Čtvrtý režijní projekt Quentina Tarantina vznikal jako opulentní čtyřhodinový epos a v této podobě jej také spatřili diváci při světové premiéře na festivalu v Cannes, než byl pro následné uvedení v celosvětové distribuci rozdělen do dvou částí. Tarantino, jak je pro něho zvykem, film nevypráví chronologicky a naopak nechává diváky, aby si sami sestavili souslednost jednotlivých kapitol. Přitom ale má celé vyprávění důmyslnou dramaturgii a obě jeho části dohromady skládají promyšlený celek, který z pompézní žánrové a stylové přímočarosti nechává pozvolna vyvstávat mnohoznačnost a komplexnost jednotlivých postav. Tarantino celý projekt zamýšlel jako ultimativní příběh o pomstě, který bude esencí různých ikonických filmů, které na dané téma vznikly v americké, evropské i dálnovýchodní žánrové produkci.

Po svých předchozích úspěších a neustále rostoucím věhlasu kultovních Pulp Fiction byl při natáčení Kill Bill Tarantino poprvé za svou kariéru v pozici, že si mohl dovolit velkolepou produkci, na které se sejdou jeho oblíbení herci a herečky i filmoví profesionálové z celého světa. Původní hudbu pro film složil věhlasný rapper RZA a na soundtracku se objeví hrstka skladeb legendárního Ennia Morriconeho i dvojice balad japonské herečky Meiko Kadži. Choreografii bojových sekvencí dostal na starost věhlasný hongkongský mistr Yuen Woo Ping a animovanou kapitolu do prvního dílu dodalo uznávané japonské studio Production I.G. ve spolupráci s populárním režisérem Kacuhitem Išiim. Před kameru do výrazných rolí Tarantino získal jednak mladé vycházející japonské hvězdy Čiaki Kurijamu a Kazukiho Kitamuru, ale také zasloužilé veterány a hvězdy žánrových filmů Japonska a Hongkongu Sonnyho Čibu a Gordona Liu.

Z pro režiséra typické kategorie nových šancí pro opomíjené slavné tváře předchozích desetiletí si zaslouží zmínit výrazné role Daryl Hannah, Michaela Madsena a Davida Carradina, zatímco další členky Komada zmijí ztvárnily Lucy Liu a Vivica A. Fox. Ústřední part nevěsty prahnoucí po pomstě se stal životní rolí Umy Thurman.