Životní osudy posledního čínského císaře ve výpravné historické fresce, oceněné devíti Oscary. Legendární italsko-čínský film uvádíme k uctění památky jednoho z „posledních klasiků“ světové kinematografie, režiséra Bernarda Bertolucciho, který zemřel v pondělí ve věku 77 let (1987). Hrají: J. Lone, J. Chenová, P. O’Toole, Y. Ruocheng, D. Dun, M. Hanová, W. J. Meiová a další

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Historický snímek vypráví pohnutý životní příběh muže jménem Pchu-i, který vešel neslavně do dějin jako věčný vězeň své vlastní země. Již ve třech letech byl korunován čínským císařem a uzavřen za brány Zakázaného města, kde, oddělen od své rodiny, strávil prvních dvacet let života, aniž by blíže poznal venkovní svět. Během bouřlivých politických otřesů v první polovině 20. století se Pchu-i ocitl v různých mocenských pozicích a rolích, nikdy se však nestal tím, čím toužil být od dětství nejvíce – svobodným člověkem.

Velkolepou historickou fresku o osudu posledního čínského vladaře natočil Bernardo Bertolucci v době, kdy už si vydobyl renomé uznávaného, byť kontroverzního filmového tvůrce. Po premiéře Posledního císaře se ovšem italský režisér natrvalo zapsal do historie světové kinematografie a snímek se stal filmovou událostí roku 1987. Získal devět Oscarů, z toho dva pro Bertolucciho za režii a podíl na scénáři, čtyři Zlaté glóby a řadu dalších výročních a festivalových cen. Italský filmař tak patří mezi hrstku artových tvůrců, kterým se podařilo prosadit se i v Hollywoodu. Bertolucci přitom v 60. letech začal jako asistent režie u Piera Paola Pasoliniho a možná právě pod jeho vlivem si dvacetiletý autor vytvořil první ambice bořit filmovými obrazy tabu ohledně sexu, politiky a náboženství. V příštích dvou dekádách se zařadil mezi přední modernistické tvůrce po bok Felliniho či Antonioniho, byl však mnohem otevřenější ohledně svých levicových názorů a kritiky společnosti. Celosvětově prorazil s adaptací románu Alberta Moravii z fašistické Itálie Konformosta (1970) a následně šokoval sexuálně otevřeným snímkem Poslední tango v Paříži (1972), který byl ve své době považován za pornografii a dodnes zůstává kontroverzním kvůli způsobu natáčení. Ani po komerčním úspěchu Posledního císaře (1987) nepřestal Bertolucci provokovat a důraz na erotično společně s prorážením společenských tabu je přítomný i v jeho pozdní tvorbě, zejména ve Snílcích (2003). Svůj poslední film Já a ty (2012) natočil po devítileté odmlce, částečně zapříčiněnou neúspěšnou operací páteře, která ho upoutala na vozík. Renomovaný italský tvůrce zemřel v pondělí 26. listopadu po dlouhém a těžkém boji s rakovinou.

Originální názevThe Last Emperor
Stopáž156 minut
Rok výroby 1987
 ST HD
ŽánrFilm 15+