Portrét naší nejslavnější horolezkyně 60. a 70. let Sylvy Kysilkové (1972). Režie J. Průchová

Sylva Kysilková patří k neohroženým průkopnicím ženského horolezectví. Jako druhá žena v historii zdolala severní stěnu Matterhornu, ale oproti své předchůdkyni na vlastní pěst, ne v závěsu skupiny horských vůdců. Riskantní výstup s ní absolvovali dva horolezci z Německa a Japonska, s nimiž se dala na místě dohromady. Jejich život v jednu chvíli doslova visel na vlásku, ale osud k nim byl milosrdný. Životním snem obdivovatelky horských velikánů bylo zdolat nebezpečný Eiger, jenž si vyžádal řadu obětí na životech. Několik výstupů musela vzdát, při jednom ji dokonce padající kámen roztříštil lopatku. Nakonec se jí podařilo dosáhnout obávaného vrcholu v roce 1976 a dokonce při tom se svými horolezeckými partnery vytvořila novou cestu nazvanou Československá diretissima. Poslední velký horolezecký výstup úspěšně absolvovala roku 1982. Dokumentární medailon z roku 1972 ji zachycuje Sylvu Kysilkovou v Tatrách, které byly vedle Alp jejím nejčastějším působištěm, v čase plném odhodlání naplnit své životní sny. Svědčí nejen o její horolezecké obratnosti, ale i o bezedné vášni a zároveň respektu vůči horským vyzyvatelům.

Napište nám