26. září 2024

Petr Čepek byl bezpochyby jedním z nejcharismatičtějších herců druhé poloviny minulého století. Jeho kolegové o něm s nadsázkou vyprávějí, že byl až nesnesitelně čestný. Vždy mluvil na rovinu a nikdy se nebál říkat pravdu lidem do očí. V roce 1989 podepsal Několik vět, angažoval se během sametové revoluce i při vzniku Občanského fóra. Do politiky jít ale nechtěl, a tak se posléze vrátil zpátky ke své profesi. Ve filmu ztvárnil víc než 120 rolí, přestože mu osud dopřál pouhých 54 let života. Tou poslední byli Faust a Mefisto ve snímku Lekce Faust režiséra Jana Švankmajera, za kterou dostal Českého lva. Bohužel In memoriam. 20. září totiž uplynulo 30 let od chvíle, kdy odešel do hereckého nebe.

Výtvarníka Adolfa Lachmana nazývají někteří odborníci postapokalyptickým romantikem. Rád totiž kombinuje moderní technologie a industriální motivy s těmi přírodními. Inspiraci nachází ve zdánlivě neslučitelných věcech. Ve futuristických mechanismech, ale taky na vrakovištích, v muzeích nebo v krajinných malbách starých mistrů. Na výstavě v pražské Ville Pelé dokonce vytvořil vlastní svět, který nazval jednoduše Lachland. Byl znázorněním jeho představy o tom, jak by jednou mohla vypadat naše planeta, pokud ji budeme dál ničit. Krom toho se podílí na vývoji počítačových her, které se pyšní řadou prestižních ocenění

Loni před koncem roku přibylo do Guinnessovy knihy rekordů další české jméno. Miloš Křeček z Prahy, který se tak oficiálně stal majitelem největší kolekce stavebnic Lego na světě. Dával ji dohromady desítky let a se stejným nadšením barevné kostičky taky skládá. V různých koutech naší země dokonce vybudoval pět muzeí, kde své poklady představuje návštěvníkům.

Hrdina naší další reportáže Michal Šolc pracoval dlouhá léta ve firmě, která se věnuje optickým vláknům a světelným zdrojům. A před víc než deseti lety začal v Mladějově nedaleko Jičína v podstatě na koleni vyrábět svítilny vlastní. Nespokojil se s tehdy obvyklými výkony kolem 500 lumenů, hned jeho první kousek zářil několikanásobně víc. A dnes patří jeho čelovky a lampy k nejvýkonnějším a nejchytřejším na světě. Používají je třeba orientační běžci, skialpinisti, noční běžkaři, milovníci rychlé jízdy na kole nebo jeskyňáři.

Hudba provázela vojáky už ve starověku. Pomáhala udržet kázeň a taky muže před bojem pořádně nabudit. Dlouho u armád působili pouze jednotlivci. Třeba trubači nebo bubeníci, první orchestry začaly vznikat až v 17. století. Postupně se objevovaly i u nás. Nejprve se dělily na polní, které vyrážely na přehlídky a do bojů, a pak na ty starající se o zábavu. Říkalo se jim turecké. Největší rozmach zažily za první republiky, kdy jich u různých posádek působilo až 53. Dnes naše vojáky reprezentuje zejména Ústřední hudba Armády České republiky, která je vyhlášená po celé Evropě. Vznikla před 74 lety a za dobu své existence posbírala řadu mezinárodních ocenění. V čem tkví tajemství jejího úspěchu, zjišťoval Pavel Bělík.