Přepis mluveného slova

Redaktor Julek Daněk: Přivedl jsem k nám do studia dvě dívky, které měly k Janu Palachovi velmi blízko. Představím vám Helenu Zahradníkovou, dívku Jana Palacha, která studuje na Fakultě sociálních věd a publicistiky. Helenko, vy znáte spoustu Janových přátel. Chcete jim něco říci?

Helena Zahradníková: Já bych toho chtěla říct moc, ale chtěla bych to taky říct velmi krátce, poněvadž po tom, co Jenda udělal, mi příliš dobře není. Ale chtěla bych dát vzkaz všem těm, kteří by tam měli být a následovat Jendova příkladu, že to opravdu nemá cenu, vždyť to Jenda před svou smrtí řekl sám, že je potřeba, abychom byli živí a připraveni ke… Já nemůžu.

Redaktor Julek Daněk: Dále tady mám Evu Bednárikovou, přítelkyni Jana Palacha, také studentku z Fakulty sociálních věd a publicistiky. Vy jste hovořila s Janem jako poslední.

Eva Bednáriková: Áno, ja som hovorila s Janom Palachom ako posledná. Dal si ma zavolať, pretože už sám nebol schopný napísať prehlásenie. Povedal mi, že chce, aby cez moje ústa prešlo ku všetkým ľuďom, a hlavne jeho prehlásenie malo byť určené študentom filozofickej fakulty. Že on svojho činu neľutuje, on nezradil, a že päť dní je veľmi krátka doba na to, aby sa dalo niečo zmeniť. Navrhuje túto dobu prerušiť, vyčkať dovtedy, pokiaľ bude vhodná doba, na to, aby sa dali jeho požiadavky realizovať. A prosí všetkých, aby už jeho čin neopakovali, aby zostali živí a ako živí bojovali až do posledného dychu.