17. března 2022

Koloběžky frčí. Jezdí na nich nejen malí kluci i holky, ale v posledních letech možná ještě víc rodiče. Jejich kořeny přitom sahají až do 19. století. V průmyslových městech si je děti stavěly z vyřazených koleček a prkýnek. Brzy se začaly vyrábět ve velkém. U nás s nimi jako první přišla už v roce 1904 firma jistého Rudolfa Hirsche z Duchcova. Naši předkové je kupovaly hlavně svým capartům, my si je ale pořizujeme už i pro sebe. Za což v uvozovkách může hlavně Marek Kostka z Hanušovic. Přibližovadla pro velké začal dělat zhruba před třiceti lety, víceméně doma na koleni a jen tak pro radost. Ale protože je po něm chtěli kamarádi, a pak i kamarádi kamarádů, pomalu se profesionalizoval. A dnes je dodává do celého světa. O své cestě za úspěchem vyprávěl Petru Bělíkovi.

U sportu ještě chvíli zůstaneme. Jen se budeme věnovat jednomu z těch nejmladších, takzvanému drone racing. Závody bezpilotních létajících strojů, které se vzduchem řítí rychlostí kolem 160 kilometrů v hodině, se pořádají teprve od roku 2014. Ale už o dvě léta později se konal první šampionát planety. Úkolem účastníků je, co nejrychleji se svým dronem absolvovat vytyčenou trasu. A naši reprezentanti patří v těchto kláních mezi nejlepší. Třeba takový Jakub Toman. Ve svých pětadvaceti letech má na kontě mimo jiné dvě vítězství ve světovém poháru. Co obnášelo probojovat se do absolutní špičky, zjišťovala Iveta Dvořáková.

Zachraňoval životy malých pacientů v tropickém pralese nebo v troskách budov poničených válkou či zemětřesením. Dětský chirurg Jan Trachta už totiž absolvoval víc než desítku misí v zemích třetího světa s organizací Lékaři bez hranic. Je tak jedním z jejích nejaktivnějších spolupracovníků v Čechách i na Slovensku. O svých zážitcích z pobytů v Africe a na Haiti napsal knihu Tichý dech, za kterou získal cenu Magnesia Litera. O své práci v náročných podmínkách, o pomoci druhým, prohrách i vítězstvích si povídal s Nikolou Tenevovou.

Scénograf Josef Svoboda se do dějin zapsal jako vizionář, který dokázal propojovat vědu a umění. Byl ale taky inovátorem v oblasti světelných technologií. Třeba jako první na světě vyzkoušel v divadle laser nebo vyvinul speciální svítidla, která se dnes běžně používají po celé planetě. Spolupracoval s nejprestižnějšími zahraničními scénami. Například s Metropolitní operou v New Yorku. A s takovými velikány, jakými byli kupříkladu Laurence Olivier či Leonard Bernstein. Podepsán je i pod oscarovým filmem Amadeus režiséra Miloše Formana. Zemřel před dvaceti lety. A to je příležitost k tomu, abychom si jeho výjimečné dílo připomněli.