!
00:21:58 -Pořád jenom ti tvoji příbuzní. Bůh ví, kde je jim konec.
00:22:01 To kvůli nim chceš přijít na mizinu?
00:22:04 ZNÍ HUDBA
00:22:07 No! Co je zase tohle?
00:22:09 NĚMECKÝ TEXT PÍSNĚ:
00:22:10 Die Fachne Hoch Horst Wessel Lied.
00:22:12 (Hymna NSDAP za Třetí říše)
00:22:17 -Normálně jsem spláchla a spustilo se tohle.
00:22:26 -O tom jsem vám zapomněl říct.
00:22:28 To si nechal Himmler udělat na zakázku.
00:22:31 -Kde se to vypíná?
00:22:33 -Na to zatím nikdo nepřišel.
00:22:35 Ale přestane to samo.
00:22:39 -Za jak dlouho?
00:22:41 -Jak kdy.
00:22:42 Někdy za pár minut, jindy za tři hodiny.
00:22:46 STÁLE HRAJE MELODIE Z TOALETY
00:22:49 -Promluv s právníkem.
00:22:51 Ten určitě sežene někoho, kdo bude mít o tuhle ruinu zájem.
00:22:54 -Jedině přes moji mrtvolu.
00:22:56 -Tak to se budeš muset rozhodnout. Buď já nebo Kostka.
00:23:10 -Viví...
00:23:14 -Podle mých informací přistáli
00:23:16 vaši příbuzní předevčírem v Šanghaji.
00:23:18 -Panebože. Uvidím je ještě někdy vůbec?
00:23:20 -Ale jistě. Důvěřujte mi.
00:23:22 U Kostky jste se také bál, že ji nikdy neuvidíte.
00:23:25 A podívejte se.
00:23:26 Dnes vás dělí jediný podpis od toho, aby byla vaše.
00:23:29 -Pane doktore, a...co kdybychom chtěl zámek prodat?
00:23:35 -Prodat? Vždyť je to vaše rodové sídlo.
00:23:39 -Že ano? Přesně takhle jsem to řekl ženě.
00:23:43 Jenomže Vivian si prostě myslí, že za peníze, které bychom
00:23:46 za Kostku dostali, bychom si ve Státech žili jako králové.
00:23:49 -No tak to ji vyveďte z omylu.
00:23:51 -Že ano?
00:23:52 Vždyť přeci tady, tady máme svoje kořeny.
00:23:54 -Jistě.
00:23:55 -A peníze nejsou vše.
00:23:56 -A kdo by to tu taky koupil...
00:23:58 -Prosím?
00:23:59 -No všiml jste si, v jakém je to stavu, ne?
00:24:01 To bude chtít investice, investice a zase investice.
00:24:05 To by si uvázal na krk jenom úplný blázen.
00:24:08 Já poprosím jeden podpis tady a druhý tady.
00:24:11 -A proč jste mi tohle neřekl dřív?
00:24:14 -No tak...
00:24:15 Měl jste na Kostku nezpochybnitelné právo.
00:24:17 Toužil jste po ní.
00:24:19 A já jsem vám ji rád pomohl získat.
00:24:22 -Víte, já jsem si myslel, že když je sem přivezu,
00:24:25 tak se jim tu zalíbí.
00:24:26 Zatím se to úplně nedaří.
00:24:28 -Ale to jistě dokážete změnit, pane Kostko.
00:24:31 Uvidíte, že si to tu nakonec zamilují.
00:24:34 -Víte... ale... na to já...
00:24:36 Pane doktore, mně to je trošku trapné, ale na to bych
00:24:39 potřeboval půjčit.
00:24:40 Alespoň na to nejnutnější.
00:24:43 -To je maličkost, pane hrabě. Navíc je to pro dobrou věc.
00:24:47 Víte co, já vám to přičtu k tomu dluhu,
00:24:49 co u mě máte za mé právní služby.
00:24:51 -Ale to už jsem vám posílal. Z New Yorku.
00:24:53 -No, to byla jen záloha.
00:24:56 -Padly na to veškeré mé úspory.
00:24:59 -Ale jistě chápete, že proti takové půjčce potřebuju
00:25:03 nějakou záruku.
00:25:04 -Mám už jenom newyorský byt.
00:25:06 -Nu výborně. Domluveno.
00:25:15 -Takže víte o někom, kdo to tu koupí?
00:25:18 -Zatím ne, ale poptá se. Bude to samozřejmě chvilku trvat.
00:25:22 Aspoň budu mít čas dát to tady do kupy.
00:25:25 -A k čemu? Když to stejně prodáváme?
00:25:30 -On pan hrabě chce, abyste se tu cítila jako skutečná...
00:25:33 -Hraběnka!
00:25:34 -... hraběnka.
00:26:23 -Musíte plynule.
00:26:30 No, jinak se vám to kousne.
00:26:35 -Co kdybyste mi pomoh, pane Krása?
00:26:37 -To bych moc rád. Ale... nemůžu řezat.
00:26:39 Ráno jsem měl zánět šlachy v pravý ruce.
00:26:44 -Tak to vemte levou, ne?
00:26:47 -A když to chytnu i do tý levý? Tak jsem prakticky bezrukej.
00:26:51 To už tady neudělám vůbec nic.
00:27:01 No, to je vono.
00:27:29 -Jess, ahoj!
00:27:32 -Tak to budeš v pěkným balíku, až to prodáte.
00:27:36 Za takový peníze se můžeme udělat pro sebe
00:27:39 a otevřít si vlastní salon.
00:27:41 -Právě.
00:27:42 Ještě je volné místo na té osumatřicáté?
00:27:44 -No, myslím, že jo.
00:27:45 -Tak ho zamluv.
00:27:46 Hned jak se vrátíme, tak to rozjedem.
00:27:49 -Paničky z Manhattanu se pominou.
00:27:51 -Zvlášť až se dozví, že ho vede evropská aristokratka.
00:28:23 Jé, teplíčko.
00:28:27 Jak jste to dokázal, pane Kráso?
00:28:30 -To je prakticky samozřejmost.
00:28:34 -Vy jste úžasný.
00:28:36 -Děkujeme, pane Kráso.
00:28:39 -Maličkost.
00:28:57 -Je tady paní baronka Orsi z Grabštejna, pane hrabě.
00:29:16 -To na to uhlí nikoho nemáte?
00:29:18 -Ale mám, jenomže trpí fóbií ze stísněných prostor,
00:29:22 tak to zbylo na mě.
00:29:23 -Baronka Orsi, dobrý den.
00:29:25 -Hrabě Kostka.
00:29:27 -Přivezla jsem vám ty lipicány,
00:29:33 které jsem slíbila vašemu tatínkovi.
00:29:36 -Ale tatínek je dvacet let mrtvý.
00:29:39 -To není podstatné.
00:29:42 Podstatné je, že jsem mu je
00:29:44 slíbila a slovo šlechtice je zákon.
00:29:47 -Ale my žádné koně nepotřebujeme.
00:29:49 -Na Kostce byli vždycky lipicáni.
00:29:53 -Josefe, na Kostce byli někdy lipicáni?
00:29:57 -Vždycky. Tedy než je sežrali rudoarmějci.
00:30:11 -Vaši rodiče byli vynikající jezdci.
00:30:15 -Copak naši.
00:30:17 Moje dcera taky trochu jezdila,
00:30:19 ale já jsem jezdecké vlohy vůbec nepodědil.
00:30:22 V Central Parku jsem spadl i z poníka.
00:30:25 -Každý aristokrat musí mít koně.
00:30:29 -Tak myslím, že budu první, který je mít nebude.
00:30:32 -Schwarzenberg má moje koně, norský král Harald V.,
00:30:37 dánská královna Margaret má moje koně.
00:30:42 -Blahopřeji, abyste mi rozuměla...
00:30:44 Moje finanční situace teď není úplně ideální.
00:30:48 Pochopte, všechny ty soudní výlohy.
00:30:51 Většina rezerv padla na to, abychom se vůbec dostali sem.
00:30:54 A tady mě čekají další nutné výdaje.
00:30:57 Musel jsem dokonce zastavit náš newyorský byt.
00:31:00 -Cože? Tys prodal náš byt?
00:31:02 -Ale neprodal, jenom zastavil.
00:31:04 Paní baronko, to je Marie III., má dcera...
00:31:07 -Dobrý den. A máma o tom ví?!
00:31:09 -Omluvíte nás na chvíli? Neví a neřvi!
00:31:13 -A kdy jí to hodláš říct?
00:31:14 -Až bude vhodná chvíle.
00:31:17 Doufám, že jí to hned nevyzvoníš.
00:31:20 -A kam se vrátíme?
00:31:22 -Třeba se nevrátíme.
00:31:23 -Cože? Ty tady chceš zůstat?
00:31:25 -Proč ne?
00:31:27 -Měl to být jenom výlet.
00:31:28 To mám jako na vysokou odletět sama?
00:31:31 -No, víš, ten tvůj studijní fond... on...
00:31:34 -Snad jsi ho taky nevybral?
00:31:35 -Víš, kolik tady stojí právník? A všechno?
00:31:39 Přece nenechám naše rodinné sídlo někomu cizímu.
00:31:41 Ale dobrá zpráva je,
00:31:43 že místní vysoké školy jsou zdarma.
00:31:46 Marie, přemýšlej, kde jinde by se ti studovala historie líp
00:31:50 než tady?
00:31:53 Fuj.
00:32:01 -Oh, dobrý den. Vy jste určitě nová paní domu.
00:32:06 -Ano, já jsem Vivien.
00:32:08 -Baronka Orsi.
00:32:10 -Těší mě.
00:32:12 -Copak to tady děláte, drahoušku?
00:32:15 -Josef říkal, že tohle je salon zasvěcený Dianě.
00:32:18 Tak to tu trochu zdobím.
00:32:21 -A... nemyslel tím spíš Dianu, bohyni lovu?
00:32:29 -Aha. A vadí to?
00:32:32 -Ale vůbec ne, samozřejmě že ne.
00:32:36 Pojďte, já vám něco ukážu. Ať víte, co je váš pan hrabě zač.
00:32:52 -Proč jsi mi to zatajil?
00:32:56 -No, víš, já jsem... já jsem prostě..
00:33:00 -Bývaly tu koně z tak vyhlášeného chovu
00:33:03 a ty mi o tom vůbec nic neřekneš.
00:33:06 -A tady... a tady jsou moje koně s britskou královskou rodinou.
00:33:10 -A tohle je princezna Diana... aahh
00:33:12 -No, ano... mí lipicáni a ona.
00:33:14 Ty jsou nádherní, viď, Franku?
00:33:18 -Paní hraběnka má vytříbený vkus.
00:33:21 -Jistě.
00:33:22 -Pořiďme si nějakýho. Prosím.
00:33:24 -No to je moje řeč.
00:33:25 Teď, když na to po té realitní transakcíi máte, proč byste
00:33:30 neudělal své nejdražší radost, že?
00:33:33 -Po jaký realitní transakci?
00:33:37 -Tak kolik by stál takový slabší kus?
00:33:40 -V mém chovu není slabších kusů.
00:33:57 Uvidíte, že se vaše paní a vaše dcera budou cítit jako královny.
00:34:02 A to je k nezaplacení, co?
00:34:06 -To je celková částka?
00:34:08 -Ano. Včetně sedel a postrojů.
00:34:10 -Tak to jsem čekal, že to bude mnohem horší.
00:34:13 -To je v dolarech, miláčku. Nebo jste už přešel na naši měnu?
00:34:21 -Jako by nestačilo, že tady mám na starost prase, kozy,
00:34:25 slípky a husy.
00:34:26 Teď budu mít na krku ještě tydle dvě herky.
00:34:29 Jak se ty potvory menujou?
00:34:31 -Olívie a Lacrima.
00:34:33 -Ježiš, to si nezapamatuju. Olina a Laděna to budou.
00:34:40 -Takhle si kdykoli zajezdit na koni, to se ti
00:34:42 v New Yorku nepoštěstí.
00:34:46 -Miláčku, prosím tě, vyfoť mě.
00:34:49 Ale ať tam vypadám jako Diana, jo?
00:34:56 Eště ne, eště ne, počkej, počkej. Tak.
00:35:03 -Tak. Teď si na něj vyskoč.
00:35:05 Já ti pomůžu.
00:35:06 -Vyskoč, ty si se zbláznil? To ne.
00:35:08 To já mám z koňů hrůzu.
00:35:10 -A proč jsem je teda kupoval?
00:35:12 -No kvůli té fotce.
00:35:14 -Chceš říct, že jsem dal půlroční plat za jednu fotku?
00:35:17 -Přátelé v New Yorku z toho budou paf.
00:35:20 Až se vrátíme, tak nebude večírek,
00:35:21 na který by nás nepozvali.
00:35:23 -No, jestli se budeme mít kam vrátit.
00:35:26 -Jak to myslíš?
00:35:27 -Jako že New York se stále mění.
00:35:29 Už teď je jiný, než když jsme odlétali. Viď?
00:35:40 -Tak Děkuji.
00:35:45 -Marie, tak už se na mě nezlob.
00:35:48 Pochop přeci, že jsem zavázán všem těmto předcházejícím generacím.
00:35:52 Zažili jistě mnohem horší věci než my a taky to tu neopustili.
00:35:56 Jsou to i přeci tvoji předci, ne?
00:35:58 Třeba tahleta, podívej, jak je ti podobná.
00:36:01 No... Teda ta je ti zrovna podobná, jak kdyby ti z oka vypadla, co?
00:36:05 -To byla bohužel taky Marie. Jako vy.
00:36:08 -Proč bohužel?
00:36:10 -Marii I. pohřbili do rodinné hrobky, aniž se někdo přesvědčil,
00:36:13 že je dostatečně mrtvá.
00:36:15 Když za několik let hrobku
00:36:17 otevřely, seděly její ostatky na schodech.
00:36:20 Od té doby jsou Kostkové
00:36:21 pohřbíváni výhradně do zatlučených rakví.
00:36:24 Tohle je Marie II.
00:36:27 Při jednom z pokusů o objevení
00:36:29 kamene mudrců patrně vynalezla dynamit.
00:36:32 Do její rakve zatloukli jen část šatníku... s parukou.
00:36:38 Její tělo zmizelo spolu s věží, kde měla laboratoř.
00:36:42 -Ano. Proto má Kostka jen jednu věž, že?
00:36:45 -Ano, a proto je toto jméno v rodě považováno za prokleté.
00:36:50 A už přes dvě stě let se dívkám nedává.
00:36:53 To se tady všeobecně ví.
00:36:54 I šlechtičny, co se s ním do rodu přivdaly, pro jistotu obvykle
00:36:59 používali jiné z křestních jmen.
00:37:01 -Takže jsem ještě navíc prokletá?
00:37:03 -Ale nejsi. Že není?
00:37:05 -Vzhledem k tomu, že se žádná z Marií nedožila víc jak dvaceti
00:37:09 let, tak vám mnoho času nezbývá.
00:37:11 -Josefe. Přece bys mu nevěřila.
00:37:13 Je to jen taková báchorka pro turisty.
00:37:15 Kdo ví, kde to vzal.
00:37:18 No? Maruško, neboj se.
00:37:21 Maruško, počkej. Tady se ti bude líbit.
00:37:25 Slyšíš?
00:37:37 V rodové kronice o tom nic nevidím.
00:37:39 Ani tvoje babička s dědou mi nic takového nevyprávěli.
00:37:42 -Možná ti to zatajili. Možná máte zatloukání v rodě.
00:37:45 -Hele, je to i tvůj rod.
00:37:48 Mimochodem byli to velice milí, veselí lidé...
00:37:51 A moc by se ti líbili.
00:37:52 A ty jim taky. A tady... tady to milovali.
00:37:55 -Ano, protože tady byli doma, ale my jsme doma v New Yorku.
00:37:59 Mám tam všechny kamarády a známý.
00:38:01 -A které myslíš?
00:38:03 Susan, která se ti směje, že jsi ještě neměla kluka?
00:38:05 Anebo Ritu, která tvrdí, že máš velkej zadek.
00:38:09 No tak.
00:38:13 Promiň, já jsem to tak nemyslel.
00:38:16 Já jen...
00:38:18 Chtěl bych, abys to tu měla aspoň trošku ráda.
00:38:53 -Copak? Nemohla jsi dospat?
00:38:55 -S tím nacistickým kraválem, co vždycky spustím?
00:38:58 Můžu si trochu vzít?
00:39:00 -Přece se nebudeš cpát votrubama? To mám pro slepice.
00:39:03 -No, s rozinkama a medem to bude dobrý.
00:39:06 Navíc se musím hlídat.
00:39:08 -Prdlajs, vždyť si jako lunt. Pojď, udělám ti něco pořádnýho.
00:39:21 -Tak co, jaký jsou?
00:39:22 -Báječný.
00:39:25 Nic lepšího jsem snad v životě nejedla.
00:39:28 -Bodejť.
00:39:33 A tohle si šoupni pod postel, ať se v noci tak nenaběháš.
00:39:36 -Co to je?
00:39:38 -Nočník.
00:39:39 -Močník?
00:39:40 -Ne močník, ale nočník!
00:39:43 Je sice na moč, ale hlavně je na noc.
00:39:46 -Používala ho už vaše prababička. Je původní.
00:39:49 -Vypadá na to.
00:39:52 -Marie, máš tu návštěvu.
00:39:54 -Dobrý den.
00:39:57 -Dobrý den.
00:39:58 -Baronka Orsi vám prý vnutila nějaké lipicány.
00:40:01 -Jo. Dva.
00:40:03 -Jo tak to máte dobrý. Nás Orsina umluvila na čtyři.
00:40:06 -Každopádně je třeba na nich jezdit, tak jsem přivedl
00:40:08 pana Maxe, aby ti s tím pomohl.
00:40:19 -Nohu.
00:40:21 Pojď.
00:40:24 -To je necháš takhle samotné?
00:40:28 -Prosím tě, je to šlechtic. Ví, co se sluší.
00:40:32 -Jen aby.
00:40:41 -No vidíš, jde ti to krásně. Rozená aristokratka.
00:40:44 Máš to v krvi.
00:41:09 -Aristokratka možná. Ale prokletá.
00:41:13 -Kdybys byla prokletá, nemohlo by ti to takhle slušet.
00:41:16 -Vůbec nevím, co se vlastně ode mě jako od aristokratky čeká.
00:41:20 -Na tom nic není.
00:41:22 Stačí se narovnat a držet se rodového hesla.
00:41:25 -Hesla?
00:41:26 -Toho, co máte v erbu.
00:41:28 -A jaké máte vy?
00:41:30 -Bene ambula. Jdi v dobrém.
00:41:33 -Hmm. Pěkný.
00:41:36 -Ty to vaše vážně neznáš?
00:41:45 -Tati? Jaké je naše rodové heslo?
00:41:48 -Quis numquam periit, numquam enim vicit.
00:41:52 Kdo nikdy neprohrál, nikdy opravdu nezvítězí.
00:41:56 -Není to trochu poraženecký?
00:42:00 -No, spíš trochu moc optimistický. Proč se najednou tak ptáš?
00:42:04 -No tak, je to rodina, tak se zajímám, no.
00:42:10 -Marie? Něco pro tebe mám.
00:42:19 Je po babičce.
00:42:21 Seš naše poslední aristokratka, tak teď patří tobě.
00:44:02 ZAKAŠLE
00:44:30 -Dáme partičku?
00:44:31 -Hmm.
00:44:33 -Můžu se přidat?
00:44:53 Takže přihazuju dvacet.
00:44:58 -Nejdřív se to musí rozdat.
00:45:00 A pak zahlásíte, jestli hrajete třeba durch, nebo betla.
00:45:03 -No ale já už držím královskýho pokra.
00:45:09 -Tak znovu.
00:45:12 -Tak neznáte něco lepšího?
00:45:25 -Co to je?
00:45:27 -Tlačenka.
00:45:30 -To jsem netušila, že jídlo může být černé.
00:45:33 -Ochutnejte.
00:45:35 Vždycky to můžete spláchnout ořechovkou.
00:45:38 -Tak to jo.
00:45:45 Oho, eso!
00:45:47 -Smrdí...
00:46:02 -Holky, holky, holky... Tak pojďte, která pude na pekáč?
00:46:07 Tak pojď, pojď, pojď, huso, huso, huso...
00:46:10 Pojď, pojď, pojď, pojď, pojď, poooojď, pojď...
00:46:14 -Dobrý den, máte otevřeno?
00:46:17 -Proč?
00:46:19 -No, my bychom si zaplatili prohlídku.
00:46:24 -Základy Kostky položil už ve 13. století Mikuláš Kostka.
00:46:31 No a od té doby jsme Kostkové z Kostky.
00:46:34 Jenže už dva měsíce po dokončení dobyli Kostku němečtí rytíři.
00:46:37 A pak ji dobyl v podstatě každý, kdo šel zrovna okolo.
00:46:41 Husité, potom Ferdinand I. Habsburský, za války nám ji
00:46:45 sebrali nacisti a po válce komunisti.
00:46:49 Pětkrát jsme o Kostku přišli a pětkrát se nám zase vrátila.
00:46:54 -A co je tohle?
00:46:57 -To se sem asi zatoulalo, z kabinetu Velkého Prasáka.
00:47:01 Prosím.
00:47:05 -Jess, no ahoj!
00:47:08 -Už jsem se bála, že nezavoláš. Právě to začíná.
00:47:13 Co to chroupeš?
00:47:15 -To je takovej místní popcorn. Říkají tomu škvarky.
00:47:21 Hlasy z televize: I love you and the idea of baby with you
00:47:28 is great. But, come on, why fool herself.
00:47:51 -Komu voláš?
00:47:53 -Sledujume s Jess "Tak jde čas".
00:47:56 -Šílíš?! Víš, kolik stojí volání do Států?
00:48:01 To není jako zavolat tetičce z Brooklynu na Coney Island.
00:48:05 Dovedeš si představit ten účet!?
00:48:07 Ten bude větší než rozpočet Pentagonu.
00:48:09 -Miláčku, uvolni se. Dyť to jsou jenom peníze.
00:48:12 A ty jsi aristokrat.
00:48:14 Měl by si být nad takovými malichernostmi povznesený.
00:48:18 Úplně jsi mě vyděsil.
00:48:31 Chceš?
00:48:32 -Ne.
00:48:34 Nebylo by snazší už jí říct, jak to je?
00:48:40 -Ještě není ta pravá chvíle.
00:48:42 -No, jak myslíš. Ale s tou velkorysostí má tati pravdu.
00:48:46 Třeba z takového strýce Ignáce
00:48:48 nebo Norberta by sis měl vzít příklad.
00:48:51 To byli grandi.
00:48:52 Jeden z nich daroval vzdělávacímu spolku palác ve Vídni
00:48:55 a druhý společnosti Vlasteneckých přátel umění dva Rembrandty
00:48:59 a Michelangelův skicář.
00:49:00 -Přesně kvůli takovým rozhazovačným příbuzným mi to tady
00:49:03 teď celé padá na hlavu a nemám ani vindru.
00:49:06 -Zato já jsem si polepšila.
00:49:08 -Kdes to vzala?
00:49:09 -Nějací dva lyžaři se chtěli trochu ohřát a tohle mi dali
00:49:12 za to, že jsem je provedla zámkem.
00:49:14 A tohle přidali,
00:49:17 když jsem je nechala o samotě v kabinetu Velkého prasáka.
00:49:20 -No vidíš. Šikovná.
00:49:36 Josefe, kolik tak na Kostku zavítá návštěvníků?
00:49:42 -To je různé, ale naštěstí čím dál tím míň.
00:49:46 -To vypadá, jako byste z toho měl radost.
00:49:49 -Nechci se chlubit, ale dělám pro to všechno.
00:49:52 -Tak to se musí změnit.
00:49:55 -Snad sem nechcete pustit muflony?
00:49:58 -Jaké muflony?
00:49:59 -Tu zvěř, co všechno zničí.
00:50:02 -Já mluvím o turistech. O platících turistech.
00:50:06 -Doufal jsem, že teď, když vám Kostku zase vrátili, zachováte se
00:50:10 jako šlechtic a uzavřete ji, a ne že dovolíte, aby to sem
00:50:14 chodila očumovat a plundrovat ta chátra.
00:50:16 -Takový luxus si nemohu dovolit. Mé finanční zdroje nejsou bezedné.
00:50:21 -Jak to? Vždyť jste Američan.
00:50:23 -No a? Víte, kolik je v Americe bezdomovců?
00:50:25 Nerad bych byl jedním z nich. Kostka se musí otevřít co nejdřív.
00:50:30 -Ale beze mě. Nepůjdu kvůli vám do basy.
00:50:34 -Proč byste proboha měl jít do basy?
00:50:37 -Turistická sezona začíná až prvního dubna.
00:50:40 Otevřít dřív je nezákonné. Otevřete a zavřou vás.
00:51:28 -Nenechte si do toho od Josefa mluvit, pane Kostko.
00:51:31 Můžete otevřít, kdy chcete.
00:51:33 -Ale tváří se, jako bych ho žádal o jeho vlastní ledvinu.
00:51:37 -Z toho si nic nedělejte, to je taková kastelánská latina.
00:51:41 Udělá cokoliv jen, aby se vyhnul muflonům.
00:51:44 Ten náš na Hvězdě nám tvrdil, že nesmíme dovnitř pouštět
00:51:48 dětské výpravy, protože dětský pot ničí zlacený nábytek
00:51:51 a rozežírá šelakovou politůru.
00:51:53 Vždyť se podívejte na ty cedule.
00:51:56 Zavřeno, neteče voda. Zavřeno pro nemoc.
00:52:01 Zavřeno z technických důvodů.
00:52:04 Zavřeno pro výskyt paranormálních jevů.
00:52:09 Každý kastelán to zkouší,
00:52:11 je to asi otázka jeho stavovské cti.
00:52:14 -To je prevít.
00:52:23 -Ahoj.
00:52:25 -Ahoj. To ty sama?
00:52:28 -Tak... zkoušela jsem.
00:52:34 -Hmm. Dobrý.
00:53:01 -Tati, to je ta princezna, co umře?
00:53:04 -Prosím tě, cos jí to zase vykládala za bludy?
00:53:07 -Jaký bludy? Prej to je Marie, tak co?
00:54:03 -Nesouhlasím s tím a je to jen na vaši zodpovědnost.
00:54:06 -To unesu.
00:54:10 Všichni na svá místa!
00:55:28 -Tati, pojď už dovnitř. Teď už určitě nikdo nepřijde.
00:56:04 -Nic si z toho nedělejte, pane hrabě.
00:56:07 To není vaše chyba.
00:56:09 -Naopak, můžete na sebe být pyšný. Nulová návštěvnost.
00:56:14 To jsem nedokázal ani já.
00:56:17 -Lidi jsou prostě zhejčkaný.
00:56:19 -A divný.
00:56:21 Když tady něco opravuju,
00:56:22 tak na mě dokážou zírat klidně půl hodiny.
00:56:25 Ale na nějakou historii je prakticky neužije.
00:56:29 -Tak proč na ty zámky vůbec jezdí?
00:56:31 -Zabít čas.
00:56:33 -Je to lůůůůůza, lůůůůza lůz.
00:56:37 A o tý lůze, zpívám svoje blues.
00:56:43 -Mufloni jsou škodná.
00:56:45 -Na co se vás nejvíc ptají, když už přijedou?
00:56:48 -Kde jsou záchody.
00:56:49 -Nebo jak dlouho trvá půlhodinová prohlídka.
00:56:54 -To přeci není možné.
00:56:56 Copak nemáme na Kostce nějakou specialitu?
00:56:59 Nějakou zvláštnost, na kterou bychom je přilákali?
00:57:02 -Máme. Vás.
00:57:05 Vy jste skutečná rarita. To se hned tak nevidí.
00:57:09 -Ano. To je ono.
00:57:13 -Počkej, to chceš, aby jezdili očumovat nás?
00:57:17 -No a proč ne?
00:57:19 Skutečnou hraběcí rodinu jinde neuvidí.
00:57:22 -Fakt je, že by mohlo lidi zajímat, jak takový vopravdický
00:57:25 šlechtický vyžírkové vypadají.
00:57:27 -Vyžírkové? Takhle o nás uvažují?
00:57:31 -Nedivte se. Vysoudili jste zámek.
00:57:35 -Tak tenhle jejich názor je potřeba změnit.
00:57:42 Pozveme je k nám na Štědrý den, ať vidí, jak jsme pohostinní
00:57:46 a jací jsme doopravdy a zblízka.
00:58:03 -Tati, jsou to Vánoce.
00:58:06 To je chceš opravdu trávit s někým, koho vůbec neznáme?
00:58:10 -Nejspíš to budou většinou sousedé z podzámčí.
00:58:12 Aspoň se s nimi konečně seznámíme.
00:58:14 A ještě nám za to štědře zaplatí.
00:58:17 -Máme na prodej celý zámek. To ti nestačí?
00:58:20 -Víš, jak stoupne cena Kostky, až se zjistí, že vydělává?
00:58:27 -Jo, Vánoce na zámku,
00:58:29 to už se tady zkoušelo v padesátejch letech.
00:58:32 Ale po tom fiasku, co opilej děda Mráz usnul pod jolkou,
00:58:36 se od toho experimentu upustilo.
00:58:38 -Ale Kostka potřebuje nové impulsy.
00:58:41 Nemyslíte?
00:58:42 -Nové impulsy vám dá i elektrické křeslo,
00:58:44 ale radost z toho mít nebudete.
00:58:46 -Au. Nezapínat ještě!
00:58:49 -Promiň miláčku.
00:58:50 Promiň.
00:58:54 Ukažte.
00:58:58 -Tohle budou Vánoce, jaké Kostka ještě neviděla!
00:59:01 Jenom se do toho musíme opřít.
00:59:06 -Jé, my tady taky budeme mít akvárium?
00:59:09 -Ne, ty chce paní Tichá na Štědrý den klepnout.
00:59:13 -Vy máte krocana, my máme kapra. Udělám je na modro.
00:59:19 -Na modro?
00:59:21 -Ale nebojte se, nebudou modrý.
00:59:27 -Podle princezny Diany je advent ideální čas na charitu.
00:59:31 Ona každý rok jezdí do Afriky, kde navštěvuje nemocné a chudé.
00:59:35 Nemáte tady taky nějaký lazaret nebo koncentrační tábor?
00:59:40 -To nevím.
00:59:41 -To je hrůza!
00:59:43 No to ne, to ne!
00:59:48 Plešatím! Tady.
00:59:51 -Ale houby plešatíš.
00:59:54 Jenom se ti tady dělá trochu náměstíčko.
00:59:57 -Co?
00:59:59 -Ale na to se neumírá.
01:00:02 -Bejt plešatej, to je jako bejt prakticky mrtvej.
01:00:06 -Ale nepřeháněj. I když zmrzačení to je.
01:00:11 Ale podívej, jak to pan hrabě statečně nese.
01:00:14 A to má hlavu jako koleno.
01:00:16 -No, ten se aspoň nejmenuje Krása.
01:00:19 -Ukažte.
01:00:20 To ještě není tak hrozné.
01:00:22 Počkejte, něco tady na to mám.
01:00:27 Tohle jsem aplikovala svým zákaznicím v New Yorku.
01:00:31 Z toho budete mít úplnou hřívu.
01:00:34 -No vidíte, hned máte charitou.
01:00:37 Krása vydá za celou africkou vesnici.
01:00:49 -Dobrý, a budeme zatáčet. Ták, pane hrabě.
01:00:53 Dobrý, a budou dveře. Tady.
01:00:57 A teď, teď prakticky víc po mý pravici, jo?
01:01:00 Takhle.
01:01:02 -Opatrně tady, kolem těch exponátů!
01:01:04 -Takhle. Ale...
01:01:06 -Pozor.
01:01:07 -Zase pozor na mě.
01:01:08 -Ne to...Opatrně tam!
01:01:10 -Dobrý...
01:01:11 -Tak!
01:01:12 -...dobrý, dobrý, dobrý!
01:01:14 -Pozor tam na tu vázu! Pozor!
01:01:16 -Já to hlídám.
01:01:50 -Franku?
01:01:52 -Ehhhm.
01:01:53 -Slyšíš to?
01:01:55 -Ehhm.
01:02:14 KŘIČÍ
01:02:18 Poltergeist.
01:02:22 -Prosím tě, kde by se na českým zámku vzal poltergeist?
01:02:34 Spi.
01:02:51 -Amíci zatracený, nic jim není svatý.
01:03:09 -Ty si ale číslo.
01:03:12 Netušil jsem, že seš tak škodolibá.
01:03:15 -Pořád se tváří, že když se nějakýho exponátu dotknu,
01:03:19 urazí mi prsty.
01:03:21 Jen mu to maličko vracím.
01:03:23 -No to je dobře.
01:03:32 -Co to děláš?
01:03:34 -Kdybys byla vážně prokletá, tak abych později nelitoval,
01:03:39 že jsem to neudělal včas.
01:03:44 -Marie?!
01:03:48 Koledy už umíš?
01:03:50 -Nazpaměť.
01:03:51 -Kostým sis vybrala?
01:03:53 -Ještě ne.
01:03:54 -Tak šup...
01:04:04 Co vy, zdobíte? Tak zdobte.
01:04:09 A nezapomeňte, že jste šlechtic.
01:04:31 No výborně.
01:04:32 Ještě naleštit podlahu a bude to dokonalé.
01:04:35 -V tom případě chci novou leštičku.
01:04:37 Rukama to drhnout nebudu.
01:04:39 -A co je s tou starou?
01:04:40 -Trochu zlobila, tak se ji Krása snažil opravit.
01:04:44 Takže teď nejde vůbec.
01:04:46 -To bylo prakticky o srdíčko.
01:04:48 Za to jsem měl dostat rizikový příplatek.
01:04:51 Probíjel jsem ještě tejden.
01:04:53 -Na kolik by takový krám vyšel?
01:04:56 -Asi na třicet tisíc.
01:04:59 -Tak v tom případě napustíme
01:05:03 voskem tyhle papuče a oni už nám to tady návštěvníci přeleští sami.
01:05:08 A zdarma.
01:05:09 -To čekáte takový nával?
01:05:11 -Čekám, že vezmou Kostku útokem.
01:05:14 -Tak to bychom si měli konečně promluvit o platu.
01:05:17 -No... ...a o sociálním a zdravotním.
01:05:20 -Hlavně vo tom zdravotním.
01:05:22 -No vidíte.
01:05:23 Je i ve vašem zájmu, aby tahle akce něco vynesla.
01:05:27 Tak se snažte.
01:05:31 -To není zámek, ale kárnej tábor.
01:05:36 -Sakra, koho napadlo zrušit nevolnictví?
01:05:56 -Na letišti mě sice málem zatkli.
01:05:58 Dvě hodiny jsem jim musel vysvětlovat, že nejsem
01:06:01 žádný masový vrah, ale nakonec mi to prošlo.
01:06:04 Tak!
01:06:07 -Vy jste moje spása, pane doktore.
01:06:09 -Ale...
01:06:10 -Díky vám strávím Vánoce s úplnou rodinou.
01:06:14 To je váš pravnuk.
01:06:18 Pane doktore, samozřejmě budeme velice rádi, když se k nám
01:06:21 na svátky připojíte.
01:06:22 -Já děkuju za nabídku, ale říkal jsem si, že bych se
01:06:25 možná zaletěl podívat někam, kde jsem předtím ještě
01:06:27 nikdy nebyl.
01:06:29 Tedy, pokud by vám to nevadilo.
01:06:31 -Vůbec ne. Tak si to užijte.
01:07:46 ZVONÍ TELEFON
01:08:02 -Ten korzet je horší než sádrový krunýř.
01:08:05 -To vydržíš. Mě ty jezdecké holinky taky tlačí.
01:08:09 Zato Vivien, tobě to sekne.
01:08:12 -To jo! Vypadáš, jako kdyby tě někdo zarazil do jícnu sopky.
01:08:20 -V kanceláři máte na telefonu New York.
01:08:22 Nějaká vaše kolegyně.
01:08:24 -To bude Jess.
01:08:25 -Ano, a byla dost neodbytná.
01:08:30 -Josefe, vy už byste se měl převléct.
01:08:33 -Proč?
01:08:34 -Přeci nebudete vítat návštěvníky v tomhle ošuntělém županu.
01:08:38 -Mufloni si nic jinýho nezaslouží.
01:08:40 -Jistě najdete něco vhodnějšího.
01:08:42 -To si rovnou můžu vzít oblek po pradědečkovi.
01:08:44 -Výborně. To bude ono. Díky.
01:09:01 -Jess. Jak je?
01:09:03 -Mám tady nahého zloděje, kterej tvrdí,
01:09:06 že vás moc dobře zná.
01:09:09 -Nikdy jsem neměl slabost pro uniformy, ale musím říct,
01:09:12 že v tomhle se cítím mocně.
01:09:15 -Jak jsi mi mohl takhle lhát!?
01:09:28 -Já se omlouvám, pane Kostko, že jsem to takhle vyzradil,
01:09:31 ale ona tady paní Jess...
01:09:32 -Slečna.
01:09:34 -Slečna Jess říkala, že zavolá policii.
01:09:37 No tak, to se mi nechtělo absolvovat.
01:09:39 -Já vám rozumím, pane doktore. Děkuju vám.
01:09:45 -A ty nás chceš připravit o domov?!
01:09:47 -Snažím se nám ho vytvořit. Tady.
01:09:50 -Che. Jako tomudle říkáš domov, jo?
01:09:52 Haha.
01:09:53 Vždyť se na nás podívej.
01:09:55 Jsou Vánoce a my jsme tady jako nějaký maškary.
01:09:58 Ty jsi vo tom věděla?
01:10:05 Z čeho chceš ten dluh zaplatit?!
01:10:07 -Neboj se.
01:10:09 Dnes určitě nějací lidé přijdou.
01:10:11 Když je sem dostaneme a Kostka začne vydělávat,
01:10:13 tak jsme z nejhoršího venku.
01:10:15 -Dobře.
01:10:16 Ale běda ti... běda ti, jestli to nebude fungovat.
01:10:19 -Neboj. Bude.
01:10:30 Tak vážení, jdeme na to.
01:10:33 To je ta chvíle, na kterou jsme se všichni připravovali a těšili.
01:10:38 ŠKYTNE
01:10:40 -Cvakla jsem si malinko na kuráž, pane hrabě, abych nebyla nervózní.
01:10:44 -Tak hlavně příliš nemluvte a dýchejte nosem.
01:10:47 -Samozřejmě.
01:10:48 -Já jsem připraven.
01:10:49 Troje spodky, suspenzor kvůli prostatě,
01:10:53 prakticky bych neměl nastydnout.
01:10:55 -A dejte do toho všechno!
01:10:58 A nezapomeňte, že úsměvem nic nezkazíte.
01:11:03 Hlavně vy, Josefe, jinak v tom
01:11:05 kajzrroku budete působit jako funebrák.
01:11:09 -Říkal jsem, že si nechám župan.
01:11:12 -Nechci vás nijak stresovat, ale je to naše poslední šance.
01:11:17 -Přesně tak.
01:11:19 -Tak do toho!
01:11:48 -Neboj tati, ještě je brzy.
01:11:50 Vítejte na Kostce. Pojďte dál.
01:12:10 -Teď v čase vánočním si občas dopřejeme nějakou tu sladkou
01:12:14 laskominu, ale jinak jsme, a vždy jsme byli, velice skromní
01:12:18 a nenároční.
01:12:19 Ostatně... s tím, kolik oprav nás tu čeká, jak sami vidíte,
01:12:23 si moc vyskakovat nemůžeme.
01:12:26 Pozor na lavór. Ano...tak, prosím.
01:12:31 -Pan hrabě je koupil paní hraběnce jen pár dní poté, co sem přijel.
01:12:36 -Ano.
01:12:37 Stejné má i britská královská rodina.
01:12:43 -Zato my jsme od nich neviděli ještě ani korunu.
01:12:52 -Ahh, hh...haló, haló, haló, panebože haló.
01:13:08 -Prosím vás, tohle je čtyřiadvacetikarátové zlato?
01:13:12 -Ano.
01:13:14 -Vy si tak máte na co stěžovat.
01:13:16 -Víte, jak rád bych měl doma úplně obyčejné prkýnko
01:13:20 jako třeba vy?
01:13:21 Zkuste si na to sednout v minus deseti a zkuste se dívat
01:13:23 na ty hrůzy.
01:13:24 Pardon, myslel jsem tohle.
01:13:34 -Dobrej.
01:13:35 -Dobrý den.
01:13:37 -Dobrý den.
01:13:38 -Povídá se, že ta zdejší mladá slečna je nějaká prokletá.
01:13:41 -Ale kdepak, to jsou pověry. Jen, račte dál.
01:13:44 -Aha, hele tak to je nějakej žvást prej.
01:13:47 -Pověry, kecy... Jdeme.
01:13:49 -Po...po...počkejte, a nemyslíte naši komtesu Marii III.?
01:13:53 Ta je na tom hodně zle. Ta je na tom pomalu hůř jak já.
01:13:57 Ta prakticky neví hodiny.
01:13:59 To máte štěstí, že jste tady,
01:14:01 protože tu pravděpodobně stihnete ještě živou.
01:14:03 Ale pospěšte.
01:14:04 -Tak to koupíš?
01:14:05 -Jo.
01:14:06 36,8. Prakticky teplota.
01:14:09 Kolik?
01:14:10 -Dva velký a dva malý.
01:14:32 -Jak vidíte, hraběcí rodina, stejně jako většina z vás,
01:14:39 začíná večeři hraběcí... štědrovečerní rybí polévkou.
01:14:47 -Dobrou chuť.
01:14:57 -Kolikátá, že už je to porce?
01:14:59 -Sedmá.
01:15:00 -Raději bych přežvykovala ty zámecký papuče.
01:15:07 Kolik je tam ještě výprav?
01:15:09 -Odhaduju tak nejmíň čtyři.
01:15:11 -Spíš pět.
01:15:14 Na hraběcí exponáty prosím nesahat.
01:15:45 ZPĚV
01:15:46 Štěstí, zdraví, pokoj svatý vinšujeme vám,
01:15:50 nejprv panu hospodáři pak našim dítkám.
01:15:53 -A nestyďte se naši slečnu komtesu vyfotografovat.
01:15:57 Protože tyhle Vánoce jsou pravděpdobně její poslední!
01:16:00 -Kráso!
01:16:02 -No co? Oni jsou do tý její kletby úplně poblázněný.
01:16:05 Většina přišla prakticky jen kvůli tomu.
01:16:08 -Skutečně?
01:16:10 Marie, usměj se!
01:16:50 -Už jsem tu o Vánocích zažil ledacos, kulovej blesk,
01:16:53 návštěvu bulharského kulturního atašé, ale tohle byl zlej sen.
01:16:58 -To rozhodně.
01:17:00 -Hlavně že pokladna není úplně prázdná.
01:17:02 -To je tvoje jediný štěstí.
01:17:07 -Kde je Marie?! Marie?
01:17:09 -Marie?
01:17:12 -Marie? Marie?
01:17:22 HLASY TURISTŮ To je ta kletba!
01:17:25 -Nebudu čekat, až nám to tu spadne na hlavu celé.
01:17:28 Letíme domů. A hned.
01:17:33 Ukaž.
01:17:35 -A ven. Mufloni. Nemáte papuče.
01:17:41 HLASY TURISTŮ
01:17:42 -Přece nám ji teď neodvezete. Jsou Vánoce.
01:17:47 A začínáme si na sebe tak pěkně zvykat.
01:17:52 -Musíme Kostku prodat.
01:17:54 -Prodat?!
01:17:55 -Jinak bychom přišli i o newyorský byt.
01:17:58 -A co potom bude s náma, pane hrabě?
01:18:00 -Co když nám tady z toho udělají hotel?
01:18:02 Nebo ještě něco horšího?
01:18:04 -Toho se určitě nemusíte bát.
01:18:06 Pan Benda jistě sežene nějaké... solidní kupce.
01:18:09 -Ale my nikoho jinýho nechceme. My chceme vás.
01:18:18 -Rádi bychom zůstali. Ale nejde to.
01:18:26 -Tak já se postarám o ty muflony.
01:19:10 Kdyby to byl opravdový šlechtic, tak by to neprodal.
01:19:13 Nikdy a nikomu.
01:19:16 -Kdyby tys do nich pořád tak neryl, tak by tady možná zůstali.
01:19:21 -Kdyby tys pořád nesimuloval, tak by jim tu taky bylo líp.
01:19:25 Hrůza, hrůza, hrůza, hrůz.
01:19:27 -Já?! Já za to nemůžu, že mi není dobře.
01:19:29 A kdo tady pořád nasává? No!
01:19:32 -Občas!
01:19:33 -Prakticky denně.
01:19:34 "Pane hrabě, já jsem si jenom tak trošku cvakla."
01:19:37 Že?
01:19:38 -Nehádejte se.
01:19:41 Ještě jsme to tady neprodali. Možná to ani nebudou chtít koupit.
01:19:45 -No! S tím my nic neuděláme.
01:19:47 -A co když jo?
01:19:49 -A jak bysme tomu mohli pomoct?
01:19:54 -Stačí, když se budete chovat jako obvykle.
01:20:01 -Knihovna. A vedle krásný salon kuriozit.
01:20:08 -Tudy se nedá projít?
01:20:11 -Dá... ale zapomněl jsem si klíče.
01:20:21 -Račte.
01:20:34 -Vypadá to horší, než to je.
01:20:36 -Raději si ustupte, ať na vás ještě něco nespadne.
01:20:40 -Střechou zatéká?
01:20:42 -Ano. Je původní.
01:20:44 -Je původní.
01:20:46 -Nádhera.
01:20:49 -A náš údržbář zná ve vsi fachmana, který to dá
01:20:52 rychle do pořádku.
01:20:53 -No!
01:20:56 ZPĚV
01:20:59 Ráno, dnes ráno, právě bylo půl, na plícním čekám, jak v lodi kůl.
01:21:07 Kdybych moh vybrat si,
01:21:11 tak bych hned zašel na jinou nemoc, než je černý kašel.
01:21:16 KAŠLE
01:21:21 Á. Pardon. Alergie. To je tady z těch plísní.
01:21:26 Ty jsou prakticky všude. Ve zdech. Všude.
01:21:30 Dokonce mi jeden čas z toho začaly padat vlasy.
01:21:34 To už mám šedesát let za sebou a nikdy mi nechyběly.
01:21:38 -Já už jsem takhle přijel.
01:21:41 -A vy máte krásnou kštici.
01:21:43 -Ale to jen díky paní hraběnce. Jinak jsem byl prakticky invalida.
01:21:47 Ale teď...Panebože, já plešatím. Já plešatím!
01:21:53 Průvan! Zavřete dveře, průvan! Moje vlasy, moje vlasy.
01:22:01 Já línám. Já prakticky línám.
01:22:23 Prosím.
01:22:25 -Děkuji.
01:22:27 -Víte, v čem je největší kouzlo těch koblih?
01:22:31 Kromě ořechovky? V másle.
01:22:36 Musíte do nich vrazit másla, co se do nich vejde.
01:22:40 -Jak vidíte, kuchyň je sice starší, nicméně plně funkční.
01:22:45 -Uah. Na rozdíl od personálu, že?
01:22:47 -Ten se dá nakonec vždycky vyměnit, že?
01:22:52 Paní je taková veselá.
01:22:53 -Já jsem Tichá.
01:22:55 ŠKYTNE
01:22:56 Pardon.
01:23:01 -Lidi divný, ale zámek je to krásný.
01:23:07 Ať váš právník vypracuje smlouvu.
01:23:11 -To koupíme.
01:24:16 ZVONÍ TELEFON
01:24:39 -Tak mu napíšeš z domova.
01:25:32 Franku!
01:26:04 -Co je s Marií?
01:27:03 -Panebože, podívej.
01:27:06 -Na prokletou aristokratku se zřítil lustr.
01:27:09 -No to je vostuda, na poslední chvíli.
01:27:11 -Jak vostuda? Víš, co to pro Kostku mohlo být?
01:27:14 Teď by se tam dveře netrhly.
01:27:15 -Franku!
01:27:16 Buď rád, že Benda ten prodej
01:27:18 dotáhne a že máš ty starosti z krku.
01:27:20 -Promiňte, nejste vy náhodou ta prokletá aristokratka?
01:27:29 Tak je to vona.
01:27:31 -Já s prokletou v letadle sedět nebudu!
01:27:33 -Prosím tě, uklidni se, vem si pilulku.
01:27:35 -Děje se něco?
01:27:36 Prosím vás, tady ta slečna je prokletá.
01:27:38 Zastavte to letadlo. Já bych si ráda vystoupila.
01:27:40 -Ne, madame...
01:27:41 -Prosím vás, není prokletá. Je to jenom taková rodová pověst.
01:27:43 -Vidíte, pověst, no, vidíte...
01:27:45 -To přece neznamená, že když dvě její předchůdkyně
01:27:47 umřely mladé, tak že ji to musí potkat taky.
01:27:49 -Je to pravda.
01:27:54 -No to snad tady... Prosím vás, nechte to.
01:27:55 -Je to pravda. Já už mám nervy a ještě tady...
01:27:57 -Buďto tady budeme my anebo vona. No!
01:27:59 -Posaďte se prosím.
01:28:01 -Nebudeme si sedat. Ty se...Ty se uklidni.
01:28:04 -Posaďte se.
01:28:05 -Deme ven. Deme ven! Prosím vás...
01:28:07 -Všechno bude v pořádku. Ano, ano, zachovejte klid.
01:28:09 -Já bejt váma... nelítám!
01:28:19 -Něco je jinak. Mufloni větří krev.
01:28:42 -Hele, to už je ten zámek. Vytáhni foťák. Foťák.
01:28:48 -Ti všichni jedou k nám?
01:28:51 -Jsem ti to říkal.
01:28:52 To tvoje prokletí, to je hotovej vánoční zázrak.
01:29:01 -A teď vstupujeme do největší knihovny na Hvězdě.
01:29:04 -My nejsme na Kostce?
01:29:06 -Eh, na Kostce. Promiňte, přeřekl jsem se.
01:29:10 -Hele, támhle se to stalo.
01:29:14 -Pomalu, prosím, pomalu...
01:29:19 -A kde máte tu prokletou komtesu?
01:29:22 -Ta už je bohužel pryč.
01:29:24 -Jak to?
01:29:25 -Věřte mi, mě to mrzí ještě mnohem víc než vás.
01:29:30 Dal bych všechno za to, aby tu byla.
01:29:33 -A seš si jistý?
01:29:39 -Jsem si jistý.
01:29:42 -Jsem Marie III., nejmladší z rodu Kostků.
01:29:46 Jak vidíte, minule jsem unikla smrti jen o vlásek.
01:29:50 Mé zranění ale naštěstí není nijak vážné, a teď si vás můžu
01:29:54 převzít a provést naším zámkem.
01:29:56 -Je to vaše, Marie III.
01:29:59 -Ale hlídejte mě.
01:30:00 S tím mým prokletím nikdy nevím, co na mě kde číhá.
01:30:04 Děkuju.
01:30:06 Prosím!
01:30:21 -Horší než po nájezdu husitů.
01:30:24 -Ale kasa úplně přetéká.
01:30:30 -Seš moc hodný, že si nám s těmi návštěvníky pomohl.
01:30:35 -Co mi zbývalo, když jsem se
01:30:38 zakoukal do nejžádanější atrakce široko daleko.
01:30:58 -Jsem myslela, že se ti líbí.
01:31:01 -Stejně hned zase odletíme, tak proč se ještě víc trápit.
01:31:46 HRAJE NA KLAVÍR
01:32:09 -Ti turisté neplatili?
01:32:12 -Platili.
01:32:14 -No a kde to je?
01:32:16 -Rozdal jsem to Josefovi, Tiché a Krásovi.
01:32:19 -Všechno?
01:32:23 -Tak, nechci, aby na nás vzpomínali jako na nějaké držgrešle.
01:32:29 -Ty jsi nenapravitelný snílek.
01:32:34 -Vidíš, kdysi jsem si myslel,
01:32:38 že to je právě to, co na mě máš ráda.
01:33:14 -Jsou do té koupě celí žhaví.
01:33:16 -A jste si jistý, že jsou pro Kostku ti praví?
01:33:20 -Nevidím důvod, proč by nebyli. Určitě to klapne.
01:33:24 -Podívejte, tohle vám posílá Jess.
01:33:27 Prý se vám po nich už určitě stýská.
01:33:30 -Děkuju.
01:33:33 -Nedáte si? Jess říkala, že je prej milujete.
01:33:37 Dokonce vám na ně nechala dát i speciální dvojitou polevu.
01:33:40 -Ochutnal jste někdy koblihy od paní Tichý?
01:33:43 -Hmm. Na ty se snadno zvyká, že?
01:33:47 Jejich nabídka je skutečně velkorysá.
01:33:50 Za ty peníze si budete moci v New Yorku pořídit ne jedno,
01:33:53 ale hned tři kadeřnictví.
01:33:55 Jess neustále básní o tom, jak to tam celé přestavíte.
01:33:58 -Já bych to nechala původní.
01:33:59 -Skutečně?
01:34:01 -Proč ne? Původní věci mají svoje kouzlo.
01:34:04 -Tak proč se tady toho chceš zbavit?
01:34:06 -Nejde o to, co chci. Jde o to, co je rozumnější.
01:34:10 A někdo v týhle rodině musí mít rozum, když vy dva
01:34:13 jste ho ztratili.
01:34:14 -A to se ti zdá rozumný?
01:34:16 Táta to tady prodává jenom kvůli tobě.
01:34:19 A jestli ani ty si to nepřeješ, tak to opravdu nedává smysl.
01:34:24 -Počkejte, vy z toho chcete vycouvat?
01:34:27 Ale to už nejde, podepsali předkupní smlouvu.
01:34:44 -Prosím, posaďte se.
01:34:48 -To je v háji.
01:34:50 -Počkej, třeba je ještě něco vodradí.
01:36:04 -Vlastně se ani na ženu nemůžu zlobit, že si to tady neoblíbila.
01:36:08 Dosud jsme žili ve velkoměstě, zvyklí na nejmodernější
01:36:11 vymoženosti a tady si musíme i sami zatopit.
01:36:14 -Ale na to my se právě těšíme, viď?
01:36:16 -No hlavně na ten klid.
01:36:18 -Vůbec se rodičům nedivím, že se jim po zámku tak stýskalo.
01:36:22 -Babičku s dědečkem ani tolik netrápilo to, že jim vzali dům
01:36:26 nebo klenoty, ale to, že nemohli být tam, kde to milovali.
01:36:29 -Přesně tak.
01:36:49 HRAJE NACISTICKÁ HYMNA
01:36:51 -Co to? No to ne! Nehoráznost!
01:36:56 -To je neslýchané!
01:36:58 -Drzost! To je skandál!
01:37:02 -Počkejte, moment...
01:37:04 -Pojď pryč!
01:37:06 -Počkejte... Je to součást zdejší historie.
01:37:10 Patří to k prohlídkové trase.
01:37:13 -Vy! Vy buďte rád, že vás nezažalujeme.
01:37:16 Pojď!
01:37:29 -Tak vám teda pěkně děkuju.
01:37:31 -Oni za to nemůžou.
01:37:32 -To my.
01:37:34 -Přece tě to tu nenecháme prodat. Je to naše rodové sídlo.
01:37:38 -Já měl za to, že se chceš vrátit zpátky do New Yorku.
01:37:41 -Rozmyslela jsem si to.
01:37:43 Nebyli byste tam šťastný a tím pádem ani já ne.
01:37:46 Ale možná tam najde štěstí někdo jiný.
01:37:50 A my to můžeme zkusit ještě jednou tady.
01:37:52 -Co když nás to tady zruinuje?
01:37:54 -Jakže to máme v tom erbu?
01:37:56 -Kdo nikdy neprohrál, nikdy opravdu nezvítězí.
01:38:00 -Pojď sem! Jo! Jo! Jo!
01:38:46 -Co to je?
01:38:48 -Pozdrav z Kostky.
01:38:53 -Na Nový rok na Kostce.
01:38:55 -Na Nový rok v novém domově.
01:39:54 -Co to děláš?
01:39:55 -Jestli jsem vážně prokletá, tak bych neměla ztrácet čas.
01:40:04 Skryté titulky: Eva Hadwigerová Česká televize 2019
Trailer
Filmové zpracování knižního bestselleru Poslední aristokratka v režii Jiřího Vejdělka. Komedie se odehrává v druhé půlce devadesátých let minulého století, kdy je Kostkům (H. Čermák, T. Dyková, Y. Stolařová) žijícím v New Yorku v restituci vráceno rodové sídlo. Jejich představy o zámku i České republice, kde nikdy nebyli, jsou idealizované. Už jen střet s českou realitou nabídne řadu humorných situací, stejně jako smiřování se se skutečností, že bezstarostný život na aristokratickém sídle se nekoná, protože zámek Kostka je ve skutečnosti v havarijním stavu. Zdánlivě předem prohraná bitva se stává pro rodinu Franka Kostky výzvou, stejně jako následování rodového hesla „Kdo nikdy neprohrál, nikdy opravdu nezvítězí“. „Po dlouhé době se v Česku objevil vtipný humoristický román. Jeho autor Evžen Boček do své Poslední aristokratky s nadsázkou a lehkostí otiskl své dlouholeté průvodcovské a kastelánské zkušenosti. Mně tím dal příležitost znovu se scenáristicky a režijně pustit do nejnáročnějšího královského filmového žánru – žánru komedie,“ říká režisér Jiří Vejdělek.
