Frankenstein

Slavný román Mary Shelleyové Frankenstein, napsaný v roce 1818, je klasickým dílem tzv. gotického hororu. Jeho popularita lety rostla a od počátku 20. století se celkem pochopitelně stal jedním z nejčastěji filmovaných literárních děl. První krátkometrážní verze vznikla už v roce 1910 v produkci Thomase Edisona a dodneška bylo natočeno více než sto přímých adaptací a různých variací Frankensteina. Nejproslulejší je první zvuková verze z roku 1931, jež vznikla ve studiu Universal v režii Jamese Whalea. Nepočítáme-li televizní verzi, kterou v létě 2003 na Slovensku natáčel Kevin Connor, je zatím jednou z posledních dokončených adaptací románu Frankenstein režiséra Kennetha Branagha (1994). Známý shakespearovský nadšenec Branagh (který navíc ztělesnil hlavní postavu Victora Frankensteina) natočil ambiciózní dílo, v němž se poměrně věrně držel předlohy (včetně začlenění prologu a epilogu, odehrávajících se v mrazivých arktických pustinách). Jeho interpretace stvořitele Frankensteina se odlišuje od běžně zavedené podoby "šíleného vědce" směrem k psychologicky věrohodnějšímu portrétu člověka, který pod vlivem tragické smrti své matky svévolně stvoří novou bytost, ale pak za ni odmítne nést odpovědnost. Stejně tak postava monstra (Robert De Niro v zajímavé masce, za niž byli její tvůrci nominováni na Oscara) není ani tak děsivá jako nešťastná, neboť si uvědomuje svoji zrůdnost. Film, který vznikl v produkci společnosti Francise Forda Coppoly American Zoetrope, nabízí zajímavé srovnání s jeho interpretací jiného klasického hororového díla, a sice Stokerova Draculy, kterého Coppola natočil dva roky předtím. Během natáčení se Branagh sblížil natolik s představitelkou Elizabeth, herečkou Helenou Bonham Carterovou, že to vedlo k rozvodu s jeho tehdejší manželkou Emmou Thompsonovou.