Filmový příběh představuje vnitřní vývoj autorčiny animační poetiky se zvýrazněním estetických i technologických problémů řady experimentů, u nichž stála i ve světovém kontextu jako první. Pro svá díla si Hermína Týrlová sama volila náměty, psala scénáře a mnohdy i vyráběla rekvizity. Vyzkoušela celou škálu materiálů – od dřeva, přes plast, vlnu, kámen, modurit, textilie až po vizovické pečivo. Právě animační specifikum její tvorby tak blízké dětskému světu podpořené také rekonstrukčními scénami vzniku animací se stává ústřední linií vyprávění. Filmy Hermíny Týrlové byly oceněny na nejvýznamnějších mezinárodních festivalech v Benátkách, Cannes, Locarnu, Teheránu, Bruselu a Dillí. V roce 1947 například obdržela první cenu za nejlepší film pro děti na mezinárodním festivalu v Bruselu, v roce 1966 hlavní cenu Zlatého lva svatého Marka v Benátkách nebo o čtyři roky později Zlatou mušli ve španělském San Sebastianu. V žádném ze svých filmů nezapřela Hermína Týrlová svůj hluboký vztah k dětskému divákovi. S velkým pedagogickým talentem dokázala dětskému chápání přiblížit i ty nejhlubší humanistické myšlenky a ideály. Její dráha nebyla snadná, nebylo vůbec jednoduché prosadit se v profesi, v níž se dosud uplatňovali výhradně muži a později najít své místo mezi velikány českého loutkového a kresleného filmu, jakými byli Jiří Trnka, Karel Zeman a Břetislav Pojar.

Kultura

Kinematografie

Kouzlo jejích filmů učarovalo nejedné generaci. Příběh první dámy československé animace, která svůj život zasvětila dětské tvorbě.

Hermína očima pamětníků

Videobonusy

Studentské animace

Ostatní také sledují

Aucassin a Nicoletta

Zaniklý svět rukavic

Filmový dobrodruh Karel Zeman

Bezelstné hry

Napište nám