Blízká setkání třetího druhu
Spolu s Hvězdnými válkami: Novou nadějí patrně jeden z nejslavnějších sci-fi filmů 70. let, spadající do zlatého období tzv. Nového Hollywoodu, při němž nastupující generace filmařů otevírala nová témata, žánrové přístupy a styly. Blízká setkání třetího druhu podle vlastního scénáře natočil dnes již ikonický režisér Steven Spielberg (Čelisti, E.T. – Mimozemšťan, Šindlerův seznam aj.). Inspiroval se osobní zkušeností pozorování meteorického roje ze svého dětství a dále tajemnými, nevysvětlenými jevy, na jejichž základě důmyslně rozehrál fantaskní podívanou o setkání s mimozemskou civilizací s neznámými úmysly. Motiv, jenž bude dále ještě nesčetněkrát vyprávěn, kopírován a variován. Jedním z hrdinů Spielbergova epického příběhu je obyčejný Američan Roy Neary, jenž spatří záhadná světla na noční obloze. Podobné světelné úkazy se objevují i nad dalšími oblastmi země, zatímco na jiných místech se zase nevysvětlitelným způsobem „ztrácí“ elektrická energie. Uprostřed Sonorské pouště jsou nadto nalezeny bombardéry pohřešované od roku 1945, v poušti Gobi pak nevysvětlitelně ční ztracená parní loď z 20. let. Podobné a další anomálie probouzejí přirozeně v lidech obavy a strach, v jiných pak ale nadpozemské zvláštnosti rozdmýchávají uchvácení...
Spielbergův divácky úspěšný snímek dělá jedinečným jeho vizuální stránka, stejně jako mistrovská práce režie i odborníků na speciální efekty, které jej společně s hudební a zvukovou stránkou činí neopakovatelným milníkem žánru. Natáčení projektu předcházela náročná příprava, na níž se podílel mimo jiných astronom s českými kořeny, ředitel výzkumu UFO v Illinois, prof. Allen Hynek. Na speciálních efektech filmu též spolupracoval vynalézavý Douglas Trumbull (2001: Vesmírná odysea, Star Trek: Film, Blade Runner). Snímek obdržel dva Oscary: za kameru (Vilmos Zsigmond) a zvláštní sošku za střih zvukových efektů (Frank Warner). Hlavní postavu Roye Nearyho hraje Richard Dreyfuss (Americké graffiti, Opus pana Hollanda). Postavy dobrodružné souputnice Jillian Guilerové se ujala Melinda Dillonová (divadelní hra Kdo se bojí Virginie Woolfové?, snímky Bez zlého úmyslu. Magnolia). Úlohu francouzského profesora Claudea Lacombea ztvárnil vlivný francouzský režisér François Truffaut (Nikdo mě nemá rád, Jules a Jim, Americká noc).